Toto je 1. část série „Zázračný imunitní systém“
V této sérii prozkoumáme skutečnou sílu naší imunity, orgánů, které nás neúnavně chrání. Poskytneme také praktické způsoby, jak tyto životně důležité dary určené k ochraně našeho těla chránit.
V našem cyklu článků o imunitním systému se dnes budeme zabývat mandlemi a jejich rolí v imunitě člověka. Mandle jsou měkké oválné uzliny bez masa a tuku, které stojí jako tělesná stráž v místě, kde vnější vzduch vstupuje do našeho nitra. Neúnavně nás chrání před viry a bakteriemi, které se do těla dostávají vzduchem, který dýcháme, a potravou, kterou jíme.
Shrnutí klíčových bodů
- Mandle jsou součástí lymfatického systému, který tvoří prstencovitou ochrannou strukturu v krku.
- Vzhledem ke svému strategickému významu v našem imunitním systému hrají mandle roli „strážce“ i „posla“.
- Angína je také procesem trénování a vývoje mandlí.
- Léčba angíny antibiotiky může mít svá omezení a vedlejší účinky.
- Přírodní byliny jsou prospěšné při zmírňování příznaků angíny.
- Přírodní byliny jsou prospěšné při zmírňování příznaků angíny.
- Kombinace antibiotik s přírodní bylinnou léčbou může mít synergický účinek.
- Existuje několik způsobů ochrany mandlí.
Mandle jako strážci
Oblast mandlí je bohatá na imunitní buňky.
Když viry a bakterie proklouznou ústy a nosem, mandle jsou 24 hodin denně připraveny střežit hrdlo – bránu do našeho těla.
Mandle jsou lymfatická tkáň. Skládají se ze čtyř částí: dvou Gerlachových tubárních mandlí, dvou patrových mandlí (také zvané krční mandle), jedné jazykové mandle a jedné hltanové neboli nosní mandle. Společně tyto mandle tvoří robustní obranný prstenec známý jako Waldeyerův lymfatický okruh.
Patrové (krční) mandle mají asi 15 malých prostorů zvaných krypty, které zvětšují jejich rozbrázděný povrch a zvyšují tak schopnost filtrovat vnější patogeny.
Hltanová (nosní) mandle je masa lymfatické tkáně podobná patrové mandli, která visí v horním prostoru zadní části nosní dutiny. Spolu s dalšími částmi mandlí není vidět. Hltanová mandle má tendenci se po raném dětství zmenšovat a v pubertě často téměř úplně zmizí.
Hlavním úkolem mandlí je zachycovat viry nebo zárodky z jídla a vzduchu. Oblast mandlí se obvykle více prokrvuje, aby pomohla bojovat proti běžným infekcím.
Úkolem mandlí je chránit své teritorium – vás. Pokud tito strážci podřimují, nepřítel, například virus, se může vplížit dovnitř. Mandle používají vnímavé smysly k ochraně před vetřelci. Dokáží rozpoznat a eliminovat tisíce různých virů.
Podle studie zveřejněné 8. března 2023 v časopise Nature mohou neurony mandlí přenášet do mozku molekuly, které během chřipkové infekce iniciují chování, jež tělu přikazuje odpočívat nebo méně jíst. To posiluje roli mandlí jako strážce a posla v těle.
Všichni jsme zažili, jakou sílu mají naše mandle. Běžným příznakem nemoci je bolest nebo nepříjemné pocity v krku. I když to můžeme považovat za drobné onemocnění, nemusíme si uvědomovat, že nás mandle varují před narušením imunity a že bychom se měli připravit na boj.
Zásadní role v imunitním systému
Naše mandle mají vrstvu epitelových buněk, které slouží jako přední signální buňky detekující a odstraňující cizí tělesa.
Tyto buňky jsou spojeny těsnými spoji, které tvoří pevnou bariéru proti vnikajícím virům a bakteriím. Pokud epitelové buňky vycítí, že útočníci by mohli přesáhnout jejich kapacitu, předají signál dalším jednotkám imunity.
