Kyslík: Za hranicí dechu

Toto je 5. část seriálu „Síla dechu“.

V této sérii se věnujeme tomu, jak dýchání zásadně ovlivňuje zdraví a duševní pohodu. Zjistěte, jak mohou drobné změny dýchání výrazně zlepšit kvalitu vašeho života.

Lidé vydrží tři týdny bez jídla a několik dní bez vody, ale nedostatek kyslíku zkracuje přežití na pouhé minuty. Kyslík nejen udržuje život, ale také bystří mozek a posiluje imunitní systém, což hraje klíčovou roli v boji proti nemocem.

Dýcháním nasáváme kyslík ze vzduchu do plic. Dýchání okysličuje naši krev. Odtud je kyslík přenášen do všech koutů našeho těla a podporuje pohyb svalů, myšlenky a dokonce i tlukot srdce.

Lékaři si uvědomují zásadní význam kyslíku a stále častěji ho prosazují jako zásadní léčebný prostředek. Nejmodernější terapie, jako je ozonová a hyperbarická kyslíková terapie, které byly dříve považovány za nekonvenční, jsou nyní oslavovány jako revoluce v péči o zdraví, protože obohacují buňky o nezbytný kyslík.

Kyslík jako životně důležitá látka

Kyslík je sice neviditelný a bez chuti, ale je nezbytný pro život a pohání buňky, které pohánějí naši existenci. Když však mluvíme o tom, co je pro naše zdraví nezbytné, kyslík je často upozaďován vitamíny, minerály a dalšími živinami.

„Kyslík je základní živina – stejně důležitá jako faktory, které běžně označujeme jako živiny – bez níž naše buňky a tkáně nemohou fungovat déle než několik minut,“ uvedl v e-mailu pro Epoch Times Paul Trayhurn, emeritní profesor biologie výživy na Liverpoolské univerzitě. „Kyslík jako živinu nepojmenováváme jen proto, že ho získáváme prostřednictvím plic, a nikoliv trávicího traktu.“

Stejně jako voda, bílkoviny nebo jiné vitaminy je i kyslík pro naši pohodu zásadní. Pomáhá každé buňce v těle přeměnit potravu na energii. Bez dostatku kyslíku nemohou naše buňky získat další živiny, které potřebují.

Clevelandská klinika varuje, že nedostatek kyslíku může vést k mnoha problémům, od únavy a závratí až po bolesti hlavy a problémy s jasným myšlením.

Dýchání je něco, co děláme neustále, ale téměř si toho nevšímáme. Způsob, jakým dnes mnozí z nás žijí – přílišné sezení a stres – však zhoršuje naše dýchání, snižuje příjem kyslíku a ovlivňuje naše zdraví.

„Naučit se efektivně dýchat je víc než jen relaxace. Jde o to, aby naše buňky byly nabité energií a naše tělo fungovalo na maximum,“ řekl deníku Epoch Times Stuart Sandeman, celosvětově uznávaný odborník na dýchání a zakladatel společnosti Breathpod.

Výzkum způsobu dýchání pokročil a ukázal nám, jak do našeho organismu dostat více kyslíku. Techniky, jako je brániční dýchání, mohou zlepšit práci našich plic, takže přijímáme více kyslíku a efektivněji ho dostáváme tam, kam potřebujeme.

Klíčová role kyslíku v boji proti chronickým onemocněním

Když přemýšlíme o tom, jak si udržet zdraví, často se zaměřujeme na správné stravování, aktivní život a udržování duševní pohody. Často však opomíjíme zásadní prvek – jak dobře se kyslík dostává do našich buněk.

„Můžete mít sebedokonalejší stravu, přísné cvičení a disciplinovanou meditaci, ale pokud se kyslík nedostane efektivně k vašim buňkám, nemusí tato snaha přinést plný užitek,“ uvedl pro Epoch Times Dr. Michael Bauerschmidt, lékař a lékařský ředitel Deeper Healing Medical Wellness Center.

Funkční medicína vnímá tělo jako celek, nikoli jako soubor částí. Ukazuje nám, že kyslík není jen o přežití – je klíčem k prevenci a zvládání chronických onemocnění. Gary Brecka, lidský biolog a spoluzakladatel společnosti 10X Health System, to říká jednoduše: „Přítomnost kyslíku znamená nepřítomnost nemoci.“ Jeho 22 let trvající výzkumy opakovaně prokázaly, že nemoci pramení z hypoxie neboli nedostatku kyslíku.

Kyslík má zásadní význam pro buněčnou energii a detoxikaci – jeho účinnost je však klíčová – nedostatečné množství kyslíku vede k únavě, oslabení imunity a opožděnému hojení. Úloha kyslíku je však složitá, protože jeho přítomnost přispívá k oxidačnímu stresu.

