Ohlédnutí za prvními 30 dny Trumpa ve funkci

Měsíc po začátku svého druhého funkčního období americký prezident Donald Trump podepsal desítky výkonných nařízení a prosadil klíčové politiky, které mění jak Washington, tak i úřad prezidenta.

Trump zavedl rozsáhlá opatření k omezení nelegální imigrace, revidoval fungování několika federálních úřadů, hrozil, popř. uvalil cla na obchodní partnery a vyvolal nevoli demokratů, kteří vyjadřují obavy, že výkonná moc obchází legislativu.

Zde je 30 poznatků z prvních 30 dnů Trumpova návratu do úřadu.

1. Přetvoření Washingtonu, zahraniční politika

Trump prosadil rozsáhlá politická opatření, která mění Washington, zahraniční vztahy a pravomoci i rozsah výkonné moci Spojených států.

Tato opatření, přijatá během několika týdnů po jeho návratu do úřadu, z něj činí jednoho z nejrychleji jednajících prezidentů v historii USA, přestože jeho odpůrci ve Washingtonu tvrdí, že některé jeho kroky mohou být nezákonné.

„Myslím, že právě teď testuje hranice toho, co může jako prezident Spojených států dělat,“ řekl deníku Epoch Times David Schultz, profesor politologie a právních studií na Hamline University. „A je jasné, že soudy některé kroky omezí,“ dodal.

2. Desítky výkonných nařízení

Trump začal podepisovat výkonná nařízení během několika hodin po složení prezidentské přísahy 20. ledna. Doposud vydal přes 100 výkonných nařízení ovlivňujících ekonomiku, národní bezpečnost, federální vládu, imigraci, zahraniční politiku, energetiku, zdravotnictví a školství.

Mezi nimi je příkaz o vyhlášení stavu nouze na jižní hranici, dále nařízení rušící řadu výkonných nařízení bývalého prezidenta Joea Bidena, nařízení ukončující všechny programy diverzity, rovnosti a inkluze (DEI) ve federálních agenturách a také nařízení zavádějící zahraniční politiku „America First“.

3. Soudní spory přibývají

Žaloby napadající Trumpova rozsáhlá opatření postupují stejně rychle jako sám prezident – k 17. únoru jich server Just Security evidoval více než 70. Některé žaloby zpochybňují přístup Ministerstva pro vládní efektivitu (DOGE) k určitým federálním datům a IT systémům. Další žaloba cílí na pozdržený zeštíhlovací program pro federální zaměstnance, který jim nabízí osm měsíců plného platu a benefitů, pokud dobrovolně odejdou ze svých pozic.

4. DOGE pod vedením Muska škrtá miliardy dolarů

Podle údajů na webových stránkách DOGE přinesl tento úřad pod vedením Elona Muska k 18. únoru úspory ve výši téměř 55 miliard dolarů. Tato časově omezená organizace vznikla přepracováním americké Digitální služby (U.S. Digital Services), kterou v roce 2014 založil prezident Barack Obama. Podle DOGE její činnost vedla ke škrtům téměř 2 miliard dolarů v Ministerstvu financí a přibližně 1,5 miliardy dolarů v Ministerstvu školství.

Mezi nedávné zásahy DOGE patří zrušení plánovaného výdaje ve výši 486 milionů dolarů na „Konsorcium pro posílení voleb a politických procesů“ a vyslání pracovníků DOGE do Pentagonu, kde ministr obrany Pete Hegseth tento dohled přivítal.

5. Demokraté tvrdí, že zásahy překračují pravomoci

Zatímco Trump a Musk hlasitě podporují škrty navržené DOGE, demokraté tvrdí, že tyto zásahy zašly příliš daleko. „V zásadě mluvíme jen o zavedení základních opatření zdravého rozumu, která tu měla být, ale nebyla,“ uvedl Musk z Oválné pracovny 11. února. „Podívejme se na každý výdaj a zeptejme se: ‚Je to skutečně v zájmu lidí?‘ Pokud ano, schvalujeme ho. Pokud ne, měli bychom to zvážit.“

Demokraté však reagují kriticky, zpochybňují zákonnost škrtů a podávají žaloby proti některým krokům DOGE. Někteří dokonce hovoří o možnosti ochromení vlády na protest proti těmto opatřením.

6. Restrukturalizace agentur

Trump během prvního měsíce zpět v úřadu také provedl reformy několika vládních agentur.

Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) byla prakticky zrušena a většina jejích zaměstnanců bude propuštěna. Očekává se, že její funkce v oblasti mezinárodní pomoci převezme Ministerstvo zahraničí.

