Panama oznámila, že neobnoví svou účast na Nové hedvábné stezce. Pro Trumpovu nátlakovou kampaň jde o významné vítězství.
Asi před 10 lety dostal rodinný námořní podnik Louise Soly koncesi na vybudování mariny a přístavu pro výletní lodě na Amadoru, hrázi umístěné u tichomořského vstupu do Panamského průplavu.
„Byl by to úplně první výletní přístav v Pacifiku,“ uvedl Sola, který nyní slouží jako předseda americké Federální námořní komise. Vše se však změnilo v roce 2017, kdy Panama podepsala iniciativu čínského režimu Nová hedvábná stezka, také zvanou Pás a stezka. Účast na této hospodářské iniciativě vyžadovala, aby panamská vláda uznala Taiwan jako součást Číny – k velkému překvapení a obavám Spojených států, které se staví do pozice spojence Taiwanu.
Panama poté zrušila koncesi na pozemek, kde rodina Sola plánovala utratit 30 milionů dolarů za výletní přístav. Místo toho místní vláda projekt znárodnila, udělila koncesi čínské společnosti a zaplatila jí 300 milionů dolarů za vybudování výletního přístavu. Kromě toho byla půda, která by měla být použita ke stavbě mariny, označena jako velvyslanectví Čínské lidové republiky.
Nakonec Solasové získali půdu zpět a americký a domácí tlak ukončil plány čínského režimu na vybudování ambasády v Amadoru. Panamský prezident 2. února oznámil, že svou dohodu o Pásu a stezce s Pekingem neobnoví, což je významné vítězství pro nátlakovou kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
Vliv Pekingu
Solův osobní příběh, vyprávěný během slyšení Senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu z 28. ledna, podtrhuje to, co se stalo aktuálním tématem – čínský vliv v Panamském průplavu. 100 let stará strategická vodní trasa, kterou americká politika po desetiletí převážně ignorovala, se stala ústředním bodem rostoucího napětí mezi Pekingem a Washingtonem.
Čínská infrastruktura a přístavy na atlantickém i pacifickém konci Panamského průplavu vzbuzují u některých odborníků obavy, že Peking má nad touto strategickou vodní cestou de facto kontrolu, což je potenciální porušení smlouvy s USA o neutralitě Panamy, která ohrožuje americkou národní bezpečnost.
Zatímco vojenští představitelé bijí na poplach kvůli rostoucímu vlivu čínského režimu v Panamském průplavu i v celé Latinské Americe, tento problém se dostal do popředí zájmu až poté, co nastupující prezident Donald Trump v prosinci 2024 oznámil na sociálních sítích, že řízení kanálu je „výhradně na Panamě, nikoli na Číně“.
Trump si také stěžoval, že americké lodě, které jsou hlavními uživateli průplavu, jsou „okrádány“ vysokými poplatky, což je další potenciální porušení smlouvy o spravedlivém jednání se všemi národy.
Čína provozuje Panamský průplav a my jsme ho Číně nedali. Dali jsme ho Panamě a vezmeme si ho zpět.
americký prezident Donald Trump
Poté, co Trump v lednu nastoupil do úřadu, prohlásil, že Panamský průplav je provozován čínským režimem, a slíbil, že zasáhne. Peking i Panama toto obvinění okamžitě popřeli. „Čína provozuje Panamský průplav a my jsme ho nedali Číně. Dali jsme ho Panamě a vezmeme si ho zpět,“ řekl Trump během svého inauguračního projevu
Riziko pro národní bezpečnost
Čínští vojáci nemusí být fyzicky přítomní, aby Komunistická strana Číny mohla narušit provoz průplavu a ohrozit národní bezpečnost USA v případě, že by se Spojené státy dostaly do konfliktu s čínským režimem kvůli Taiwanu, tvrdí Andrés Martínez-Fernández, hlavní analytik pro Latinskou Ameriku v Heritage Foundation.
Skutečnost, že dva z pěti hlavních přístavů Panamy jsou pod kontrolou hongkongské společnosti CK Hutchison Holdings (Balboa na tichomořské straně a Cristóbal na atlantické straně), je pro některé analytiky významným důvodem k obavám.
Stejně znepokojivé je, že čínské konsorcium vedené státními společnostmi China Harbour Engineering Company a China Communications Construction Company získalo v roce 2018 kontrakt ve výši 1,4 miliardy dolarů na výstavbu čtvrtého mostu přes průplav. „Průplav je velmi zranitelný vůči jakémukoli druhu sabotáže,“ řekl Martínez-Fernández Epoch Times.
Panamský průplav má pro Spojené státy jak ekonomický, tak vojenský význam, protože představuje strategickou trasu, kterou se americké válečné lodě mohou v případě vojenského konfliktu s čínským režimem dostat z Atlantského do Tichého oceánu a naopak.
Každoročně prochází Panamským průplavem zboží v hodnotě přibližně 270 miliard dolarů, což představuje 5 procent celkového objemu světového námořního obchodu. Více než 70 procent tohoto zboží směřuje do nebo z přístavů v USA.