Existuje mnoho speciálně navržených imunitních buněk specializovaných na různé úkony. Některé buňky například zachycují a pohlcují antigeny produkované viry a bakteriemi, některé vysílají signály ostatním, některé jsou dobré k přímému zabíjení viru a jiné mohou produkovat protilátky.
Protilátky, druh bílkovin, se mohou vázat na specifické funkční fragmenty bílkovin na povrchu viru. Mohou virus neutralizovat a odstranit z těla. V mandlích se nachází mnoho takových buněk, které mohou vytvářet různé typy protilátek (např. IgA, IgD, IgE, IgG a IgM). Různé typy protilátek jsou jako sourozenci v jedné velké rodině, vznikají v různých obdobích během infekce nebo za abnormálních podmínek a každá z nich je zaměřena na jiné buňky nebo tkáně.
Během růstu plodu patří mandle díky své strategické poloze k prvním oblastem, kde se vyvíjí mnoho imunitních buněk. Vyvíjejí se brzy, přibližně ve 14. týdnu těhotenství.
Nedávný výzkum ukázal, že stejně jako brzlík i mandle vykazují vývojové meziprodukty T-lymfocytů, které se podobají meziproduktům nalezeným v brzlíku a kostní dřeni. Toto zjištění by mohlo mít významné klinické a vědecké důsledky, protože T-lymfocyty jsou kritickým typem bílých krvinek, imunitních buněk, které jsou páteří adaptivní imunitní reakce.
Zánět mandlí: Proces učení se, jak se stát silnějším
Během vyčerpávajícího boje s viry nebo bakteriemi mohou být mandle zvětšené, oteklé a zarudlé. Často to pocítíme v podobě nepříjemných pocitů v oblasti krku. To jsou typické příznaky angíny – zánětu mandlí. Otok je způsoben nahromaděním lymfatické tekutiny, virů, bakterií a imunitních buněk a zarudnutí je důsledkem zvýšeného průtoku krve do této oblasti.
V 50 až 80 % případů akutní tonzilitidy jsou příčinou viry, jako je Epstein-Barrové virus, rhinovirus, respirační syncytiální virus, adenovirus a koronavirus. V 5 až 36 procentech případů je infekce způsobena bakteriemi, přičemž nejčastějším typem při angíně (tonzilitidě) jsou beta-hemolytické streptokoky skupiny A.
Zánět mandlí se často objevuje v mladším věku, kdy mandle ještě nejsou dostatečně silné, aby přes veškerou snahu účinně bojovaly s viry a bakteriemi. Vznik angíny nemusí nutně znamenat, že je náš imunitní systém oslabený. Ve skutečnosti často naznačuje, že se náš imunitní systém vyvíjí a posiluje, protože se učí bojovat s těmito vetřelci.
Opakující se angíny v mládí ukazují na dynamiku mezi mandlemi, imunitním systémem a vnějšími viry nebo zárodky. Zánět mandlí neznamená, že mandle nedělají svou práci – znamená to, že jsou zaneprázdněny bojem s viry. Mladé mandle potřebují čas, aby zesílily. Zánět mandlí naznačuje, že jsou mandle přetížené, a je to signál pro pomoc.
Léčba angíny a její omezení
Když jsou mandle vyčerpané, pomůže jim k obnově jakákoli metoda, která pomůže odstranit viry nebo zárodky, zmírnit zánět nebo posílit imunitu.
Moderní medicína se zaměřuje především na léčbu příznaků akutní angíny pomocí tekutin k rehydrataci organismu nebo léků, jako jsou léky proti bolesti a horečce a kortikosteroidy ke zmírnění zánětu.
Antibiotika se předepisují, pokud existuje možnost, že infekci způsobují bakterie, ale často je těžké to zjistit pouhým pohledem na příznaky. Spoléhání se na antibiotika navíc může vést ke vzniku bakterií rezistentních vůči antibiotikům, což může být v konečném důsledku škodlivé. Tyto léky navíc poškozují střevní mikroflóru, která hraje zásadní roli v imunitní funkci.
