Když Ford minulý týden podnikl kroky, aby se distancoval od hnutí za diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI), které v posledních letech zachvátilo firemní svět, stal se jen jednou z řady společností, které přehodnocují své závazky vůči ideologii založené na rasové rovnosti.
Ve zprávě pro zaměstnance ze dne 28. srpna generální ředitel společnosti Ford Jim Farley uvedl, že si je „vědom toho, že zaměstnanci a zákazníci [Fordu] zastávají širokou škálu přesvědčení“ a že se společnost „nově dívá“ na svůj program DEI.
Společnost Ford změnila svůj postoj k DEI po dalších velkých společnostech, jako jsou Tractor Supply, John Deere, Harley-Davidson, Polaris, Indian Motorcycle, Lowe’s a nejnověji Molson Coors, které údajně přehodnotily svou politiku DEI buď kvůli tlaku veřejnosti, nebo kvůli právním výzvám.
Kromě toho bylo od roku 2021 oficiálně upozorněno akcionáři 25 společností, že jejich programy DEI představují nezákonnou diskriminaci podle federálních a státních zákonů USA o občanských právech a také porušení fiduciární povinnosti vůči investorům.
„Určitě se jedná o trend,“ řekl deníku Epoch Times Jerry Bowyer, prezident konzervativní investiční poradenské společnosti Bowyer Research. „V rychlém sledu, jakým k tomu došlo, dochází téměř ke kaskádovému efektu.”
„Celý tento svět ESG, kapitalismu zainteresovaných stran, DEI – celá myšlenka společností jako sociálních inženýrů spíše než jako podniků produkujících hodnoty – se prostě dostal tak daleko před to, co chtěli zákazníci. Akcionáři o to nežádali.“
Podle konzervativního aktivisty Robbyho Starbucka, který na sociálních sítích zveřejňuje své příspěvky týkající se vyšetřování „woke“ politiky v mnoha společnostech, mu Ford potvrdil, že ukončí svou účast na řadě aktivit souvisejících s DEI.
„Jeden po druhém vrátíme do korporátní Ameriky zdravý rozum,“ prohlásil Starbuck.
V reakci na žádost deníku Epoch Times o komentář mluvčí společnosti Ford uvedl: „Sdělení našim zaměstnancům po celém světě hovoří samo za sebe. Nemáme, co bychom k němu dodali.“
Starbuckovy příspěvky se staly virálními, když je podpořili lidé, jako je zakladatel SpaceX a Tesly Elon Musk, který na sociální síti X, kterou vlastní, uvedl: „DEI je jen jiné slovo pro rasismus. Hanba každému, kdo ho používá.“
Přijetí zpětné vazby od zákazníků
Řada společností, které realizovaly DEI a další progresivní programy, se dostala pod tlak aktivistů, akcionářů, zákazníků a státních zástupců, aby je ukončila.
V reakci na podněty zákazníků vydala společnost Tractor Supply v červnu prohlášení, ve kterém se uvádí: „V rámci DEI se snažíme o to, aby se zákazníci cítili lépe: od zákazníků jsme slyšeli, že jsme je zklamali. Tuto zpětnou vazbu jsme si vzali k srdci.“
Významná většina Američanů všech ras si nemyslí, že by zaměstnavatel měl při přijímání do zaměstnání nebo povyšování jednotlivce vycházet z jeho rasy.
Edward Blum, prezident American Alliance for Equal Rights
Společnost prohlásila, že se již nebude účastnit systému hodnocení Human Rights Campaign, ale „zaměří se na priority amerického venkova, včetně zemědělského vzdělávání, dobrých životních podmínek zvířat, záležitostí veteránů a dobrého sousedství, a přestane sponzorovat nepodnikatelské aktivity, jako jsou pride festivaly a volební kampaně“.
Dále se zavázala zrušit role DEI v rámci společnosti a upustit od cílů v oblasti emisí CO2 a místo toho se zaměřit na ochranu půdy a vody.
Od programů DEI ustupují také právnické firmy. Právní žaloby konzervativní neziskové organizace American Alliance for Equal Rights (AAER) přiměly některé velké právnické firmy, aby umožnily lidem všech ras ucházet se o stáže, které byly dříve vyhrazeny pro lidi barevné pleti.
„Používat něčí rasu jako faktor při rozhodování o zaměstnání je nespravedlivé, polarizující a nezákonné,“ uvedl Edward Blum, prezident AAER, pro Epoch Times.
„Významná většina Američanů všech ras si nemyslí, že by zaměstnavatel měl při přijímání nebo povyšování jednotlivců využívat něčí rasu. Korporacím hrozí, že budou za své praktiky DEI žalovány.“
Na druhou stranu organizace, které podporují politiku DEI, mají pro společnosti, které od ní ustupují, ostrá slova.
„Rozhodnutí společnosti Harley-Davidson odstoupit od Indexu firemní rovnosti je impulzivní rozhodnutí,“ uvedl 20. srpna v prohlášení viceprezident Human Rights Campaign Eric Bloem.
