Německo má do roku 2032 obdržet pouze 21 bojových dronů, zatímco Rusko plánuje letos vyrobit více než milion dronů. Nicméně jedna německá společnost vyvinula pokročilé maskovací pončo, díky němuž jsou vojáci pro bezpilotní létající objekty neviditelní.
Bundeswehr má do roku 2032 obdržet 21 bezpilotních letounů, které lze v případě nouze použít jako bojové. Jeden už existuje. Rusko chce jen letos vyrobit milion dronů. Všechny nedávné války se už dávno vedou s bojovými a průzkumnými drony. Ukrajina je v čele. Ale i islamistické milice na Blízkém východě jsou již dlouho zdatnými specialisty na drony.
Ve čtvrtek 26. září izraelská armáda přesným úderem v libanonském hlavním městě Bejrútu zlikvidovala velitele bezpilotních letounů milice Hizballáh. Byl zodpovědný za tisíce leteckých útoků na Izrael. Hizballáh je schopen pomocí bezpilotních letounů a raket krátkého doletu vyvíjet na moderní, špičkově vybavený Izrael masivní tlak.
Ukrajina je lídrem ve válce s drony
Dnešní války se vedou převážně ze vzduchu. Ruské obrněné a pěchotní operace na Ukrajině proto vypadají spíše jako relikt z druhé světové války. To je jeden z důvodů, proč se ruský útok zastavil.
Od roku 2022 poražení Ukrajinci rychle přešli na bojové drony vlastního vývoje, částečně proto, že jim jejich západní partneři zakázali ostřelovat ruské území západními raketovými systémy.
Nedávno se například ukrajinskému letectvu podařilo v noci z 18. na 19. září provést útok dronem na ruské město Toropez v Tverské oblasti, 500 km od ukrajinsko-ruské hranice. To odpovídá doletu rakety středního doletu.
Tento nálet na sklad zbraní vyvolal explozi, kterou zaznamenaly i stanice monitorující zemětřesení, jak informoval britský list The Guardian. Ukrajina již několik měsíců podniká vlnu útoků bezpilotními letouny, jejichž cílem jsou především ruské ropné rafinerie, elektrárny, letiště a vojenské továrny.
Během dvou let vybudoval Kyjev své dronové kapacity z nuly a Ukrajina je nyní považována za lídra v tomto typu vzdušného boje.
Putin oznámil desetinásobné zvýšení výroby dronů
Ruská hlava státu Vladimir Putin si to uvědomuje a nyní přijímá protiopatření. Den po útoku ukrajinského dronu veřejně vystoupil v závodě na výrobu dronů v Petrohradě a oznámil svůj záměr zvýšit v letošním roce výrobu ruských dronů desetinásobně.
Do roku 2024 chce pro své vojáky zajistit 1,4 milionu bezpilotních letounů. Podle ruské tiskové agentury TASS bylo loni ruským ozbrojeným silám vydáno pouze 140 000 dronů.
Putin však neupřesnil, o jaký typ bezpilotních letounů se má jednat a kolik milionů jich má být vyrobeno: Drony mohou být vyrobeny z lehkého plastu a být malé jako hračky, nebo mohou dosahovat velikosti malého jednomístného letadla a vážit tuny – v závislosti na úkolu.
První německý „bojový dron“
Spolkové ministerstvo obrany (BMVg) má naopak potíže s přechodem na tento nový způsob vedení války. Důvodem je nejen často oplakávaná byrokratická liknavost ministerstva, ale především četné morální a politické výhrady současné i předchozích vlád.
Až v dubnu 2022 dal Bundestag ozbrojeným dronům zelenou. O dva roky později, 15. května letošního roku, vzlétl z letecké základny Jagel ve Šlesvicku-Holštýnsku první dron German Heron TP vybavený raketami. Nemá však povolení létat ozbrojený nad Německem.
Jak uvedla agentura dpa, dron je vyroben izraelskou společností Israel Aerospace Industries, váží pět tun a má rozpětí křídel 26 metrů. Ve vzduchu vydrží až 27 hodin.
Na vývoji letounu Heron TP se podílely Německo, Francie, Itálie a Španělsko, proto je letoun známý také jako Eurodrone. Heron TP stojí 180 milionů eur, zatímco srovnatelný čínský exportní model CH-5 Rainbow z roku 2017 stojí pouhých 8 milionů eur.
Mnoho malých a mikro dronů
Právě v tom však spočívá problém. Dron z roku 2017 může dnes jen stěží držet krok. Technický pokrok v této oblasti se rychle vyvíjí.
Podle internetové vojenské platformy hartpunkt doporučila pracovní skupina Bundeswehru pro bezpilotní letouny zřízená v listopadu 2023 „nevytvářet velké zásoby dronů, protože podléhají velmi krátkým vývojovým cyklům. To znamená, že v současnosti použitelné systémy zastarají během několika málo měsíců“.
