Mnoho investorů volí indexové fondy v domnění, že tím rozkládají riziko napříč širokým spektrem firem a odvětví. Stále častěji to už však neplatí.
Podle zářijové zprávy společnosti U.S. Bank Wealth Management nyní firmy působící v oblasti informačních technologií a komunikačních služeb tvoří podle tržní kapitalizace zhruba 43 procent indexu S&P 500. Pouhých sedm technologických společností – Alphabet (Google), Amazon, Apple, Meta, Microsoft, Nvidia a Tesla – dnes představuje přibližně 36 procent celkové tržní hodnoty indexu, zatímco v roce 2015 měly podíl jen 12 procent.
„Rizikový profil indexu stále více odráží osud těchto firem, a nikoli širší americké ekonomiky,“ uvedl pro deník Epoch Times Peter Earle, hlavní ekonom American Institute for Economic Research. „V praxi tak investoři nemusí získávat takovou míru diverzifikace, jaká se u podobných [indexových] fondů tradičně předpokládá.“
Kromě koncentrace do několika málo firem stojí totiž za nedávným růstem amerických akcií převážně jen jediná technologie – umělá inteligence (AI).
Podle analýzy ze dne 24. září, od Michaela Cembalesta, předsedy JP Morgan Investment Strategy Group, tvořily akcie spojené s AI od uvedení ChatGPT v roce 2022 celkem 75 procent všech výnosů v indexu S&P 500, dále 80 procent růstu zisků a 90 procent růstu kapitálových výdajů.
Technologie umělé inteligence zároveň vyvolává řetězové efekty v celé ekonomice. Výstavba nových datových center pro AI a cloudové služby už nyní překonávají objem investic do výstavby kancelářských budov ve Spojených státech.
Naposledy byly trhy takto vysoce koncentrované v době vrcholu dot-com bubliny v roce 2000, kdy desítka největších firem tvořila 27 procent indexu a technologické společnosti představovaly 47 procent podle tržní kapitalizace. Když tato bublina praskla, index S&P 500 klesl o 49 procent ze svého maxima, čímž se z trhu vymazalo přibližně 5 bilionů dolarů (asi 118 bilionů Kč).
Rostoucí podíl technologických firem na tržní kapitalizaci indexu S&P 500
„Cirkularita“ AI
Kromě tržní koncentrace upozorňují finanční analytici také na jev označovaný jako „cirkularita“ přímo v rámci odvětví umělé inteligence.
Manažer fondu David Bahnsen vysvětlil ve svém podcastu Dividend Cafe, že „většina dosavadních zisků investorů vznikla díky tomu, že některé společnosti prodávají výpočetní výkon pro AI zákazníkům označovaným jako hyperscalers.“
„A akcie těchto hyperscalerů rostou, protože masivně nakupují výpočetní kapacitu pro AI,“ uvedl.
„Zjednodušeně řečeno – některé firmy posilují, protože prodávají výpočetní výkon pro AI svým zákazníkům, a zákazníci následně posilují, protože tento výkon nakupují od nich.“
Podle Bahnsena „naděje a očekávání“ spojené s touto novou technologií přilákaly do firem napojených na AI další kapitál, což žene jejich akcie vzhůru. Mnozí manažeři fondů přitom považují právě tento růst zhodnocení – spíše než reálný nárůst produktivity a zisků – za potvrzení správnosti své investiční strategie.
Podle srpnového reportu investiční poradenské společnosti Kingsview Partners přesáhly americké investice do umělé inteligence v roce 2024 částku 100 miliard dolarů (asi 2,35 bilionu Kč) a v roce 2025 byly oznámeny další stovky miliard, což převyšuje hrubý domácí produkt mnoha zemí.
Tento investiční boom stále častěji pohání růst akciových cen.
Americké investice do umělé inteligence v roce 2024 přesáhly částku 100 miliard dolarů (asi 2,35 bilionu Kč) a v roce 2025 byly oznámeny další stovky miliard, uvádí srpnový report.
„V posledních čtvrtletích investoři reagovali pozitivně na oznámení o stále vyšších výdajích na infrastrukturu AI,“ uvádí zpráva. „To představuje výrazný posun oproti období před méně než rokem, kdy se investoři obávali, zda se tyto investice velkým firmám vůbec vyplatí.“
Odborníci přitom nepochybují, že AI má potenciál zásadně proměnit ekonomiku, přinést průlomové inovace, vyšší efektivitu a zisky v odvětvích, jako je zdravotnictví, finanční služby, výroba, logistika, maloobchod či doprava.
Otázkou však zůstává, jak rychle a v jaké míře přinese kapitál nyní vkládaný do technologií a infrastruktury skutečné zisky v reálném světě.
