Americký prezident oznámil dlouho očekávané podrobnosti svého celního plánu během slavnosti v Růžové zahradě Bílého domu, která se uskutečnila po uzavření burz.
WASHINGTON – Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení odvetných cel pro všechny země od 2. dubna, který sám označil za „Den osvobození“.
Firmy, trhy i vlády jsou v napětí a očekávají, že tento krok otřese světovým obchodem.
Den osvobození se podle Trumpa dotkne všech zemí, jak sám prezident oznámil. Některé státy však budou zranitelnější kvůli vysokému obchodnímu deficitu vůči Spojeným státům a značným překážkám pro americké zboží. Patří mezi ně Čína, Indie, země Evropské unie, Kanada, Mexiko, Spojené království, Vietnam, Japonsko a Jižní Korea.
Dle Trumpa budou sazby nižší – a v některých případech „podstatně nižší“ – než ty, které jiné země uplatňují vůči USA.
„Budeme ve srovnání s nimi velmi mírní,“ uvedl prezident. „Možná máme světovou odpovědnost, ale budeme, relativně vzato, velmi mírní. Budeme velmi ohleduplní.“
Prezident svůj koncept představil 13. února jako „spravedlivý a vzájemný plán“ obchodu, v jehož rámci by americká cla odpovídala clům, která jiné země uvalují na americké zboží.
Nařídil svému týmu, aby vyhodnotil a doporučil cla na země, které zavádějí významné překážky pro americké výrobky – ať už ve formě cel, daně z přidané hodnoty, nebo jiných necelních omezení. U posuzování měly hrát roli i měnové politiky obchodních partnerů USA.
Trumpova celní politika by podle očekávání mohla zasáhnout mnohem širší škálu produktů, odvětví i zemí než dřívější kroky jiných administrativ. Podle odhadů poradenské společnosti PwC by mohla cla zvýšit příjmy USA ze současných 76 miliard dolarů ročně až na téměř 697 miliard.
Hlavním cílem zaváděných cel je podle administrativy zvrátit dlouhodobý obchodní deficit USA.
Spojené státy zaznamenávají obchodní schodek každý rok od roku 1976. Loni dosáhl schodek v obchodu se zbožím a službami 918 miliard dolarů – což je meziroční nárůst o 17 procent od roku 2023.
K tomuto dlouhodobému trendu přispívá řada faktorů. Například nízká míra národních úspor vede k vyšší závislosti na zahraničním kapitálu pro investice. Zahraniční trhy mají často konkurenční výhodu díky nižším mzdám, což umožňuje levnější dovoz, který uspokojuje silnou domácí poptávku.
Podle představitelů Bílého domu, včetně obchodního zmocněnce Jamiesona Greera, by cla mohla být součástí řešení obchodního deficitu.
„Otázkou je, jak velký obchodní deficit chceme, protože obchodní deficit ve velké míře představuje výrobní pracovní místa, která odešla do zahraničí,“ řekl Greer v únoru před finančním výborem Senátu.
Zároveň uvedl, že zhoršující se bilance se specifickými zeměmi představují „obrovský problém“.
V roce 2024 byla na prvním místě Čína s deficitem 295 miliard dolarů. Následovala Evropská unie (236 miliard), Mexiko (172 miliard), Vietnam (124 miliard), Taiwan (74 miliard) a Japonsko (69 miliard).
Ekonomové očekávají, že zásadní změny v obchodní politice nejvíce dopadnou na odvětví, která dosud těžila z nízkých nebo nulových cel. Tato odvětví tak budou muset znovu posoudit náklady a výhody přesunu výroby do Spojených států – včetně logistiky, daní a nových celních sazeb.
Největšími dovozními partnery USA byly loni Mexiko, Čína, Kanada, Německo a Japonsko.
Nejvíce zasažená odvětví
Vyšší cla zasáhnou široké spektrum sektorů i zemí.
Největší dopad mohou zaznamenat automobilky v Kanadě, Německu, Japonsku a Mexiku. Automobilový průmysl bude čelit možným narušením kvůli vzájemným clům a vyšším dovozním sazbám na ocel, hliník, zahraniční vozy a autodíly.
Nyní, s příchodem vzájemných cel se očekává, že Čínu zasáhne i vývoz chytrých telefonů a lithium-iontových baterií – dvou klíčových položek v jejím vývozu do USA.