Některé léky používané k léčbě akutního zánětu mandlí mají vedlejší účinky, například krvácení do zažívacího traktu způsobené nesteroidními protizánětlivými léky a útlum dechu způsobený opioidy.
Odstranění mandlí chirurgickým zákrokem se někdy používá k léčbě opakujících se akutních angín, ale obvykle se neprovádí během akutní fáze infekce a může mít omezený dlouhodobý přínos.
Kromě antibiotik a dalších lékařských zákroků mohou také přírodní prostředky pomoci mandlím bojovat a hojit se. Kombinace různých forem léčby může vést k synergickému efektu, protože fungují na základě různých mechanismů účinku.
Přečtěte si také:
Synergické způsoby podpory mandlí
Echinacea s azitromycinem
Cílem prospektivní randomizované, kontrolované studie 300 dětí s recidivující angínou bylo zjistit účinnost profylaktické léčby, která má zabránit recidivě. Studie zjistila, že kombinované použití komerčně dostupné echinacey s antibiotikem azitromycinem přineslo lepší výsledky než samotný azitromycin. Bylo hlášeno, že azitromycin způsobuje nežádoucí účinky, včetně smrtelných srdečních příhod, proto je nutná opatrnost.
Echinacea se dodává v různých formách, například jako doplňky stravy, tekutina, krémy, ústní vody a spreje do krku. Dávkování echinacey se liší v závislosti na typu použitého přípravku. Je důležité poradit se s vaším poskytovatelem zdravotní péče, aby určil vhodný typ výrobku a dávkování pro konkrétní onemocnění.
Zelený čaj
Zelený čaj je bohatým zdrojem antioxidantů s protizánětlivými účinky. Zelený čaj může také pomoci zmírnit příznaky bolesti v krku, běžné u faryngitidy (zánětu zadní části krku), která často doprovází angínu. Vědci uvedli v časopise Anesthesiology and Pain Medicine, že kloktání zeleného čaje pomáhá odvrátit bolest v krku u pacientů po operaci.
Kořen lékořice, kořen dřišťálu, tymián a oregano
Studie in vitro (ve zkumavce) zkoumala nálevy horké vody ze 13 různých bylin, které mohou pomoci bránit se proti streptokokové faryngitidě, nejčastějšímu typu bakteriální infekce v krku. Faryngitida a angína jsou úzce propojené stavy, které mají často stejnou příčinu a léčbu. Mezi nejúčinnější byliny na faryngitidu podle studie patří např.:
- Lékořicový kořen, nejrychlejší a nejúčinnější
- Kořen dřišťálu
- Tymián
- Květní výhonky oregana
Pampeliška, máta a lebeda
Systematický přehled publikovaný v uznávané databázi Cochrane Database of Systematic Reviews analyzoval 12 náhodně kontrolovaných studií hodnotících čínské bylinné léky pro léčbu bolesti v krku a angíny, kterých se zúčastnilo 1 954 osob. Následující léčivé přípravky se ve studiích ukázaly jako účinnější než antibiotika:
Pampeliška byla při akutní hnisavé angíně účinnější než penicilin sodný
Jiná léčebná směs byla u akutní faryngitidy účinnější než gentamicin v rozprašované inhalaci (nebulizace). Obsahovala především následující byliny:
- Máta
- Šišák
- Divoká chryzantéma
- Zimolez
- Touleň srdčitá
Šó-saiko-to
V učebnicích tradiční čínské medicíny je již dlouho zaznamenán recept zvaný „šó-saiko-to“, který se používá k léčbě zánětu hltanu nebo mandlí. Recept se skládá ze šesti bylin:
- kořen prorostlíku (bupleurum)
- kořen šruchy (scutellaria)
- kořen ženšenu
- hlíza pinelie
- kořen lékořice
- zázvorový oddenek
Japonští vědci otestovali upravený recept šé-saiko-to-ka-kikjó-sekko a uvedli, že v malé klinické studii omezil výskyt chronických angín po dobu více než dvou let. V některých případech pacienti dokonce zrušili plánované odstranění mandlí. Do tohoto receptu se přidával sádrovec, kořen platykodonu a plody jujube.
