Vlastníci půdy na americkém venkově říkají, že farmy se staly odpadištěm kalu z čistíren odpadních vod velkých měst. Stěžují si na odporný zápach, kontaminovanou půdu, zdravotní problémy a na splachy dešťové vody, které mohou znečišťovat potoky, jezera a podzemní vodu potenciálně nebezpečnými chemikáliemi.
Upravený kal z čistíren odpadních vod (biosolids) je pevná hmota, která zůstává po procesu čištění odpadní vody. Tento kal se odebírá ze dna nádrží v čističkách a následně se upravuje, aby se snížilo množství patogenů a směs se dala použít jako půdní přísada nebo hnojivo.
Kompostárenský průmysl propaguje upravený kal jako ekologicky šetrný způsob recyklace odpadu, který by jinak skončil na skládce, a zároveň jako prostředek k úspoře nákladů na hnojiva pro zemědělce. Kritici však tvrdí, že těžko vyčíslitelné náklady spojené s tímto kalem dalece převyšují jakékoli přínosy.
Walt a Saundra Traywickovi, kteří vlastní pozemek ve městě Luther v Oklahomě, se s čistírenskými kaly poprvé setkali v roce 2018, když jim venku před domem udeřil do nosu otřesný zápach. Tvrdí, že od té doby se potýkají s důsledky upraveného kalu a látek ze skupiny per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (PFAS), které s sebou kal nese.
„Je to jako zápach hnijící zdechliny, jen je víc kovový,“ řekl Walt Traywick deníku Epoch Times. Jeho žena uvedla, že jeden soused rozmetával na svých pozemcích kaly z čistíren odpadních vod ve městech Oklahoma City a Tulsa. Spolu s dalšími obyvateli se jí podařilo tuto praxi v Lutheru zakázat. Společnost, která materiály rozvážela, pak souhlasila se zavedením ochranných pásem kolem míst, kde s nimi pracuje.
Řekla však, že když si na situaci stěžovala městským úřadům, odpověděli jí: „Neměla jste se sem stěhovat, když se vám to nelíbí – děláme to už čtyřicet let.“
Používání kalů jako hnojiva je kontroverzní už od začátku tohoto desetiletí, kdy byly v kalu objeveny látky PFAS, označované jako „věčné chemikálie“, protože se jen velmi těžko rozkládají a mohou přetrvávat v půdě, vzduchu, vodě, rostlinách, zvířatech i lidském organismu po mnoho let od expozice.
Kontroverze ještě zesílila, když nový šéf Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) oznámil, že zpomaluje regulační proces, který byl zahájen za bývalého prezidenta Joea Bidena. Lee Zeldin 14. května uvedl, že agentura ponechává v platnosti stávající směrnice pro limity PFAS v pitné vodě.
EPA stanovila v březnu 2023 limity pro pitnou vodu ve výši 4 částic na jeden bilion pro kyselinu perfluorooktanovou (PFOA) a perfluorooktansulfonát (PFOS). Zároveň navrhla nezávazný cíl maximální koncentrace znečištění (Maximum Contaminant Level Goal) ve výši nula, protože „neexistuje dávka, pod níž by tyto chemikálie byly považovány za bezpečné“.
EPA také prodlužuje lhůtu pro dodržení těchto směrnic ze strany vodárenských společností z roku 2029 na rok 2031. „[Prodloužení lhůty] podpoří vodárenské systémy v celé zemi, včetně menších systémů ve venkovských oblastech, při řešení těchto kontaminantů. EPA bude i nadále využívat své regulační a vynucovací nástroje k tomu, aby pohnala znečišťovatele k odpovědnosti,“ uvedl Zeldin ve svém prohlášení z 14. května.
Každý americký stát si může upravit používání kalů sám s využitím směrnic EPA jako vodítka. Zatím tuto praxi zakazuje pouze stát Maine.
Julie Layová z města Guntersville v Alabamě říká, že ji v červnu 2019 čekalo nepříjemné probuzení. Tehdy si ona i její rodina všimli nepříjemného zápachu vycházejícího ze sousedova pozemku. Layová pracovala dlouhá léta v zemědělském sektoru, ale s takovým zápachem se nikdy předtím nesetkala.
