Milan Kajínek

21. 11. 2024

Aktualizováno 21. 11. 2024 v 10:45 o vyjádření ministerstva obrany.

„Využil jsem všechny možnosti komunikace a rozumné dohody. Apeloval na velení armády i ministryni obrany. Dopředu jsem řekl, že pokud to nebudou řešit, půjdu s tím k soudu,“ říká armádní četař.

Sledujeme případ vojáka, který se ocitl pod tlakem v rámci uzavřeného útvaru, a popisuje (ne)zdravou armádní kulturu.

„Do armády jsem vstupoval, protože vojákem jsem chtěl být již od dětství, snad od devíti let. Byl to vždycky můj sen,“ říká Michal Kurowski, který na armádě obdivoval „disciplínu, čest, odvahu, pořádek a jasné dodržování pravidel“.

V rozhovoru s deníkem Epoch Times mluvil o tom, jak věřil, že v armádě najde vzájemný respekt a poslání. „Stále v tyto hodnoty doufám, ale bohužel je to vše poslední roky úplně špatně a dělá to systém a velení zejména,“ říká brněnský rodák.

Jsem starší průzkumník průzkumné čety se zaměřením na získávání informací o nepříteli, terénu, možnostech. Jsme schopni realizovat přepady bez podpory vlastních jednotek.

— Michal Kurowski, četař AČR

Do armády vstoupil 1. ledna 2015. Prošel základní přípravou a poté se specializoval na minometné systémy a řízení palby. Jako starší střelec 74. mechanizovaného praporu v Bučovicích se účastnil také zahraniční operace.

„Příprava devět měsíců, mise šest měsíců – konečná specializace byl takzvaný malý J-TAC, speciálně vycvičený voják se schopností komunikace a navádění palby spojeneckých letadel a vrtulníků,“ sdělil Kurowski, který slouží s hodností četaře, k afghánské misi.

Redakci Epoch Times předložil svůj životopis a i záznamy o působení v armádě ČR.

Michal Kurowski. Na některých fotografiích jsou graficky zakryté tváře jiných osob. (Epoch Times)

V civilní sféře získal střední odborné vzdělání s maturitou na obchodní akademii. V armádě získal osvědčení k řízení vozidel ozbrojených sil a bojových vozidel pěchoty (BVP).

Od října 2018 do března 2019 absolvoval zmíněnou operaci v Afghánistánu jako starší řidič průzkumné čety velitelské roty, od května do července 2023 „pseudo misi“ na Slovensku, jak ji sám nazval.

Od roku 2020 pozoruji zhoršování situace. Jednání je nesystematické. Lidi na štábu si mezi sebou nesdělují informace. Každý si hrabe na svém píšečku. Je to zmatečné.

— Michal Kurowski, četař AČR

Ze záznamu o odměnách a trestech, které Kurowski poskytl deníku Epoch Times k nahlédnutí, je patrné, že v armádě měl v hodnocení výborné výsledky a žádné tresty.

Problémy podle něho začaly zhruba během a po období takzvané koronavirové krize, kdy se měla armáda dostat do značného chaosu.

Ještě před misí na Slovensko to podle něho „začalo drhnout“ při přebírání bojových vozidel pěchoty, což má zmiňovaný chaos částečně ilustrovat.

Vojáci 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic testují bojová vozidla pěchoty. (Michal Voska / Armáda ČR)

„Měsíc a půl jsem se snažil zařídit kontrolu a převzetí BVP. Když si přebíráte vozidlo, musíte přesně zaznamenat, v jakém je stavu a zda je něco porouchané nebo něco chybí,“ vysvětluje četař. „Když ho vracíte, budete zodpovědní za jeho stav při předávání. Převzetí a kontrola vozidla může trvat i více než den.“

Po měsíci a půl mu mělo být sděleno, že „to nemá řešit“ a BVP se předávat nebudou. Kolegy i velitele měl následně obeznámit s tím, že před misí na Slovensko (květen 2023) má plánovanou dovolenou, na které bude řešit osobní věci – stěhování a další záležitost po smrti tchána.