Čínské byliny
Metaanalýza 110 náhodně kontrolovaných studií zkoumala 12 152 pacientů s akutní tonzilitidou. Zjistila, že kombinace čínských bylinných injekcí se západní medicínou vedla k 89,5% zlepšení klinické účinnosti, zkrácení doby do zmírnění bolesti v krku, zčervenání a otoku mandlí a tonzilárního exsudátu v rozmezí od 76,8 % do 94,8 % a měla výskyt nežádoucích účinků nižší než 4,62 %.
Byly uvedeny tyto klíčové účinné látky:
- zlatice převislá (forsythia suspensa)
- stachytarpheta jamaicensis
- zimolez japonský (lonicera japonica)
- šišák bajkalský (scutellaria baicalensis Georgi), klíčová složka: baicalin
- vachta barvířská (isatis tinctoria L)
- gardénie jasmínovitá (gardenia jasminoides J.Ellis)
Jak si mandle chránit
Protože mandle hrají tak významnou roli v obraně proti virům a choroboplodným zárodkům, je vhodné dobře se o ně starat. Většina virů a bakterií se přenáší vzduchem. Pokud žijete v prostředí s mnoha patogeny, mandle mohou být snadno přetíženy.
- Jedním z jednoduchých doporučení je udržovat obytné prostory čisté a dobře větrané, aby se snížilo riziko nákazy. Kromě toho je důležité vyhýbat se kouři, protože toxiny v kouři jsou škodlivé.
- Důležitým faktorem pro zdravý hltan je také udržování správné hydratace. Přiměřená vlhkost vzduchu a dostatečný příjem vody mohou pomoci zachovat mandle zdravé.
- Dalším zdrojem patogenů, které mohou ovlivnit zdraví hrdla, jsou potraviny a nápoje, protože touto oblastí prochází vše, co konzumujeme. Chcete-li minimalizovat riziko vystavení patogenům, jezte organické, výživné a průmyslově nezpracované potraviny. Konzumace velkého množství zeleniny a ovoce podporuje základní fungování našeho imunitního systému.
- Zařazením více přírodních prostředků do každodenního režimu můžeme také posílit svůj imunitní systém a lépe podpořit mandle, abychom předešli respiračním onemocněním.
Poděkování: Jonathanu Liuovi za posouzení bylinného receptu v tomto článku.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
Čtěte také:
Zdroje:
Baugh, R. F., Archer, S. M., Mitchell, R. B., Rosenfeld, R. M., Amin, R., Burns, J. J., Darrow, D. H., Giordano, T., Litman, R. S., Li, K. K., Mannix, M. E., Schwartz, R. H., Setzen, G., Wald, E. R., Wall, E., Sandberg, G., Patel, M. M., & American Academy of Otolaryngology-Head and Neck Surgery Foundation (2011). Clinical practice guideline: tonsillectomy in children. Otolaryngology—head and neck surgery: official journal of American Academy of Otolaryngology-Head and Neck Surgery, 144(1 Suppl), S1–S30. https://doi.org/10.1177/0194599810389949
Meegalla N, Downs BW. Anatomy, Head and Neck, Palatine Tonsil (Faucial Tonsils) [Updated 2022 Jun 11]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2022 Jan-. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK538296/#
Bin, NR., Prescott, S.L., Horio, N. et al. An airway-to-brain sensory pathway mediates influenza-induced sickness. Nature (2023). https://doi.org/10.1038/s41586-023-05796-0
Drew L. (2023). How the brain senses a flu infection – and orders the body to rest. Nature, 10.1038/d41586-023-00675-0. Advance online publication. https://doi.org/10.1038/d41586-023-00675-0
von Gaudecker, B., & Müller-Hermelink, H. K. (1982). The development of the human tonsilla palatina. Cell and tissue research, 224(3), 579–600. https://doi.org/10.1007/BF00213754
McClory S, Hughes T, Freud AG, Briercheck EL, Martin C, Trimboli AJ, Yu J, Zhang X, Leone G, Nuovo G, Caligiuri MA. Evidence for a stepwise program of extrathymic T cell development within the human tonsil. J Clin Invest. 2012 Apr;122(4):1403-15. doi: 10.1172/JCI46125.
