Celý rozhovor naleznete zde

Volné sledování rozhovoru můžete aktivovat zde.

Rozhovor je veden v anglickém jazyce.

V tomto díle diskusního pořadu American thought leaders jsme usedli s Dr. Scottem Atlasem, vedoucím pracovníkem Hooverova institutu a zakládajícím členem Akademie pro vědu a svobodu na Hillsdale College. Je také autorem knihy Můj boj v Trumpově Bílém domě za to, aby COVID nezničil Ameriku.

Pandemie onemocnění covid-19 odhalila hluboce zakořeněné problémy v americkém zdravotnickém aparátu. Není ani zdaleka tak objektivní nebo založená na datech, jak by se dalo očekávat. Na to, kdo je financován, kdo publikuje v prominentních časopisech a kdo se nakonec dostane na vrchol, dohlíží v konečném důsledku hrstka nevolených mocných, říká Dr. Atlas.

Níže naleznete český překlad rozhovoru.

Překlad rozhovoru

Jan Jekielek: Vy jste měl možnost vidět reakci předchozí administrativy na pandemii na vlastní oči, když jste byl v Bílém domě v roce 2020 po dobu asi čtyř měsíců. Spolu s Hillsdale jste poté založil Akademii vědy a svobody a pořádáte akci týkající se cenzury vědy. Ušli jsme během pandemie dlouhou cestu, proč nám tedy na úvod neřeknete, jak jsme se dostali až sem?

Dr. Scott Atlas: To je složitá otázka. Začnu tím, co jsem viděl, když jsem vstoupil do tohoto prostředí Bílého domu, pracovní skupiny a poradců poskytujících rady prezidentovi. Nezapomeňte, že jsem se do Bílého domu dostal na konci července, po pěti až šesti měsících, kdy doktoři Birxová, Fauci a Redfield vedli v Bílém domě federální politické pokyny pro státy USA. A když jsem nastoupil, země byla ve stavu značného strachu, lidé umírali a politika nefungovala.

To znamená, že infekce se nedařilo zastavit ani zabránit jejich šíření. Vysoce ohrožení lidé stále umírali. Uzavírky již selhávaly. A zavíráním škol jsme skutečně obětovali naše děti a celou mladou generaci. A o tom již existovaly významné údaje.

Takže když jsem nastoupil, byl jsem tehdy velmi naivní. Přicházel jsem z akademického a výzkumného prostředí, kde jsem více než deset let na plný úvazek pracoval jako odborník na zdravotní politiku v Hooverově institutu a zabýval se složitými otázkami zdravotní politiky.

A samozřejmě se jednalo o nejsložitější krizi zdravotní politiky za posledních sto let. Navíc jsem vyšel z 25 let praxe ve vysoké, skutečně akademické medicíně, klinické praxi, výzkumu a při pohledu na data jako lékařský vědec jsem očekával totéž, když jsem nastoupil do Bílého domu, a myslel jsem si, že uvidím stejný přístup. A to znamená přístup založený na tom, že jsem velmi dobře obeznámen s údaji, velmi dobře znám publikace, sám je čtu, umím kritizovat studii na základě vhodného nebo nevhodného designu studie, který tudíž činí závěry platnými nebo neplatnými, a zapojit se do vědeckého procesu, což znamená proces naslouchání výměně názorů a pochopení toho, co je správné, co není správné, co je známo, co není známo. To, co jsem viděl, bylo něco zcela opačného.

Viděl jsem lidi, kteří se vydávali za odborníky na lékařskou vědu, ale ve skutečnosti se tak nechovali. To, co jsem slyšel a viděl, bylo chování lidí, kteří s sebou na těchto setkáních neměli žádné vědecké práce. Neměli pracovní znalosti o publikované literatuře. Přinesl jsem si 15, 20 dokumentů najednou, abych se připravil na přednesení svých připomínek. Jejich komentáře byly jen bez jakýchkoli údajů a osobním útokem ad hominem. A to bylo chování, které považuji za chování byrokrata, který má zájem krýt jiné byrokraty a manipulovat nebo spolupracovat s médii, aby kritizoval lidi, kteří měli jiný názor, což jsem byl já. Takže jsem byl tímto chováním ohromen. Neexistovala žádná kritická analýza toho, co se dělo. Dělaly se velmi sofistikované grafy.

Bylo to opravdu na velmi nízké úrovni, což mě ohromilo. Mým úkolem jako poradce prezidenta v krizových situacích bylo zajistit, aby byly zodpovězeny jeho otázky, zajistit, aby tam byli odborníci, kteří provádějí výzkum, a odpovídali na jeho otázky. A tak jsem to dělal. Zorganizoval jsem skupinu vědců a lékařů a výzkumníků od západního pobřeží po východní pobřeží UCLA, Tufts, Harvard, Stanford, některé z nejlepších lidí, kteří provádějí skutečný výzkum. A setkali jsme se s prezidentem a viceprezidentem, abychom jim poskytli další informace. Nejenže to ostatní lékaři považovali za výhrůžku, ale načasovali jsme to tak, aby doktorka Birxová mohla na schůzku přijít, a v poslední vteřině se stáhla, a to není chování někoho, kdo by skutečně měl být u stolu pro posuzování složité vědecké a lékařské politické otázky.

To je podle mého názoru chování byrokrata. A to byl pro mě šok. Nebyl jsem předtím v politickém prostředí a nemyslel jsem si, že jdu do politického prostředí, protože to nebyla politická otázka. Lidé umírali. Politika uzavírání budov, zavírání škol, zavírání podniků, omezování pohybu, karanténování bezpříznakových lidí, to vše už tehdy selhávalo, aby se šíření nákazy zastavilo. Nedokázala zastavit úmrtí vysoce ohrožených osob. A skutečně ničila miliony rodin a obětovala naše děti. Byl jsem ohromen. A jak jsme se dostali k tomu, že potřebujeme institut pro vědu a svobodu, což tady děláme, já, Jay Bhattacharya a Martin Kulldorff jsme spoluzakladatelé tohoto institutu pod hlavičkou Hillsdale, jak jste zmínil. Jak bychom se k tomu mohli dostat?

