Při své nedávné návštěvě Pekingu vyzval levicový španělský premiér Pedro Sánchez čínský komunistický režim, aby převzal větší roli v globálních otázkách, jako jsou bezpečnost, nerovnost a opatření v oblasti klimatu. Analytici sdělili deníku Epoch Times, že ačkoli Sánchezova výzva nepředstavuje postoj Evropské unie, představuje nebezpečný trend v Evropě.
Sánchez, který navštívil Čínu od 11. do 15. dubna, pronesl na Pekingské univerzitě Tsinghua projev, v němž vyzval čínský režim, aby převzal výraznější odpovědnost za globální vedení.
„Evropa bude muset rovněž zdvojnásobit své úsilí, zejména nyní, když se Spojené státy rozhodly stáhnout z mnoha front,“ uvedl.
Po setkání 14. dubna s vůdcem Komunistické strany Číny (KS Číny) Xi Jinpingem, který uvedl, že mezinárodní řád se „rozpadá“, Sánchez prohlásil, že Evropa a Čína musí posílit vzájemné vazby, aby čelily hrozbám vůči multilateralismu.
Čína a Španělsko rovněž podepsaly dohody o zemědělských produktech a dopravě.
Návštěva se uskutečnila v době, kdy mezi některými evropskými zeměmi a Spojenými státy vznikly neshody ohledně politik USA, války s Íránem, a rozpočtů a odpovědností v rámci NATO.
Americký prezident Donald Trump pohrozil stažením Spojených států z NATO kvůli nedostatečné podpoře ostatních členů při zajištění svobody plavby v Hormuzském průlivu během konfliktu s Íránem. Právě Španělsko bylo jedním z nich.
Španělsko také loni odmítlo připojit se k ostatním spojencům v NATO k novému závazku zvýšit své obranné rozpočty na 5 procent HDP do roku 2035. Většina z 32 členských států se na tomto zvýšení shodla.
Shen Ming-shih, výzkumný pracovník Taiwanského Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, uvedl, že postoj premiéra Sáncheze vychází z jeho levicové politické orientace.
„To může být ještě umocněno osobní averzí vůči Trumpovi, zejména vzhledem k tomu, že Trump dokonce naznačil možnost přerušení diplomatických vztahů se Španělskem. Španělsko je nejméně spolupracujícím členem NATO,“ sdělil Shen pro Epoch Times.
Podněcovatel místo prostředníka
Problémem není to, zda by Čína měla nést větší mezinárodní odpovědnost; spíše je to sama Čína, která stojí jako klíčový podněcovatel mnoha dnešních mezinárodních krizí, konstatuje politický komentátor Cai Shenkun působící ve Spojených státech, který má kontakty uvnitř KS Číny.
„Íránský režim dlouhodobě podporuje teroristické organizace, vyvíjí rakety a dokonce tajně usiluje o získání jaderných zbraní; Rusko se mezitím spoléhá na čínské trhy, finanční kanály a zboží dvojího užití, aby udrželo v chodu svou válečnou mašinerii proti Ukrajině. Namísto skutečného omezování těchto režimů jim Peking naopak soustavně poskytuje ekonomickou podporu, podporu dodavatelských řetězců a diplomatické krytí – a v klíčových momentech dokonce působí jako jejich nejdůležitější externí opora,“ sdílí Cai pro Epoch Times.
Sánchezova rétorika v Pekingu podle něj pomáhá čínskému režimu vytvářet vysoce klamavý mezinárodní obraz – takový, v němž KS Číny není součástí krize, ale naopak „odpovědnou velmocí“, nezbytnou k jejímu řešení.
„To je přesně to, co chce Peking slyšet, a co nejvíce potřebuje, aby za něj evropští politici formulovali,“ podotýká Cai.
Nejostudnější částí Sánchezovy návštěvy není podle komentátora to, co řekl, ale skutečnost, že v klíčovém okamžiku pomohl Pekingu „vybělit“ jeho mezinárodní obraz.
„Sánchez si jistě nemůže být neznalý skutečných vztahů mezi Čínou, Íránem a Ruskem. Nejde o nedostatek porozumění, ale spíše o vědomou volbu tento problém obcházet – protože to slouží jeho praktickým zájmům,“ vysvětluje.
Když se Sánchez setkal se Xiem, byly na prvním místě ekonomické a obchodní otázky. Sánchez poznamenává, že Čína tvoří 74 procent celkového obchodního deficitu Španělska, což představuje výzvu pro ekonomickou stabilitu země.
Španělsko mělo v roce 2025 obchodní deficit vůči Číně ve výši 42,3 miliardy eur, jak uvedl Sánchez 13. dubna na Pekingské univerzitě Tsinghua.
Na tiskové konferenci v Pekingu španělský premiér řekl, že čínský režim souhlasil s opatřeními ke snížení obchodního deficitu Španělska. Rovněž podepsal několik dohod s čínským premiérem Li Qiangem, včetně zvýšení dovozu španělských zemědělských produktů a zlepšení dopravy a infrastruktury ve Španělsku.
Na jedné straně Sánchez potřebuje čínský trh a čínské investice a zároveň se snaží sehrát v Evropě roli „nezávislou na Spojených státech“, zmiňuje Cai.
„Na druhé straně se snaží vycházet vstříc určitým levicovým frakcím a protiamerickému politickému klimatu v Evropě, když ,multipolární řád’ prezentuje jako morální imperativ, distancování se od Spojených států označuje za ,strategickou autonomii’ a vstřícnost vůči Pekingu vykresluje jako ,mezinárodní zprostředkování’,“ dodává.
Nebezpečný trend
Jakmile hodnoty čínského režimu, tedy „čínský model“, nahradí Spojené státy, budou podle Shena ohroženy také demokratické a liberální hodnoty.
„Navíc umožnit takovému autoritářskému a autokratickému státu dominovat globálnímu řádu představuje mimořádně nebezpečný scénář,“ upozorňuje.
Sánchez dle něj nepředstavuje celou Evropskou unii.
„V rámci EU neexistuje konsenzus podporující myšlenku ,nechat Peking nahradit Washington’; naopak se mnohé evropské země vůči KS Číny stávají stále obezřetnějšími,“ podotýká Cai.
Evropská unie zpřísnila ostražitost vůči pronikání a expanzi čínského režimu v mnoha oblastech, včetně bezpečnosti, obchodu a energetiky, protože si Brusel postupně uvědomuje, že Peking představuje hrozbu pro hodnoty a způsob života EU.
Přesto Sánchez podle Caie ztělesňuje nebezpečný trend, který se v Evropě objevuje.
„Stávají se stále kritičtějšími vůči Spojeným státům a zároveň stále shovívavějšími vůči KS Číny,“ říká. „Zdůrazňují principy při jednání se západními spojenci, zatímco při styku s autoritářskými režimy hlásají ,porozumění’; od demokratických zemí požadují zdrženlivost, zatímco vkládají naděje do autokratických mocností, že udrží globální mír.“
Pokud Spojené státy přestanou poskytovat pomoc NATO, celková vojenská síla a vliv aliance nevyhnutelně oslabí, uvádí Shen.
„Takový pokles vlivu by byl samozřejmě výhodný pro Rusko; a za takových okolností by NATO již nebylo schopno hrát významnou roli v evropské geopolitice a bezpečnosti. Poté by to mohlo znamenat okamžik, kdy se NATO ocitne na prahu kolapsu nebo na pokraji fatálního úpadku,“ doplňuje.
Na této zprávě se podílely Luo Ya a agentura Reuters.
–ete–
