Krátce poté, co byl konzervativní influencer Charlie Kirk veřejně zastřelen, oznámily úřady, že podezřelý střelec zanechal na místě prázdné nábojnice s nápisy jako „Hej, fašisto! Chytej!“.
Podle vyjádření orgánů činných v trestním řízení z minulého měsíce se věří, že dvaadvacetiletý podezřelý jednal sám, avšak vyšetřovatelé zkoumají, zda se na plánování vraždy nepodílel ještě někdo další.
Americký prezident Donald Trump obvinil z podněcování útoků na politické osobnosti, jako byl Kirk, „radikální levici“.
Extremistické hnutí krajní levice známé jako Antifa je podle Trumpa spojeno s „kampaní násilí a teroru“, jak napsal ve svém exekutivním příkazu z 22. září – dvanáct dní po Kirkově smrti.
Trump označil Antifu za „teroristickou organizaci“ a nařídil federálním agenturám, aby odhalily „veškeré nezákonné aktivity“ spojené s Antifou a stíhaly jejich pachatele i finanční podporovatele.
V souvisejícím memorandu prezident upozornil také na „takzvanou antifašistickou rétoriku“, která se měla objevit na nepoužitých nábojích nalezených u údajného Kirkova vraha.
Trumpova exekutivní opatření a střety mezi členy Antify a Imigračním a celním úřadem (ICE) ve velkých amerických městech přitahují stále větší pozornost k hnutí, které bylo dříve málo známé a dodnes je obtížné jej jasně definovat.
Trump uvedl, že Antifa verbuje mladé lidi, aby se účastnili nepokojů, napadali policisty a bránili federálním agentům ve výkonu služby, zatímco se zároveň snaží umlčet zákonné politické projevy.
Členové Antify už dlouho tvrdí, že lidé, které považují za fašisty nebo utlačovatele, si nezaslouží prostor pro šíření svých názorů a že násilí je ospravedlnitelné, pokud jiné prostředky umlčení selžou.
Podle vůdců hnutí je nutné údajné fašisty zastavit „jakýmikoli prostředky“, přičemž tento výraz se stal synonymem pro Antifu.
„Zachránit nás může pouze masový antifašismus, ať už legální, nebo ne,“ napsal 4. října na sociální síti Bluesky člen Mark Bray, autor knihy Příručka antifašisty (The Anti-Fascist Handbook).
Podle prezidenta Donalda Trumpa a dalších je konečný cíl Antify méně zřejmý – a o to hrozivější.
Prezidentovo nařízení ze dne 22. září uvádí: „Antifa je militaristický a anarchistický podnik, který výslovně vyzývá ke svržení vlády Spojených států, orgánů činných v trestním řízení a našeho právního systému.“
Trojice demokratických členů Kongresu a další kritici odsoudili příkaz republikánského prezidenta jako nevynutitelné a protiústavní pokusy kriminalizovat politickou opozici. Jiní zase zpochybnili Trumpovo pojetí Antify jako organizace, namísto jako pouhé ideologie.
Oběti Antify – včetně některých novinářů – naopak prezidenta chválí za to, že zakročil proti temnému hnutí, které vzešlo z komunistických kořenů a stávalo se stále vlivnějším, lépe organizovaným a nebezpečným.
Jak Antifa vznikla
Antifašismus vznikl jako reakce na italského diktátora Benita Mussoliniho ve 20. letech minulého století. Jeho Národní fašistická strana dostala název podle symbolu trestní moci ve starověkém Římě – „fasces“, svazku prutů se sekyrou.
Podle encyklopedie Britannica fašisté prosazovali „extrémní militaristický nacionalismus, pohrdání volební demokracií a politickým i kulturním liberalismem“.
V roce 1932 komunisty vedená militantní skupina zvaná Antifašistická akce (Antifaschistische Aktion), která v Německu střetávala nacistické oddíly SA, dala modernímu hnutí Antifa jeho název a symboly – například pozdrav sevřenou pěstí – používané dodnes.
Hnutí Antifa přetrvalo v Evropě po desetiletí, než se nakonec prostřednictvím punkové subkultury rozšířilo do Spojených států.
V 80. letech se v USA prosadila skupina zvaná Antirasistická akce (Anti-Racist Action). Později se však rozpadla na menší, decentralizované buňky.
Hnutí Antifa přetrvalo v Evropě po desetiletí, než se nakonec prostřednictvím punkové subkultury rozšířilo do Spojených států.
