Jaké „superschopnosti“ můžete podle odborníka na etiketu naučit své děti?

Jennifer L. Scottová byla na setkání svého spolku pro domácí vzdělávání, když k ní přistoupil malý syn její kamarádky.

„Řekl: ‚Dobrý den, paní Scottová, jak se dnes večer máte?‘. Vedl se mnou rychlou minutovou konverzaci, ale bylo to tak pozoruhodné. Oslovil mě jasným hlasem, navázal oční kontakt, oslovil mě paní Scottová a bylo to tak příjemné,“ řekla Scottová, autorka populárních průvodců elegancí a stylem ‚Madame Chic´.

Nejnovější knihou Scottové je „Connoisseur Kids: Etiquette, Manners, and Living Well for Parents and Their Little Ones“ (Děti znalců: etiketa, způsoby a dobrý život pro rodiče a jejich ratolesti). Podle Scottové jsou na prvním místě v seznamu rodičovských starostí o etiketu dvě témata: chování u stolu a komunikace. Chlapec, který na ni udělal dojem, byl zjevně na správné cestě, pokud jde o laskavou konverzaci.

Avšak jedna věc je mít dobré způsoby a druhá je naučit se jim v dětství. Když bylo její nejstarší dítě, nyní teenager, o deset let mladší, Scottová zjistila, že „naučit jej dobrým způsobům je docela složité“, a neměla žádného průvodce, na kterého by se mohla obrátit. Výsledkem jsou „Děti znalců“ a Scottové stále se rozšiřující zásoba rad o etiketě pro rodiče.

Význam dobrých mravů

Scottová připomíná rodičům, aby při výuce slušného chování dětí měli vždy na paměti důvod zdvořilého chování. „Podstatou dobrých mravů je ohleduplnost a přemýšlení o druhých i o sobě samém a být dobrým občanem, v podstatě občanem své vlastní rodiny, občanem své vlastní komunity,“ říká, „a to opravdu vychází jen z ohleduplnosti.“

Šestiletý syn Scottové, nejmladší z jejích čtyř dětí, je toho zářným příkladem.

„Vždycky mi přidrží dveře. Je to pro něj naprosto přirozené,“ řekla.

„Možná to viděl dělat někoho ze svých starších sourozenců. Ale když se všichni vyhrneme z auta a já nesu pět tašek, podrží mi dveře a čeká na mě bez ohledu na to, jak dlouho mi trvá, než vystoupím z auta.

„Je to tak příjemné a já jsem mu vždycky moc vděčná. A já mu to taky říkám a on má tu pochvalu taky rád. Je to přirozený příklad ohleduplnosti.“

Ať je to zábava

Scottová ví, že etiketa není pro děti přirozená a že je třeba se ji učit, a proto v knize „Děti znalců“ nabízí spoustu nápadů, jak udělat lekce slušného chování zajímavé a zábavné.

„Způsoby stolování jsou velmi důležité, protože rodiče pociťují frustraci z toho, jak se může večeře s malými dětmi zvrhnout – pokud ji nemají pod kontrolou, může se z ní stát zoologická zahrada,“ řekla. „A víte, každý si přeje klidnou večeři.“
Etiketa stolování se točí kolem běžných rad, jako je počkat, až budou všichni obslouženi, a teprve pak začít jíst, požádat někoho, aby podal jídlo, místo aby se pro něj natahoval přes stůl, a poděkovat kuchaři za jídlo.

Scottová však přidává také jednu skvělou a často opomíjenou radu, jak se vzdělávat v oblasti stolování: seznam začátků konverzace. Nabízí více než 25 úvodních otázek, mezi nimiž jsou např:

• Jaký byl váš nejlepší den?

• Jaké dvě věci byste si vzali s sebou na pustý ostrov?

• Co vám dává pocit, že jste milováni?

• Kdybyste mohli mít jednu superschopnost, jaká by to byla?

• Jaké nejdůležitější věci vás naučili vaši rodiče?

Scottová doporučuje, aby si děti tyto otázky napsaly na samostatné lístečky, daly je do sklenice a při jídle vytáhly jednu nebo dvě, aby na ně každý mohl odpovědět a prodiskutovat je.

Cvičit, cvičit, cvičit

Scottová je také nadšenou zastánkyní suchých tréninků před určitými událostmi. Jedním z jejích oblíbených tipů je generální zkouška.

„Tuto otázku vlastně dostávám od rodičů často. Říkají, blíží se vánoční večeře a my se jako rodina scházíme na večeři a nechceme, aby byly naše děti všude okolo. Nebo se chystají do své první luxusní restaurace,“ řekla. „Je důležité si uvědomit, že děti nevědí, co mají očekávat, když jdou na tato místa, takže nemůžeme očekávat, že se budou chovat dobře, když nevědí, co mají dělat.“

Správné chování u stolu se však netýká jen nóbl podniků. Jednou byla Scottová v restauraci In-N-Out Burger vedle stolu, kde rodiče napomínali své dítě za špatné chování u stolu. „Strašně mě to frustrovalo, protože to dítě se snaží jíst a oni kritizují, co dělá,“ řekla. Výsledek musel být kontraproduktivní: dítě si pravděpodobně vypěstovalo negativní pocity vůči učení se správnému chování.