Oxidační stres vzniká v důsledku nerovnováhy mezi škodlivými volnými radikály a ochrannými antioxidanty, což vede k poškození buněk. Když tělo využívá kyslík k výrobě energie, neúmyslně vytváří volné radikály. Tyto nestabilní molekuly mohou poškodit buňky, pokud nejsou dostatečně neutralizovány antioxidanty. Bez dostatečné obrany může oxidační stres vést k chronickým zánětům a onemocněním, jako jsou srdeční choroby, cukrovka a rakovina.

„Oxidace je v podstatě rez,“ řekl doktor Bauerschmidt. „I když nemůžeme rezavění zcela zabránit, máme kontrolu nad tím, jak rychle k němu v našem těle dochází.“

Funkční medicína se zaměřuje na zlepšení přísunu kyslíku do buněk jako na způsob zvládání chronických onemocnění. To může zahrnovat cvičení na zvýšení kapacity plic, metody na zlepšení krevního oběhu a snížení zánětu, aby se kyslík dostal tam, kde je ho nejúčinněji zapotřebí.

Doktor Bauerschmidt také zdůrazňuje význam vzduchu, který dýcháme.

„To, co dýcháte, je stejně důležité jako to, kolik toho dýcháte,“ řekl.

Poukazuje na studie, které ukazují, že lidé s plicními chorobami trpí více ve znečištěných oblastech, a doporučuje věnovat pozornost kvalitě vzduchu v interiérech, která může být často horší než venkovní vzduch.

Optimalizace příjmu kyslíku je pro zvládání chronických onemocnění stejně důležitá jako strava a životní styl, řekl doktor Bauerschmidt. Zajištění efektivního příjmu a využití kyslíku v buňkách může podpořit hojivé procesy v těle.

Výzkum pokročilých kyslíkových terapií pro lepší pohodu

Dýchání je jen začátek příjmu kyslíku. Lékařská věda vyvinula terapie, jako je hyperbarická oxygenoterapie (HBOT) a ozonoterapie, které nabízejí nové způsoby, jak zvýšit hladinu kyslíku a celkové zdraví.

Hyperbarická kyslíková terapie

Hyperbarická oxygenoterapie (HBOT) je v jádru založena na jednoduché myšlence – zvýšení tlaku v našem okolí může výrazně zvýšit kapacitu kyslíku v krvi.

Lidé podstupující HBOT jsou umístěni v přetlakové komoře, kde dýchají čistý kyslík, což umožňuje vyšší koncentraci kyslíku v krevní plazmě. Tato zvýšená dostupnost kyslíku může oživit oblasti těla postižené zánětem nebo zraněním a podpořit tak hojení.

Výzkum ukázal, že díky zaplavení tkání kyslíkem může HBOT urychlit hojení ran, bojovat proti infekcím a zmírnit příznaky spojené se zdravotními potížemi, jako je mrtvice nebo chronický únavový syndrom. Studie z roku 2023 zjistila, že HBOT je účinnější než některé léky, pokud jde o zmírnění bolesti při fibromyalgii.

Johns Hopkins Medicine zdůrazňuje, že HBOT zabraňuje škodlivému cyklu otoků, nedostatku kyslíku a poškození tkáně, a poznamenává, že „dokáže zneškodnit toxiny některých bakterií“, čímž pomáhá předcházet infekcím.

HBOT však není vhodná pro každého a nedoporučuje se lidem s nedávnou operací ucha, nachlazením, horečkami nebo některými plicními problémy, protože hrozí potenciální rizika, včetně poranění středního ucha a v extrémních případech otravy kyslíkem, která by mohla vést k záchvatům nebo selhání plic. Johns Hopkins doporučuje konzultaci se zdravotnickými pracovníky, kteří důkladně zváží rizika a přínosy léčby.

Ozónová terapie

Ozonoterapie zvyšuje účinnost kyslíku tím, že jej kombinuje s ozonem (O3) a vytváří tak silnou molekulu. Po zavedení do těla, často nitrožilně, působí tato směs kyslíku a ozonu na řadu patogenů. Dodatečný atom kyslíku v ozonu mu propůjčuje jedinečné léčebné vlastnosti, například zvyšuje vstřebávání kyslíku buňkami.

Vědecké poznatky o ozonoterapii poukazují na její schopnost vyvolat antioxidační reakce a zlepšit využití kyslíku v buňkách. Je účinná proti bakteriím, virům, plísním a dalším škodlivým mikroorganismům, protože narušuje jejich ochranné bariéry a neutralizuje je.