Od 2000. let začaly skupiny Antify růst po celém světě, zejména díky nástupu digitální éry – šifrované komunikační sítě umožnily jejím členům soukromě komunikovat a vyhýbat se odhalení.
Ačkoli nejvýznamnější skupiny Antify ve Spojených státech působí na západním pobřeží, první buňky vznikly na středozápadě, mimo jiné mezi krajně levicovými skinheady známými jako Baldies v Minneapolis.
Co je Antifa?
Antifa se v mnoha ohledech vzpírá přesnému popisu – a podle novináře Andyho Ngoa a dalších je to záměr.
„Je to vytvořeno tak, aby to vypadalo, že žádná organizace neexistuje – ale ve skutečnosti organizovaní jsou,“ uvedl Ngo, autor knihy z roku 2021 Unmasked: Inside Antifa’s Radical Plan to Destroy Democracy (Bez masky: Radikální plán Antify na zničení demokracie), která se stala bestsellerem deníku The New York Times.
Ngo, syn vietnamských imigrantů, kteří uprchli před komunismem, se roky věnoval odhalování činnosti Antify ve svém rodném městě Portlandu ve státě Oregon. Po opakovaném obtěžování, vyhrožování a fyzických napadeních – z nichž jedno vedlo k život ohrožujícímu krvácení do mozku – se poté Ngo přestěhoval mimo území Spojených států.
V roce 2020 tehdejší ředitel FBI Christopher Wray a další označili Antifu spíše za „ideologii“ než za „organizaci“. Podle Nga bylo toto označení sice přesné, ale „neúplné“, protože rozhodující je, jak se lidé kolem této ideologie organizují.
„Antifa je decentralizované hnutí autonomních sítí, skupin, buněk a jednotlivců, kteří vyznávají ideologii násilného anarchismu a komunismu,“ uvedl Ngo. Tito lidé jsou podle něj sjednoceni cílem zničit Spojené státy a všechny jejich instituce.
Dodává, že Antifa často páchá „násilí pro samotné násilí“ a může náhodně rozbít výlohu místního podniku jako „útok na kapitalismus“.
Antifa je decentralizované hnutí autonomních sítí, skupin, buněk a jednotlivců, kteří vyznávají ideologii násilného anarchismu a komunismu.
Andy Ngo, investigativní reportér
Ačkoli síť Antifa Torch Network uvádí sedm aktivních amerických poboček, žádná celonárodní organizace Antifa neexistuje. A podle zářijové zprávy výzkumného projektu Armed Conflict Location and Event Data (ACLED) „mezi lidmi, kteří se označují za antifašisty, nutně neexistuje jednotná ideologie“. Tato nezisková výzkumná organizace se sídlem ve Wisconsinu sleduje projevy politického násilí a protestní hnutí po celém světě.
Podle zprávy Antifa přitahuje socialisty, komunisty i anarchisty, ale někteří její přívrženci se nemusí ztotožňovat se žádným z těchto směrů.
Členové Antify často mávají černo-červenými vlajkami a shromažďují se v černém oděvu – jde o tzv. black bloc, taktiku, kterou převzala německá Antifa, aby ztížila identifikaci jednotlivých účastníků. I tyto vizuální znaky však podle zprávy nejsou spolehlivým ukazatelem, kdo k Antifě skutečně patří a kdo ne.
Terry Newsome, aktivista z oblasti Chicaga, který hájí práva rodičů, se stal terčem výhrůžek smrtí a zveřejňování osobních údajů ze strany Antify poté, co se v roce 2020 začal veřejně ozývat proti školním covidovým omezením. „Existují spousty takzvaných wannabes Antify (lidé je napodobující),“ řekl pro deník Epoch Times – mladí lidé, kteří si myslí, že je „cool“ se s Antifou ztotožňovat. Podle něj je však mezi nimi i mnoho „placených, profesionálních provokatérů“, protože často vídá stejné tváře na různých protestech.
Newsome uvedl, že by bylo absurdní představovat si, že by Antifa měla „organizační schéma“, které by ukazovalo, kdo je jejím vůdcem – neboť i drogové kartely si takové seznamy nevedou a nerozdávají členské průkazy. Antifa to také nedělá.