No, protože to, co jsme viděli během celé pandemie a vidíme to i dnes, je opak toho, co je ve vědeckém procesu třeba, protože vědecký proces, vlastně veškeré kritické myšlení, závisí na svobodné výměně myšlenek. Tento proces byl zmařen velmi mocnými vědci, kteří se spolčili s médii, jak vidíme ze zveřejněných e-mailů, které napsal Dr. Francis Collins, šéf NIH, a Dr. Fauci, kteří využívali své přátele v médiích, aby „odstranili“ lidi, kteří s ním nesouhlasí, místo aby se zapojili do vědecké debaty.

Viděli jsme to na univerzitních půdách. Na mé vlastní univerzitě, Stanfordově univerzitě, se sešla skupina profesorů lékařské fakulty a velmi neurvalým a neprofesionálním způsobem mě cenzurovala a snažila se mě zastrašit kvůli svým vlastním politickým pocitům, což je, upřímně řečeno, velmi smutná obžaloba univerzitní kultury. Potřebujeme univerzitní odbornost. A opět, nejen k nalezení pravdy, kterou potřebujeme, ale i k tomu, abychom naučili naše děti, studenty, že vhodným postupem není pomlouvat, cenzurovat, zastrašovat, očerňovat lidi a umlčovat je. Ale procesem je mít více informací, umožnit lidem mluvit. Když univerzita řekne, že je pro svobodu projevu, neznamená to a nemělo by to být omezeno na to, máš padáka. To není svoboda projevu. Svoboda projevu znamená mluvit jako důvěryhodná osoba, což jsem samozřejmě na Stanfordu 25 let dělal, a znamená mít tu výměnu názorů, tu vědeckou debatu, a to bylo zmařeno.

To se podařilo zmařit, ne tím, že by zmařili mě, to se nepodařilo, ale bohužel se podařilo to, že ostatní lidé byli zastrašeni. Další lidé odmítli vystoupit. Stalo se mi, že za mnou přišli lidé z kampusu, z mého bloku, a řekli mi: „Scotte, tolik lidí tě na lékařské fakultě podporovalo, ale my jsme se báli vystoupit.“ A já jsem jim řekl: „To je pravda. To je velmi smutné. To je velmi děsivé, že nemůžeme mít svobodnou výměnu názorů na vědecké úrovni v tak kritickém období, kdy v moderní historii medicíny neexistuje doba, kdy bychom potřebovali odborné znalosti a bylo to zastaveno.“ Celý proces byl zastaven. A tím je, upřímně řečeno, kontaminována mentalita kampusu na Stanfordu, ale i na jiných místech, kde si nejsem jistý, jak by se student naučil kritickému myšlení, kdyby neslyšel názory, které se od sebe liší, což je z definice nutné.

Nemusíte být vědec, abyste mohli kriticky myslet, ale nemůžete se stát legitimním vědcem, aniž byste používali kritické myšlení. Kritické myšlení nebylo povoleno a viděli jsme, jak média, váš obor kupčí, a vidíme to i dnes, kdy jsou lidé stahováni ze sociálních médií, YouTubu a Twitteru, kdy vidíme, jak se ve vyhledávačích píší o lidech jedovaté věci, pomluvy charakteru. A to opět není adekvátní pro společnost, která se pyšní tím, že je objektivní, orientovaná na data a svobodná. Takové chování je nepřijatelné.

Samotná věda se nyní zpolitizovala ještě více než dříve. Pandemie podle mého názoru nezpůsobila politizaci vědy, pomluvy z akademické obce, tyto věci byly prostě odhaleny. Byly odhaleny velmi podobně, jako se odhaluje charakter lidí pod tlakem. Když jste vystaveni výzvě jako jednotlivec, jako rodič, v rodinném životě, v práci, když jste vystaveni výzvě, ukáže se váš skutečný charakter a byli lidé, kteří byli zkoušeni a selhali.

Selhali strašlivě. A nešlo jen o to, že selhali, protože byli neschopní. I když i to k tomu patřilo. Selhali kvůli své vlastní pýše. Nechtěli přiznat, že se mýlí. Údaje jsou zcela jasné. Lockdowny byly špatné. Selhaly, zničily lidi. Obětovali jsme naše děti velmi ohavným způsobem. Musíme obnovit důvěru ve vědu.

Potřebovali jsme obnovit důvěru pokud možno v média, ale potřebujeme obnovit i důvěru ve vedení univerzit. Tyto věci jsou pryč nebo vážně poškozeny. A cesta, první krok je, že musí vystoupit a přiznat, že se mýlili. A to se týká i agentur veřejného zdraví Spojených států, včetně CDC, které skutečně dramaticky selhaly, pokud jde o transparentnost, pokud jde o vědecké podklady na vysoké úrovni pro to, co říkají. Myslím, že je třeba udělat ještě hodně práce…

TIP: „Potřebujeme odpovědnost“ za neúspěšná proticovidová opatření, říká dr. Scott Atlas

Jan Jekielek: Samozřejmě, že existuje mnoho lidí, kteří… četl jsem řadu příkladů, kdy jste byl zřejmě pomlouván. Byl mezi nimi někdo, kdo vystoupil a řekl: „Scotte, chci s tebou debatovat.“ Jaký je váš názor?

