Senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost dnes podpořil návrh změny zákona o Policii České republiky, díky němuž si bude moci policie vyžádat na mezinárodních letištích jména cestujících nebo s povolením soudu používat kamery s technologií rozpoznávání obličeje (face recognition).
Podle návrhu, jehož autorem je Ministerstvo vnitra, má získat policie pravomoci v rámci potírání zločinnosti v Evropské unii. „Chceme, aby Česká republika mohla na mezinárodních letištích zavést a používat systém face recognition, jinam se dané oprávnění nerozšiřuje, a toto musí být povoleno soudem,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) během sněmovního čtení.
Poté, co dolní komora návrh schválila, spolek Iuridicum Remedium (IR) zabývající se digitálními svobodami upozornil, že povolení k rozpoznávání tváří postrádá „patřičná pravidla a kontrolu“ a vyzval senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, aby návrh zákona zamítl.
V dopise senátorům IR upozorňuje na možný úmysl rozšíření působnosti nástroje: „Z důvodové zprávy je přitom zřejmé, že ministerstvo do budoucna počítá s dalším rozšiřováním systémů i mimo letiště. Kvalitní legislativní záruky proti zneužití tohoto nástroje, které budou nastaveny nyní, stejně jako nedostatky v legislativní práci, jsou tak klíčové i pro možné budoucí rozšiřování použití těchto systémů.“
Podle IR předložený návrh neodpovídá evropskému „nařízení o umělé inteligenci, které stanovuje přísná pravidla pro využití obdobných kamerových systémů bezpečnostními složkami“.
Senátor Fischer, který je předsedou výboru, dnes na tiskové konferenci oznámil, že senátní výbor návrh doporučil schválit plénu ve stejném znění, v němž jej chválila sněmovna. Projednává jej dnes i Ústavně-právní výbor Senátu.
Proč rozšíření pravomocí
Nové pravomoci má policie získat kvůli novým nařízením orgánů Evropské unie v oblasti „přeshraniční policejní spolupráce při prevenci a potírání trestné činnosti“ a zákon má stanovit podmínky pro tento druh identifikace prostřednictvím soudního povolení.
Ministr Rakušan již během prvního čtení návrhu hovořil o znepokojení, které zákon vyvolává.
„Jsem si vědom toho, že návrh vzbudil debatu o nepřiměřeném sledování, o možném zneužití. V rámci připomínkového řízení, a to je důležité, byl proto návrh výslovně a jednoznačně omezen pouze na kamerové systémy na mezinárodních letištích,“ řekl Rakušan s tím, že dojde k propojení s unijní databází hledaných osob a širšímu zapojení do mezinárodní spolupráce uvnitř unie.
V důvodové zprávě se počítá se skutečností, že „nelze zcela zabránit případům, kdy dojde k chybné identifikaci osoby“ tedy, že systém umělé inteligence mylně považuje osobu na letišti za osobu z databáze hledaných lidí.
Tuto situaci řeší například evropské nařízení o umělé inteligenci, které zavádí pravidlo, že „žádné rozhodnutí s nepříznivými důsledky pro osobu nemůže být učiněno jen na základě výstupu takového systému“ a policie musí „zjištěné skutečnosti v rámci své činnosti ověřit či doplnit způsobem nezávislým na systému umělé inteligence“.
Novela zákona má také například vymezit povahu situací, ve kterých lze používat technologii rozeznávání obličeje, vymezit účely sledování a kategorie osob, na které lze cílit. Má také vymezit pravidla pro zpracování, ukládání a používání získaných citlivých osobních údajů.
Další novinkou je umožnění sledovat jmennou evidenci cestujících, což je zaneseno v návrhu nového paragrafu – viz níže.
V zákonu Policii České republiky se v § 84a doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Za účelem zaměření zpracování údajů jmenné evidence cestujících na letiště, trasy nebo cestovní modely, u nichž existují náznaky, které mohou odůvodnit zpracování těchto údajů při potírání trestné činnosti uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541) nebo v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681), provádí policie výběr letů, který aktualizuje podle potřeby nejméně jednou za 12 měsíců. Výběr letů se provádí pouze z letů uskutečňovaných leteckým dopravcem z území členského státu Evropské unie s přistáním na území jiného členského státu Evropské unie bez mezipřistání mimo členské státy Evropské unie, u kterých je letecký dopravce povinen předat údaje jmenné evidence cestujících) (dále jen „let v rámci Evropské unie“). Vybraným letem může být nejdéle na 9 měsíců také zvláště určený let, u kterého nelze důvodnost výběru posoudit pro nedostatek informací. Na výběru letů se mohou podílet využívající orgány České republiky, k tomuto účelu jim policie může poskytnout přístup k údajům jmenné evidence cestujících.“ Zdroj