Při pátrání po zdroji zápachu zjistila, že státní úřady a zemědělské organizace, od kterých očekávala odpor vůči šíření splašků na farmách, tuto praxi naopak podporují jako nákladově efektivní alternativu ke komerčním hnojivům. Řekla, že lidé, se kterými mluvila, opakovali tvrzení, že kaly jsou „bohaté na živiny“ a prospěšné pro půdu. Jakákoli možná rizika zlehčovali s tím, že nikdo nemůže s jistotou říct, že jde o problém, uvedla Layová.
Vyjádřila obavu, že až se jednou prokáže přímá souvislost mezi kaly a nemocemi, škody na půdě i na zdraví lidí, kteří jedí plodiny na ní vypěstované, už budou nenávratné. „Použili půdu jako pokusného králíka – a nás všechny také,“ řekla Layová deníku Epoch Times.
Podle údajů Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) byly látky PFAS nalezeny ve všech 50 státech USA. Tyto chemikálie se do čistíren odpadních vod dostávají z výrobních závodů, průmyslových areálů a vojenských zařízení, kde se smísí s komunálními splašky a odpadní vodou.
Jejich chemická vazba je natolik silná, že přežijí celý proces čištění a zůstávají v kalu, který se nakonec prodává jako hnojivo.
Společnost 3M, jeden z největších výrobců látek PFAS, souhlasila se zahájením postupného ukončení jejich výroby už v roce 2000. Jelikož se však tyto chemikálie používají už od 40. let 20. století, většina Američanů jim podle EPA byla s velkou pravděpodobností již vystavena.
Studie z roku 2016, kterou zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb, přinesla důkazy, že látky ze skupiny PFAS mohou narušovat imunitní systém člověka. Výzkumy rovněž ukazují na možnou souvislost s rakovinou.
„Důkazy o tom, že tyto chemikálie ovlivňují vícero aspektů imunitního systému, podporují celkový závěr, že jak PFOA, tak PFOS mění imunitní funkce u lidí,“ uvádí web Národního institutu zdraví (National Institutes of Health).
Právě to znepokojuje rodinu Traywickových, jejichž dcera trpí autoimunitním onemocněním.
Zápis ze zasedání Vědecké poradní rady (Board of Scientific Counselors) z roku 2020, která projednávala studii z roku 2016, uvádí, že vědci navíc zjistili „jednoznačné důkazy o rakovinotvorné aktivitě PFOA u samců potkanů“.
V reakci na stížnosti Traywickových a jejich sousedů předložili oklahomští zákonodárci v únoru návrhy zákonů, které mají zakázat používání kalů v zemědělství. Návrhy rovněž nařizují Ministerstvu ochrany životního prostředí státu Oklahoma a Ministerstvu zemědělství, potravinářství a lesnictví vypracovat zprávu o nejlepších alternativách, jak se ve státě kalů zbavovat, a zavazovaly zákonodárný sbor k vytvoření plánu na dekontaminaci a obnovu půdy. Ani jeden z návrhů však u zákonodárců neprošel.
Podle informací tiskového odboru EPA se možné účinky chemikálií PFAS stále zkoumají. V lednu agentura zveřejnila návrh hodnocení rizik čistírenského kalu s výskytem PFOA a PFOS, jehož cílem je zjistit míru rizika spojenou s kalem kontaminovaným těmito chemikáliemi, který je používán nebo ukládán v půdě – včetně jeho využití jako hnojiva.
Období pro veřejné připomínky k tomuto hodnocení končí 14. srpna. „Přítomnost znečišťující látky v kalu z odpadních vod sama o sobě nutně neznamená, že jeho použití nebo likvidace představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí,“ napsala mluvčí EPA Brigit Hirschová v e-mailu pro Epoch Times.
Ekologicky odpovědné hnojivo?
Podle e-mailu bude EPA při opětovném posuzování stávajících směrnic vycházet z veřejných připomínek spolu se svými vlastními výzkumy a daty. „EPA pracuje na tom, aby našla způsoby, jak hnát znečišťovatele k odpovědnosti za znečištění, které vypouštějí do amerických čistíren odpadních vod,“ napsala Brigit Hirschová.