Zastavení činnosti bylo rovněž nařízeno Úřadu pro finanční ochranu spotřebitelů (CFPB). Trump navíc naznačil, že hodlá spolupracovat s Kongresem na prosazení svého volebního programu, který zahrnuje zásadní restrukturalizaci nebo zrušení Ministerstva školství. Prezident také vyzval ke zrušení Federální agentury pro zvládání krizí (FEMA) a k převedení jejích pravomocí na jednotlivé státy.

7. Propouštění a odstupné

Od nástupu do úřadu Trump dohlížel na rozsáhlé propouštění ve federální vládě. Více než 75 tisíc federálních zaměstnanců přijalo nabídku na odstupné. Ti, kteří podali výpověď dobrovolně, dostanou plný plat a benefity až do 30. září, aniž by museli chodit do práce.

Rovněž byly propuštěny tisíce zaměstnanců ve zkušební době z různých vládních agentur, od Ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb až po Agenturu pro ochranu životního prostředí.

Trump se také pokusil o odstranění tisíců kariérních byrokratů z CFPB, i když zákonnost tohoto kroku byla napadena.

8. Zmrazení výdajů

Na konci ledna se Trumpova administrativa pokusila o zmrazení výdajů a nařídila agenturám, aby pozastavily rozdělování finančních prostředků „v rozsahu povoleném platnými zákony“. Tento krok však rychle narazil na právní odpor a soud vydal předběžné opatření. Úřad pro správu a rozpočet následně zrušil pokyn k pozastavení výdajů, nicméně Bílý dům uvedl, že určitá forma zmrazení je stále v platnosti.

Kritici tvrdí, že zmrazení výdajů přesahuje prezidentovy výkonné pravomoci, a odvolávají se na ústavní pravomoc Kongresu rozhodovat o rozpočtu. Bílý dům však argumentuje, že krátkodobé zmrazení výdajů spadá do prezidentových pravomocí. Otázka ústavnosti tohoto kroku by mohla být postoupena Nejvyššímu soudu, který by mohl rozhodnout o vymezení pravomocí mezi Kongresem a výkonnou mocí.

9. Stav nouze na hranici

Trump ihned po nástupu do úřadu splnil klíčový slib své kampaně z roku 2024 a vyhlásil stav nouze na jižní hranici spolu s řadou výkonných nařízení zaměřených na omezení nelegální imigrace. Hned první den jeho administrativa ukončila používání mobilní aplikace CBP One, která umožnila téměř milionu lidí, kteří by jinak byli považováni za nelegální imigranty, sjednat si schůzku s pohraničníky pro vstup do Spojených států.

Kromě vyhlášení stavu nouze a vyslání vojáků na hranici Trump podepsal výkonná nařízení o zintenzivnění deportací, obnovení politiky Zůstaňte v Mexiku (Remain in Mexico), ukončení praxe „chyť a pusť“ (catch-and-release) nelegálních imigrantů, výstavbě hraniční zdi, označení kriminálních kartelů za globální teroristické organizace, ukončení programu přesídlování uprchlíků a zrušení práva na občanství na základě místa narození, zpřísnění prověřování imigrantů či obnovení trestu smrti za hrdelní zločiny spáchané nelegálními imigranty.

10. Zatýkání migrantů

Od Trumpova návratu do úřadu provedla Imigrační a celní správa (ICE) zvýšený počet zásahů proti nelegální migraci v hlavních metropolitních oblastech, jako jsou Chicago, New York City a další.

Šéf ICE Tom Homan uvedl 11. února během rozhlasového rozhovoru na stanici WABC, že od 20. ledna bylo zatčeno přibližně 14 000 nelegálních imigrantů.

Dodal, že počet pokusů o nelegální překročení hranic klesl o 92 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Tyto kroky si získaly širokou podporu mezi republikány, avšak setkaly se s výraznou kritikou demokratů.

11. Boj s městy kvůli ochraně nelegálních imigrantů

Ministerstvo spravedlnosti pod vedením generální prokurátorky Pam Bondi podalo žaloby na státy Illinois a New York kvůli jejich politikám „útočišť“ pro nelegální imigranty. Žaloby cílí na několik státních zákonů, které podle federálních úřadů brání vymáhání imigračního práva. Jde například o zákon v New Yorku, který zakazuje imigračním úřadům přístup k záznamům z registru motorových vozidel bez soudního příkazu.

Guvernér Illinois JB Pritzker a guvernérka New Yorku Kathy Hochulová slíbili, že se budou proti žalobám bránit. Odděleně od tohoto případu se newyorský starosta Eric Adams 13. února po schůzce s Homanem dohodl, že agentům ICE umožní návrat do věznice Rikers Island, aby mohli pomáhat s vyšetřováním trestných činů, zejména těch spojených s násilnými zločinci a členy gangů.

