Česká armáda při plánování svého rozpočtu počítá s výdaji převyšujícími dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), aby se jí podařilo naplnit požadavky schopností vůči Severoatlantické alianci (NATO). Vyšší rozpočtový rámec je potřeba i proto, že se ne všechny plánované akvizice podaří dokončit v jednom roce. Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč to dnes řekl novinářům po jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes na ministerstvu financí zahájí první jednání o přípravě státního rozpočtu na příští rok. Začátkem července před odletem na summit NATO uvedl, že výdaje na obranu vzrostou o 36 miliard korun, aby Česko poprvé splnilo dvouprocentní závazek vůči NATO.
„Představy armády jsou takové, že my budeme definovat schopnosti, které potřebujeme pro budování našich schopností, abychom naplnili ty požadavky v rámci aliance, ale i v rámci schopností, které potřebujeme tady na území České republiky,“ řekl Hlaváč. Pokud se vláda zavázala vydávat na obranu dvě procenta HDP, je podle něj primárním úkolem vyjednat požadovaný rozpočet.
Mezi dlouhodobě plánované projekty armády Hlaváč zařadil pořízení bojových vozidel CV90, tanků Leopard 2A8, systémů protivzdušné obrany Spyder All in One a dalších baterií či digitalizaci systému velení a řízení a rozvoj protidronové ochrany. Podle něj v těchto prioritách nedochází k zásadním změnám.
Hlaváč řekl, že vojskové zkoušky systému Spyder by měly skončit přibližně v polovině září. Následně začne armáda systém přebírat, zahájí výcvik vojáků a postupně jej zavede do své struktury. Prvních deset vozidel CV90 by měla armáda dostat v prvním čtvrtletí příštího roku, poté začnou jejich vojskové zkoušky.
Digitalizace systému velení a řízení má umožnit propojení zaváděných zbraňových systémů do jednoho funkčního celku. Pokračovat podle Hlaváče bude také budování schopností kybernetických sil.
Spojenci v roce 2014 přijali závazek v plnění výdajů na obranu do roku 2025 ve výši dvou procent HDP v reakci na tehdejší anexi Krymu. Loni na summitu v Haagu přijali nový cíl pěti procent do roku 2035, z čehož přímé obranné výdaje mají činit 3,5 procenta. Česku se loni nepodařilo splnit dvouprocentní závazek a ani letos s tím vláda zatím nepočítá. Mezi spojenci Česká republika v obranných výdajích zaujímá poslední příčky.
Zaostávající výdaje na obranu označil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09) na následném briefingu za dlouhodobý problém, který škodí mezinárodní reputaci Česka. „Loni v Haagu se ČR zavázala, že předloží věrohodnou trajektorii výdajů na obranu až do výše 3,5 procenta na čistě obranné výdaje a 1,5 procenta na související výdaje v horizontu roku 2035. Tuto hodnověrnou trajektorii ČR vlastně nepředložila,“ konstatoval. „Nám úředníci vysvětlili, že to udělali v utajeném režimu při jednání aliance, ale na veřejnosti slyšíme, že naše vláda má v plánu stále vydávat jenom dvě procenta na obranu, což je v rozporu i s tím minulým závazkem,“ dodal.