Tai, F. W. D., & McAlindon, M. E. (2021). Non-steroidal anti-inflammatory drugs and the gastrointestinal tract. Clinical medicine (London, England), 21(2), 131–134. https://doi.org/10.7861/clinmed.2021-0039.
Kiyatkin E. A. (2019). Respiratory depression and brain hypoxia induced by opioid drugs: Morphine, oxycodone, heroin, and fentanyl. Neuropharmacology, 151, 219–226. https://doi.org/10.1016/j.neuropharm.2019.02.008.
Abdel-Naby Awad OG. Echinacea can help with Azithromycin in prevention of recurrent tonsillitis in children. Am J Otolaryngol. 2020 Jul-Aug;41(4):102344. doi: 10.1016/j.amjoto.2019.102344.
Huang, Y., Wu, T., Zeng, L., & Li, S. (2012). Chinese medicinal herbs for sore throat. The Cochrane database of systematic reviews, (3), CD004877. https://doi.org/10.1002/14651858.CD004877.pub3
Zaroff JG, Cheetham TC, Palmetto N, et al. Association of Azithromycin Use With Cardiovascular Mortality. JAMA Netw Open. 2020;3(6):e208199. doi:10.1001/jamanetworkopen.2020.8199
Goto, F., Asama, Y., & Ogawa, K. (2010). Sho-saiko-to-ka-kikyo-sekko as an alternative treatment for chronic tonsillitis to avoid surgery. Complementary therapies in clinical practice, 16(4), 216–218. https://doi.org/10.1016/j.ctcp.2010.02.006
Jafari H, Ariaeifar MR, Yazdani Charati J, Soleimani A, Nasiri Formi E. The Effect of Green Tea Gargle Solution on Sore Throat After Coronary Artery Bypass Grafting: A Randomized Clinical Trial. Anesth Pain Med. 2016 May 9;6(3):e32108. doi: 10.5812/aapm.32108.
Wijesundara NM, Rupasinghe HPV. Herbal Tea for the Management of Pharyngitis: Inhibition of Streptococcus pyogenes Growth and Biofilm Formation by Herbal Infusions. Biomedicines. 2019; 7(3):63. https://doi.org/10.3390/biomedicines7030063
El-Anwar, M. W., Elzayat, S., & Fouad, Y. A. (2020). ENT manifestation in COVID-19 patients. Auris, nasus, larynx, 47(4), 559–564. https://doi.org/10.1016/j.anl.2020.06.003
Capriotti, V., Mattioli, F., Guida, F., Marcuzzo, A. V., Lo Manto, A., Martone, A., Molinari, G., Fabbris, C., Menegaldo, A., Calvanese, L., Latini, G., Cingolani, C., Gradoni, P., Boscolo Nata, F., De Sisti, C., Selle, V., Leone, G., Indelicato, P., Pilolli, F., Mevio, N., … Tirelli, G. (2021). COVID-19 in the tonsillectomised population. Acta otorhinolaryngologica Italica : organo ufficiale della Societa italiana di otorinolaringologia e chirurgia cervico-facciale, 41(3), 197–205. https://doi.org/10.14639/0392-100X-N1436
Descamps, G., Verset, L., Trelcat, A., Hopkins, C., Lechien, J. R., Journe, F., & Saussez, S. (2020). ACE2 Protein Landscape in the Head and Neck Region: The Conundrum of SARS-CoV-2 Infection. Biology, 9(8), 235. https://doi.org/10.3390/biology9080235
Qin, L., Zhang, Z., Guo, M., Zhang, Q., Wang, Q., Lu, Z., Zhao, H., Liu, Y., Fu, S., Wang, M., & Gao, X. (2016). Plasma metabolomics combined with lipidomics profiling reveals the potential antipyretic mechanisms of Qingkailing injection in a rat model. Chemico-biological interactions, 254, 24–33. https://doi.org/10.1016/j.cbi.2016.05.022