Zástupci distributorů kalů a jejich zákazníků, které oslovil Epoch Times, odmítli věc komentovat nebo nereagovali na e-maily a telefonáty. Na svých webových stránkách však firmy vyzdvihují údajné přínosy kalů.
Společnost Synagro se sídlem v Baltimoru zveřejnila na svém webu informace od Texaské asociace pro vodní prostředí (Water Environmental Association of Texas), podle nichž jsou kaly při správném zpracování a aplikaci bezpečné a prospěšné.
„Jde o cenný, přísně regulovaný a vyhledávaný zdroj, který prospívá zemědělcům i životnímu prostředí tím, že zlepšuje půdu, zvyšuje schopnost zadržovat vodu a snižuje emise skleníkových plynů,“ uvádí prohlášení na webu.
Jasmine Morrisová, vedoucí oddělení informací a marketingu Útvaru městských služeb Oklahoma City, odmítla poskytnout rozhovor. Deníku Epoch Times však poskytla koncepční dokument města o přítomnosti PFAS v kalech, který má dokázat, že město dodržuje platné právní předpisy. Podle dokumentu má Oklahoma City pronajaty pozemky o rozloze 11 000 akrů ve třech okresech střední Oklahomy – Logan, Oklahoma a Lincoln –, kde žije i rodina Traywickových.
Z dokumentu vyplývá, že městští úředníci zkoumají alternativy k aplikaci kalů jako hnojiva. Jenže zavedení těchto alternativ by trvalo roky a stálo miliony dolarů. „Aplikace kalů na zemědělskou půdu řeší takzvanou trojí zodpovědnost jako nejvíce ekologicky, ekonomicky a společensky odpovědný způsob nakládání s upraveným kalem,“ uvádí dokument.
Morrisová v e-mailu pro Epoch Times uvedla, že město se řídí doporučeními uvedenými v návrhu hodnocení rizik kalu z odpadních vod od EPA. Koncepční dokument připomíná, že toto hodnocení není nařízením a nestanovuje žádná závazná pravidla.
„EPA považuje celoživotní riziko rakoviny za zanedbatelné či ideální, pokud připadá 1 případ na 1 000 000 osob. Riziko 1 ku 100 000 je obecně považováno za přijatelné a 1 ku 10 000 je horní hranicí přijatelnosti pro přírodní nebo obtížně odstranitelné znečišťující látky,“ uvedla Morrisová v e-mailu.
Na webových stránkách města se uvádí, že hladiny PFAS v městské pitné vodě jsou pod limitem 4 částic na jeden bilion stanoveným EPA. O hladinách PFAS v upraveném kalu z odpadních vod, který město produkuje, však nejsou dostupné žádné informace.
Podle informačního listu zveřejněného městem Tulsa se upravený kal z odpadních vod rozváží na pastviny v okresech Tulsa, Osage, Creek, Muskogee, Okmulgee, Rogers a Wagoner. „Kaly se aplikují pouze na pozemky, které mají zvláštní povolení od státu Oklahoma pro příjem kalů,“ uvádí se v dokumentu.
Dle dostupných informací mohou města upravený kal spalovat, ukládat na skládku nebo jej zpracovat a prodávat jako hnojivo. Tulsa považuje rozmetání kalu na zemědělskou půdu za výhodné řešení pro obě strany.
„[Kaly] jsou biologicky rozložitelné a uvolňují do půdy živiny, čímž zlepšují kvalitu půdy a podporují růst rostlin,“ uvádí informační list. Státní poslanec za Oklahomu Jim Shaw, který představil návrhu zákona o zákazu kalů, uvedl, že města jednoduše přenášejí své náklady a riziko kontaminace na venkovské obyvatele.
„Myslím, že je nezodpovědné, když vláda nebo průmysl propagují něco tak toxického,“ řekl Shaw deníku Epoch Times. „Mluvíme o malých farmách a rančích. Týká se to nás všech.“
– ete –
