Evropa musí přijmout strategii „Made in Europe“, aby ochránila svou průmyslovou základnu a zabránila tomu, aby se blok stal ekonomicky zranitelným vůči globálním rivalům, prohlásil výkonný místopředseda Evropské komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné.
V komentáři podepsaném 1 141 lídry podnikatelského sektoru, který byl 1. února zveřejněn v několika evropských médiích, Séjourné, francouzský eurokomisař odpovědný za prosperitu a průmyslovou strategii, uvedl, že Evropa musí napodobit politiky, které již přijali její hlavní ekonomičtí konkurenti.
„Bez ambiciózní, účinné a pragmatické průmyslové politiky je evropská ekonomika odsouzena k tomu, aby byla pouhým hřištěm pro své konkurenty,“ řekl.
„Číňané mají ‚Made in China‘, Američané mají ‚Buy American‘ a většina ostatních ekonomických mocností má podobná schémata, která upřednostňují jejich vlastní strategická aktiva. Tak proč ne my?“
Séjourné uvedl, že reakci Evropy na sílící globální konkurenci „lze shrnout do tří slov: ‚Made in Europe‘“, a dodal, že kdykoli jsou použity evropské veřejné prostředky, měly by podporovat evropskou výrobu a „kvalitní pracovní místa“.
Dále sdělil, že rok 2026 „se otevřel světu, o němž jsme si mysleli, že patří minulosti, světu řízenému mocenskou politikou“.
„Cla, masivní dotace, vývozní omezení, porušování práv duševního vlastnictví: mezinárodní konkurence nikdy nebyla tak nespravedlivá. Jak se pravidla obchodu přepisují, už nemáme na výběr,“ zdůraznil Séjourné.
Debata probíhá v době, kdy Itálie a Německo, dvě největší výrobní ekonomiky Evropy, usilují o ovlivnění směřování politiky konkurenceschopnosti EU.
Italská premiérka Giorgia Meloniová a německý kancléř Friedrich Merz koncem ledna představili společný plán, který vyzývá k rozsáhlému zjednodušení regulací v celé EU, přičemž uvedli, že nadměrná byrokracie podkopává průmyslový růst.
Iniciativa, prezentovaná jako německo-italský akční plán, se zaměřuje na omezování administrativní zátěže, zjednodušení schvalovacích procesů a posílení strategické autonomie Evropy v oblastech, jako jsou energetika, obrana a výroba.
„Dnes věřím, že Itálie a Německo jsou si blíže než kdykoli předtím,“ uvedla Meloniová na tiskové konferenci po boku Merze a dodala, že ekologická transformace EU „srazila naše průmysly na kolena“ a posílila Čínu.
Obnovené zaměření na průmyslovou politiku zároveň přitáhlo pozornost k přelomové zprávě o konkurenceschopnosti z roku 2024, jejímž autorem je bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi.
Zpráva Draghiho, vypracovaná na objednávku Evropské komise, varovala, že Evropa riskuje dlouhodobý hospodářský úpadek, pokud neuzavře mezery v produktivitě vůči Spojeným státům a Číně a neodstraní vnitřní překážky růstu.
Pokrok v naplňování těchto doporučení však zůstal omezený.
Podle zprávy Evropské rady pro inovace politiky ze září 2025 bylo po roce realizováno pouze přibližně 11 procent návrhů ze zprávy Draghiho, což podtrhuje obtížnost převádění shody na konkurenceschopnosti do konkrétních politických kroků v rámci celého bloku.
Evropa zůstává jedním z největších výrobních regionů světa, avšak její relativní podíl v posledních dvou desetiletích klesal, jak se výroba přesouvala do Asie, zejména do Číny.
Přibližně od roku 2001, kdy Čína vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO), přesunula řada firem z EU do této země pracovně náročnou a středně hodnotnou výrobu s cílem snížit náklady.
Podle historických údajů Eurostatu se podíl přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu v ekonomice EU postupně snižoval.
V roce 1995 tvořil zpracovatelský průmysl přibližně 19,6 procenta hrubého domácího produktu EU; do roku 2015 tento podíl klesl zhruba na 15,9 procenta, což odráží dlouhodobý sestupný trend, kdy se služby rozvíjely rychleji než průmysl.
V polovině dvacátých let tento podíl dále mírně klesal; údaje Světové banky ukazují, že v roce 2024 představoval zpracovatelský průmysl přibližně 14 procent hrubého domácího produktu EU.
V roce 2024 byla Čína podle statistik EU třetím největším exportním partnerem EU (8,3 procenta) a jejím největším dovozním partnerem (21,3 procenta).
–ete–