12. Deportace nelegálních migrantů do Guantánama

Trump nařídil armádě připravit vojenskou základnu Guantánamo Bay na Kubě na umísťování nelegálních imigrantů, přičemž první lety dorazily 4. února. Pentagon oznámil, že do zařízení bylo převezeno deset nelegálních imigrantů napojených na gang Tren de Aragua. Americká základna Guantánamo tradičně slouží k zadržování mezinárodních teroristů a dalších nebezpečných zločinců.

Ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová popsala tyto zadržené osoby jako „ty nejhorší z nejhorších“. Pentagon uvedl, že toto opatření je „dočasné“ a že deset zadržených bude nakonec vráceno „do země původu nebo na jiné vhodné místo“.

13. Salvador a Guatemala přijímají deportované z jiných zemí

Při své první oficiální zahraniční cestě uzavřel ministr zahraničí Marco Rubio dohody o přijímání deportovaných osob s Guatemalou a Salvadorem. Guatemalský prezident Bernardo Arévalo 5. února oznámil, že jeho země souhlasila se 40% navýšením počtu deportačních letů z USA, včetně nelegálních imigrantů z jiných zemí. O několik dní dříve salvadorský prezident Nayib Bukele rovněž souhlasil s přijímáním osob z třetích zemí deportovaných ze Spojených států.

14. Hrozby cly

V souladu s předchozími sliby se Trump chystal zavést 25% cla na veškerý dovoz z Kanady a Mexika, než zahájil jednání s lídry obou zemí. Trump obvinil Kanadu a Mexiko, že nedělají dost pro zabránění nelegální migraci a pašování fentanylu přes jejich hranice do Spojených států. V reakci na to Mexiko souhlasilo s vysláním vojáků na svou hranici a Kanada oznámila zřízení funkce „fentanylového zmocněnce“ pro boj s drogovou krizí.

Trump následně souhlasil s pozastavením cel pro obě země na 30 dní, zatímco jednání dále pokračují. Když Trump pohrozil Kolumbii 25% cly, pokud nebude přijímat určité deportační lety s kolumbijskými nelegálními imigranty, vláda Kolumbie obrátila a s deportacemi souhlasila.

Trump 31. ledna prohlásil, že „rozhodně“ zavede cla na zboží z Evropské unie (EU), aniž by specifikoval termín či výši. Později oznámil další cla, která mají dopadnout na EU a další země.

15. Cla na Čínu

Současně s oznámením cel pro Mexiko a Kanadu Trump rovněž prohlásil, že uvalí 10% clo navíc k již existujícím clům na čínský dovoz, a to kvůli roli čínského režimu při výrobě chemických prekurzorů fentanylu.

Během svého prvního funkčního období Trumpova administrativa zavedla cla na čínský dovoz v hodnotě miliard dolarů. Bidenova administrativa tato cla udržela a dále rozšířila. Nová cla na čínské produkty vstoupila v platnost 4. února a Peking okamžitě reagoval zavedením odvetných cel, včetně 15% cla na americké uhlí a zkapalněný zemní plyn a 10% cla na ropu, zemědělské stroje a automobily s velkoobjemovými motory.

Trump později podepsal další výkonné nařízení, které odkládá zavedení cel na levné čínské zboží, dokud Ministerstvo obchodu nezajistí kompletní zpracování a výběr cla při příjmu mezinárodních balíků americkými celními orgány.

16. Odvetná cla

Trump představil 13. února plán na zavedení reciprocitních cel vůči všem obchodním partnerům USA. „Jaká cla účtují Spojeným státům, taková budeme účtovat my jim — ani víc, ani míň,“ prohlásil Trump.

Prezident pověřil úřady, aby stanovily reciprocitní cla pro jednotlivé země s ohledem na faktory, jako jsou cla, daň z přidané hodnoty, místní dotace, regulace ztěžující americkým firmám vstup na trh a znehodnocování měny, které činí americké zboží dražším. Cla budou uvalována individuálně podle jednotlivých zemí. Podle Howarda Lutnicka, nominovaného na ministra obchodu, by mohla vstoupit v platnost začátkem dubna.

17. Plány pro Gazu

Trumpova administrativa představila návrh na přesídlení Palestinců z Pásma Gazy do arabských zemí. Území by poté bylo přestavěno pod vlastnictvím USA — návrh, který okamžitě vyvolal odpor u amerických spojenců, například Saúdské Arábie. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu projevil 16. února ochotu o plánu jednat, ale zdůraznil, že veškeré přesídlení by bylo „dobrovolné“.

