Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na snížení vládních výdajů a omezení financování veřejnoprávních médií vyvolaly vlnu nevole mezi zákonodárci a spustily žaloby novinářů, jejichž pracovní místa ve Voice of America, Rádio Svobodná Evropa a dalších agenturách financovaných z veřejných peněz jsou ohrožena.
Trump podepsal 14. března výkonné nařízení, které výrazně omezuje financování sedmi agentur a snižuje jejich činnost i počet zaměstnanců na zákonem stanovené minimum. Škrty se dotýkají Agentury USA pro globální média (USAGM) a jejích podřízených organizací, včetně Voice of America (VOA), Úřadu pro vysílání na Kubu a neziskových organizací, jako jsou Radio Free Europe/Radio Liberty, Radio Free Asia a Middle East Broadcasting Networks.
Proti škrtům u VOA byla podána žaloba. Vláda se snaží zrušit 1 200 pracovních míst a omezit rozsah činnosti stanice na zákonem stanovené minimum. Hlas Ameriky prohlašuje, že jeho vysílání je zásadní pro ochranu amerických zájmů a šíření poselství svobody a naděje po celém světě. Podle Trumpovy administrativy však stanice od svého původního poslání odchýlila.
Den po podpisu nařízení Bílý dům zveřejnil prohlášení, v němž uvádí, že daňoví poplatníci Spojených států „už nebudou platit za radikální propagandu“. Bílý dům jako příklad uvedl, že vedení VOA zakázalo zaměstnancům označovat Hamás a jeho členy za teroristy, „s výjimkou citování výroků“.
Administrativa rovněž uvedla, že stanice VOA v květnu 2019 propustila reportéry kvůli živému rozhovoru s čínským disidentem, který byl předčasně ukončen pod nátlakem Komunistické strany Číny (KS Číny).
Na žádost o komentář k těmto obviněním a kritice řekl David Seide, hlavní právní zástupce novinářů VOA, kteří podali na americkou vládu žalobu, že snižování počtu zaměstnanců a funkcí VOA nahraje protivníkům USA. „Za více než 80 let si Voice of America vybudoval reputaci důvěryhodnosti u více než 350 milionů posluchačů po celém světě,“ napsal Seide deníku Epoch Times v e-mailu z 27. března. „Zrušením VOA tato reputace zanikne. Vznikne prostor, který zaplní Írán, Čína, Venezuela a Severní Korea,“ dodal.
Trump jmenoval hlavní poradkyní USAGM Kari Lakeovou, bývalou televizní moderátorku, která v roce 2024 neúspěšně kandidovala do Senátu USA v Arizoně a v roce 2020 na guvernérku tohoto státu.
Nyní je ústřední postavou právního sporu ohledně škrtů ve VOA a odmítá kritiku těch, kteří tvrdí, že omezení činnosti Hlasu Ameriky poškodí Spojené státy a pomůže jejich nepřátelům.
Podle Lakeové bylo zpravodajství VOA kritičtější vůči Spojeným státům než vůči jejich protivníkům. V mnoha ohledech podle ní stanice tyto protivníky naopak posilovala. Pro Epoch Times uvedla, že jako hlavní poradkyně nemá žádnou pravomoc nad redakčním obsahem USAGM a že se v současnosti soustředí na „hnilobu“ uvnitř agentury a na omezení „plýtvání, podvodů a zneužívání“.
USAGM podle jejích slov nebyla zcela zrušena, ale byla omezena na své „zákonné minimum“.
„Právě zjišťujeme, co přesně to znamená – pročítáme zákony a právní tým nám pomáhá vyložit, jaké to má důsledky,“ uvedla pro The Epoch Times. Podle ní bude úřad „vypadat úplně jinak“.
„Myslím, že existuje způsob, jak sdělení Spojených států předat ve více jazycích, výrazně ho zefektivnit, zmodernizovat a vytvořit skutečně smysluplný obsah, na který se lidé chtějí dívat a který našemu státu neškodí,“ konstatovala.
Začátky VOA a soudní spor
Vysílání stanice Hlas Ameriky bylo zahájeno v roce 1942 během druhé světové války jako odpověď na propagandu Osy zla. Během války využívala krátkovlnné rozhlasové vysílání k šíření svého poselství mimo území Spojených států, zejména do zemí, kde byla potlačena svoboda tisku.
Charta VOA, kterou v roce 1976 prezident Gerald Ford uvedl v zákon, stanoví, že zpravodajství VOA musí být „přesné, objektivní a úplné“, musí „reprezentovat Ameriku, nikoli jen jednu část americké společnosti“ a musí poskytovat „vyvážený a komplexní“ obsah, který jasně a účinně představí hlavní proudy amerického myšlení a politiky, a to prostřednictvím „zodpovědných diskusí a názorů“.