Skupina představila Corporate Equality Index jako systém hodnocení sociálního kreditu společností.
Bloem uvedl, že aktivisté, kteří se staví proti DEI, „věří, že se jim podaří šikanózním způsobem zlikvidovat iniciativy, které pomáhají všem, aby se jim na pracovišti dařilo“.
Bloem uvedl, že vzhledem k tomu, že LGBT lidé „disponují kupní silou ve výši 1,4 bilionu dolarů, ústup od těchto zásad podkopává důvěru spotřebitelů i úspěch zaměstnanců“.
Zastánci programů DEI tvrdí, že jsou legální a prospěšné.
„Účelem DEI a dalších nápravných programů na pracovišti je zlepšit proces, kterým se přijímají rozhodnutí o zaměstnání, a odstranit rozdíly v příležitostech mezi zaměstnanci,“ uvedla ve svém prohlášení Ming-Qi Chu, zástupkyně ředitele projektu American Civil Liberties Union’s Women’s Rights Project.
„Neznevýhodňují žádného konkrétního pracovníka. Proto jsou již dlouho považovány za zákonné.“
A mnoho společností, jako například Microsoft, znovu potvrdilo svůj závazek k programům DEI.
„Naše zaměření na rozmanitost a inkluzi je neochvějné,“ prohlásil v červenci mluvčí Microsoftu Jeff Jones a vyvrátil tak zprávy, že Microsoft propustil všechny své zaměstnance DEI.
„Odstraňování toho všeho“
Někteří odborníci tvrdí, že společnosti podstupují právní rizika tím, že stanovují firemní politiku podle pohlaví nebo rasy.
„Dva nedávné rozsudky Nejvyššího soudu USA vážně zpochybňují legálnost rasových nebo genderových kvót v zaměstnání,“ řekl deníku Epoch Times Jeremy Tedesco, senior viceprezident pro podnikové záležitosti Aliance na obranu svobody.
V roce 2022 v případu Students for Fair Admissions vs. Harvard soud rozhodl, že všechny univerzity, které dostávají státní finanční prostředky, nemohou ve svých kritériích přijímacího řízení diskriminovat.
„Odstranit rasovou diskriminaci znamená odstranit ji všechnu,“ uvedl soud ve svém většinovém stanovisku.
Jednalo se o zvrat oproti předchozím soudním rozhodnutím, která rozhodovala, že rasová diskriminace na univerzitách je přípustná za předpokladu, že je prováděna jako nápravné opatření a po omezenou dobu.
„Mnoho společností se spoléhalo na judikaturu Nejvyššího soudu, která připouštěla rasovou zaujatost při přijímání na univerzity, aby ospravedlnily své flagrantní porušování zákazů pracovního práva týkajících se diskriminace na základě rasy a pohlaví,“ řekl Will Hild, výkonný ředitel organizace Consumers‘ Research, deníku Epoch Times.
„Toto zdůvodnění bylo vždy pochybné, ale nyní, když Nejvyšší soud jasně stanovil, že diskriminace při přijímání na univerzity je nezákonná, už nemají ani fantazii, že jejich jednání je legální.“
Následná soudní rozhodnutí objasnila, že rozhodnutí Harvardu, které se vztahovalo na přijímací řízení na školu podle Hlavy VI Zákona o občanských právech, se vztahuje i na zaměstnavatele podle Hlavy VII tohoto zákona.
Zaměstnavatelé obecně nesmějí přijímat žádná opatření v zaměstnání na základě rasy nebo pohlaví.
Andrea Lucasová, komisařka, Komise USA pro rovné příležitosti v zaměstnání
„V roce 2024 Nejvyšší soud ve věci Muldrow vs. město St. Louis objasnil, že Hlava VII chrání před mnoha různými druhy diskriminace na pracovišti, nejen před přijímáním a propouštěním,“ uvedl Tedesco.
V dubnovém rozhovoru s advokátní kanceláří Jackson Lewis komisařka americké Komise pro rovné příležitosti v zaměstnání Andrea Lucasová uvedla, že podle Hlavy VII neexistuje nic takového jako přípustná „obrácená“ diskriminace na základě rasy nebo pohlaví.
„Existuje pouze diskriminace,“ řekla Lucasová, která má za úkol vzdělávat zaměstnavatele v oblasti federálního pracovního práva.
„Zaměstnavatelé obecně nesmějí přijímat žádná opatření v oblasti zaměstnávání motivovaná rasou nebo pohlavím.“
Vyzvala zaměstnavatele, aby nechali svého právního poradce přezkoumat „každý jednotlivý pracovní produkt týkající se rozmanitosti“.
V červenci roku 2023 zaslali generální prokurátoři 13 států dopis generálním ředitelům společností ze žebříčku Fortune 100, aby jim připomněli jejich „povinnosti [zaměstnavatelů] podle federálních a státních zákonů zdržet se diskriminace na základě rasy, ať už pod označením ‚diverzita, rovnost a inkluze‘, nebo jinak“.