Dr. Atlas: Ve skutečnosti je to přesně naopak. Napsal jsem to v knize, ale proběhl interní rozhovor, upřímně řečeno, s doktorem Faucim, který mě požádal, abych se setkal s ostatními třemi lékaři, s těmi třemi: Fauci, Birxová, Redfield. A já jsem řekl: „Rád to udělám. Rád bych přivedl některé z externích výzkumníků a epidemiologů a mohli bychom si to důkladně prodiskutovat.“ Tím rozhovor skončil.

Když jsem pozval odborníky na schůzku s prezidentem a druhý den s viceprezidentem, nebyl zájem o diskusi o datech, doktorka Birxová se z této schůzky stáhla. Ve skutečnosti, když skupina ze Stanfordské lékařské fakulty zveřejnila tento dopis, je to jen jeden lékařský vědec, řeknu, Martin Kulldorff tehdy napsal do Stanfordu veřejně. A ten ve svém dopise Stanfordským novinám řekl: „Vyzývám kohokoli ze signatářů k debatě o těchto otázkách.“ A to se stalo.

A nula stanfordských profesorů Martinovu výzvu samozřejmě přijala, protože o těch údajích se nedá debatovat, protože všechno, co jsem řekl, bylo správné. Všechno, co jsem řekl, řekli i jiní, včetně Johna Ioannidise a později dalších lidí o věcech, které byly v té době tak považovány za kontroverzní, protože ta data tam byla. A tak došlo ke kombinaci, protože otázka zní, proč tomu tak bylo? Proč se to stalo? Proč to ti lidé udělali? A myslím si, že se o tom hodně spekuluje. Jsou to motivy k posouzení, ale bylo to volební období. Nejsem si jistý, jak moc to s tím souviselo, ale zdá se, že to s tím souviselo, protože 97 % stanfordského poštovního směrovacího čísla, tedy členů fakulty, hlasovalo pro Joea Bidena (Demokraté) a 3 % hlasovala pro Donalda Trumpa (Republikáni), což je ohromující statistika, ale politika do toho neměla vstupovat.

A tak se musíte ptát, proč. A myslím si, že jako kombinace mnoha věcí, strachu, včetně lidí, kteří jsou na fakultách těchto univerzit a ve vedení veřejného zdravotnictví, osobního strachu a myslím si, že i vzdoru nebo politické nenávisti vůči komukoli, kdo by měl tu drzost pokusit se pomoci prezidentovi vyřešit problém v této zemi, pokud by tím prezidentem byl někdo, koho neschvalují.

A tak si myslím, že to byla směsice věcí, které způsobily ztrátu racionálního myšlení. Musíme odhalit zkorumpované vnitřní kruhy financování vědy, protože NIH kontroluje financování výzkumu, a proto kontroluje veškerá povýšení vědců a univerzit, protože bez grantů NIH se obecně nepovýší. A tak si dovedete představit, že tato kontrola nebude atmosférou, v níž by mladý docent byl ochoten vystupovat proti tomu, co říkají vedoucí představitelé NIH, protože by to ohrozilo jeho vlastní kariéru.

Existuje složitý propletenec, nezdravý vztah mezi kontrolou financování výzkumu, kontrolou akademické kariéry a povyšováním, kontrolou publikací v časopisech, které jsou nezbytné ke získání výzkumných grantů. A pak samozřejmě vnější vliv firem, Big Pharma (velkých farmaceutických firem) a v dnešní době dokonce i technologií, kde vidíme tuto velmi složitou kontaminaci. Kontaminaci toho, co jsme naivně považovali za poměrně čisté vědecké prostředí.

Jan Jekielek: To je velmi zajímavé. Nedlouho před tímto rozhovorem jsem vlastně seděl s doktorem Martinem Kulldorffem. Mluvili jsme o tom, o některých těchto finančních spojitostech mezi rozdělováním finančních prostředků a propagací a tak dále v akademické obci a v agenturách. Ale jedna věc, o které jsme nemluvili, je vliv technologií a Big Pharma a tak dále. Jak to do tohoto obrazu zapadá?

Dr. Atlas: Je to opět spletitá síť, o které jsem měl na začátku nesmírně naivní domněnky, což pro mě bylo šokující. Šokující bylo například to, že jsem slyšel, jak lidé z pracovní skupiny oslovují televizní komentátory křestními jmény, což naznačovalo, že jsou to přátelé. Měli s těmito lidmi navázaný vztah a využívali je k tomu, aby se ujistili, že vyprávění bude takové, jaké chtějí mít.

A chci říct, že skutečnost, že e-maily od doktora Collinse, které byly získány na základě žádosti o zákon o svobodném přístupu k informacím, ukázaly, že oni, Francis Collins a Anthony Fauci, se spolčili s laickými médii, nikoli s vědou, aby zničili nebo podkopali či očernili lidi, kteří s nimi nesouhlasí.

Viděli jsme to i ve vědeckých časopisech, mimochodem, to bylo pro mě velmi nové, myslím, že v novodobé historii bezprecedentní, že jsme měli virology, kteří v únoru 2020 napsali dopis redaktorovi časopisu Lancet, v němž se psalo, že pokud někoho vůbec napadne, že existuje možnost, že virus unikl z laboratoře a nebude tvrdit, že je prostě přirozený, bude se jednat o konspirační teorii.

Teď řekli, že se to vědí, a v únoru 2020 se to samozřejmě nevědělo. Dnes to ještě není stoprocentně známo, ale nemyslím si, že by někdo řekl, že je to určitě přirozený virus. A proč to bylo napsáno, o to tady jde. Ten dopis mohl být celý napsán jen proto, aby zastrašil a zabránil někomu dalšímu v takovém prohlášení. A to je velmi nebezpečné.