„Umělá inteligence má obrovský potenciál přetvořit produktivitu, snížit náklady a vytvořit nové zdroje příjmů,“ uvedl Peter Earle. „Rozsah a načasování těchto přínosů však zůstávají nejisté. Současné ocenění akcií už započítává rychlé zavedení a vysoké zisky, které se mohou ukázat jako příliš optimistické, pokud bude realizace pomalejší nebo méně převratná, než se očekává.“
Michael Cembalest tento problém ilustroval na konkrétním příkladu:
„Akcie společnosti Oracle vyskočily o 25 procent poté, co jí OpenAI přislíbila roční zakázku ve výši 60 miliard dolarů – peníze, které OpenAI zatím nevydělává – za poskytování cloudové infrastruktury, kterou Oracle ještě ani nepostavil. To si přitom vyžádá 4,5 gigawattu elektrického výkonu (což odpovídá dvěma a čtvrt Hooverovým přehradám nebo čtyřem jaderným elektrárnám), a zároveň další zadlužení společnosti Oracle, jejíž poměr dluhu k vlastnímu kapitálu už nyní činí 500 procent,“ uvedl.
Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu u přímých akcií AI
Známé, ale jiné
To však nutně neznamená, že současný trh čeká kolaps.
S odkazem na pád internetové bubliny v roce 2000 uvedla společnost Kingsview Partners, že „když se realita nenaplnila podle očekávání, index Nasdaq klesl ze svého maxima o 78 procent a mnoho firem zkrachovalo nebo bylo pohlceno většími společnostmi“.
„Internet však ekonomiku skutečně proměnil – jen ne v takovém časovém horizontu a ne tím způsobem, jaký naznačovala tehdejší vrcholová zhodnocení,“ dodala firma.
Analytici upozorňují, že mezi současným trhem a trhem z doby dot-com bubliny existují zásadní rozdíly.
„Dnes jsou přední společnosti ziskové, disponují obrovskými hotovostními rezervami a už nyní dominují světovým trhům,“ uvedl Peter Earle. „Naopak během éry dot-com mnoho tehdejších ambiciózních internetových firem nemělo žádné příjmy, žádné zisky a v některých případech ani jasně definované produkty.“
Mluvíme o sektoru, který dnes dosahuje celkových ročních tržeb kolem 50 miliard dolarů (asi 1,2 bilionu Kč) a který by musel během pěti let generovat zhruba 2 biliony dolarů (asi 47 bilionů Kč), aby ospravedlnil současné kapitálové výdaje.
David Bahnsen,
správce investičních fondů
„Dnešním rizikem však je, že investoři mohou příliš přeceňovat rané úspěchy, čímž vytvářejí cyklus nadšení, který nakonec nevyhnutelně vystřídá korekce.“
David Bahnsen odhadl, jaké příjmy by technologické odvětví muselo generovat, aby ospravedlnilo současné ceny akcií.
Upozornil, že tzv. AI hyperscalers se obchodují při tržním ocenění mezi 29násobkem a 241násobkem zisků, zatímco návrháři čipů pro AI mezi 58násobkem a 125násobkem zisků.
„Mluvíme o sektoru, který dnes dosahuje celkových ročních tržeb kolem 50 miliard dolarů (asi 1,2 bilionu Kč) a který by musel během pěti let generovat zhruba 2 biliony dolarů (asi 47 bilionů Kč), aby ospravedlnil současné kapitálové výdaje,“ uvedl Bahnsen.
Návrat k diverzifikaci
Pro ty, kteří by nyní chtěli z trhu v panice utéct, má Wall Street jedno varování: „Pokud máte pravdu příliš brzy, tak se mýlíte.“
Manažeři fondů, kteří zažili předchozí tržní pády, upozorňují, že i když mohou být ceny momentálně nadhodnocené, neznamená to, že nemohou ještě dále růst.
Je lepší být chytrým a příležitostným investorem v době korekce, než hádat, kdy k ní dojde.
William Flaig,
American Conservative Values ETF
„I když je trh v ‚bublině‘, může růst ještě dlouho,“ uvedl pro deník Epoch Times William Flaig, finanční poradce a spoluzakladatel fondu American Conservative Values ETF.
Připomněl, že i poté, co tehdejší šéf Federálního rezervního systému Alan Greenspan v roce 1996 varoval, že růst cen akcií pohání „iracionální nadšení“, trhy pokračovaly ve vzestupu další čtyři roky, než bublina v roce 2000 praskla.
„Je lepší být chytrým a příležitostným investorem v době korekce, než hádat, kdy k ní dojde,“ dodal Flaig.
Podle Petera Earla by investoři, kteří chtějí snížit svou expozici a možnou míru ovlivnění vůči AI, měli zvážit indexové fondy s rovným vážením akcií.
„Tím se omezí koncentrace, protože každá akcie v indexu S&P 500 bude mít stejnou váhu bez ohledu na velikost společnosti,“ uvedl Earle.
„Tematické ETF fondy, zaměřené například na průmysl, zdravotnictví nebo hodnotové akcie, pak mohou nabídnout expozici vůči částem ekonomiky, které nejsou pod vlivem AI tolik zastoupené.“
Flaig doporučil, aby investoři zvážili také fondy obranného sektoru, fondy se středními a malými firmami nebo dluhopisové investice, například americké státní dluhopisy (U.S. Treasuries).
„Pokud by trh oslabil, Fed pravděpodobně sníží krátkodobé úrokové sazby, což historicky vytváří příznivé prostředí právě pro dluhopisové investice,“ dodal Flaig.
–ete–
