Čínský komunistický režim včera varoval Evropskou unii, že přijme „protiopatření“ v reakci na její navrhovanou průmyslovou strategii „Made in Europe“, kterou označil za „institucionální diskriminaci“ vůči zahraničním firmám.
Ministerstvo obchodu Čínské lidové republiky (ČLR) uvedlo, že Peking si u Evropské komise stěžoval na navrhovaný Zákon o urychlení průmyslu (IAA). „Čína se domnívá, že tento zákon ukládá řadu omezujících požadavků na zahraniční investice ve čtyřech hlavních nově vznikajících strategických odvětvích: baterie, elektromobily, fotovoltaika a kritické suroviny,“ uvedlo ministerstvo.
Dodalo, že ustanovení, jako jsou doložky o „původu z EU“ ve veřejných zakázkách a podpůrných politikách, představují „závažné investiční bariéry a institucionální diskriminaci“.
Čínské ministerstvo dále sdělilo, že tato opatření mohou porušovat pravidla Světové obchodní organizace, a varovalo, že „pokud EU bude ignorovat doporučení Číny“, ČLR „nebude mít jinou možnost než přijmout protiopatření a bude pevně hájit zákonná práva a zájmy čínských společností“.
V reakci na to mluvčí Evropské komise Olof Gill sdělil 27. dubna serveru Euronews, že návrhy bloku jsou „pečlivě nastaveny tak, aby dosáhly určitých širších ekonomických cílů pro naše občany“.
„Spolupracujeme s našimi globálními partnery v maximální možné míře. Jsme připraveni jednat a vyslechnout jejich názory,“ dodal.
V březnu Evropská komise představila strategii konkurenceschopnosti „Made in Europe“, označovanou jako zákon o urychlení průmyslu, která má podle ní zvýšit výrobní podíl na hrubém domácím produktu EU na 20 procent do roku 2035 (z přibližně 14 procent v roce 2024).
Návrh komise Čínu výslovně nezmiňuje, ale stanovuje podmínky pro případy, kdy „jediná třetí země“ kontroluje více než 40 procent globální výrobní kapacity.
Pro projekty nad 100 milionů eur v odvětvích, kde má tato země takovou dominanci, stanovuje návrh několik podmínek.
„Takové investice musí vytvářet kvalitní pracovní místa, podporovat inovace a růst a generovat skutečnou hodnotu v EU prostřednictvím transferu technologií a znalostí, jakož i soulad s lokálními požadavky,“ uvedla Evropská komise ve sdělení ze 4. března. „Musí také zaručit minimálně 50procentní podíl evropských zaměstnanců, aby z přístupu na jednotný trh profitovaly kromě investorů také podniky i občané.“
Evropa zůstává jedním z největších výrobních regionů na světě, její relativní podíl však za poslední dvě desetiletí klesl, protože výroba se částečně přesunula do Asie, zejména do Číny.
Zhruba od roku 2001, kdy Čína vstoupila do Světové obchodní organizace, přesunulo mnoho firem z EU do této země pracovně náročnou a středně hodnotnou výrobu, aby snížily náklady.
Podle historických údajů Eurostatu podíl přidané hodnoty ve výrobě v ekonomice EU v průběhu času klesal.
V roce 1995 tvořila výroba přibližně 19,6 procenta hrubého domácího produktu EU; do roku 2015 tento podíl klesl na zhruba 15,9 procenta, což odráží dlouhodobý sestupný trend, kdy služby rostly rychleji než průmysl.
V polovině 20. let 21. století tento podíl dále mírně klesal. Údaje Světové banky ukazují, že výroba představovala v roce 2024 asi 14 procent hrubého domácího produktu EU.
V roce 2024 byla Čína třetím největším exportním partnerem EU (8,3 procenta) a jejím největším dovozním partnerem (21,3 procenta), vyplývá ze statistik EU.
Spojené státy a Evropská unie podepsaly 24. dubna memorandum o porozumění o partnerství v oblasti kritických nerostů.
Ačkoli plán rovněž výslovně nezmiňuje Čínu, přichází v rámci širší snahy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa spolupracovat se západními spojenci na oslabení kontroly čínského režimu nad kritickými materiály.
Čína kontroluje přibližně 90 procent globální kapacity pro zpracování, tavení a separaci těchto materiálů, stejně jako pro výrobu magnetických materiálů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio tehdy řekl, že dohoda odráží rostoucí obavy západních ekonomik z koncentrace dodavatelských řetězců.
„Je zřejmé, že to ukazuje na rostoucí povědomí a odhodlání po celém světě, zejména mezi našimi spojenci na Západě a v Evropě, ohledně významu dodavatelských řetězců a kritických nerostů pro úspěch našich ekonomik a pro naši národní bezpečnost,“ podotkl Rubio.
Varoval, že nadměrná koncentrace dodávek v malém počtu zemí představuje „nepřijatelné riziko“.
„Potřebujeme diverzitu v našich dodavatelských řetězcích, diverzitu v místech, odkud získáváme kritické nerosty,“ sdělil a dodal, že memorandum „nebude jen kusem papíru“, ale bude realizováno prostřednictvím „skutečných kroků“.
–ete–
