Názory
TÉMA: Antifa
Autorka: Mária S. Szentmagyari
Zahraniční Antifa se snaží rozbouřit Maďarsko. Nedávno se mezi členy Antify objevili i Němci. V ulicích Budapešti brutálně napadali lidi a surově je tloukli. Je možné, že cílem zahraniční intervence je svržení konzervativní maďarské vlády, která silně obhajuje tradice a brání se progresivní ideologii, kterou protlačují levicová politická hnutí.
Gang ozbrojený teleskopickými obušky a v lyžařských maskách nedávno v Budapešti zcela nečekaně napadl čtyřicetiletého muže. Následovaly další násilné útoky, při nichž bylo zraněno osm lidí, někteří vážně. Podle deníku Bild jsou údajní útočníci z Německa a Itálie – a z levicového extremistického hnutí Antifa. Podle policejních zpráv se pachatelé účastnili antifašistické akce. V Maďarsku jim nyní hrozí několikaleté vězení.
K incidentu došlo u příležitosti nacionalistické akce nazvané Den cti (více o tom níže). Ta obvykle každoročně vyvolává v maďarské společnosti napětí, ale nikdy nebylo tak násilné jako v roce 2023.
Odborníci jsou znepokojeni. Jeden z nejznámějších maďarských odborníků na bezpečnostní politiku Georg Spöttle tvrdí, že k tak brutální akci levicových extremistů v Maďarsku ještě nedošlo.
Antifa byla původně organizace existující jako součást frontových operací Sovětského svazu s cílem nastolit v Německu komunistickou diktaturu. Její strategií bylo označit všechny konkurenční strany za „fašistické“. Více…
Brutální útoky v Budapešti
Známý maďarský hudebník, který se sám stal obětí útoků v Budapešti, popsal incidenty takto: „O půl dvanácté jsme šli domů. Drželi jsme se za ruce […] Ale na útok si ani nevzpomínám, jen že mě probudili záchranáři.“
Hudebník László Dudog pokračuje: „Dostal jsem ránu zezadu ‚zmijovkou‘ (nebezpečná ocelová pistole, která může způsobit omračující ránu nebo dokonce smrtelné zranění), měl jsem pořezanou hlavu a v nemocnici mi ji sešili. Levý bok mám celý oteklý, lícní kost zlomenou. Dávám si na ni ledové obklady, beru léky a dostal jsem kapky do očí,“ citoval hudebníka server Blikk.
Jeho přítelkyně byla dvakrát bodnuta do stehna neznámou zbraní. Je v šoku, „ale na to, co prožila, je v pořádku,“ říká Dudog.
Její příběh je jedním ze čtyř případů napadení. Maďarský vyšetřovatel Béla Nyerges na tiskové konferenci 13. února uvedl, že jde o bezprecedentní sérii trestných činů, kdy byly během několika dnů spáchány čtyři trestné činy. Útoky spáchalo sedm až osm osob, ale předpokládá se, že celá skupina čítala přibližně deset až patnáct členů.
Útočníci byli údajně členové Antify, většinou z Německa. Do Budapešti přijeli právě proto, že očekávali konání „neonacistické akce“, a tak podle policie „lovili“ její účastníky. Protože však prý přesně nevěděli, kdo jsou neonacisté, útočili na lidi, jejichž oblečení něco podobného naznačovalo.
Údajné ohnisko napětí: „Den cti“
V sobotu 11. února 2023 bylo další výročí „pokusu německých a maďarských vojáků prolomit obklíčení sovětské armády v únoru 1945“. Tato událost je označována jako „Den cti“. Ten každoročně slaví maďarští a němečtí nacionalisté. Otázka, zda se jednalo o skutečnou neonacistickou akci, je nejasná. Maďaři jsou v této otázce velmi rozděleni.
Co bylo ono Budínské prolomení? Během bitvy o Budapešť v roce 1945 byl vrchním velitelem německých vojsk německý důstojník SS Karl Pfeffer-Wildenbruch. Hitler mu svěřil obranu Budapešti a prohlásil, že se města nesmí za žádných okolností vzdát. Sovětská vojska obléhala město od 24. prosince. Obránci Budapešti odolávali 49 dní. Vzhledem k neudržitelné situaci se obránci 11. února 1945 – proti Hitlerovu rozkazu – pokusili o útěk z města. Pokus se nezdařil, což si vyžádalo tisíce obětí. Sověti tehdy oslabené vojáky doslova vyvraždili.