Ty časopisy navíc zveřejňovaly charakterové pomluvy. Takovýto názorový článek, který neměl skutečný vědecký základ a ve skutečnosti byl v rozporu s důkazy, je skutečným zneužitím toho, co nazýváme velmi prestižními a vlivnými časopisy. Stále jsou vlivné, ale viděli jsme, že v těchto časopisech se skutečně produkuje odpad, mluvíme o Lancetu, New England Journal, Journal of the AMA, jedněch z nejlepších světových časopisů, British Medical Journal, včetně obyčejných charakterových pomluv.

A takhle to dál nejde. A část toho opět souvisí s touto kabalou lidí na vlivných pozicích v redakcích časopisů, kteří také posuzují granty NIH. Existuje tento velmi, velmi úzký a jak říkám, nezdravý vztah.

Kromě toho jsou všechny recenze mimochodem prováděny anonymně, proces peer review. A tak recenzní řízení, ačkoli by se mohlo zdát, že je to něco, co zajišťuje poctivost, protože nemusíte prozradit, kdo jste, a můžete být upřímní, je to ve skutečnosti úplně naopak, protože to znamená, že lidé mohou bez jakékoli odpovědnosti zabránit tomu, aby byl článek publikován. A to se také stalo.

Během roku 2020 jsem dostal dopisy od více než stovky vědců, kteří mi psali: „Především prosím pokračujte. Bojíme se vystoupit, ale máte pravdu ve všem, co říkáte.“ A tak se stalo.

Ale druhá věc, kterou mnozí z nich říkali, byla, že nemohou svůj výzkum publikovat. Jednalo se o velmi důležité práce, které nakonec byly publikovány. Mnohé z nich, ne všechny, včetně prací, které ukázaly, že původní statistické modely byly hrubě nepřesné. Že skupinové používání masek nebylo významně účinné na zastavení nebo zabránění šíření infekce. Tyto práce, z nichž některé byly nakonec publikovány, ale trvalo to mnoho, mnoho měsíců.

I v časopisech se vytvořila zpolitizovaná atmosféra. A právě takové věci budeme v této nové Akademii pro vědu a svobodu především zkoumat a odhalovat. A pak musíme vzdělávat veřejnost, protože všechno, co z toho vzejde, je opravdu… musí to vzejít od veřejnosti. Nebude to dělat shora dolů. Myslím, že to musí vzejít z požadavku na transparentnost ze strany Američanů a občanů světa, z požadavku na poctivou vědu, z požadavku na zveřejnění skutečně korupčních vztahů, včetně vztahů s průmyslem. A my tyto problémy odhalíme. A zároveň doufáme, že se nám podaří vypracovat jejich řešení.

Jan Jekielek: Rozhodně. Chtěl jsem se toho dotknout, je to oblast kolem průmyslu. Jak do toho zapadá průmysl?

Dr. Atlas: Průmysl do toho zapadá v mnoha ohledech. Musím říct, že máme fantastický, nejinovativnější průmysl, soukromý sektor pro zdravotnické prostředky, stejně jako vývoj farmak a diagnostiku na světě. O tom není pochyb. Náš vývoj léků vyniká ve srovnání s ostatními zeměmi světa, naše výroba zdravotnických prostředků vyniká, dominujeme v oblasti patentů. Dominujeme v oblasti nových produktů. Dominujeme v oblasti včasného přístupu ke schváleným lékům, zejména v případě rakoviny. V tom můžeme pokračovat.

Takže to není tak, že bychom tu neměli fantastický soukromý sektor. O to nejde. Ale jde o to, že musíme být opatrní při skrývání nebo netransparentnosti věcí, které jsou podporovány farmaceutickými firmami, protože v podstatě bez ohledu na to, jak dobrý člověk jste, pokud vaše firma vydělává miliardy dolarů na nějakém produktu, je překvapením, že jedna z firem, která vyrábí vakcíny pro covid… Je překvapením, že generální ředitel tuhle vystoupí a řekne: “Aha, potřebujeme čtvrtý booster. Potřebujeme čtvrtou dávku.” No, není to překvapení, protože posláním společnosti je vydělávat peníze. Neříkám, že to je důvod, proč to řekl, ale je velmi těžké to oddělit. Když to řekne generální ředitel farmaceutické firmy, veřejnost by to měla pochopit, ale když máme lidi, kteří radí prezidentovi, jako jsme to viděli, když máme lidi, kteří vystupují v televizi, píší články do Wall Street Journal a dalších vlivných novin o tom, jak se musíme uzavřít, dokud nebudeme mít vakcínu. A pak se ukáže, že tato osoba je členem správní rady jedné z hlavních společností vyrábějících vakcíny, to je problém. Neříkám, že tito lidé jsou nutně zkorumpovaní, ale ten vliv je korumpující. A to je střet zájmů, který by vás v některých případech měl přimět k odvolání.

Neznáme ani hloubku financování či nefinancování některých věcí ze strany farmaceutických firem. Víme, že v této mimořádné situaci předchozí administrativa zbavila farmaceutické společnosti odpovědnosti. To bylo částečně v zájmu toho, aby se věci vyřídily rychle a bez váhání. A myslím, že to bylo velmi dobře míněno. Nyní se však potýkáme s nedostatkem transparentnosti, pokud jde o vedlejší účinky vakcín. Máme zjevný nedostatek transparentnosti údajů. A když se to spojí s nulovou odpovědností vůči těmto společnostem, je to problém.

V podstatě jste zbytečně podkopali důvěru ve vakcíny, protože vakcíny mají zatím dobré údaje o ochraně před úmrtím lidí, u nichž je vysoké riziko úmrtí. Ale když máte nedostatek transparentnosti, když máte nezdravou situaci finančního zisku z prosazování dalších a dalších a dalších posilovacích dávek, když máte poradce jak uvnitř administrativy, tak lidi, kteří byli v administrativě a naslouchal jim prezident, když máte lidi, kteří vystupují v televizi jako odborníci, a není příliš jasné, že jsou v poradním sboru farmaceutické firmy, která vakcínu vyrábí, myslím, že je to špatně.