Spojené státy předaly suverenitu nad Panamským průplavem Panamě 31. prosince 1999 podle smlouvy podepsané v roce 1977 prezidentem Jimmy Carterem. Tato dohoda zahrnovala i Smlouvu o neutralitě, v níž si Spojené státy vymezily právo použít vojenskou sílu k ochraně průplavu před zahraničními agresemi nebo hrozbami pro jeho neutralitu.
Pro Panamu je průplav součástí její národní identity a největším zdrojem příjmů. V posledních 25 letech vygeneroval zemi přibližně 28 miliard dolarů, uvádí stát. Panamský prezident José Raúl Mulino uvedl 30. ledna, že by bylo „nemožné“ vrátit průplav pod kontrolu USA a že Panama nemůže libovolně vypovědět koncesní smlouvy s firmami napojenými na Čínu, čímž narážel na přístavy pod správou společnosti Hutchison. Přesto Panama v lednu oznámila, že provádí audit čínských přístavních koncesí.
Panama Ports kontrolovaná CK Hutchison Holdings byla podle panamského námořního úřadu informována o auditu krátce po Trumpově obvinění, že vodní cestu kontroluje Čína. Martínez-Fernández věří, že nejpravděpodobnějším diplomatickým řešením obav USA ohledně národní bezpečnosti bude snížení čínské přítomnosti podél kanálu a přístavů.
„Tyto investice do této infrastruktury z Číny, kolem kanálu, v dalších částech regionu, Karibiku a Jižní Ameriky, jednoduše vzbuzují mnoho varovných signálů,“ uvedl. Čínský režim mezitím veřejně podporuje vlastnictví průplavu Panamou a její kontrolu nad ním. Hraje při tom na panamskou národní identitu a suverenitu, aby posílil svůj politický vliv.
Wang Yi, čínský státní rada a ministr zahraničí, nazval Panamu v roce 2021 během telefonátu s panamskou ministryní zahraničí Erikou Mouynesovou „přítelem a dobrým partnerem“. Prohlásil, že Čína bude „pokračovat v podpoře úsilí Panamy bránit svá legitimní práva a zájmy na mezinárodní scéně, včetně suverenity Panamy nad průplavem“.
Problém s neutralitou
Při letu do Panamy až donedávna vítaly návštěvníky billboardy propagující Bank of China. Podle obyvatel Panamy, kteří hovořili s Epoch Times, byly billboardy odstraněny těsně předtím, než se americký ministr zahraničí Marco Rubio setkal 2. února s panamským prezidentem.
Dva z pěti hlavních přístavu v Panamě jsou pod kontrolou jedné hongkongské společnosti.
Billboardy zdůrazňují vliv Pekingu v Panamě a Trump v příspěvku na sociálních sítích krátce před Rubiovou návštěvou uvedl, že Panama se pokouší odstranit 64 procent nápisů napsaných v čínštině.
„Jsou po celé zóně [Panamského průplavu], protože Čína ovládá Panamský průplav. To Panamě neprojde,“ prohlásil Trump 28. ledna.
Přestože se Panama přímo po Rubiově návštěvě rozhodla neprodloužit svou dohodu s Čínou o Nové hedvábné stezce, faktem zůstává, že dva z klíčových panamských přístavů ovládá společnost sídlící v Hongkongu.
Společnost CK Hutchison Holdings poprvé vyhrála nabídku na provozování těchto dvou přístavů v roce 1997, ale od té doby Peking zasáhl proti nezávislosti města a dostal jej pevně pod kontrolu komunistického režimu.
Přístavy pod správou koncernu Hutchison se staly ústředním bodem zájmu USA spolu se státními čínskými podniky, které staví čtvrtý most přes kanál. Je to proto, že Peking nařizuje, aby čínské společnosti spolupracovaly s tajnými službami státu. Přesto se zdá, že Komunistická strana Číny získala politický vliv i bez významných investic do přístavů.
Při projevu před senátním výborem Sola řekl, že i když panamské čínské přístavy za posledních 25 let ničím nepřispěly, nadále provozují přístavy Balboa a Cristóbal. „Nechápu, proč by Panama dovolila těmto dvěma přístavům fungovat, a ohrozila tak operace, které v průplavu má,“ sdělil.
Podle něj mají čínské přístavy zvláštní povolení k provozu, protože navádění lodí do nebo z jejich přístavů blokuje provoz v kanálu, když lodě manévrují k doku. Pro senátory bylo také znepokojivé, že Panama obnovila v roce 2021 koncese na tyto přístavy na dalších 25 let bez výběrového řízení. Sola řekl senátorům, že přístavy souhlasily se zaplacením daní ve výši 150 milionů dolarů jako součást dohody.
Senátor Eric Schmitt navrhl rezoluci vyzývající Panamu, aby ukončila správu klíčových panamských přístavů v režii Číny.
Potenciální porušení neutrality
Eugene Kontorovich, profesor právnické fakulty Univerzity George Masona a vedoucí výzkumný pracovník v Heritage Foundation, prohlásil 28. ledna před obchodním výborem Senátu, že Panama potenciálně porušila smlouvu o neutralitě se Spojenými státy tím, že umožnila Číňanům přístavy provozovat.