Signal

„Neměl jsem pohotovost. Na skupinu na neoficiální platformě Signal přišla ve středu odpoledne zpráva, že se mám druhý den dostavit k převzetí BVP,“ vzpomíná Kurowski. „Zjistil jsem to v pátek. Volal jsem zpět. Byl jsem kritizován, co jsem to za člověka, že mi přišla na telefon zpráva, že jsem ji přijal a nereagoval jsem, a proto jsem se dopustil neuposlechnutí rozkazu, jestli bych měl vůbec jet na misi, byli na mě sprostí…“

„Chaos je v Bučovicích čím dál větší a velení nevědělo, co dělá levá a pravá ruka. Zažil jsem tři čtvrtě roku příprav na misi v Afghánistánu (2018 –2019). Tam jsme věděli všechno do puntíku, a tady nevěděl nikdo nic, a když se někdo snažil do věcí vnést řád a pořádek, tak jim házeli klacky pod nohy,“ uvádí Kurowski. „To jsem ještě nezažil.“

Podle nařízení náčelníka generálního štábu nesmíte v době služby používat osobní zařízení (telefon, PC atd.). 99 % armády jede na osobních zařízeních, používají WhatsApp, Signal…

— Michal Kurowski, četař AČR

Položili jsme vedení armády dotaz, zda armáda používá platformu Signal jako oficiální komunikační kanál pro vnitřní organizování jednotek nebo k udělování rozkazů.

Podle Kurowského se v armádně používají aplikace a osobní telefony běžně, ale neoficiálně, protože to vedení ulehčuje práci.

Používá Armáda ČR platformu Signal jako oficiální komunikační kanál během práce, pro vnitřní organizování jednotek a jejich vzájemnou komunikaci, nebo pro udělování rozkazů? (Rawpixel / Envato)

Česká armáda

Česká armáda

Česká armáda

Česká armáda

Screenshot z prezentace Pavel Hulva: Medvědi na Slovensku. (YouTube)

Hurá akce a „kapitán horká hlava“

25. května 2023 odjel podle poskytnutých informací četař Kurowski na cvičení Mnohonárodního bojového uskupení ve vojenském výcvikovém prostoru Lešť na Slovensku, kde měly společně cvičit jednotky NATO.

Po příjezdu na základnu dostal údajně „odplatu za problémy při předávání BVP“, když jako jediný z celé „rotace“, která přijela střídat stávající jednotky, dostal hned druhý den od pěti ráno službu na společné hlídce.

Za klíčovou věc pro následné události považuje Kurowski oficiální poučení (IN-processing), které jednotka dostala po příjezdu. „Sdělili nám, že je zákaz výcviku v noci a zákaz výcviku v oblasti mimo přítomnost techniky v lese, kvůli výskytu nebezpečné zvěře, medvědovi hnědému.“

Poté přijel do výcvikového prostoru kapitán jednotky, který rozhodl, že jednotka půjde cvičit na týden do lesa, popisuje situaci Kurowski. „Bylo to proti základnímu poučení, které jsme dostali, a vznikly otázky, co budeme mít na obranu.“

„Jako voják jsem ochoten nasazovat zdraví a život, ale tohle mi přijde absurdní, riskovat během cvičení, kdy nám nedali vůbec žádné obranné prostředky, ani pepřové spreje,“ sdělil Epoch Times četař, který požádal vedení, spolu s některými dalšími kolegy, o písemné podání rozkazu.

Podle Kurowského armáda obecně „hledá kličky“, aby nemusela proplácet odškodnění, proto chtěl písemnou kopii rozkazu v případě, že by byl během výcviku zraněn, protože má rodinu a nařízení bylo v rozporu s oficiálním úvodním poučením (zákazem).

Lidé, kteří slouží v uniformě, jsou připraveni nasadit svůj vlastní život, ale ne za lidskou blbost.

— Jana Černochová, ministryně obrany

Dle vyjádření Kurowského tím začaly jeho problémy s kapitánem B., který je údajně podle jeho nadřízených „horká hlava“ a cvičení sám neplánovaně vymyslel. „Neřekli jsme, že nepůjdeme cvičit dle rozkazu, jen že chceme jeho písemnou kopii,“ říká Kurowski.

„Když jsme byli v Afghánistánu, byli jsme v nebezpečí života, ale měli jsme zbraně, počítali jsme s tím, ale tady to bylo všechno špatně,“ vzpomíná Kurowski. „Jako průzkumná jednotka jsme měli prolézat v noci všemožným houštím v lese, proti zákazu a bez obranných prostředků.“

Říká, že se obrátil oficiálně přes svého nadřízeného až na kapitána B. Následně mu mělo být sděleno, že „mi vzkazují od pana kapitána, že na nic nemám nárok, a že když neuposlechnu rozkaz, tak mě zavřou na pět až deset let“. Podle ústního poučení poručíka se měli při útoku medvěda „schoulit do klubíčka, čekat, až útok přestane, chránit si životně důležité orgány a hlavu“.