Myslím, že mnoho lidí by řeklo, že je to neetické. A řešením pro to není jen to přiznat nebo to jasně říct, řešením je odvolat se, protože tam je, ať už záměrně nebo ne, problém se střetem zájmů. A Američané obecně věří tomu, co slyší. Chci říct, že všichni až do této pandemie. A já si myslím, že ta éra musí skončit.

Všichni věříme lidem s pověřením, ale samotné pověření už nestačí. Ve skutečnosti dnes víme, že mnoha lidem s pověřením se nedá věřit. A tak si musíme vzít mnohem kritičtější klobouk, nosit zde kritický klobouk a dívat se nejen na informace, ale i na to, kdo je říká. A myslím si, že je třeba to přehodnotit. Potřebujeme prověřit střety zájmů, které teoreticky již existují.

Když napíšete dílo, musíte ho deklarovat, když získáte grant, ale musí to být mnohem viditelnější. A ve skutečnosti musí být někteří lidé odvoláni. Navíc si myslím, že u lidí, kteří jsou úředníky 35 nebo 40 let, existuje jiný druh korupce. Způsob, jakým uspějete a udržíte si tuto pozici uvnitř vlády, není ten, že jste apolitičtí. Není to proto, že jste nestranný. Je to proto, že se umíte velmi obratně pohybovat ve vysoce zpolitizovaném prostředí. To je zřejmé. Řídíte tam agentury nebo velké divize agentur, skutečně jako byrokrat a kvazi politická pozice. Máte přátele v médiích, máte přátele v jiných agenturách a máte přátele ve farmaceutickém průmyslu, takže když řídíte klinické zkoušky vakcíny Moderna nebo vakcíny Pfizer, máte s nimi velmi úzké vztahy, ať už se to promítne do peněz, nebo ne, peníze nejsou to jediné, co lidi korumpuje. Korumpuje spousta věcí, včetně ega a moci. Všichni víme, že moc korumpuje.

Potřebujeme lepší integraci lidí, kteří nejsou ve střetu zájmů. Potřebujeme možná i omezení funkčního období lidí v těchto agenturách, nejen volených úředníků. Nemůžeme mít lidi, kteří řídí obrovské a mocné agentury pro financování a ovládají tak veškerý výzkum po dobu 35, 40 let. Vidíme, co se zde děje.

Jedním z největších selhání NIH a FDA zde během této pandemie bylo naprosté selhání při rychlém provádění klinických zkoušek léků, které již byly schváleny FDA na jaře 2020. Měli jsme mít hned odpovědi na několik léků, které byly snadno dostupné a jejichž mechanismus účinku naznačuje, že by měly fungovat. A existuje spousta klinických důkazů, které se objevily později a které naznačují, že by fungovat měly, přesto tyto studie nebyly provedeny. Nyní uběhly už dva roky, a stále jsme tyto studie neprovedli.

Ve skutečnosti jedna z těchto studií právě probíhá. A říká se, že výsledky budou známy v roce 2023. Mluvíme o třech letech po pandemii. Potřebujeme odpovědnost lidí, kteří dostali, co chtěli. Dostali implementovány politiky, které chtěli. Tyto politiky selhaly. Máme více než 900 000 Američanů, kteří podle kategorizace zemřeli na covid-19, miliony zničených rodin, a přesto jsou ve vedení stejní lidé. Nechápu, jak se to mohlo stát, ale je to tak.

Potřebujeme odpovědnost lidí ve farmaceutickém průmyslu, kteří neprokázali úplné údaje. Nemáme k dispozici úplný soubor údajů. Nemáme úplný soubor údajů od CDC o komplikacích způsobených vakcínami. Proč ne? Chci říct, že ve Spojených státech jsme měli více než 95 procent lidí v kategorii vysokého rizika, kteří se nechali očkovat.

Měli jsme, já nevím, stovky milionů dávek těchto vakcín. Zatím nemáme úplný soubor údajů o komplikacích. Proč? Co je to za vědecký postup? Upřímně řečeno, dochází k souběhu zájmů. Podle mého názoru nejde jen o jednu motivaci. Jde o souběh zájmů, které jsou různé. Jsou tu finanční zájmy ve farmacii a lidé, kteří z toho mají prospěch, poradenské pozice v těchto společnostech, moc, pýcha, nekompetentnost a možná i zakrývání hrubých chyb.

Kdybyste byli v hypotetickém scénáři osobou, která byla zodpovědná za financování výzkumu, který nakonec mohl vést k samotnému viru, kdybyste byli tou osobou, řekněme, že byste byli hypotetickou osobou v NIH, která podepsala ty granty v Číně a částečně financovala ten výzkum, představoval bych si, že byste mohli mít zájem na tom, aby si veřejnost myslela, že jste ten nejzajímavější člověk na světě, který se stará o bezpečnost, a nikdy byste něco tak riskantního neudělali.

A to je tedy střet zájmů, na který poukazuji, protože víme, že probíhal výzkum koronavirů a je velmi kontroverzní, ale NIH financoval některé výzkumy koronavirů, které s tím nepřímo, ne-li přímo souvisejí. Myslím, že o tom neznáme úplný soubor informací, ale naznačuji, že existuje mnoho různých motivací pro lidi ve velmi vlivných pozicích. A nyní, když jsme prokázali… Bylo prokázáno, že byla použita špatná strategie, že prostřednictvím lockdownů se nepodařilo zastavit nebo omezit šíření infekce.

