Generální ředitel Jensen Huang uvedl, že výkonná nařízení a cla prezidenta Donalda Trumpa urychlila návrat výroby špičkových čipů do Spojených států.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang uvedl, že Spojené státy vstoupily do nové „průmyslové revoluce“ poháněné umělou inteligencí, a připsal zásluhy za umožnění první výroby nejpokročilejších čipů Blackwell na americké půdě celní politice a průmyslové agendě prezidenta Donalda Trumpa.
Při projevu v továrně na výrobu polovodičů ve Phoenixu v Arizoně 17. října a následně v rozhovoru pro stanici Fox News Huang sdělil, že společnosti Nvidia a Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC) společně dosáhly sériové výroby křemíkových destiček Blackwell vyráběných ve Spojených státech. Tento úspěch označil za „historický okamžik“ jak v technologii, tak v průmyslové politice.
„Je to vůbec poprvé v novodobé americké historii, kdy se nejdůležitější čip vyrábí zde ve Spojených státech v nejpokročilejší továrně společnosti TSMC,“ konstatoval Huang na akci. „To je vize prezidenta Trumpa o znovuprůmyslnění – přivést výrobu zpět do Ameriky, vytvářet pracovní místa, ale také obnovit nejzásadnější výrobní odvětví a nejdůležitější technologický průmysl na světě.“
Milník byl symbolicky připomenut při slavnostním ceremoniálu v arizonské továrně, kde Huang spolu s vedením TSMC podepsali první v USA vyrobenou křemíkovou destičku Blackwell – gesto, které mělo zdůraznit znovuzrození špičkové výroby polovodičů ve Spojených státech.
V rozhovoru pro Fox News Huang připsal Trumpovým clům a energetické politice zásluhu za urychlení rozhodnutí vyrábět pokročilé čipy ve Spojených státech místo v zahraničí.
„Minulý týden byl historickým týdnem,“ řekl v pořadu „The Sunday Briefing“.
„Vyrobili jsme nejpokročilejší čipy pro umělou inteligenci na světě v nejpokročilejší továrně na světě – poprvé zde v Americe. To všechno začalo s vizí prezidenta Trumpa znovu zprůmyslnit Spojené státy. Jeho cla byla hnacím prvkem, který umožnil, aby se to uskutečnilo tak rychle, jak se to děje, a nyní, po méně než roce, už vyrábíme nejpokročilejší čipy pro umělou inteligenci právě zde ve Spojených státech. Je to teprve začátek.“
Trump postavil cla do středu své širší průmyslové strategie, jejímž cílem je přetvořit globální dodavatelské řetězce a omezit závislost na zahraniční výrobě. Od návratu do Bílého domu zavedl řadu cel na dovoz – od oceli a hliníku až po automobily a elektroniku – a zároveň zdůraznil, že společnosti se mohou clům zcela vyhnout, pokud budou vyrábět na území Spojených států.
Představitelé Trumpovy administrativy uvedli, že cílem cel není pouze zvýšení příjmů federální vlády, ale také přimět korporace, aby znovu investovaly na americké půdě – postoj, který vyvolal jak nové závazky výrobců, tak právní výzvy.
Huang odhadl, že během několika let by mohly být ve Spojených státech postaveny a uvedeny do provozu superpočítačové systémy pro umělou inteligenci v hodnotě zhruba 500 miliard dolarů (přibližně 11,6 bilionu korun), včetně datových center, továren na čipy a závodů na pokročilé balení polovodičů. Dodal, že rozsah výstavby zároveň vytvoří poptávku po kvalifikovaných řemeslnících, jako jsou elektrikáři, svářeči a technici pro přesnou výrobu.
Svými výroky se Huang zařadil mezi další podnikatele, kteří v poslední době podpořili Trumpův přístup k clům jako hybnou sílu návratu výroby do USA. Například generální ředitel společnosti Whirlpool Marc Bitzer nedávno poznamenal, že cla pomohla obhájit rozšíření jejích výrobních závodů v Ohiu v hodnotě 300 milionů dolarů a označil tato opatření za klíčová pro „rovné podmínky“.
„Každá investice je sázkou na budoucnost,“ řekl Bitzer. „Naše sázka je, že tato celní politika zůstane.“
Mezitím Trumpův obchodní program čeká zásadní test u Nejvyššího soudu USA, který má příští měsíc projednávat, zda vláda nepřekročila své pravomoci při uplatnění některých cel v rámci mimořádných opatření.
Trump uvedl, že zrušení cel by ohrozilo národní bezpečnost a oslabilo pozici USA v zahraničí. V rozhovoru 19. října sdělil: „Pokud by zrušili cla, znamenalo by to, že nám berou naši národní bezpečnost,“ a doplnil, že nepříznivý verdikt by mohl znamenat, že Spojené státy budou „roky“ čelit problémům.
–ete–