18. Zahájení mírových jednání o Ukrajině

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se 18. února sešel v Saúdské Arábii se svým protějškem Sergejem Lavrovem, aby projednali sestavení vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války na Ukrajině. Schůzka přišla zhruba týden poté, co Trump telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O dalších krocích se jedná.

19. Odchod z mezinárodních organizací

Trump také rychle stáhl Spojené státy z několika mezinárodních organizací. Hned první den podepsal výkonné nařízení o úplném odchodu ze Světové zdravotnické organizace (WHO), což primárně odůvodnil tím, jak tato organizace zvládla covidovou pandemii. Spojené státy se také znovu stáhly z Rady OSN pro lidská práva a ukončily financování OSN agentury, která se zabývá palestinskými uprchlíky.

20. Panama se stahuje z čínské iniciativy

Po setkání s Rubiem 2. února panamský prezident José Raúl Mulino oznámil, že jeho země neobnoví memorandum o porozumění z roku 2017 s Komunistickou stranou Číny. Dohoda zahrnovala čínské infrastrukturní projekty a investice v Panamě v rámci Iniciativy Pásu a stezky (BRI). Američtí představitelé a další kritici označili BRI za formu „diplomacie dluhových pastí“, kterou čínský režim používá. Rubio Panamu za její rozhodnutí pochválil a označil ho jako dobrý krok ke zlepšení vztahů mezi USA a Panamou a pro „svobodný Panamský průplav“.

21. Ženský sport

Poté, co Trump podepsal výkonné nařízení, které definuje muže a ženy výhradně na základě biologického pohlaví a prohlásil, že federální vláda bude uznávat pouze dvě pohlaví, šel ještě dál a zakázal mužským sportovcům účastnit se ženských sportů. Trumpovo nařízení omezuje účast v ženských sportech pouze na osoby, které jsou biologické ženy. V reakci na to Národní vysokoškolská atletická asociace změnila svou politiku ohledně transgender sportovců a omezila ženský sport na sportovce dokumentované jako ženy při narození.

22. Konec DEI ve vládě a školách

Trump nařídil všem vedoucím agentur okamžité ukončení praktik DEI (diverzita, rovnost a inkluze), včetně propuštění zaměstnanců pracujících v těchto programech. Některé z těchto iniciativ se staly prvními cíli úřadu DOGE, když poradní komise zahájila šetření v několika federálních agenturách.

Den po své inauguraci Trump podepsal nařízení, které zastavilo federální financování vzdělávacích institucí, jež vyžadují dodržování DEI zásad nebo najímají dodavatele, kteří tyto praktiky uplatňují.

Toto nařízení se týká všech škol, které přijímají federální finanční prostředky, včetně základních a středních škol (K–12), institucí financovaných v rámci programů pro speciální vzdělávání nebo pro studenty z nízkopříjmových rodin, a vysokých škol a univerzit, které využívají federální studentské půjčky.

23. Omilostnění zatčených z 6. ledna a pro-life aktivistů

V den inaugurace Trump omilostnil 1 569 osob souzených v souvislosti s vniknutím na Kapitol 6. ledna 2021 a zmírnil tresty 14 vážným pachatelům. Trump také omilostnil 23 protipotratových aktivistů. Mezi nimi bylo i 10 protestujících odsouzených za demonstraci v říjnu 2020 před potratovou klinikou ve Washingtonu, D.C.

24. Odklad zákazu TikToku

Minulý rok Kongres schválil zákon, který nutil TikTok odprodat podíl své mateřské společnosti se sídlem v Pekingu do 19. ledna 2025, jinak by aplikace čelila zákazu ve Spojených státech. Trump, který během své prezidentské kampaně v roce 2024 přišel aplikaci na chuť, prohlásil, že je odhodlán chránit národní bezpečnost a zároveň „zachránit platformu, kterou využívá 170 milionů Američanů“.

Podepsal výkonné nařízení, které na 75 dní pozastavilo platnost zákona o prodeji nebo zákazu TikToku, čímž aplikaci poskytl více času na nalezení nového kupce. Aplikace byla ve Spojených státech dočasně nedostupná o víkendu před inaugurací. Trump oznámil, že ještě ten týden podepíše nařízení o prodloužení lhůty.

25. Potvrzení nominací

Marco Rubio byl bez problémů potvrzen do funkce ministra zahraničí, když získal podporu všech senátorů. Jiní Trumpovi nominanti čelili složitějšímu schvalovacímu procesu, který probíhal převážně po stranické linii. Mezi ně patřili ministr obrany Pete Hegseth, ministr zdravotnictví a sociálních služeb Robert F. Kennedy Jr. a ředitelka Národní zpravodajské služby Tulsi Gabbardová.

