Od Georgie po Oregon, od Nové Anglie po Nové Mexiko, projekty datových center čelí opozici na veřejných slyšeních samospráv, kde obyvatelé vyjadřují obavy ohledně nenasytné poptávky po elektřině, spotřebě vody a hluku. Kritici také tvrdí, že datová centra nevytvářejí tolik pracovních míst jako jiné projekty využívající místní půdu.
V Texasu lidé v malých městech zpochybňují rozvoj datových center v širším kontextu rychlé industrializace venkova. V Pensylvánii spontánně vzniklé skupiny tvrdí, že datová centra čerpají energii z nedalekých ložisek zemního plynu, což zvyšuje frekvenci frakování a zatěžuje vodní zdroje. V Indianě, Minnesotě, Kansasu, Nebrasce a po celé zemi obyvatelé říkají, že velikost a blízkost těchto technologických areálů zhoršuje kvalitu jejich čtvrtí a snižuje hodnotu nemovitostí.
Námitek je mnoho a závisí na návrhu a lokalitě, ale běžnou stížností je, že státní a místní vlády nabízejí projektům datových center daňové pobídky, které jsou často chráněny před veřejným dohledem prostřednictvím smluvních doložek o mlčenlivosti. Firmy tvrdí, že tyto dohody chrání firemní tajemství, jenže vnímaný nedostatek transparentnosti vyvolává podezření a hněv, když obyvatelé zjistí, že místní plánovací komise mají schválit návrh, o kterém se lidé dozvěděli jen těsně před tím, než se projekt považuje za hotovou věc.
„Podle našich zkušeností to vypadá, že jedním z hlavních problémů je, že není žádný kontakt s komunitou,“ řekl Epoch Times Kamil Cook, texaský spolupracovník neziskovky Climate and Clean Energy. „Neexistuje žádná metoda, jak komunitu informovat způsobem, který by skutečně ukázal, že jejich hlas je cenný a že mají možnost se na těchto záležitostech podílet.“
Řada opozičních hlasů místních se zřejmě zakládá na stížnostech, že lidé „od začátku nebyli informováni, a pak je ignorovali,“ poukázal Joe Warnimont, který je spoluautorem únorového průzkumu HostingAdvice.com. Průzkum 800 lidí v 16 státech zjistil, že 93 procent lidí souhlasí s tvrzením, že „moderní datová centra AI (umělé inteligence) jsou pro Spojené státy nezbytná“, ale pouze 35 procent lidí by chtělo takové centrum ve svém městě.
„Hlavním poznatkem je, že je jasně rozpor mezi tím, co místní obyvatelé zažívají, a tím, co je těmto komunitám podáváno od developerů,“ řekl Warnimont Epoch Times.
Výkonná ředitelka Protect PT, Gillian Graberová, uvedla, že její nezisková organizace v západní Pensylvánii neměla tušení, že plánovači v obci Upper Burrell v okrese Westmoreland uvažují o nabídce TECfusions na výstavbu datového centra na bývalém pozemku Alcoa, až když si přečetli článek v místních novinách.
„Byli jsme jako: ‚Co to je? Co se děje? Co to znamená pro komunitu v Upper Burrell?‘“ řekla Epoch Times.
Když se obyvatelé obrátili na místní plánovací komise a úředníky hned ze začátku, aby získali podrobnosti o projektu, ti se nechtěli o konkrétních detailech bavit nebo „se zdálo, že o tom vlastně moc nevědí,“ řekla Graberová.
Neziskovka Protect PT byla založena před deseti lety v obývacím pokoji Graberové v Harrison City s cílem postavit se frakování a dalšímu průmyslovému rozvoji, o němž někteří obyvatelé tvrdí, že zhoršuje životní prostředí v oblasti. Moc bitev nevyhráli, ale přesto vytrvávají. „Jako u všeho, na čem pracujeme, vždy jsou to velké korporace a velké průmyslové společnosti, které přicházejí do venkovských komunit a myslí si, že si mohou dělat, co chtějí,“ řekla Graberová. „Nechceme, aby se to stalo znovu… ale vidím, jak se historie opakuje, znovu a znovu.“
Podobných regionálních skupin jsou desítky po celé zemi. Texaští obyvatelé z Granbury říkají, že „pracující třída žijící vedle obřích, hlučných, environmentálně destruktivních datových center jsou ti, kdo platí cenu za boom kryptoměn v Texasu.“ Minnesotané vyzývají státní legislátory, aby zavedli více omezení, protože „tyto projekty mění naše sousedství.“ Skupina Stop Duneland a Valpo/Wheeler Data Centers na Facebooku v Indianě se 3 500 členy vyjadřuje frustraci nad tím, že plánovací komise hrozí, že zruší veřejná slyšení o navrhovaném projektu datového centra. Stránka je plná komentářů jako „Už nemáme žádný hlas? Zdá se mi, že to je diktatura.“
Daňový přínos
Koalice datových center, která zastupuje 36 „hyperscalerů“ – korporací jako Meta, AWS a Microsoft – a ko-lokační společnosti Equinix, které datová centra pronajímají operátorům, uznala, že projekty datových center čelí odporu v některých oblastech, ale poznamenala, že většina kritiky je běžná pro každý návrh výstavby.