Dopad se očekává i na kanadský ropný a plynárenský sektor. Spojené státy dnes denně dovážejí přes 4 miliony barelů ropy – výrazně více než před 15 lety.
Od svého návratu do Bílého domu Trump již uvalil cla na Čínu kvůli jejímu selhání v boji proti pašování fentanylu do Spojených států. Nyní, s příchodem vzájemných cel se očekává, že Čínu zasáhne i vývoz chytrých telefonů a lithium-iontových baterií – dvou klíčových položek v jejím vývozu do USA.
Dalšími zasaženými oblastmi budou základní léčiva a zdravotnické vybavení, které se převážně dováží z Indie, Irska a Švýcarska.
Reciproční cla by podle analytičky Mary Park Durhamové z JPMorgan Chase mohla zasáhnout i Evropskou unii a rozvíjející se trhy.
EU se na americkém dovozu podílí přibližně jednou pětinou a vykazuje přebytek obchodní bilance.
„Ačkoliv USA a EU mají podobné průměrné celní sazby – 3,4 procenta a 4,1 procenta – na úrovni jednotlivých produktů existují velké rozdíly,“ zmínila v poznámce.
Americká vláda rovněž poukazuje na daň z přidané hodnoty (DPH) v EU, kterou vnímá jako formu cla, protože zatěžuje dovoz zboží v různých fázích jeho výroby i prodeje. Průměrná sazba DPH v EU činí 20 procent, zatímco průměrná americká daň z prodeje dosahuje jen 6,6 procenta.
Zatímco zpráva amerického obchodního zmocněnce pro rok 2025 konkrétně nezmiňuje DPH v Evropě, představitelé Bílého domu tuto politiku kritizují jako „dvojí úder“.
„Není divu, že Německo prodává do USA osmkrát více aut, než kolik jich vyvážíme my k nim, a prezident Trump to už nebude tolerovat,“ řekl jeden z představitelů novinářům letos v únoru.
„Rozdíl v celních sazbách mezi rozvíjejícími se trhy a USA je v bilaterálním obchodě větší než u vyspělých ekonomik.“
– Brian Coulton, hlavní ekonom agentury Fitch Ratings
Dále rozvíjející se trhy jako Brazílie a Indie udržují vysoké průměrné celní sazby na veškerý dovoz. Tyto země zpravidla uvalují vyšší cla, aby chránily zranitelná domácí odvětví před zahraniční konkurencí.
„Rozdíl v celních sazbách mezi rozvíjejícími se trhy a USA je v bilaterálním obchodě větší než u vyspělých ekonomik,“ sdělil ve své zprávě Brian Coulton, hlavní ekonom agentury Fitch Ratings.
Brazílie a Indie byly ve faktickém přehledu Bílého domu uvedeny jako příklady neférových obchodních praktik.
Brazílie uvaluje na vývoz amerického etanolu clo ve výši 18 procent, zatímco USA uplatňují pouze 2,5 procenta. „Výsledkem bylo, že USA v roce 2024 dovezly z Brazílie etanol za více než 200 milionů dolarů, ale vyvezly tam pouze za 52 milionů,“ uvádí dokument.
Indie mezitím uplatňuje clo ve výši 100 procent na americké motocykly. Naopak USA účtují na indické motocykly clo ve výši 2,4 procenta, tvrdí Bílý dům.
Země nabízející ústupky
Podle zprávy Bank of America mají Spojené státy nejnižší obchodní bariéry ze všech zemí skupiny G20, tedy největších světových ekonomik.
„Byli jsme zneužíváni čtyřicet let, možná i déle – to už se ale nebude opakovat,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One dne 28. března.
Zároveň konstatoval, že mnoho zemí je ochotných nabídnout ústupky, a nevyloučil uzavírání dohod.
„Pokud za to něco dostaneme, je to možné,“ řekl. „Rozhodně jsem k tomu otevřený.“
Některé země již začaly ústupky nabízet. Například Izrael 1. dubna oznámil, že zruší všechna zbývající cla na americké výrobky.
„Byli jsme zneužíváni čtyřicet let, možná i déle – to už se ale nebude opakovat.“
– prezident Donald Trump
Ještě před spuštěním dlouho avizovaných recipročně založených cel Trump hrozil uvalením poplatků jak na spojence, tak na protivníky.
Během kampaně a krátce po vítězství ve volbách prohlásil, že uvalí 100procentní cla na země, které podnikají kroky proti americkému dolaru.