V této souvislosti Kurowski upozornil na prohlášení ministryně obrany z 16. září 2024 (čas 30:40), že „lidé, kteří slouží v uniformě, jsou připraveni nasadit svůj vlastní život, ale ne za lidskou blbost“.

Požádali jsme o komentář vedení 74. mechanizovaného praporu v Bučovicích. Jeden z účastníků cvičení v Lešti na Slovensku potvrdil, že probíhalo cvičení v lese přes upozornění na výskyt medvěda hnědého a vzniklo kvůli tomu napětí v jednotce.

Česká armáda

Česká armáda

Česká armáda

Česká armáda

Česká armáda

Česká armáda

Česká armáda

Screenshot z prezentace Pavel Hulva: Medvědi na Slovensku. (YouTube)
Medvědi na Slovensku patří k volně žijícím živočichům a jejich aktuální výskyt monitoruje Národní lesnické centrum. (WildMediaSK / Envato)

Kolektivní vina a autorita „vytvářená strachem“

„Každý v armádě od nejnižšího velitele se bojí upozornit na to, že je něco špatně. Přitom, co na tom je, může se to udělat jinak. Poučme se, každý může udělat nějakou chybu, ale proč trestat lidi za to, že upozorňují, že je něco špatně,“ pokládá si řečnickou otázku Kurowski.

První den na cvičení měla být už při převozu ve voze „hustá atmosféra, narážky na medvědy“ a při nástupu měl velitel sdělit, že „jelikož někdo z vás požadoval písemné potvrzení rozkazu, a něco se mu nelíbilo, tak budete všichni zadření, budete hubou drhnout louku, nebudete moct jezdit o víkendu nikam, budou na vás jezdit kontroly, a můžete si to vyřídit tady s nejmenovaným vojákem, a ukázal na mě rukou“, sdělil Epoch Times Kurowski.

Z mého pohledu v armádě zůstává takový duch komunismu. Nátlakové a vyhrožující jednání. Chci, aby se tyhle věci neděly mně ani nikomu jinému.

— Michal Kurowski, četař AČR

Atmosféra na cvičení pro Kurowského houstla, do čehož se přidala událost v jeho jednotce, kde si pár jedinců nakoupilo „lahváče“ a chytila je s nimi vojenská policie. Měla být aplikována kolektivní vina, tedy za jejich prohřešek měla nést odpovědnost celá jednotka.

Vrchní praporčík na ně údajně začal „řvát, že za trest jdeme okamžitě do lesa, že velitel roty schválil, že budeme na měsíc bydlet ve stanu, ať se sbalíme, a že za hodinu odjíždíme zase do lesa“. Údajně jim také bylo sděleno, že na čtvrt roku je nebudou moci navštěvovat rodinní příslušníci – ženy, děti atd.

Požádali jsme velení armády o komentář, zda armádní kultura obsahuje aplikování kolektivní viny, zastrašování neoficiálními tresty, které jsou řečeny podřízeným pouze ústně, nebo vytváření autority pomocí vzbuzování strachu z moci velení.

Zůstat v armádě, nebo ji opustit? Po zážitcích z poslední doby to četař zvažuje „celkem často“. (NomadSoul1 / Envato)

„Nestandardní“ vyšetření

Popisované konflikty během přebírání BVP, lesní cvičení a záchyt alkoholu už začaly Kurowského podle jeho slov značně stresovat a na několik dní ztratil chuť k jídlu. Ohradil se proti aplikování kolektivní viny za alkohol, který on sám nepije a ani jej do jednotky nevnesl.

„Když jsem byl na kurzu základní přípravy jako pomocný instruktor, tak ani slovo trest nesmíme říci, nesmíme použít ani ironii, ani zvyšovat hlas, ani sprosté slovo, ale tady je to všechno úplně jinak,“ sdělil Epoch Times četař Kurowski o armádní kultuře.

Vedení potom údajně rozhodlo, že četař Kurowski opustí jednotku, protože podle kapitána B. „není dostatečně psychicky odolný, aby vykonával průzkum“, a bude mu „přiděleno jiné místo v rámci zahraniční operace“.

Kurowski pod tlakem stresu požádal o lék na uklidnění (neurol), který měl za dobu přítomnosti na misi požít třikrát. Kvůli požití léku mu doktor předepsal klidový režim, velení ho potom izolovalo na samostatný pokoj, nedostával žádnou práci, musel se každou hodinu hlásit telefonem, že je v pořádku, a dostal příkaz dostavit se k lékaři H.

„Důkazní materiály obecně, tedy i hovory s lékařem, jsem začal zaznamenávat, když mi to začalo pořádně smrdět, jelikož vyznávám pravidlo být vždy raději připraven než překvapen,“ říká Kurowski o audiozáznamech, které dal deníku Epoch Times k dispozici k ověření své výpovědi.