„Datová centra chtějí být dobrými sousedy. Komunikují s HOA [sdruženími vlastníků domů] a občany a místními a státními vládami před, během a po procesu povolování,“ uvedl pro Epoch Times Jon Hukill, ředitel komunikace koalice.
„Průmysl datových center není monolitický. Existuje široká škála společností,“ řekl Hukill.
Datová centra jsou drahá na výstavbu a plánují fungovat v komunitě po mnoho let, uvedl, takže developeři a operátoři přísně dodržují zákony, zónování a předpisy o využívání půdy.
Datová centra jsou způsobilá pro daňové pobídky a další formy stimulace, ale ne více než jiné navrhované projekty, řekl. Podle průzkumu v 50 státech USA, který provedla právnická firma Husch Blackwell specializující se na využívání půdy, má 36 států „nějaký druh legislativy, která umožňuje daňové pobídky pro nový rozvoj datových center“, přičemž „neexistuje standardní šablona pro to, jak jsou pobídky strukturovány“.
Podle PriceWaterhouseCoopers přispělo odvětví datových center v roce 2023 k ročnímu HDP Spojených států částkou 727 miliard dolarů.
„Nejoblíbenějším nástrojem,“ který developeři hledají, je „osvobození od spotřební daně a daně z použití (use tax),“ řekl, protože „obrovské množství serverů, ta mozková centra datového centra, kde se všechno děje,“ musí být „obnovováno každých tři až pět let.“
Tyto daňové úlevy nejsou osvobozením od daně v širším smyslu a přinášejí prospěch komunitám, ve kterých jsou postaveny, řekl, a odkázal na únorovou zprávu PriceWaterhouseCoopers, která zjistila, že průmysl datových center přispěl v roce 2023 k ročnímu HDP Američanů částkou 727 miliard dolarů.
Právnička specializující se na využívání půdy Colleen Gillis a její firma Curata Partners se sídlem v Restonu, Virginia, zastupují developery, včetně společností zabývajících se datovými centry, v severní Virginii v oblasti „Data Center Alley“.
Gillisová označila datová centra za „velmi efektivní využívání půdy“, které přináší městům a okresům velké dividendy. Podle ní datová centra generují místním samosprávám a daným státům „pětkrát víc“ různých daňových příjmů než jiné komerční využití. Gillisová pomáhala vytvořit lokální směrnice pro rozvoj datových center z roku 2024, které vymezují, jak mohou obce těžit z vyjednávání daňových úlev.
Datová centra ve Virginii jsou způsobilá pro osvobození od spotřební daně na „obnovu“ počítačového vybavení, pokud se zaváží investovat 150 milionů dolarů do nových kapitálových investic—nebo 70 milionů dolarů pro „zasažené oblasti“—a vytvořit alespoň 50 nových pracovních míst s platem alespoň 150 procent průměrné roční mzdy v dané oblasti.
Těm, kdo podmínkám nevyhoví, hrozí vysoké pokuty, proto je pro místní samosprávy atraktivní projekty datových center schvalovat v očekávání vysokých příjmů.
„Více plusů než minusů“
Patrick Boss, ředitel pro veřejné záležitosti a rozvoj podnikání v Port of Quincy, uvedl, že jeho město s 8 300 obyvateli těžilo z rozvoje datových center enormně. Quincy je zemědělskou komunitou mezi kopci porostlými šalvějí a jabloňovými sady. Bylo jedním z prvních míst, kde začal rozvoj datových center, když Microsoft koupil 75 akrů fazolového pole v roce 2006, kdy začal růst internet.
„Díky tomu začaly do města přicházet firmy. Nejen datová centra… výrobci, zpracovatelé potravin, firmy na chladící skladování,“ řekl Boss, přičemž „shlukování“ datových center vedlo k tomu, že nyní pokrývají tři okresy podél řeky Columbia.