Zničily miliony lidí a lockdowny doslova zabíjely lidi na základě ztracené lékařské péče a masivního hospodářského poklesu, který prokazatelně zabíjel lidi, zejména dělnickou třídu a rodiny s nízkými příjmy. Když vidíme, že se objevily důkazy, je velmi obtížné pokračovat, aniž bychom se zodpovídali a veřejně se dozvěděli, že tyto strategie byly špatné. Musí to být přiznáno a musí existovat odpovědnost, jinak nikdy neobnovíme důvěru v tyto agentury a dokonce ani ve vědu samotnou, dokud se nedobereme této pravdy.

Jan Jekielek: NIH na žádost o komentář k tomu, proč neprovedl více klinických zkoušek léků, které vykazovaly potenciál pro použití při léčbě covidu-19, bezprostředně neodpověděl. No, a to je to, co jsem chtěl říci, důkaz přišel, bylo by dobré, kdybyste to trochu rozvedl, ale nemyslím si, že je to obecně známo, upřímně řečeno.

Dr. Atlas: To je další problém, protože cenzura vědy, která se děje, má dvě části. Jedna část je ze strany samotné vědy, univerzitní klima zastrašování lidí, kteří nesouhlasí s tím, co by mohlo být přijímaným narativem. Časopisy, psaní názorových článků, které jsou skutečně charakterovými urážkami lidí. Odmítání publikovat studie, toky financování. To je cenzura ze strany vědy a univerzitních komunit.

A pak je tu další cenzura, kterou jsou média. A zahrnuji sem i sociální média, protože ta jsou v dnešní době náměstím. A média jsou tak kritická. Myslím, že to není třeba říkat, ale média jsou rozhraním mezi vědou a veřejností. A tak když mají média moc filtrovat nebo dokonce vyhazovat lidi ze sociálních médií a považovat věci za dezinformace, i když jimi nejsou, velmi tím škodí veřejnému blahu a veřejné diskusi.

Cenzura ze strany médií je mimořádně škodlivá. A toho se musíme zbavit. Lockdowny byly objektivně neúspěšné. Proč to vím? No, když se podíváte na… uvedu několik studií. Bjornskov na jaře 2021: „Analyzoval jsem 24 zemí a ukázal jsem, že lockdowny nesnížily počet úmrtí ve srovnání se situací, kdy lockdowny nebyly zavedeny.“ Stanfordská studie z ledna 2021 od Bendavida a kolegů ukázala, že přísné lockdowny nesnížily šíření infekce, Národní úřad pro ekonomický výzkum, USC RAND Institute v červnu 2021, Argarwal analyzoval 43 zemí a Spojené státy a ukázal, že lockdowny zvýšily nadměrnou úmrtnost. Když byly lockdowny zavedeny, úmrtí ve skutečnosti začala stoupat poté, co se snižovala. A to platí i ve Spojených státech.

Když mluvíte o tom, kolik lidí zemřelo v průběhu roku, kdy neprobíhala pandemie, nadměrný počet úmrtí se v důsledku lockdownů zvýšil. lockdowny zabíjely lidi. A pak poslední studie, která byla publikována a které byla věnována pozornost, vyšla v lednu 2022 od skupiny z Johna Hopkinse. A tato studie dospěla k závěru, že lockdowny významně nesnížily počet úmrtí a byly mimořádně škodlivé. A ve svém závěru zopakovali, upřímně řečeno, nic, co by bylo novinkou, pokud někdo věnoval pozornost pandemické literatuře před touto pandemií, a ten závěr zněl, že lockdowny by se při pandemii neměly používat, protože nefungují. A jsou mimořádně destruktivní. A to bylo známo již několik let před pandemií SARS-2. lockdowny selhaly. A to není otázka. I když lidé, kteří lockdowny zavedli, to znamená ve Spojených státech, to byli hlavně guvernéři.

Lidé, kteří guvernérům radili, aby lockdowny zavedli, což byli doktorka Birxová, vedoucí lékařské části Task Force, doktor Fauci, nejviditelnější, nejvlivnější, a doktor Redfield, který byl šéfem CDC. A nyní na to navazuje tato administrativa, kde je dr. Fauci skutečně zodpovědný za federální vedení, stejně jako CDC.

Tito lidé dostali, co chtěli. Byly zavedeny lockdowny, jejich omezení, jejich zavírání škol, jejich mandáty týkající se masek. Neuspěli. A ve výši téměř milionu Američanů, jejichž smrt byla připsána covidu, ale co je ještě horší, zničili rodiny. Jak říkám, a obětovali naše děti. Upřímně řečeno, jim patří výsledky této politiky. Dostali, co chtěli, a radili si. A tak pokud hodnotíte politiku, reakci na pandemii jako velmi dobrou, pak byste měli doktoru Faucimu a lockdownerům pogratulovat. Pokud si myslíte, že s výsledkem byl problém a výsledek byl problém, byl to hrozný výsledek, pak byste si měli promluvit s lidmi, kteří radili, co bylo realizováno. Ne s lidmi, kteří nesouhlasili s tím, co bylo realizováno.

Jan Jekielek: Chtěl bych velmi stručně hovořit o obětování dětí. Několikrát jste se o tom zmínil, vždycky se k tomu vracím, když děláme rozhovor, protože se objevují stále nové údaje, a to je něco, co pro vás bylo velmi důležité. Generální chirurg Floridy, doktor Joseph Ladapo, nedávno, myslím, jako první oficiálně doporučil neočkovat děti. Chtěl jsem vědět, co si o tom myslíte. A také jen obecněji, jak zde byly obětovány děti?

Dr. Atlas: Myslím, že poslední ohavné, skutečně neetické zneužívání amerických dětí se projevilo v politice, která byla zavedena na našich univerzitách a na veřejnosti, u mladších dětí. A to je vyžadování na univerzitních kampusech očkování mladých lidí, když tito mladí, zdraví lidé nemají žádné významné riziko vážného onemocnění covidem. To je fakt, to není názor. To jsou všechny údaje z celého světa. Přesto jsme si vynutili, my, vedení univerzit, jsme si nějakým způsobem vynutili nejen očkování u lidí, kteří z něj skutečně neměli významný prospěch, ale vynutili si i testování.