To se týká především tzv. malých a mikro dronů, na které se chce BMVg zaměřit. Šéf pracovní skupiny pro drony, brigádní generál Wolfgang Jordan, vysvětluje: „Zaměřujeme se na krátkodobá zlepšení, zejména v oblasti létání malých a mikro dronů a jejich obrany.“
Zpočátku chce operační skupina nakoupit malé komerční drony, aby mohla cvičit vojáky a získávat zkušenosti. Ve střednědobém horizontu má být posílena obrana proti „loitering munition systems“ – obávaným dronům kamikadze.
Podle brigádního generála Jordana je třeba také výrazně zlepšit ochranu majetku Bundeswehru – kasáren, vojenských výcvikových prostorů a muničních skladů. Jak 21. února informoval německý zpravodajský pořad Tagesschau, od ruského útoku na Ukrajinu do začátku roku bylo nad základnami Bundeswehru spatřeno přibližně 450 zahraničních dronů. Jsou sotva znatelné, protože operují tiše ve velkých výškách.
Ministr obrany Boris Pistorius (SPD) na tiskové konferenci 23. září pro Epoch Times uvedl, že Bundeswehr se tématem dronů „velmi intenzivně zabývá“. Pracovní skupina pro drony mu „brzy“ předloží výsledky své práce, a to „jak pro otázku aktivního nasazení dronů, tak pro pasivní obranu proti dronům“, řekl Pistorius.
Ministr připustil, že Bundeswehr není „vždy okamžitě“ schopen objasnit, odkud drony nad základnami Bundeswehru pocházejí.
Stíhací drony
Šéf operační skupiny, brigádní generál Jordan, oznámil, že se plánuje také pořízení obranných systémů pro bezpilotní letouny. Systémy obrany proti dronům se skládají také z bezpilotních letounů. Jsou vybaveny průzkumnými senzory a umělou inteligencí.
Německá společnost Argus ve Faßbergu takovou technologii vyrábí a na svých webových stránkách vysvětluje funkci Argus Interceptor. Dron interceptor letí autonomně a s podporou umělé inteligence směrem k cíli.
Jak dále vysvětluje server hartpunkt, je na vojákovi, který Interceptor ovládá, aby se rozhodl, zda bude nepřátelský dron jednoduše sledovat, nebo jej zachytí. Dron je zachycen tím, že dron Interceptor vystřelí síť, ve které je nepřátelský dron zachycen a sestřelen. Podle společnosti Argus to funguje přibližně v 95 procentech případů.
Takový zachycovač dronů váží 25 kg a může zůstat ve vzduchu až 30 minut. Se třemi sítěmi na palubě je možné za tuto dobu způsobit tři pády nepřátelských dronů.
Lídři na trhu Turecko a Čína
Zatímco kdysi měly monopol v oblasti technologie dronů USA a Izrael, v současné době vyrábí a vyváží různé vojenské dálkově ovládané drony stále více zemí, včetně Číny a Turecka.
V posledním roce se dramaticky zvýšilo používání malých útočných dronů typu kamikadze nebo jednosměrných dronů, které používají zejména Ukrajina a jemenští povstalci Huthi v Rudém moři.
Na vzestupu jsou také větší, opakovaně použitelné systémy známé jako MALE (Medium Height, Long Endurance) drony. Nejznámějšími bezpilotními letouny MALE jsou americké varianty Reaper a turecký Bayraktar TB2.
Turecko je nyní hlavním vývozcem těchto systémů, které byly od roku 2021 prokazatelně dodány do patnácti zemí, jak letos v únoru oznámila britská nevládní organizace „Drone Wars“.
Ghost hood chrání před drony
Drony neútočí jen na velké infrastrukturní cíle. Dokážou vystopovat i jednotlivé vojáky. Například German Heron PT dokáže odhalit vojáka a jeho výzbroj na vzdálenost 100 kilometrů.
Jako protiváhu tomuto průzkumu vyvinul bývalý výsadkář Bundeswehru Matthias Bürgin maskovací čepici nebo spíše pončo, které nazývá Ghost Hood a kterých si Bundeswehr objednal již více než tisíc kusů.
Zjednodušeně řečeno, pončo je vybaveno mnoha clonami, které v lesním, polním a suťovém terénu zcela zamlží obrysy osoby. Speciální látka, z níž jsou ponča ušita, také zabraňuje vyzařování tělesného tepla, takže drony vybavené termovizními kamerami jsou při průzkumu neúspěšné, řekl Bürgin nedávno listu Berliner Morgenpost.
Bývalý výsadkář je toho názoru: „Kdo dnes nemá drony, prohrál. A ten, kdo nemá ochranu proti dronům, také prohrál.“
O autorovi:
Tom Goeller je novinář, amerikanista a politolog. Pracoval jako korespondent ve Washingtonu a v Berlíně, mimo jiné pro noviny The Washington Times v americkém hlavním městě. Od dubna 2024 píše mimo jiné pro deník Epoch Times.
–etg–