Pohled zevnitř
Gabriel Nadales, který se označuje za bývalého člena Antify, napsal ve své knize z roku 2020:
„Antifa znamená antifašistická, ale ten název je zavádějící. … Každý, kdo se odváží skupinu nebo její taktiky kritizovat, může být označen za fašistu.“
V knize Za černou maskou: Můj čas mezi aktivisty Antify (Behind the Black Mask: My Time as an Antifa Activist) Nadales uvedl, že mnohá mediální zpravodajství „zjednodušují toto radikální hnutí až k nepoznání“.
Podle něj je hlavním hybatelem Antify protiamerický postoj, nikoli odpor k fašismu.
Když se v letech 2011–2012 účastnil aktivit Antify, média podle něj mylně informovala, že akce organizovali anarchisté, zatímco ve skutečnosti je vedla právě Antifa.
Antifa znamená antifašistická, ale ten název je zavádějící. … Každý, kdo se odváží skupinu nebo její taktiky kritizovat, může být označen za fašistu.
Gabriel Nadales, bývalý člen Antify
Skupina Rose City Antifa v Portlandu ve státě Oregon – dosud nejstarší aktivní skupina v USA, která používá název Antifa – vznikla v roce 2007 s cílem „zastavit neonacistický skinheadský festival“, jak uvádí její webové stránky.
Aby vysvětlila ideologie, proti nimž vystupuje, skupina píše:
„Fašismus může být těžké přesně definovat. … Tento pojem se také začal používat pro označení jakéhokoli autoritářského, pravicového nebo jednoduše neoblíbeného názoru.“
Rose City Antifa uvádí širokou škálu postojů, které může považovat za „fašistické“ – od bělošské nadřazenosti až po odpor vůči odborům. Hnutí označuje za fašistické, pokud přijímá „většinu“ z vyjmenovaných charakteristik.
„Militantní odpor vůči fašismu vytváří společenské důsledky, které činí z fašismu něco mnohem méně přitažlivého,“ uvádí skupina.
Rose City Antifa tvrdí, že nespolupracuje s policií ani se soudy, protože „se nemůžeme spoléhat na to, že státní orgány budou prosazovat spravedlnost, rovnost a bezpečnost komunity“.
Nadales dodává, že i další levicová hnutí páchají násilí, avšak „Antifa představuje nejhorší podobu této nebezpečné ideologie, která se v americké společnosti stává čím dál drzejší a rozšířenější“.
„Mnozí politici odmítají vidět Antifu takovou, jaká ve skutečnosti je – násilné hnutí – protože ji slepě považují za spojence, jelikož vystupuje proti prezidentu Trumpovi,“ napsal Nadales. „Navíc se obávají, že by se příště mohla zaměřit právě na ně.“
Eskalace během Trumpovy éry
Když byl Donald Trump inaugurován jako 45. prezident Spojených států, stovky demonstrantů ve Washingtonu rozbíjely výlohy, blokovaly dopravu a střetávaly se s policií. Podle knihy Příručka antifašisty (The Anti-Fascist Handbook) patřili někteří z černě oděných vandalů údajně k přívržencům Antify.
Autor knihy Mark Bray uvedl, že publikaci uspíšil krátce po Trumpově nástupu do funkce, protože cítil naléhavou potřebu čelit „obnově násilí bělošské nadřazenosti i násilí fašistického“ a „bouřlivému klimatu Trumpovy éry“.
Trumpovo jméno se v Brayeově knize objevuje nejméně 85krát. V závěru píše: „Naším cílem by mělo být, aby se za dvacet let ti, kdo volili Trumpa, styděli to veřejně přiznat.“
Bray sám označuje svou knihu za „nezastřeně stranickou výzvu do boje“.
Publikace, která vychází z rozhovorů se 61 současnými i bývalými antifašisty ze 17 zemí, tvrdí, že „militantní antifašismus je rozumnou, historicky podloženou reakcí na fašistickou hrozbu“, která přetrvávala po roce 1945 a před Trumpovým prvním prezidentským obdobím se stala ještě „zlověstnější“.
Bray odsuzuje „znepokojivý příklon k pravici“ v Evropě i ve Spojených státech po hospodářské krizi v roce 2008.
V roce 2016, když Trump kandidoval na prezidenta, začaly FBI a Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) za vlády prezidenta Baracka Obamy sledovat Antifu jako tzv. domácí teroristickou organizaci. Obavy tehdy vyvolalo násilí na Trumpových předvolebních mítincích, které se datuje nejméně od dubna 2016.