Používá se při infekčních i chronických onemocněních – od chronického únavového syndromu a artritidy až po Alzheimerovu chorobu a srdeční choroby – ozonová terapie revitalizuje buňky a zvyšuje okysličení krve. Tento proces je podobný omlazujícímu nádechu našich buněk, který zvyšuje jejich produkci energie a obranné mechanismy.

Ozónová terapie také posiluje imunitní systém a zvyšuje jeho schopnost bránit se nemocem. Toto posílení může vést k produkci důležitých imunitních buněk a signálních molekul, které vytvářejí silnou bariéru proti nemocem.

V článku z časopisu Journal of Natural Science, Biology, and Medicine se uvádí: „Terapie ozonem je využívána a intenzivně studována již více než sto let. Její účinky jsou prokázané, konzistentní, bezpečné a s minimálními vedlejšími účinky, kterým lze předcházet.“

Doktor Velio Bocci, který byl průkopníkem v této oblasti, však řekl: „Stejně jako jiné léčebné postupy využívající silné léky může i ozonoterapie představovat určitá rizika, kterým se lze vyhnout, pokud je ozonoterapeut teoreticky i prakticky odborně připraven.“

Zájemci o ozonoterapii by si měli být vědomi možných rizik, zejména jedinci s deficitem G6PD – onemocněním postihujícím červené krvinky – protože by mohla vést k nežádoucím účinkům. Opatrnost se doporučuje také osobám s určitými zdravotními potížemi, jako je nekontrolovaná hypertyreóza a závažné srdeční problémy. Kromě toho nebyla stanovena bezpečnost ozonoterapie během těhotenství.

Cvičení s oxygenoterapií

Cvičení s oxygenoterapií kombinuje fyzickou aktivitu se zvýšeným příjmem kyslíku, aby se zvýšila cirkulace kyslíku v celém těle. Kyslík se obvykle podává při tréninku na běžeckém pásu, rotopedu nebo eliptickém trenažéru.

Cvičením za současného vdechování vyšší koncentrace kyslíku se teoreticky zlepšuje zdraví buněk, což vede ke snížení bolesti a nemocí. Tato technologie se vyvíjí a nejnovější systémy umožňují dosáhnout výsledků již za 15 minut díky vysoce účinným systémům pro dodávku kyslíku.

Tento systém aktivně zvyšuje srdeční frekvenci a produkci oxidu uhličitého, čímž zlepšuje přístup kyslíku ke tkáním, které ho nejvíce potřebují. Ačkoli je tato metoda široce propagována, důkazů o její účinnosti je stále málo. Některé studie zjistily, že je prospěšný pro pacienty s plicními chorobami, jako je chronická obstrukční plicní nemoc. Obecně je považován za vhodný pro širokou veřejnost a je obhajován pro absenci nežádoucích účinků.

Dýchací cvičení versus pokročilé kyslíkové terapie: Hledání toho, co vám vyhovuje, a co je pro vás nejlepší

Při snaze o zlepšení kyslíku máme na výběr mezi tradičními dýchacími cvičeními a nejmodernějšími kyslíkovými terapiemi. Zatímco tyto terapie přímo zvyšují hladinu kyslíku, dechová cvičení, jako je brániční dýchání, dýchání se sevřenými rty a Buteykova metoda, zlepšují, jak efektivně naše tělo využívá kyslík, který přirozeně vdechujeme. Cílem těchto technik je rozšířit kapacitu plic, zpomalit dechovou frekvenci a zlepšit výměnu kyslíku a oxidu uhličitého, čímž se optimalizuje dýchací systém těla.

Volba mezi těmito možnostmi závisí především na osobních zdravotních podmínkách a cílech. Zatímco každý může mít prospěch z preventivních účinků zlepšeného dýchání, které pomáhají v boji proti nemocem, pro ty, kteří mají specifické zdravotní problémy nebo se zotavují po úrazech, může kyslíková terapie, která nabízí cílenější a intenzivnější zvýšení hladiny kyslíku, znamenat změnu, která může ovlivnit zotavení a zdraví.

„Dechová cvičení jsou skvělá, ale někteří lidé potřebují víc,“ řekl doktor Bauerschmidt.

Pravidelné provádění dechových cvičení může zvýšit efektivitu dýchání a přispět k celkové pohodě. Avšak pro ty, kteří potřebují okamžitou a výraznější dávku kyslíku – například pro osoby s určitými zdravotními potížemi – kyslíkové terapie mohou kyslík do buněk dodávat přímo a účinněji.

Ať už se zdokonalíte v umění dýchat, nebo využijete moderní kyslíkovou terapii, cíl zůstává stejný – zajistit optimální okysličení našeho těla, podpořit naše zdraví a zvýšit naši schopnost léčit se a prospívat.

Toto je poslední díl série „Síla dechu“.

–ete–