Týden před dnešním zasedáním výboru NATO v Praze vyšel v Deníku.cz článek Jiřího Vojáčka, vojenského analytika, ve kterém uvádí, které cíle v České republice by hypoteticky byly nejohroženější v případě napadení agresorem. Od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, se jedná o možnosti jaderného konfliktu a zda jsou Putinovy pohrůžky reálné nebo mají úlohu zastrašovat.
Mezi potenciálními cíli jaderného napadení naší republiky uvedl Vojáček v první řadě vojenská zařízení. S tím by souviselo i napadení Prahy, ve které se nachází generální štáb armády. Další na řadě by měla být Olomouc, kde sídlí nejvyšší úderná síla našich armád. Dále jmenuje také Vyškov, Tábor, Brno, Stará Boleslav nebo Hradec Králové. Dále letiště Chrudim, Náměšť nad Oslavou, Přerov, Čáslav. Vynechány podle něj nebudou ani politické či přírodní cíle.
„Dnes, kdy je naším potenciálním protivníkem nevyzpytatelné Putinovo Rusko, je situace o to horší, že odpalovací zařízení většiny řízených střel s jadernými náložemi neleží deset tisíc kilometrů za oceánem, ale daleko blíže, mezi Moskvou a pohořím Ural. Případné rakety tak budou mít výrazně kratší čas do dopadu a tím znemožní českému obyvatelstvu efektivní přípravu na poslední chvíli,“ uvedl vojenský analytik.
„Nemylme se, Rusové na nás míří,“ upozorňuje analytik.
Politika červených linií vlastně u Ruska neexistuje
„Kdo chce mír, chystá se na válku!“ Pod tímto heslem se 8. září odehrál rozhovor Václava Moravce v jeho pořadu Otázky Václava Moravce, kde zpovídal genpor. Karla Řehku, náčelníka Generálního štábu ČR.
Na otázku, zda jedním z témat výboru NATO v pátek 13. září bude, aby se konflikt přenesl na území Ruska, generálporučík odpověděl:
„Jedním z témat to určitě bude. Dále budou nejdůležitější implementace ze summitu z Washingtonu. Ukrajina se určitě bude řešit, ta se řeší pokaždé během trvání celého konfliktu. Byla i jedním z hlavních témat washingtonského summitu. Vojenský výbor sám o sobě nic nerozhoduje, vojenský výbor na úrovni náčelníků generálních štábů je nejvyšším vojenským orgánem v alianci. Stejně tak v té politické části severoatlantická rada. Je to vrcholný vojenský orgán, který dává doporučení pro politické rozhodování.“
Václav Moravec se zeptal, pokud by se zrušily restrikce platné v používání zbraní – protože Volodymyr Zelenskyj říká, že „politika červených linií vlastně u Ruska neexistuje“, což podle jeho slov Ukrajinci dokázali právě tou protiofenzívou v Kurské oblasti – bylo by dobré, kdyby Ukrajina dostala volnou ruku v používání zbraní?
Karel Řehka odpověděl: „Čistě za sebe řeknu – a je to koneckonců i stanovisko České republiky – je potřeba ty restrikce, které jsou stále platné v používání zbraní ze strany některých zemí vůči Ukrajině – tak je potřeba je omezit nebo zrušit úplně. Protože je to právně v pořádku. Je legitimní, aby se Ukrajinci bránili, třeba i útočením na území Ruska. Myslím, že to ani nelze udělat – nemůžete boxovat s jednou rukou svázanou za zády.“
Zda by téma mohlo zaznít v Praze jako jeden z dalších výstupů výboru NATO, anebo jako vojenské doporučení, na tuto otázku generálporučík připouští:
„Nemohu spekulovat, jaká rozhodnutí na vojenském výboru padnou. Mohu říci, že je potřeba to udělat, je to důležité. Ukrajinci se nemohou bránit, pokud nebudou přenášet konflikt na ruské území. Což oni jsou schopni už dneska. Je třeba si však uvědomit, že tam vzlétají letadla, na která nesmí použít zbraně, a ta letadla pak bombardují civilní cíle a infrastrukturu. Je naprosto v pořádku a je důležité, aby Ukrajinci byli schopni útočit na ruské teritorium.“
Jak dosáhnout míru?
Václav Moravec zmínil Řehkovo „strašení válkou“, ze kterého jej mnozí nařkli. Na to náčelník odpověděl:
„Spousta těch výroků vznikla z toho, když jsem na veřejném nástupu vojáků říkal, jaké je dneska naše zadání, a citoval jsem administrativu schválenou vládou, která říká – že se jako ozbrojené síly máme připravovat na ozbrojený konflikt vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který vlastní jaderné zbraně. To neznamená, že bude jaderná válka. Je to zadání, které je diametrálně odlišné od toho, které měla armáda dříve.
Všechny ty věci, které děláme, to, že se musíme chystat na takový střet, to všechno je o tom, abychom se mu vyhnuli. Všechno úsilí, které děláme…. proto i ten alianční koncept se jmenuje Koncepce odstrašení a obrany. Odstrašení a obrany! To není jenom o obraně. My to neděláme kvůli tomu, abychom vyhráli válku, až nastane. My to děláme kvůli tomu, aby k ní nedošlo. A to jediné možné, jak se tomu vyhnout, je, že máte prostě efektivní obranu.
Když snížíte pravděpodobnost, že protivník bude prostě špatně kalkulovat, a zvrhne se to a vyeskaluje do nějakého střetu, třeba – mezi Aliancí a teďka tím Ruskem.“
Na to Vácav Moravec podotkl, že se zdá, jako by se genpor. Řehka mohl postavit do čela tzv. „chcimírů“.
„Každý chce mír,“ namítl Řehka. „Ale toho míru nedosáhnete ústupky nebo nebo chováním, které opakovaně vidíme, že nefunguje. A že naopak povzbuzuje k eskalaci. Tomu se dá vyhnout jenom tak, že budete připraveni, budete mít efektivní odstrašení. Nebudeme žít ve strachu, budeme v klidu, budeme vnímat ty hrozby. Společnost si bude uvědomovat reálně, jak ty věci jsou, a že s tím něco děláme – a budeme v pohodě.“
Zatím proběhly přípravy na výjezdní zasedání Vojenského výboru NATO v Praze. Akce vyžaduje speciální bezpečnostní opatření. Mohou nastat dopravní komplikace a případné uzavírky v Praze v Dejvicích.
