Plánovaná reforma německých zpravodajských služeb podle zmocněnkyně pro ochranu osobních údajů Louisy Spechtové-Riemenschneiderové představuje závažná rizika pro občanská práva. Několik jejích ustanovení považuje za protiústavní.
Spolková zmocněnkyně pro ochranu osobních údajů Louisa Spechtová-Riemenschneiderová spatřuje ve vládou plánované reformě zpravodajských služeb závažná rizika pro občanská práva. „Podle mého názoru jde o nepřijatelné omezování základních práv,“ uvedla pro deník Süddeutsche Zeitung. Varovala, že zpravodajské služby by neměly získat pravomoc jednat a zasahovat stejným způsobem jako policie.
Ústavněprávní pochybnosti
Podle Spechtové-Riemenschneiderové mnohé nasvědčuje tomu, že Spolkový ústavní soud označí plánované změny za příliš rozsáhlé. Spolkový úřad na ochranu ústavy a Spolková zpravodajská služba (BND) by nově mohly získat přístup k veřejným i soukromým kamerovým systémům, které monitorují veřejný prostor. Dále by směly využívat i záznamy pořízené kamerami nebo drony v rozporu se zákonnými pravidly. „Stát porušování práva toleruje,“ kritizovala zmocněnkyně.
Kritika uchovávání údajů a mezery v kontrolním systému
Za protiústavní považuje zmocněnkyně pro ochranu osobních údajů také plánované časově neomezené uchovávání osobních údajů, které BND získá z veřejně dostupných zdrojů. Nový orgán pro vyřizování stížností, Nezávislá kontrolní rada, má navíc začít fungovat až počátkem roku 2029. Občané by tak po dobu dvou let neměli možnost bránit se podáním stížnosti.
Změna ve vedení úřadu pro ochranu osobních údajů
Těmito stížnostmi se dosud zabývá Spolková zmocněnkyně pro ochranu osobních údajů a svobodu informací (BfDI), o tuto pravomoc však má na přelomu roku přijít. Spechtová-Riemenschneiderová sama v září ze zdravotních důvodů odstoupí z funkce. Spolkový sněm v červnu zvolil jejím nástupcem právníka Moritze Hennemanna z Freiburgu.
(S přispěním afp)
–etg–