Bývalý vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell se postavil proti třem z těchto nominací. Generální prokurátorka Pam Bondiová, která nahradila bývalého kongresmana Matta Gaetze po jeho odstoupení z nominace, byla potvrzena poměrem hlasů 54–46 poté, co ji podpořil demokratický senátor John Fetterman.

26. Přejmenování Denali a Mexického zálivu

Cílem dalšího Trumpova výkonného nařízení byly názvy dvou významných geografických oblastí – nejvyšší hory Severní Ameriky a významné části Atlantského oceánu. Hora Denali na Aljašce, jejíž název byl sporný od 19. století, byla oficiálně přejmenována zpět na Mount McKinley. Federální vláda vrchol pojmenovala po prezidentovi Williamu McKinleym, zatímco původní obyvatelé Aljašky jej dlouhodobě nazývali Denali.

Obama v roce 2015 podepsal výkonné nařízení, které oficiálně označilo vrchol původním názvem Denali. Trump minulý měsíc nařídil ministerstvu vnitra vrátit se k názvu Mount McKinley.

Trump rovněž nařídil, aby byl Mexický záliv přejmenován na Americký záliv.

27. Plány na zveřejnění spisů o atentátech

Trump podepsal nařízení, aby se vypracovaly plány na zveřejnění zbývajících záznamů týkajících se atentátů na prezidenta Johna F. Kennedyho (JFK), generálního prokurátora Roberta F. Kennedyho (RFK) a reverenda Martina Luthera Kinga Jr.

Plán dal řediteli Národní zpravodajské služby a generálnímu prokurátorovi lhůtu 15 dnů na přípravu návrhu pro „úplné a kompletní zveřejnění“ zbývajících spisů o atentátu na JFK a 45 dnů na spisy týkající se RFK a Kinga. FBI 11. února FBI potvrdila, že objevila přibližně 2 400 nových záznamů souvisejících s atentátem na JFK.

28. Záhadné drony

Po měsících hlášení od pozorovatelů z řad veřejnosti, že se na severovýchodě USA objevují neidentifikovatelné objekty, které připomínaly bezpilotní systémy nebo drony, Bílý dům 28. ledna oznámil, že „velké množství“ těchto dronů zaznamenaných nad státy jako New Jersey „bylo schváleno FAA k provozu pro výzkumné a další účely“.

„Mnoho z těchto dronů patřilo také amatérům, rekreačním pilotům a soukromým osobám, které mají rády drony. … Nešlo o nepřítele,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

29. Demokraté tvrdí, že hrozí ústavní krize

Jak Trump urychleně pracuje na překopání výkonné moci, jeho demokratičtí oponenti čím dál hlasitěji varují před „ústavní krizí“, zejména kvůli aktivitám úřadu DOGE. Protože článek I Ústavy svěřuje Kongresu pravomoc rozhodovat o financování, mnozí demokraté věří, že DOGE porušuje pravomoci Kongresu, pokud jeho doporučení vedou ke zrušení federálního financování nebo rušení agentur bez souhlasu Kongresu.

Republikáni ve Výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů 5. února těsně zablokovali návrh demokratů předvolat Elona Muska a donutit ho svědčit před Kongresem. Návrh byl zamítnut poměrem hlasů 20–19. Demokraté vyjádřili obavy z toho, že tento nevolený „speciální vládní zaměstnanec“ má bezprecedentní přístup do federálních úřadů.

30. Soudní spory

Z více než 70 žalob podaných v reakci na nové kroky Trumpovy administrativy již několik vedlo k přímým zásahům soudů. Čtyři federální soudci vydali předběžná opatření, která blokují Trumpovy snahy omezit právo na občanství pro osoby narozené na území USA. Dva soudci zastavili zmrazení federálních výdajů a další soudce dočasně pozastavil Trumpův program odškodného pro federální zaměstnance, kteří dobrovolně podají výpověď. Program však již opět běží.

Trumpovo nařízení o odebrání financí organizacím, které poskytují „genderově afirmativní péči“ nebo transgender zákroky osobám mladším 19 let, bylo zablokováno dvěma federálními soudci 13. a 14. února.

Federální soudce také nedávno prodloužil dočasné zablokování přístupu DOGE k datům Ministerstva financí. Ministerstvo spravedlnosti již několik těchto rozhodnutí napadlo odvoláním.

Na této zprávě se podíleli i další reportéři Epoch Times – Nathan Worcester, Lawrence Wilson, Sam Dorman, Andrew Moran a Travis Gillmore.

– ete –