Signatáři dopisu jsou z Kansasu, Tennessee, Alabamy, Arkansasu, Indiany, Nebrasky, Iowy, Jižní Karolíny, Kentucky, Západní Virginie, Mississippi, Missouri a Montany.
„Zacházet s lidmi odlišně kvůli barvě jejich kůže, a to i pro neškodné účely, je nezákonné a špatné,“ prohlásili generální prokurátoři. „Společnosti, které se dopouštějí rasové diskriminace, by měly a budou čelit vážným právním důsledkům.“
Dopis citoval četné případy federálních a státních soudů, které rozhodly, že kvóty a preference na základě rasy jsou nezákonné.
Zpochybnění studií
„Společnosti musí přehodnotit své přijetí DEI,“ prohlásil Tedesco. „Vzhledem k tomu, že zákonné požadavky zvyšují náklady a rizika DEI, nedávné akademické práce ukázaly, že tato praxe přináší jen malý, pokud vůbec nějaký prospěch.“
Řada studií, které vydala poradenská společnost McKinsey zabývající se managementem, říká, že společnosti, které mají vyšší procento žen nebo lidí různé barvy pleti, dosahují lepších výsledků než ty, které mají vyšší procento jediného pohlaví nebo rasy. Tyto studie byly nazvány „Why Diversity Matters“ (2015), „Delivering Through Diversity“ (2018) a „Diversity Wins“ (2020).
Poslední ze studií s názvem „Na rozmanitosti záleží ještě více“ říká: „Společnosti se zastoupením žen vyšším než 30 % (a tedy v horním kvartilu) mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že finančně překonají ty, které mají 30 % nebo méně. Podobně společnosti v našem nejvyšším kvartilu etnické diverzity vykazují v průměru 27procentní finanční výhodu oproti ostatním.“
Hand a Green ve své studii nezjistili žádný statisticky významný vztah mezi rasovou rozmanitostí společností a jejich tržbami, zisky nebo výkonností vlastního kapitálu.
Na tyto studie se odvolávají nejen soukromé společnosti, ale také vláda USA, včetně ministerstva obrany, aby ospravedlnila zavedení programů přijímání a povyšování zaměstnanců na základě rasy a pohlaví.
Studie, kterou v březnu zveřejnil časopis Econ Journal Watch a jejímiž autory jsou profesoři účetnictví Jeremiah Green z Texas A&M a John Hand z University of North Carolina, však zkoumala metodiku použitou ve studiích McKinsey a dospěla k závěru, že tyto zprávy jsou „chybné“ a „nemělo by se na ně spoléhat při podpoře názoru, že americké veřejně obchodované firmy mohou očekávat lepší finanční výsledky, pokud zvýší rasovou/etnickou rozmanitost svých vedoucích pracovníků“.
Na základě výkonnosti společností v indexu S&P 500 Hand a Green nezjistili žádný statisticky významný vztah mezi rasovou rozmanitostí společností a jejich tržbami, zisky nebo výkonností akcií.
Mimo soukromý sektor Bidenova administrativa aktivně zavádí programy DEI pro vládní zaměstnance.
(Vlevo) Prezident Joe Biden hovoří během akce ve Washingtonu 23. září 2022. Bidenova administrativa aktivně zavádí programy DEI pro vládní zaměstnance. (Vpravo) Republikánský kandidát na viceprezidenta, senátor J. D. Vance, hovoří na akci v Eau Claire ve státě Wis 7. srpna 2024. Vance představil zákon Demontáž DEI, který by zrušil všechny programy DEI pro federální zaměstnance. (Samuel Corum, Adam Bettcher / Getty Images)
Po svém nástupu do funkce vydal prezident Joe Biden řadu nařízení, podle nichž „federální vláda jako největší zaměstnavatel v zemi musí být vzorem diverzity, rovnosti, inkluze a přístupnosti, kde je se všemi zaměstnanci zacházeno důstojně a s respektem“.
„Rostoucí počet důkazů ukazuje, že rozmanitá, spravedlivá, inkluzivní a přístupná pracoviště přinášejí výkonnější organizace,“ uvádí se v memorandu Bílého domu.
I tato snaha vyvolala odpor.
V červnu republikánský kandidát na viceprezidenta JD Vance představil zákon Demontáž DEI (Dismantle DEI Act), který by zrušil všechny programy DEI pro federální zaměstnance.
„Program DEI je destruktivní ideologie, která plodí nenávist a rasové rozdělení,“ prohlásil Vance. „Nemá místo v naší federální vládě ani nikde jinde v naší společnosti.“
Deník Epoch Times se obrátil na společnosti John Deere, Harley-Davidson, Polaris, Indian Motorcycle, Molson Coors a Lowe’s s žádostí o komentář, ale do doby zveřejnění článku neobdržel žádné odpovědi.
–ete–
