Aby bylo možné čelit novým typům hrozeb a připravit se na nové druhy konfliktů, je potřeba změnit myšlení nejen armády, ale celé společnosti. Na mezinárodní konferenci Prague Defence Summit v pražském hotelu Marriott to dnes řekl náčelník českého generálního štábu Karel Řehka. Na krizové situace se Česko podle něj musí dlouhodobě a konzistentně připravovat, v čemž zatím neustále selhává. Armáda má podle něj problémy s počtem lidí i se zdroji.
Země musí být podle Řehky připravena na vojenské konflikty velkého rozsahu a vysoké intenzity s technologicky vyspělými protivníky, kteří vlastní nukleární zbraně. Zaměřit se na tento úkol však vyžaduje zapojení vlády i celé společnosti. Země v Evropě musí například čelit hybridním kampaním z Ruska, které se podle Řehky snaží podkopat jednotu lidí, oslabit vůli bojovat a rozšiřovat strach a nedůvěru lidí ke státním institucím.
Většina hybridních hrozeb však nespadá do domény armády. Pokud nebudou fungovat informační a komunikační technologie, kritická infrastruktura, vůle společnosti a politické instituce, nebude ani vojsko moci krizím čelit. Armáda a zbytek společnosti se podle náčelníka generálního štábu budou muset naučit spolupracovat.
Za největší výzvu pro vojsko v současné době považuje Řehka zajištění dostatku lidí. „Nejde jen o personál profesionální armády, ale také o rezervy a ochotu běžných občanů bojovat a chránit zemi,“ uvedl. Zrušení povinných odvodů před téměř dvaceti lety považuje za správnou a tehdy nutnou věc, nikdo však nepřemýšlel o vytvoření rezerv. Je podle něj nutné upozorňovat na to, že v případě velkých krizí se budou lidé muset zapojit.
Česko necítí hrozbu tak naléhavě jako některé jiné evropské státy, uvedl. Řehka si proto nemyslí, že by zde bylo reálné povinně odvádět lidi do armády. Nějaké změny však podle něj budou nutné. Zejména politici budou novou situaci muset lidem vysvětlovat, dodal náčelník generálního štábu.
Prague Defence Summit pořádá britský think-tank Mezinárodní institut strategických studií (IISS). Zaměřuje se na vývoj bezpečnostního prostředí, rozvoj obranných schopností v Evropě, spolupráci mezi vládami a obranným průmyslem a dopady nových technologií na budoucí konflikty. V pátek vystoupil s projevem i prezident Petr Pavel. Uvedl, že Evropa musí do obrany investovat více a lépe, aby ubránila své hodnoty a svoji bezpečnost. Investovat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) podle něj nebude dostatečné.