Chování lékaře H. bylo podle četaře „hodně nestandardní i na to, že jsme v armádě, naprosto jednoznačně byl vysílán velením, aby mě přesvědčoval, že mám přiznat psychické problémy, že mám odjet z mise, a vytvářel na mě nátlak“.

Četař Kurowski byl repatriován kvůli údajným psychickým problémům, které se však vyšetřením v ÚVN nepotvrdily.

— vyplývá z poskytnutých záznamů

Doktor H. je v seznamu České lékařské komory zapsán s odborností „všeobecné praktické lékařství“ a zpráva, kterou vypracoval o stavu četaře Kurowského, uvádí, že „podle velitelů svým jednáním poškozoval skupinu“ a „z pohledu vedení na základě zkušeností s jeho měsíčním působením na misi je nyní těžko zařaditelný pro práci ve skupině“.

Doktor dále doporučil jeho psychologicko-psychiatrické vyšetření v ČR a ve zprávě popisuje „chování a povahu“ četaře Kurowského: „Vztahovačnost, vyhledává vyhrocené situace a následné argumentační diskuse, obhajoba a obviňování (vedení z nekompetentnosti, obviňuje armádu z nesystematičnosti a porušování práv), v argumentační krajnosti přechází k vyhrožování, především právním soubojem, sklon k fabulacím, pocit vlastní méněcennosti.“

Kurowski byl poté repatriován[1] kvůli údajným psychickým problémům. Ve zprávě lékař neuvádí, čím měl být podle něho stav vojáka způsoben a zda na něj nemělo vliv chování velení.

Po příjezdu do ČR podstoupil četař dobrovolně psychiatrické vyšetření v Ústřední vojenské nemocnici Praha, která jeho stav zhodnotila jako bezproblémový a nepotvrdila „podezření na poruchu duševní a poruchu chování“. (zpráva: 1. část, 2. část)

Není jasné, zda standardně hodnotí praktický lékař (bez specializace) psychický stav členů armády a rozhoduje o jejich repatriaci. (jm_video / Envato)

„Hlubší problémy“ na útvaru v Bučovicích?

„V současné době už usiluji o potrestání některých lidí,“ řekl Epoch Times Kurowski. „Když doktor nemá problém vám zničit život kvůli tomu, že nějaký kapitán nechce přiznat chybu, nebo se chce kvůli svému egu po vás povozit, tak to už je přes čáru.“

V tomto případě udělalo několik důstojníků špatné věci, podnítili i ostatní lidi. Pojďme si to uvědomit, pojďme to napravit.

— Michal Kurowski, četař AČR

Podle četaře má špatná armádní kultura za následek odliv lidí z armády a z toho plynoucí „mrhání prostředků daňových poplatníků, když odcházejí vojáci, do jejichž výcviku bylo investováno mnoho peněz a času“.

„Minimálně na útvaru v Bučovicích je několik lidí, kteří museli skončit. Dovolují si i na civilní zaměstnance. Zdravoťák skončil, protože se kapitán mechanizované roty Z. rozhodl, že mu tam bude dělat peklo,“ říká Kurowski. „Na tohoto velitele je několik stížností i trestních oznámení.“

Požádali jsme vedení 74. mechanizovaného praporu o komentář.

Vybraní příslušníci MN BG SVK na slavnostním nástupu, Centrum výcviku Lešť, působiště bojové jednotky NATO, Slovensko prosinec 2022. (2. kontingent Mnohonárodního bojového uskupení / Armáda ČR)

Armáda ČR

Armáda ČR

Armáda ČR

Armáda ČR

Brigádní generál Ing. Ladislav Rebilas. (Armáda ČR)

Armáda ČR Armáda ČRArmáda ČR Armáda ČR Armáda ČR Armáda ČR Armáda ČR Armáda ČR Armáda ČRArmáda ČR

Armáda ČR Armáda ČRArmáda ČR Armáda ČR Armáda ČR Armáda ČR Armáda ČR Armáda ČR Armáda ČRArmáda ČR

Apel na ministryni obrany

„Po zcela výsměšném vyčerpání všech mých možností o jakoukoliv nápravu jsem byl donucen obrátit se na správní soud a nyní i na podání trestního oznámení,“ napsal Kurowski ministryni obrany Janě Černochové na začátku září 2024.

