Donedávna hrozilo jedné aktivistce z Antify v Maďarsku více než 20 let vězení. Jako kandidátka italské levicově-zelené aliance si zajistila křeslo v Evropském parlamentu – a získala tak poslaneckou imunitu.
V mnoha evropských zemích zvítězily nebo zaznamenaly velký zisk hlasů v evropských volbách konzervativní a pravicové strany. Například v Rakousku, Francii, Itálii, Španělsku, Bulharsku, Chorvatsku a Německu. Na pokraji jasného vítězství italské premiérky Giorgie Meloniové a jejích Bratrů Itálie (Fratelli d’Italia, 28,8 %) došlo v souvislosti s italskými evropskými volbami a maďarským soudnictvím ke kuriozitě.
Nicola Fratoianni, tajemník strany Italská levice, krátce po volbách podle maďarského listu Ungarn heute prohlásil: „Bez ohledu na výsledky, které ještě nebyly potvrzeny, je téměř jisté, že Ilaria Salisová bude poslankyní Evropského parlamentu, a věřím, že bude zvolena lavinou hlasů.“
Ilaria Salisová je v Itálii známá aktivistka hnutí Antifa, která je spojována s několika útoky levicových extremistů v Budapešti v únoru 2023. Podle zpráv maďarských médií bylo v únoru 2023 při pěti souvisejících útocích zraněno devět lidí, z toho čtyři vážně. Policie zadržela tři podezřelé a později obviněné, muže a ženu z Německa a 38letou Italku. V souvislosti s těmito událostmi informoval tehdy deník Epoch Times o pátrání v Maďarsku a Německu po členech tzv. „Kladivářského gangu“ Antifa.
Politický trestní případ
S odvoláním na budapešťskou generální prokuraturu deník Ungarn heute píše, že oběti byly útočníkům neznámé, ti je mylně identifikovali jako účastníky akce „Den cti“ a zaútočili na ně. Akce je v článku popisována jako „jakýsi neonacistický Woodstock, (který) maďarské úřady v centru Budapešti zakázaly, protože nechtějí podporovat nostalgii po wehrmachtu“.
Útoky se odehrály 9. února 2023 na nádraží Nyugati a na náměstí Fővám, 10. února na náměstí Gazdagréti a v ulici Bank a 11. února v ulici Mikó v 1. obvodu. Při útocích bylo zraněno devět osob, z toho čtyři těžce a pět lehce. Podle nepotvrzených informací z maďarské levicově extremistické internetové stránky se akce 11. února odehrála „v ‚Normafě‘, lese na okraji Budapešti“.
Státní zástupce požaduje jedenáct let vězení
V lednu 2024 informoval italský deník Il Post o případu 39leté Ilarie Salisové z Monzy, která je ve vazbě v budapešťské věznici se zvýšenou ostrahou. Maďarská prokuratura považuje Salisovou za členku krajně levicové organizace, která údajně plánovala útoky proti krajně pravicovým extremistům, viní ji z účasti „na několika útocích s těžkým ublížením na zdraví“ a požaduje pro ni trest ve výši jedenácti let.
Podle novin však maximální trest za obvinění v obžalobě činí 24 let, a to zejména za dvě přitěžující okolnosti: „schopnost ublížení na zdraví oběti“ a „ublížení na zdraví oběti“.
Sama Salisová u soudu vinu nepřiznala. Z dalších dvou obžalovaných se muž přiznal a byl odsouzen ke třem letům vězení. Bylo vyhlášeno odvolací řízení. Žena se podle listu Il Post vrátila do Německa do domácího vězení.
Salisová byla k prvnímu slyšení přivedena do soudní síně v poutech na rukou a nohou, což v Itálii vyvolalo vlnu mediálního pobouření. Podle novin informovala o „nelidských“ podmínkách ve vazbě. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani si předvolal maďarského velvyslance. Tajani však ujistil, že „jedinou cestou, jak postupovat, když je italský občan obviněn z trestného činu v jiném evropském členském státě, je dodržovat pravidla“ – bez ohledu na jeho politické názory.
Italský ministr zahraničí také jasně řekl, že je „absurdní“, že levicová opozice, která denně hájí nezávislost soudů, nyní požaduje, aby vláda vyvíjela nátlak na maďarskou vládu s cílem ovlivnit rozhodnutí soudců.
Plán sociálních demokratů
Jak uvedl italský list Il Post, v sociálnědemokratické straně Partito Democratico již nějakou dobu kolovala myšlenka odstranit Salisovou z maďarských orgánů činných v trestním řízení tím, že by se ucházela o funkci a byla případně zvolena do Evropského parlamentu.
Nicola Fratoianni (Italská levice) a Angelo Bonelli (Zelená Evropa) podle listu popsali svou myšlenku na Facebooku takto: „Jde o to, aby se kolem kandidatury Ilarie Salisové rozpoutala velká a velkorysá bitva, aby Evropská unie hájila zásady právního státu a potvrdila nedotknutelnost základních lidských práv na celém svém území a v každém ze svých členských států“.
Maurizio Gasparri, předseda vládnoucí strany Forza Italia v Senátu, označil podle listu Ungarn heute parlamentní debatu o případu Ilarie Salisové za „ideologickou“. Řekl, že místo obrany zatčené občanky „levice využívá případ k útokům na italskou vládu a Viktora Orbána (…), soudruzi se rozhodli zpolitizovat to, co se stalo“.
Do praxe se tak dostaly myšlenky rudozelené aliance (AVS, Alleanza Verdi e Sinistra). V dubnu 2024 AVS v Itálii zařadila Ilarii Salisovou na svou kandidátní listinu pro evropské volby v severozápadní Itálii. Salisová byla zvolena do Evropského parlamentu se ziskem přibližně 165 000 hlasů.
To znamená, že aktivistka Antify má nárok nejen na křeslo v Evropském parlamentu s hrubým platem přes 10 000 eur měsíčně, ale také na poslaneckou imunitu. Teoreticky by maďarské soudní orgány mohly tuto imunitu zrušit a zároveň by generální prokurátor mohl požádat předsedu Evropského parlamentu o povolení pokračovat v procesu proti Salisové, píše Il Post.
Postup EU je následující: žádost o zrušení imunity se předkládá výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu, kde je přezkoumána a je vypracováno doporučení, které je poté předloženo Evropskému parlamentu k hlasování. Rozhodnutí vyžaduje většinu hlasů a je sděleno dotyčnému poslanci EP a orgánům členského státu.
Ještě před několika dny hrozilo Ilarii Salisové jako hlavní obžalované u maďarského soudu až 24 let vězení. Nyní má tato aktivistka Antify a učitelka na základní škole zasednout v Evropském parlamentu a rozhodovat o osudu Evropy. Šéf AVS Fratoianni: „Nyní chceme, aby Ilaria byla zde v Itálii – na svobodě, s imunitou a připravena vykonávat svůj mandát“.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
