Sněmovnou právě prochází návrh změny zákona o Policii České republiky, díky němuž bude moci si policie vyžádat na mezinárodních letištích jména cestujících nebo s povolením soudu používat kamery s technologií rozpoznávání obličeje (face recognition).
Podle návrhu, jehož autorem je Ministerstvo vnitra, má získat policie pravomoci v rámci potírání zločinnosti v Evropské unii. „Chceme, aby Česká republika mohla na mezinárodních letištích zavést a používat systém face recognition, jinam se dané oprávnění nerozšiřuje, a toto musí být povoleno soudem,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) během sněmovního čtení.
Nové pravomoci má policie získat kvůli novým nařízením orgánů Evropské unie v oblasti „přeshraniční policejní spolupráce při prevenci a potírání trestné činnosti“ a zákon má stanovit podmínky pro takovou identifikaci prostřednictvím soudního povolení.
Ministr Rakušan již během prvního čtení návrhu hovořil o znepokojení, které zákon vyvolává.
„Jsem si vědom toho, že návrh vzbudil debatu o nepřiměřeném sledování, o možném zneužití. V rámci připomínkového řízení, a to je důležité, byl proto návrh výslovně a jednoznačně omezen pouze na kamerové systémy na mezinárodních letištích,“ řekl Rakušan s tím, že dojde k propojení s unijní databází hledaných osob a širšímu zapojení do mezinárodní spolupráce uvnitř unie.
V důvodové zprávě se počítá se skutečností, že „nelze zcela zabránit případům, kdy dojde k chybné identifikaci osoby“ tedy, že systém umělé inteligence mylně považuje osobu na letišti za osobu z databáze hledaných lidí.
Tuto situaci řeší například evropské nařízení o umělé inteligenci, které zavádí pravidlo, že „žádné rozhodnutí s nepříznivými důsledky pro osobu nemůže být učiněno jen na základě výstupu takového systému“ a policie musí „zjištěné skutečnosti v rámci své činnosti ověřit či doplnit způsobem nezávislým na systému umělé inteligence“.
Novela zákona má také například vymezit povahu situací, ve kterých lze používat technologii rozeznávání obličeje, vymezit účely sledování a kategorie osob, na které lze cílit. Má také vymezit pravidla pro zpracování, ukládání a používání získaných citlivých osobních údajů.
Další novinkou je umožnění sledovat jmennou evidenci cestujících, což je zaneseno v návrhu nového paragrafu – viz níže.
V zákonu Policii České republiky se v § 84a doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Za účelem zaměření zpracování údajů jmenné evidence cestujících na letiště, trasy nebo cestovní modely, u nichž existují náznaky, které mohou odůvodnit zpracování těchto údajů při potírání trestné činnosti uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541) nebo v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681), provádí policie výběr letů, který aktualizuje podle potřeby nejméně jednou za 12 měsíců. Výběr letů se provádí pouze z letů uskutečňovaných leteckým dopravcem z území členského státu Evropské unie s přistáním na území jiného členského státu Evropské unie bez mezipřistání mimo členské státy Evropské unie, u kterých je letecký dopravce povinen předat údaje jmenné evidence cestujících) (dále jen „let v rámci Evropské unie“). Vybraným letem může být nejdéle na 9 měsíců také zvláště určený let, u kterého nelze důvodnost výběru posoudit pro nedostatek informací. Na výběru letů se mohou podílet využívající orgány České republiky, k tomuto účelu jim policie může poskytnou t přístup k údajům jmenné evidence cestujících.“ Zdroj