Gao, X., Guo, M., Peng, L., Zhao, B., Su, J., Liu, H., Zhang, L., Bai, X., & Qiao, Y. (2013). UPLC Q-TOF/MS-Based Metabolic Profiling of Urine Reveals the Novel Antipyretic Mechanisms of Qingkailing Injection in a Rat Model of Yeast-Induced Pyrexia. Evidence-based complementary and alternative medicine : eCAM, 2013, 864747. https://doi.org/10.1155/2013/864747
Shang, W., Wang, X. S., Zou, D. Y., Zhang, Z. N., Liao, X. R., & Yuan, J. (2013). Zhongguo Zhong xi yi jie he za zhi Zhongguo Zhongxiyi jiehe zazhi = Chinese journal of integrated traditional and Western medicine, 33(4), 506–509.
Tang, Y., Wang, Z., Huo, C., Guo, X., Yang, G., Wang, M., Tian, H., Hu, Y., & Dong, H. (2018). Antiviral effects of Shuanghuanglian injection powder against influenza A virus H5N1 in vitro and in vivo. Microbial pathogenesis, 121, 318–324. https://doi.org/10.1016/j.micpath.2018.06.004
Su, H. X., Yao, S., Zhao, W. F., Li, M. J., Liu, J., Shang, W. J., Xie, H., Ke, C. Q., Hu, H. C., Gao, M. N., Yu, K. Q., Liu, H., Shen, J. S., Tang, W., Zhang, L. K., Xiao, G. F., Ni, L., Wang, D. W., Zuo, J. P., Jiang, H. L., … Xu, Y. C. (2020). Anti-SARS-CoV-2 activities in vitro of Shuanghuanglian preparations and bioactive ingredients. Acta pharmacologica Sinica, 41(9), 1167–1177. https://doi.org/10.1038/s41401-020-0483-6
Chen, X., Howard, O. M., Yang, X., Wang, L., Oppenheim, J. J., & Krakauer, T. (2002). Effects of Shuanghuanglian and Qingkailing, two multi-components of traditional Chinese medicinal preparations, on human leukocyte function. Life sciences, 70(24), 2897–2913. https://doi.org/10.1016/s0024-3205(02)01541-2
Windfuhr, J. P., Toepfner, N., Steffen, G., Waldfahrer, F., & Berner, R. (2016). Clinical practice guideline: tonsillitis I. Diagnostics and nonsurgical management. European archives of oto-rhino-laryngology : official journal of the European Federation of Oto-Rhino-Laryngological Societies (EUFOS) : affiliated with the German Society for Oto-Rhino-Laryngology – Head and Neck Surgery, 273(4), 973–987. https://doi.org/10.1007/s00405-015-3872-6
Bird, J. H., Biggs, T. C., & King, E. V. (2014). Controversies in the management of acute tonsillitis: an evidence-based review. Clinical otolaryngology : official journal of ENT-UK ; official journal of Netherlands Society for Oto-Rhino-Laryngology & Cervico-Facial Surgery, 39(6), 368–374. https://doi.org/10.1111/coa.12299
Morad, A., Sathe, N. A., Francis, D. O., McPheeters, M. L., & Chinnadurai, S. (2017). Tonsillectomy Versus Watchful Waiting for Recurrent Throat Infection: A Systematic Review. Pediatrics, 139(2), e20163490. https://doi.org/10.1542/peds.2016-3490
NZIP. Waldeyerův lymfatický okruh, (posl. přístup 23. 10. 2023). https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/5192