„Jde mi především o to, abych jim poskytla podporu a ukázala jim, co mohou očekávat,“ řekla Scottová.

Proto ta generální zkouška. „Několikrát jsem to udělala se svými dětmi, kdy jsem formálně prostřela stůl a zeptala se: Dobře, tak co uděláte jako první? A ony si dají ubrousek do klína. A pak předstíráme, že jíme, a já jim ukážu, jak se drží vidlička.

Pak řeknu: „Potřebuješ si odskočit na záchod. Tak co uděláte? Řeknou: ‚Promiňte,‘ položí ubrousek na stůl a jdou a vrátí se.

„Procházíme všechny možné scénáře a je to zábava. Líbí se jim to, protože je to hra v roli a my ji zkoumáme. Vycházejí z toho s pocitem sebejistoty.“

Učení zdvořilé komunikace

Scottová si vybavila rozhovor s přítelem, jehož dospívající syn měl telefonát s potenciálním zaměstnavatelem.

„Nevěděl, jak má mluvit po telefonu, protože nikdy nemluvil s nikým jiným než se svými kamarády, kde jsou samozřejmě pravidla mnohem volnější,“ řekla.

„Neznal základní protokol pozdravu nebo dokonce rozloučení a prostě zavěsil. Nikdy to netrénoval. Jsou věci, které musí znát, například jak přijmout profesionální telefonát nebo jak mluvit s dospělým místo s kamarády.“

Mladší posádce může také prospět posílení správné komunikace tváří v tvář. Scottová tyto body uvádí ve své knize:

• Postavte se rovně.

• Navažte oční kontakt.

• Mluvte zřetelně.

• Říkejte prosím a děkuji.

• Zdvořile přerušujte konverzaci.

• Správně a pevně si potřeste rukou.

Každá z těchto mini lekcí zdvořilé komunikace obsahuje zábavné hry a aktivity určené pro rodiče a děti společně. V pokynech ke cvičení Mumlání, které má napomoci srozumitelnosti řeči, Scottová píše: „Zamumlejte něco rodičům a zkuste, zda uhodnou, co říkáte. Teď ať něco zamumlají oni vám. Tato hra vás pravděpodobně rozesměje, ale zamyslete se nad tím, jak těžké by bylo, kdybyste pokaždé, když s někým mluvíte, nerozuměli, co dotyčný říká. Jako dobří komunikátoři bychom se měli snažit mluvit zřetelně a nechat svůj hlas znít jako zvon.“

Vzorové správné chování

„To nejlepší, co mohou rodiče udělat, je, že budou sami modelovat správné chování,“ řekl Scott. „Pokud nechcete, aby vaše děti chodily po domě a jedly chipsy, neměli byste to dělat.“

Jít dětem příkladem ovlivňuje i dospělé. „Vtipné je, že když si přečtete mou knihu a začnete ji dělat se svými dětmi, velmi dobře si uvědomíte své vlastní chování,“ řekla. „Jakmile začnete své děti učit slušnému chování, nemůžete si pomoct a zkoumáte své vlastní způsoby chování.“

Buďte vděční

Podle Scottové se vděčnost a to, čemu říká šťastné srdce, prolínají s dobrými mravy. To znamená například poděkovat druhým buď slovem, nebo písemným vzkazem za jejich laskavost, služby a dary.

„Když jste vděční za to, co máte, chováte se lépe ke svým věcem a k lidem ve svém životě,“ říká Scottová. „Pokud nejste vděční, nejste ve skutečnosti tak uvědomělí ve svém chování.“

V knize „Děti znalců“ nabízí Scottová svým mladým čtenářům tuto pozoruhodnou radu: „Dělejte všechno s radostným srdcem! Když něco pokazíte, zvedněte se a začněte znovu. Zítřek vždy skýtá nové příležitosti.“

Scottová říká: „Když mluvím o šťastném srdci, znamená to, že to všechno dělám s pocitem zábavy, radosti a štěstí.“

Supermoc na celý život

Učit děti správnému chování může být náročné, ale podle Scottové „je to výzva, kterou se vyplatí přijmout“, protože chování, které se stane návykem, přináší nespočet výhod na celý život. Proto věří, že se „kyvadlo posune“ a etiketa a slušné chování se do naší kultury vrátí.

Jak často říká svým dětem i ostatním: „Když budete pravidelně dodržovat dobré chování, stane se z něj něco jako superschopnost a lidé se k vám budou chovat jinak. Otevřou se vám dveře. Objeví se příležitosti. Budete vyčnívat z davu v dobrém slova smyslu.

„Způsoby chování nejsou nepodstatné. Jsou superschopností, a když je používáte, dojdete v životě opravdu daleko.“

–ete–