Odhadovaná hodnota Quincy v roce 2006 byla přibližně 500 milionů dolarů a nyní je asi 8,5 miliardy dolarů, řekl Boss, což představuje „15násobný až 17násobný nárůst za méně než 20 let.“
Dodal, že stát Washington nabízí osvobození od spotřební daně pro datová centra, ale centra platí daně z nemovitosti a daně za energie.
„Máme novou střední školu, novou nemocnici, nový krytý stadion pro mládež. Celkově bych řekl, že je mnohem více plusů než minusů,“ shrnul.
„Podvod s novým stadionem“
Editor energetického newsletteru GridBrief Marc Oestreich, konzultant pro využívání půdy, tvrdí, že ačkoli státem nabízené pobídky jsou podrobovány kontrole, často se přehlížejí různé úrovně výhod nabízené na místní úrovni. V článku pro časopis Reason z 6. května argumentoval, že datová centra jsou „podvod s novým stadionem“, kdy města a okresy dávají developerům výhodné dohody, které však nepřinášejí výhody pro daňové poplatníky.
Podvod s novým stadionem je v USA dlouho kritizovaný model výstavby nebo opravy stadionu, která má údajně přinést městu ekonomické výhody a zaplatí se proto z veřejných peněz, jenže ekonomický zisk z toho mají majitelé klubů.
Oestreich uvádí řadu příkladů, jako je 40letá daňová úleva na vybavení do roku 2068 výměnou za roční příspěvky městu místo daní ve výši 2,5 milionu dolarů v La Porte v Indianě, což označuje za „daňové prázdniny pro celou generaci“.
V Kansas City buduje podle Oestreicha společnost Evergy dvě nové elektrárny „většinou kvůli poptávce po datových centrech, ovšem náklady budou přeneseny na zákazníky“, a v severní Virginii je „modernizace sítě pro datová centra společnosti Dominion Energy účtována jako položka v účtech za elektřinu“.
Často bez povšimnutí jsou programy financování na základě daňových příjmů, ve kterých jsou daně z nemovitosti a další daňové příjmy směřovány do oblasti komunitní obnovy, místo aby šly do obecního rozpočtu. Příklady zahrnují Mount Pleasant ve Wisconsinu, kde se Microsoft kvalifikoval na „zpětné získání až 42 procent svých vlastních daní z nemovitosti. Nejen, že se vyhne daním, ale ještě se mu vrátí veřejné prostředky,“ píše Oestreich.
V písemných odpovědích na zaslané dotazy od Epoch Times Oestreich řekl, že pokud by měl radit komunálním úřadům, jak se vypořádat s projektem datového centra, „První otázka by měla být: ‚Došlo by k tomu stejně, i bez dotace?‘ Většinu času je odpověď ‚Ano.‘“
Poukázal na to, že existuje komplexní výzkum o tom, že kolem 75 procent pobídek pro ekonomický rozvoj jde na projekty, které by se uskutečnily i tak. Proč? Protože společnosti volí lokalitu na základě infrastruktury, pracovních sil, přístupu k zákazníkům a dodavatelům.
Oestreich řekl, že „upřímnější otázka je: ‚Co nás to bude stát – v zatížení infrastruktury, ztrátě daňových příjmů nebo zameškané příležitosti? A ptáme se developera, aby zaplatil svůj podíl?‘“
Samosprávy by podle něj měly vytvořit jasná pravidla, podle kterých se pojede – chytré zónování, předvídatelná povolení, nízké daně. „Pokud to uděláte dobře, nebudou potřeba úplatky, vyjednávání nebo složitá algebra, aby přitáhli investice do města,“ domnívá se.
Mnozí developeři datových center vytvářejí nebo zhoršují odpor a opozici tím, že trvají na dohodách o mlčenlivosti, a mnohé plánovací komise jsou příliš poddajné, když jim ustupují, řekl.
„Komunity nevědí, že rozdaly 30 let odpustků na dani z nemovitosti, dokud není inkoust suchý. Nejlepší praxí je: žádné speciální dohody, žádná tajná vyjednávání a žádné socializované náklady,“ vyslovil se Oestreich.
Podle něj není na rozvoji datových center nic špatného, jen je třeba trvat na dodržování rovných podmínek. „Nejsem proti datovým centrům. Naopak, myslím, že jsou nevyhnutelnou a vítanou součástí moderní ekonomiky. Ale musí hrát podle těch stejných několika pravidel, podle kterých hrajeme všichni ostatní. Pokud datové centrum vyžaduje modernizaci trafostanic nebo nové přenosové linky, pak ano, mělo by se podílet na těchto nákladech. To není trest. To je základní ekonomika.“
– ete –