Zároveň pohrozil 25procentními cly na kolumbijské zemědělské produkty kvůli krátkému sporu s prezidentem Gustavem Petrem, který odmítal přijímat své občany deportované z USA. Trump cla zrušil poté, co Petro ustoupil a repatriaci přijal.
Když premiér provincie Ontario Doug Ford pohrozil omezením dodávek elektřiny do několika amerických států, prezident Trump reagoval výhružkou zdvojnásobení cel na kanadské zboží. Po ujištění, že k přerušení nedojde, od tohoto kroku ustoupil.
Trump nedávno oznámil, že plánuje zavést cla také na dřevo, farmaceutické výrobky a polovodiče.
Několik dní po zavedení plošného 25procentního cla na auta a lehké nákladní vozy vyráběné mimo území USA prezident uvedl, že ho nezajímá, zda automobilky zvýší ceny pro americké zákazníky.
Pokud se ceny zahraničních vozů zvýší, spotřebitelé se podle něj přesunou ke koupi amerických aut.
„Je mi to úplně jedno. Doufám, že ceny zvýší, protože když to udělají, lidé začnou kupovat auta vyrobená v USA. Máme jich dost,“ řekl Trump v rozhovoru s Kristen Welkerovou z NBC.
Dodal, že vyšší ceny posílí americké výrobce.
„Pokud vyrábíte auta v USA, vyděláte spoustu peněz,“ řekl prezident. „Pokud ne, asi budete muset výrobu přesunout do USA – protože pokud vyrábíte tady, žádná cla se vás netýkají.“
Automobilová cla dle oznámení vstoupila v platnost 3. dubna a mají být trvalá.
Na přípravě Trumpovy celní strategie se podílelo několik vlivných osobností.
Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová 31. března uvedla, že viceprezident J. D. Vance byl do obchodních jednání „hluboce zapojen“.
Do formování režimu cel se dále zapojili ministr financí Scott Bessent, ministr obchodu Howard Lutnick, ekonom Bílého domu Kevin Hassett, obchodní zmocněnec Jamieson Greer a poradce pro obchod a výrobu Peter Navarro.
„Všichni tito lidé předložili prezidentovi své návrhy, jak věc realizovat – a rozhodnutí je na prezidentovi,“ oznámila Leavittová.
Cla vyvolávají volatilitu na trzích
Finanční trhy v posledních týdnech ztratily hodnotu v řádu bilionů dolarů. Investoři se obávají, že cla znovu roztočí inflaci a zpomalí hospodářský růst – podle průzkumů by USA mohly sklouznout do recese.
Technologický index Nasdaq Composite v březnu klesl o 5 procent. Index blue-chip společností Dow Jones Industrial Average oslabil zhruba o 1 procento. Širší index S&P 500 ztratil 3 procenta a uzavřel první čtvrtletí poklesem.
Cena zlata pokračovala v růstu z loňska a dosáhla rekordních 3 100 dolarů za unci. V prvním čtvrtletí si připsalo 19 procent díky zvýšené poptávce po bezpečném uchovateli hodnoty uprostřed tržních turbulencí.
Výnosy z amerických státních dluhopisů od poloviny ledna, kdy dosáhly vrcholu, výrazně poklesly, protože obchodníci se soustředí na dlouhodobé vyhlídky ekonomiky.
Referenční desetiletý výnos klesl přibližně o 65 bazických bodů na méně než 4,16 procenta.
Index amerického dolaru (DXY), který měří hodnotu dolaru vůči koši světových měn, od začátku roku oslabil o 4 procenta. K nedávnému oslabení přispěla zaváděná cla a strukturální změny.
Nejistota patřila mezi hlavní příčiny výrazné kolísavosti trhů, avšak 2. duben by podle hlavního akciového stratéga společnosti LPL Financial Jeffreyho Buchbindera mohl část obav investorů rozptýlit.
„2. duben je pro akciové trhy velkým dnem,“ uvedl Buchbinder v komentáři zaslaném deníku Epoch Times ještě před oficiálním vyhlášením celního plánu prezidentem Trumpem. „I po tomto datu zůstane v obchodní politice určitá míra nejistoty, ale očekává se, že administrativa Donalda Trumpa zodpoví některé z hlavních otázek, které dnes investory tíží,“ uzavírá.
–ete–