A rád bych lidem připomněl něco, o čem nikdo nemluví. Říjen 2020, CDC a jejich doporučení školám napsalo na své webové publikaci, že je neetické vyžadovat testování studentů, kteří se testovat nechtějí.

Tohle už jde stranou. Ve Spojených státech byla vážně porušena lékařská etika. Ve skutečnosti každý, kdo dělá výzkum s informovaným souhlasem, komise pro lidské subjekty mají toto zvažovat. Vstřikovat experimentální vakcínu malému dítěti, které nemá žádné významné riziko, zdravým malým dětem, které nemají významné riziko vážného onemocnění z covidu na populační bázi, zdravým dětem… lidé, kteří takovou studii navrhují, to si myslím, že opravdu překračuje hranici porušení lékařské etiky.

Nyní dochází k morálnímu zlomu v americké společnosti. Jaký je to morální zlom? Morální zlom spočívá v tom, že navzdory údajům, které byly známy z jara a léta 2020, navzdory tomu, že se vědělo, že zdravé děti mají mimořádně nízké riziko vážného onemocnění covidem, navzdory tomu, že se vědělo, že děti nejsou hlavními šiřiteli této nemoci, navzdory tomu, že se vědělo o vážných problémech se zavíráním škol, což znamená, že každý čtvrtý vysokoškolák ve Spojených státech vysokoškolského věku pomýšlel na sebevraždu, což jsou údaje z června 2020.

Po dvou měsících izolace jsme kvůli uzavření škol zaznamenali explozi maniodepresivních, úzkostných poruch a depresí u dospívajících. Během roku 2020 jsme během lockdownů měli explozi pokusů o sebevraždu u dospívajících dívek, měli jsme zdvojnásobení až ztrojnásobení počtu návštěv u lékařů kvůli sebepoškozování u dospívajících. Jedná se o děti, které si típají cigarety na kůži nebo si podřezávají žíly. A také jsme zaznamenali explozi zneužívání drog, zneužívání návykových látek u dospívajících.

Ty jsou důsledkem lockdownů, to není z viru. Virus to nezpůsobil, všechny tyto věci způsobil lockdown. A pak jsme v září 2020 zavřeli školy, v celé zemi, až na opravdu jednu nebo dvě výjimky, zhruba 17 % amerických dětí během roku 2020 mělo osobní výuku. Zatímco v našich národech západní Evropy byly téměř všechny otevřené, protože měly stejná data jako my, ale nepopírali data, která ukazovala, že zdravé děti mají extrémně nízké riziko.

V Evropě nepopírali údaje, že učitelé nemají vysoké riziko z covidu ve školách. Že školy nejsou místem, kde se šíří velké množství onemocnění covidu. Vlastně vždycky říkám, že kdybyste chtěli navrhnout práci s nízkým rizikem, chtěli byste být učiteli.

A tak jsme místo toho zavřeli školy, a co se stalo? Prodloužili jsme tu izolaci a máme ty statistiky, se kterými musíme žít.

Máme další statistiky, které chci zmínit, a to, že 50 % dotázaných dětí ve věku 18 až 24 let v Americe, 50 % uvedlo, že se bojí veškeré sociální interakce. Více než polovina amerických vysokoškoláků měla během lockdownu v roce 2020 nechtěný přírůstek na váze. A tento přírůstek hmotnosti činil v průměru 28 kilogramů. To není kosmetický problém. To je zdravotní problém.

Vytvořili jsme zde noční můru, a to nejen v podobě psychických škod a ztracených životů, ale máme zde noční můru pro veřejné zdraví těchto mladých lidí. A máme před sebou dlouhou cestu, než se z toho vyhrabeme. My, a pouze my, Spojené státy.

Největším hříchem vedení covidu bylo uzavření škol na podzim 2020 a dále, a tím nejškodlivějším. A myslím si, že je to téměř nevysvětlitelné a je nevysvětlitelné, co vidíme na univerzitních kampusech s vyžadováním očkování. Řeknu to takhle. Pokud je důvodem, proč je očkování vyžadováno u vysokoškolských studentů, ochrana starších osob. To samo o sobě je porušením společenské smlouvy, kterou máme jako lidé s našimi dětmi. Nemáme své děti používat jako štít, který nás chrání. Jako otec jsem štítem pro své děti. Děti nejsou ochranným štítem pro mě.

A tak je to nevysvětlitelné. Je to morální katastrofa a hrubé porušení lékařské etiky. Upřímně řečeno, často se sám sebe ptám, kde jsou lékařští etici? Kde jsou etici, kteří zasedají v těchto komisích pro lidi a na univerzitách. Když navrhují klinickou studii, při níž se malým dětem aplikuje experimentální vakcína proti nemoci, která těmto zdravým dětem významně nehrozí. Pro zemi, jako jsou Spojené státy, je to nevysvětlitelné. A ve skutečnosti to jiné země nedělají.

Několik skandinávských zemí se rozhodlo nedoporučit očkování dětem a některé i lidem mladším 20 let. Britský poradní panel jejich výboru pro očkování při NIH uvedl, že neexistují údaje, které by doporučovaly očkování pro osoby mladší 16 let, protože vakcíny mají riziko.

A opět, nemáme všechny údaje o bezpečnosti, protože v tom není žádná transparentnost, ale víme, že existuje určité riziko, možná jeden ze tří až osmi tisíc mladých mužů dostane po očkování myokarditidu. To je velmi vysoké číslo vzhledem k tomu, že u nich není významné riziko vážného onemocnění samotným onemocněním.