„Abyste to dobře chápala, můj cíl není rozhodně poškodit armádu i přes to vše, co mně a mé rodině provádí,“ píše v dopise. „Stále věřím, že snad jsme tu pro nějakou věc.“

„Nedávno k nám promlouval pan generál Rebilas z Velitelství vojenské akademie ve Vyškově, kde jsem působil jako pomocný instruktor pro rekruty. Pan generál mluvil velmi dobře ohledně konce starého systému mazáctví a vození se po lidech, urážení, šikany,“ píše Kurowski.

Brigádní generál Ladislav Rebilas z Velitelství vojenské akademie ve Vyškově mluvil velmi dobře ohledně konce starého systému mazáctví a vození se po lidech, urážení a šikany.

— Michal Kurowski, četař AČR

Náčelník českého generálního štábu Karel Řehka na začátku listopadu 2024 uvedl, že armáda má problémy s počtem lidí i se zdroji. „Nejde jen o personál profesionální armády, ale také o rezervy a ochotu běžných občanů bojovat a chránit zemi,“ řekl Řehka.

Výpověď četaře Kurowského vzbuzuje otázku, zda současná armádní kultura umožňuje udržet stávající personál a nabírat nové zaměstnance. Požádali jsme vedení armády o komentář.

V dopise ministryni obrany Kurowski dále vypověděl, že není jeho záměrem jakkoliv narušit nábor nových lidí do armády, a medializaci svého případu považuje za „poslední možnost obrany“. Uvádí také, že je podle něho třeba „ukázat světu realitu“ české armády a „odkrýt absolutní nezájem armády (v jeho případu) cokoliv řešit“.

„Vážená paní ministryně, jste poslední možností a obrannou linií před velmi nepříjemnou veřejnou kauzou. Děkuji za Váš čas a snad pochopení,“ píše v dopise ministryni Kurowski.

Podle Kurowského jsou problémy v prostředí 74. mechanizovaného praporu v Bučovicích četné a v dopise ministryni prohlásil, že zde chce konkrétně odcházet přes 100 vojáků. „Co chvíli poslouchám příběhy o tom, jak se po vojácích vozí velení, velmi zkráceně řečeno,“ uvedl Kurowski.

Podle našeho zjištění ministryně pouze přeposlala četařův dopis k vyřízení Generálnímu štábu Armády ČR.

Generálporučík Karel Řehka na jmenování nových plukovníků a plukovnic, 3. května 2024. (Jan Kouba / army.cz)

Reakce

Zástupce náčelníka Generálního štábu a inspektor AČR, generálmajor Miloslav Lafek, sdělil Kurowskému 2. října 2024 (dopis), že jeho stížnost i žádost o přešetření byly vyřízeny a shledány jako „nedůvodné ve všech bodech u všech dotčených osob“.

Zástupce dále píše, že se „nepotvrdily žádné skutečnosti“ uvedené v četařově stížnosti a nepotvrdila se „diskriminace, šikana ani vyhrožování ve vztahu k Vaší osobě“.

„Nebylo zjištěno porušení právních ani vnitřních předpisů při provádění šetření vyšetřujícím orgánem.“

— Miloslav Lafek, zástupce náčelníka Generálního štábu

„Nebylo zjištěno porušení právních ani vnitřních předpisů při provádění šetření vyšetřujícím orgánem,“ uvádí v dopise hlava inspektorátu.

Po několika dnech na dotazy redakce neodpovědělo vedení 74. mechanizovaného praporu, vedení Generálního štábu Armády ČR ani Ministerstva obrany. Pokud tak učiní po vydání článku, budou jejich komentáře doplněny.

Michal Kurowski se rozhodl o svém případu otevřeně promluvit na kameru v rozhovoru s redakcí Svědomí národa, s níž jsme na tomto případu spolupracovali.

Dodatečné odpovědi

„K záležitosti pana četaře Kurowského a k vašemu článku bychom Vám chtěli za Ministerstvo obrany ČR sdělit, že se jeho záležitostí zabývá hlavní inspektor ochrany lidských práv resortu Ministerstva obrany,“ sdělil deníku Epoch Times tiskový mluvčí Ministerstva obrany po vydání článku.

Další zdroj zevnitř 74. mechanizovaného praporu potvrdil Epoch Times výpověď četaře Kurowského ohledně situace v Bučovicích. Zdroj uvedl, že byl v jednotce „vydán zákaz se jakkoliv vyjadřovat k článku, proto Vás žádám o zachování anonymity“.

Poznámky:

[1] Repatriace je návrat osoby zpět do místa jejího původu, do vlasti na základě svobodně vyjádřené vůle k takovému návratu.

Epoch sdílení

Facebook
Twitter
LinkedIn
Truth Social
Telegram