Umělá inteligence (AI) může představovat vážnou hrozbu pro životní prostředí kvůli své energetické náročnosti a dopadu na klima. S nárůstem jejího využívání a popularity se bude dále zvyšovat i spotřeba zdrojů v datových centrech, která tyto systémy provozují, uvedli experti, které oslovila ČTK. Jiní nicméně říkají, že AI může naopak mít mnoho přínosů a benefitů pro ekologii, a tudíž takzvaně dokáže splatit svůj dluh.
„Umělá inteligence v podobě jazykových modelů funguje jinak než jiné počítačové programy. Když dáte stejný příkaz namísto vyhledávače do jazykového modelu jako ChatGPT, tak podle některých propočtů je to více než třicetinásobně větší výpočetní výkon, což odpovídá větší spotřebě energie,“ řekl Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku.
Technologie, které slouží k testování jazykových modelů, jsou podle dostupných dat velmi náročné na spotřebu elektrické energie. Pro představu, například datacentra společnosti Google, přes snahu o energetické úspory, v roce 2022 zkonzumovaly 22,29 terawatthodin, což je ekvivalent spotřeby třetiny České republiky.
Hvorecký upozornil, že spotřeba energie je jen jeden z negativních dopadů na životní prostředí. Přístroje je potřeba z něčeho vyrobit, což je spojováno s těžbou vzácných surovin, kovů a minerálů. Mimo jiné je potřeba technologii chladit, k čemuž se spotřebovává velké množství vody.
Problematické environmentální dopady AI nebyly v minulosti zřejmé z několika důvodů. „Masivní nasazení generativní umělé inteligence, jako je například GPT, je relativně novým fenoménem posledních let. Ačkoli se AI systémy vyvíjí již několik desetiletí, teprve nedávno došlo k výraznému růstu jejich využití v široké škále aplikací,“ uvedl IT architekt David Strejc ve vyjádření, které má ČTK k dispozici.
Dalším faktorem byla podle Strejce nedostatečná transparentnost a dostupnost dat o reálných energetických nárocích a environmentálních dopadech. „Tyto informace buď nebyly vůbec veřejně dostupné nebo byly výrazně podhodnocovány,“ dodal.
Technologické firmy mnohdy uvádí, že navzdory uvedeným negativním dopadům má ovšem AI o to větší potenciál přinést pozitivní změny. Například zakladatel společnosti Anafra uvedl, že AI je efektivní v řízení energií, v zemědělství, kde pomocí dronů monitoruje půdu a plodinu nebo prevenci přírodních katastrof. „Umělá inteligence nabízí mnoho výhod pro zlepšení efektivity a ochranu životního prostředí, ale přináší také významné výzvy a je zjevné, že vyvážení pozitivních a negativních dopadů AI je klíčové pro udržení ekologické rovnováhy,“ řekl.
Podle Hvoreckého se jedná o legitimní důvody k používání AI, avšak je důležité mít na paměti, že velká část využívání AI je spíše v podobě dopisování si s ChatGPT nebo produkcí obrázků. „Umělá inteligence nepochybně může pomoct snížit uhlíkovou stopu. Problém ale je, že velké jazykové modely se na tohle ale nepoužívají,“ uvedl.
Hvorecký míní, že první cestou k řešení problému s AI je transparentnost firem o spotřebě, která vznikla při provozu jejich technologií. „Schválený akt Evropské unie o umělé inteligenci mimo jiné tuhle podmínku zavádí. Většina nejmladší generace používá velké jazykové modely jako vyhledávač, což je neskutečná hloupost,“ řekl. Dodal, že je to ale do jisté míry způsobeno také tím, že lidé nemají povědomí o dopadech a energetické náročnosti této technologie. Pokud by však akt nevedl k větší transparentnosti firem, tehdy je možné uvažovat o regulaci a její podobě.