Uvedl, že smlouva zakazuje, aby průplav provozoval cizí stát. Stupeň kontroly čínského režimu nad čínskými společnostmi provozujícími přístavy bude třeba prošetřit, aby se zjistilo, zda k porušení došlo, dodal. „Nemusí se čekat, až bude kanál skutečně uzavřen nějakou sabotáží nebo agresí, která, jak jsme slyšeli ze svědectví, by byla pro Spojené státy zničující,“ prohlásil.
Podle Kontoroviche smlouva umožňuje Spojeným státům „bránit průplav před jakoukoli hrozbou pro režim neutrality“. Zatímco provoz průplavu řídí Úřad Panamského průplavu (PCA), panamská vláda má správní moc nad národními přístavy, vodními právy a registrem lodí. Někteří se však obávají, že Číňané by mohli svou přítomnost zneužít k zablokování průplavu.
Částečně dokončený most dává Číně možnost zablokovat průplav bez varování.
senátor Ted Cruz
„Čínské společnosti staví most přes průplav pomalým tempem, takže to trvá téměř deset let, a kontrolují kontejnerové přístavy na obou koncích,“ řekl senátor Ted Cruz, předseda senátního obchodního výboru.
„Částečně dokončený most dává Číně možnost zablokovat průplav bez varování a přístavy poskytují Číně připravená pozorovací stanoviště, aby tuto akci načasovala. Tato situace představuje akutní riziko pro národní bezpečnost USA.
Vliv nebo kontrola?
Nehemías J. Jaén Celada, odborník na veřejnou politiku, měl jako bývalý panamský diplomat v Číně rozsáhlé styky s čínským režimem. Přestože Peking má v Panamě velký vliv, podle Jaéna to neznamená porušení smlouvy. Uvedl, že nevidí zákonné důvody, aby Washington mohl vzít průplav zpět pod svá křídla.
Když se tehdejší panamský prezident Juan Carlos Varela v roce 2017 rozhodl přerušit styky s Taiwanem, aby podepsal smlouvu o spolupráci s čínským režimem, učinil tak v domnění, že tento krok přiláká významné čínské investice, vysvětlil Jaén. „Mohu vám říci, že v zemi neexistuje žádná taková… věc jako obrovská [čínská] investice. Nikdy k tomu nedošlo,“ řekl Epoch Times.
Čínské společnosti se ucházejí o projekty a nabízejí služby, ale to není totéž jako investice v Panamě, poznamenal Jaén. Dodal, že čínský vliv celkově slábne od doby, kdy byl z ekologických důvodů uzavřen panamský měděný důl.
Trumpovy hrozby o převzetí kontroly jsou podle něj jen součástí širší bezpečnostní strategie USA. „Hlavním cílem pro Trumpa je pouze zajistit, aby se vliv a přítomnost Číny nerozšiřovaly,“ myslí si. Spojené státy chtějí podle něj také zabránit Pekingu v účasti na ambiciózním železničním projektu, který má spojit Panama City s městem David sousedícím s Kostarikou.
Špionáž a sabotáž
Součástí obav senátorů je záliba čínského režimu ve špionáži vůči Spojeným státům a častých kybernetických útocích, které spustil Volt Typhoon, čínská státem podporovaná hackerská skupina. Spojené státy a jejich primární globální zpravodajští partneři, známí jako Five Eyes, vydali 19. března 2024 varování o aktivitě skupiny zaměřené na kritickou infrastrukturu.
Čínská státní ZPMC, která dodává 80 procent přístavních jeřábů v USA, je vybavila celulárními modemy, které vytvářejí zneužitelnou zranitelnost.
senátor Eric Schmitt
Senátor Schmitt během slyšení poznamenal, že jeřáby čínské výroby používané v lodní dopravě jsou náchylné ke kybernetickému napadení. „Čínská státní ZPMC, která dodává 80 procent přístavních jeřábů v USA, vybavila své jeřáby celulárními modemy, které vytvářejí zneužitelnou zranitelnost,“ konstatoval.
Americké jižní velení se obává, že ze čtvrtého mostu přes průplav by mohlo být prováděno sledování, zaznělo na slyšení.
PCA je odpovědná za tranzit, lodní uzávěry a pohyb plavidel ve vodách Panamského průplavu spolu s bezpečností průplavu.
Provoz průplavu byl modernizován pomocí počítačů, které řídí jeho operace, ale v případě nouze jej lze ovládat i ručně, vysvětlila Ilya Espino de Marottaová, zástupkyně správce Panamského průplavu a bývalá viceprezidentka pro inženýrství a programové řízení na Úřadu Panamského průplavu (PCA).
Úřad chrání průplav a jeho infrastrukturu prostřednictvím spolupráce s americkým ministerstvem vnitřní bezpečnosti. Před třemi lety začala PCA spolupracovat s americkou Agenturou pro kybernetickou bezpečnost a bezpečnost infrastruktury s cílem uchránit průplav před kybernetickými hrozbami, řekla Espino de Marottaová.
– ete –