V roce 2019, poté co aktivisté Antify v Portlandu napadli Andyho Nga a další osoby, navrhli senátoři Ted Cruz (republikán z Texasu) a Bill Cassidy (republikán z Louisiany) označit Antifu za domácí teroristickou organizaci. Návrh však nikam nevedl.
Vzestup Antify
Veřejné povědomí o Antifě prudce vzrostlo během léta roku 2020. Členové hnutí se tehdy přidali k Black Lives Matter při protestech proti policii a údajnému „systémovému rasismu“ po smrti George Floyda, černocha z Minneapolisu, který zemřel v policejní vazbě.
Po celé zemi tehdy výtržníci ničili obchody, zapalovali budovy i vozidla a střetávali se s policií. Antifa podle Gabriela Nadalese využila „oprávněné rozhořčení“, které po Floydově smrti cítili mnozí lidé, a „proměnila ho v odrazový můstek k prosazování svého radikálně levicového programu“.
Podle Nadalese nebylo hlavním cílem hnutí volat po reformě policie či zabránit podobným úmrtím, ale to, že „násilí bylo namířeno na ničení soukromého majetku nevinných Američanů, protože Antifa nenávidí kapitalismus i vše, co Amerika představuje“.
Po nedávném označení Antify za domácí teroristickou organizaci ze strany prezidenta Trumpa Bray a nejméně jeden další známý přívrženec Antify uprchli do Evropy.
Jak napsal Mark Bray ve své knize, závazek Antify „vymýtit fašismus jakýmikoli prostředky“ zůstává nezměněn a spojuje dnešní hnutí s jeho původními kořeny.
Po nedávném označení Antify za domácí teroristickou organizaci ze strany prezidenta Trumpa Bray a nejméně jeden další známý přívrženec Antify uprchli do Evropy. Bray uvedl, že on i jeho rodina se už ve svém americkém domově necítili v bezpečí.
Jedna z organizací spojených s Antifou, která získávala prostředky z výtěžku Brayeovy knihy, oznámila, že kvůli Trumpovu nařízení ukončila příjem a zpracovávání darů.
Organizace Mezinárodní fond obrany antifašistů (International Anti-Fascist Defence Fund) na svém webu uvedla, že tak učinila „na ochranu našich dárců a příjemců“ a že zvažuje obnovení činnosti „v zemi, kterou momentálně neřídí fašisté“.
Co bude dál?
Prezident Donald Trump uvedl, že jeho administrativa pod vedením ministra financí Scotta Bessenta sleduje, kdo financuje aktivity spojené s Antifou – například komerčně tisknuté transparenty a další propagační materiály.
Podle prezidenta „ti, kdo Antifu finančně podporují, budou stejně vinni jako ti, kteří bijí lidi po hlavě baseballovou pálkou“.
Andy Ngo uvedl, že část grantů od filantropických organizací nakonec doputuje až k Antifě, která navíc čerpá prostředky z crowdfundingových kampaní a darů z celého světa.
Podle Nga se některé části struktury Antify přesunuly do podzemí a lze očekávat, že „se budou snažit zůstat v ústraní, spoléhat na to, že je média budou krýt, a doufat, že se do úřadu znovu dostane demokrat, který zruší výkonná nařízení… a nebude Antifu považovat za hrozbu domácího terorismu“.
Ngo, který se 8. října účastnil diskuse o Antifě u kulatého stolu v Bílém domě, uvedl, že doufá, že jeho reportáže poskytnou vyšetřovatelům cenné poznatky.
Dodává také, že pokud lidé přijímají tvrzení, že Antifa bojuje proti fašismu, měli by se zároveň ptát, co vlastně podporuje.
„Antifa je pro násilí, destrukci, vraždy, pro zrušení liberálně demokratického řádu,“ řekl Ngo. „Je to v mnoha ohledech ironické – Antifa funguje jako úderné oddíly lidí, kteří tvrdí, že jim na těchto institucích, hodnotách a principech záleží.“
Ngo vyzval, aby se lidé nespoléhali jen na jeho slova: „Podívejte se na videa zachycující násilí Antify – uvidíte, jak organizovaní jsou. Sledujte to a pak se sami sebe zeptejte: ‚K čemu to má vést?‘“
Na přípravě článku se podíleli Jan Jekielek a Savannah Hulsey-Pointer.
–ete–