Od svého vzniku se VOA podle vlastního tvrzení rozrostl na multimediální stanici, která má obsah téměř v 50 jazycích. Vysílá prostřednictvím rádia, televize, internetu a sociálních médií a každý týden oslovuje přes 361 milionů lidí po celém světě. Její roční rozpočet činí přibližně 270 milionů dolarů. Mediální síť uvádí, že slouží světu jako „maják naděje pro opomíjené publikum, které touží po informacích o svobodě projevu, občanské společnosti a změně“.
Skupina novinářů z VOA podala 21. března žalobu na Lakeovou a Victora Moralese, kterého Lakeová jmenovala dočasným výkonným ředitelem USAGM. Novináři tvrdí, že škrty ve výdajích jsou nezákonné a protiústavní.
Hlavními žalobci v soudním řízení jsou Patsy Widakuswaraová, šéfka zpravodajství stanice z Bílého domu, Jessica Jerreatová, editorka pro svobodu tisku, a Kathryn Neeperová, ředitelka pro strategii a hodnocení výkonnosti v USAGM.
Čtyři další novináři jsou v žalobě uvedeni jako anonymní žalobci pod označením John Doe (ekvivalent českého Petra Nováka). Dva z nich pracují na víza typu J-1 a tvrdí, že by po návratu do svých domovských zemí čelili vězení nebo perzekuci, pokud by přišli o práci a tedy i o platnost víza. Víza J-1 jsou neimigrační víza určená „pro programy vzdělávací a kulturní výměny“, které schvaluje americké ministerstvo zahraničí.
Mezi žalobci v případu figurují také organizace Reportéři bez hranic a několik odborových svazů.
Soudce Royce C. Lamberth z okresního soudu pro District of Columbia vydal 25. března předběžné opatření, které zakazuje Lakeové a Moralesovi ukončit činnost Radio Free Europe/Radio Liberty. Podle soudce vláda neposkytla uspokojivé vysvětlení pro odejmutí financování stanice.
Soudce J. Paul Oetken z okresního soudu pro jižní obvod státu New York vydal 28. března předběžné opatření, které dočasně obnovilo pracovní místa přibližně 1 200 novinářům a dalším pracovníkům ve Voice of America během probíhajícího soudního řízení. Opatření zakazuje vládě pokračovat v plánech na rozpuštění agentury.
Obavy z cenzury
Bývalý novinář VOA, který hovořil s Epoch Times pod podmínkou anonymity z obavy před odvetou, uvedl, že v agentuře dochází k „cenzuře a autocenzuře“. Dotyčný nedokázal sdělit, zda se cenzura ve VOA děje plošně nebo systematicky, ale tvrdil, že VOA záměrně mazal nebo silně upravoval názory pravicových aktivistů (včetně příznivců Donalda Trumpa) a části ostře kritické vůči Komunistické straně Číny, tj. čínské vládě. Liberální hlasy podle něj zůstávaly beze změny.
„Takhle žurnalistika nefunguje,“ namítl zdroj.
Dodal, že VOA v minulosti sehrál důležitou roli při porážce nacistické a sovětské propagandy, ale že dnes ustupuje od svého poslání spravedlivě reprezentovat americké politiky, hodnoty a kulturu.
Podle něj VOA porušuje vlastní chartu a místo snahy „získat srdce a mysl“ lidí trpících pod útlakem autoritářských režimů, začal pouze přejímat narativy levicových médií.
V roce 1989 vyslal VOA své reportéry na místo masakru na náměstí Nebeského klidu. V té době „čínský lid čerpal odvahu z hlasu VOA“ a spoléhal na jeho zpravodajství jako na zdroj pravdy, prohlásil zdroj.
Mnoho čínských vysokoškoláků poslouchalo vysílání Hlasu Ameriky, aby se naučilo anglicky a lépe porozumělo americké kultuře a západní civilizaci, uvedl zdroj. Během desetiletí se však podle něj VOA obrátil proti Spojeným státům. Někdy vytvářel reportáže s protiamerickým, protikřesťanským a protitrumpovským zabarvením a přejímal smířlivý tón vůči čínskému režimu.
Podle zdroje dnes redaktoři VOA pod záminkou „vyváženosti“ umožňují příliš velký prostor propagandě Komunistické straně Číny. „Význam slova ‚vyváženost‘ by měl být znovu přehodnocen, když Spojené státy čelí ateistickému, genocidnímu režimu, jehož záměrem je lhát, zabíjet a rozvrátit řád světa založený na pravidlech zevnitř,“ myslí si zdroj.
Ačkoli VOA informoval o porušování lidských práv ze strany čínské vlády, včetně pronásledování Ujgurů a praktikujících Falun Gongu, redaktoři se podle něj vyhýbají hlubšímu zkoumání témat, která jsou pro režim citlivá. „VOA sází na jistotu,“ řekl zdroj a doplnil: „Nechce být obviněn z toho, že podněcuje k nejednotě mezi čínským lidem a režimem Komunistické strany Číny.“
–ete–