A tak jsme se skutečně dopustili… Myslím, že z celé historie toho, co bylo provedeno, z celé historie naprosté absence zvažování škodlivosti samotné politiky ze strany našich vedoucích představitelů v oblasti veřejného zdraví a tato bizarní fixace na zastavení covidu-19 za každou cenu, to je naprosté zneužití pozice vedoucího představitele veřejného zdraví.

Ale konkrétnější problém zničení nebo poškození mladé generace se opravdu neslavně zapíše do dějin. To je moje předpověď ohledně toho, co bylo během této pandemie provedeno.

Jan Jekielek: Na Akademii věd a svobody chcete mluvit o tom, jak se s takovými problémy vypořádat. Konkrétně s ohledem na covid, co se dá udělat už teď, aby se věci pohnuly směrem, který by podle vás byl proaktivní a pozitivní?

Dr. Atlas: Myslím, že existují obecné věci a konkrétní věci, které je třeba udělat. Obecnou věcí je zajistit, aby lidé ze CDC, lidé z veřejného zdravotnictví vystoupili a ukázali údaje o tom, že lockdowny selhaly. A to se už nebude opakovat. Potřebujeme přiznání chyby. Potřebujeme vysvětlení veřejnosti. Už jen tato transparentnost veřejnost uklidní, že je zde přítomna určitá upřímnost.

Nyní můžeme být také konkrétnější. Musíme udělat to, co se, jak se zdá, děje v západoevropských zemích. A to, že navzdory tomu, že případů přibývá, což znamená infekcí, se stále zbavují omezení. Upřímně řečeno, většina těchto věcí (omezení) byla nelogická.

Očekávání musí být nastavena u veřejnosti. To je velký bod, který jsem se snažil prosadit v Bílém domě, ale samozřejmě mě lidé bohužel neposlouchali. Veřejnost musí mít očekávání. Tato nemoc, tato infekce, tento virus nezmizí. Nezmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Je iracionální si myslet, že by zmizela po těchto zmírňujících opatřeních, která se měla začít provádět. Je to virus, který tu bude. Budeme mít opakované cykly infekce, ale obvykle u jiných pandemií, u jiných virů a u tohoto viru jsou zatím varianty a mutanti, kteří se objeví, méně smrtící, ale není to očekávání, že se nám případy neobjeví. Očekává se, že tyto případy nebudou tak nebezpečné ze dvou důvodů.

Za prvé, evoluce virů. Za druhé, podle posledních odhadů se ve Spojených státech nakazila většina lidí, kteří mají imunologickou ochranu. A kromě toho je obrovské množství lidí imunizováno, očkováno. A tak se pravděpodobně nedočkáme tohoto masivního zničení, ale uvidíme další případy. To není důvod k panice.

Jak v Evropě přibývají případy, v místech, jako je Velká Británie, jak o tom mluvíme, ve Švýcarsku, stále říkají, že se zbavujeme povinnosti nošení masek. Zbavujeme se očkovacích pasů. Zbavujeme se těchto věcí, protože to se nedělá u lehkých onemocnění. Není to logické, je to jen destruktivní. A tyto manévry stejně selhávají.

Nezašli tak daleko, aby řekli, že selhaly. Veřejnosti je třeba upřímně říct, co se povedlo a co ne, dát veřejnosti nějaké očekávání, co bude.

Virus neodstraníme a poskytnout určitou úlevu, že neočekáváme masivní množství mrtvých a ničení. Z nového viru se může stát cokoli. Z varianty se může stát cokoli, ale je pravděpodobné, že z tohoto viru se to nestane. A my žijeme s určitými riziky, která je třeba veřejnosti artikulovat, stejně jako to děláme s jinými nemocemi, stejně jako to děláme s jízdou po dálnici, stejně jako to děláme s chřipkou, kde máme více či méně 50 000 úmrtí ročně. A tato úmrtí se nám nelíbí. Děláme vše pro to, abychom tyto lidi ochránili a nechali je, ať se chrání sami. Ale neuzavíráme se. Nenařizujeme očkování proti chřipce, aby se chodilo do školy. Netestujeme, netestujeme, netestujeme na virus, který bude mít mírný průběh.

A nevnucujeme vakcíny, které upřímně řečeno, nedokážou zastavit reinfekci nebo šíření nemoci, jako se to nedaří této vakcíně. Vakcíny to nedělají. Neposkytují žádnou významnou dlouhodobou ochranu před opětovným nakažením. To víme, to ukázaly údaje z projektu Omicron.

Veřejnost musí znát pravdu. Kroky jsou k tomu, aby se veřejnost opravdu seznámila se skutečností a aby tito lidé nekopali do země z jakýchkoli důvodů. A těch je více, které jsem zformuloval, ať už jde o jejich vlastní ego, politické důvody nebo cokoli jiného.

A to je… opět, jsem idealista, protože jsem skeptický. Nemyslím si, že se ti lidé přihlásí. Nemyslím si, že budou upřímní. A proto si myslím, že břemeno zůstane na jednotlivcích, aby se stali kriticky myslícími lidmi, aby zjistili, kdo mluví důsledně o faktech a údajích, aby důvěřovali lidem nejen na základě jejich titulu, ale na základě toho, co říkají, a aby se sami do určité míry učili fakta. Myslím, že zde potřebujeme více individuálně řízenou reakci. Jinak se zříkáte vlastní odpovědnosti vůči své rodině a svému dítěti.

Jan Jekielek: Pokud to neuděláte.

Dr. Atlas: Pokud to neuděláte.

Jan Jekielek: Scotte Atlasi, je mi potěšením, že jste byl opět u nás.

Dr. Atlas: Děkuji za pozvání.

(Celý rozhovor v anglickém jazyce naleznete zde)