Každý rok se ve stejnou dobu konají historické připomínky, oslavy i antifašistické protidemonstrace. I letos se obě skupiny střetly. Díky zásahu úřadů však na pietním místě nedošlo k žádným větším problémům, píše list Origo.
Brutální útoky Antify se odehrály před akcí a v jejím okolí. Bezpečnostní experti varují, že za současnými událostmi mohou být i jiné motivy. Těm by měla být podle nich věnována zvláštní pozornost, protože by mohly být prvními příznaky „znepokojivého jevu“.
„Špatné znamení“
Georg Spöttle, jeden z nejznámějších maďarských odborníků na bezpečnostní politiku, se nedávno k incidentu vyjádřil na kanálu YouTube v příspěvku „Ultrahang“. Spöttle, který dříve pracoval pro německou vojenskou zpravodajskou službu Bundeswehru, analyzoval útoky Antify v Budapešti.
Podle jeho zkušeností existují v Maďarsku také malé skupiny Antify, jsou však mnohem méně organizované a méně brutální. Zcela jistě se jednalo o zahraniční vměšování. Dokonce i německý Bild uvedl, že šlo o německé útočníky. Kdo je zaplatil nebo vyslal a proč, je zcela jiná otázka.
Páté vítězství Viktora Orbána v Maďarsku a jeho konzervativní, národovecké vlády je podle Spöttleho pro západní levicové liberály skutečnou bolestí. Podle něj je možné, že levice v Maďarsku cítí, že se nemůže dostat k moci demokratickou cestou. Navíc se jim nepodařilo „mobilizovat mladé lidi tak, aby opozičními demonstracemi dosáhli politického přehodnocení“.
„Je tedy možné, že v budoucnu budou organizovat protiprotesty. A pokud dojde na krvavé demonstrace, mohou se tím snažit ,vzdělanému Západu‘ ukazovat, že lidé v Maďarsku mají Orbánovy vlády plné zuby,“ alespoň takto by to také mohlo být mediálně vykreslováno, varuje expert.
Levicová média budou potom psát: „,Už se protestuje proti Orbánovi, už se prolévá krev‘ […] a mnoho lidí by tomu uvěřilo. Protože každý, kdo tady nežije, kdo nezná maďarskou politiku, kdo nezná vůli voličů, tomu samozřejmě věří, protože vidí ty obrázky na obrazovce.“
Podle Spöttleho je nyní úkolem speciálních služeb v Maďarsku zjistit co nejvíce o těchto akcích a pokud možno již nyní zabránit organizovaným antifašistům ve vstupu do Maďarska. K tomu by ovšem měla být Antifa podle něho co nejdříve prohlášeno za teroristickou organizaci.
„Protože tito lidé se vynoří, rozčilují lidi a z demonstrace dělají krvavou demonstraci. A už se skutečně objevili a jednoduše brutálně mlátili lidi po hlavách,“ uvádí Spöttle.
Uznání Antify za teroristickou organizaci na úrovni EU
László Toroczkai, vůdce maďarské pravicové strany Mi Hazánk Mozgalom (Hnutí Naše vlast), zaslal bezprostředně po incidentu písemný dotaz ministrovi vnitra. Chtěl vědět, kdy bude hnutí Antifa v Maďarsku klasifikováno jako teroristická organizace, uvedl politik na Facebooku.
Lídr hnutí Mi Hazánk zároveň naznačil, že podají na hnutí Antifa stížnost za provádění teroristické činnosti. V dopise žádají úřady, aby nařídily vyšetřování. Zároveň požádají vládu, aby na jeho základě navrhla Evropské radě zařadit Antifu na seznam teroristických organizací EU.
To by znamenalo, že členské státy budou muset přijmout opatření ke zmrazení finančních prostředků a majetku organizace a jejích členů a podniknout proti nim společné kroky koordinované s policejními sbory.
„Naše domovská země také považuje za nutné vykázat z maďarského území členy Antify, kteří nejsou maďarskými občany a obvykle pocházejí ze západní Evropy,“ uvedl Toroczkai.
Maďarský člen Antify: Násilí je nesmyslné
Člen maďarského hnutí Antifa vydal po incidentu prohlášení a maďarský časopis Nők Lapja tohoto muže pod pseudonymem Bálint citoval: „Mezi místními antifašisty není běžné – jako mezi Němci nebo Italy – někoho ze strachu zmlátit jen proto, že je nacista nebo tak vypadá. V naší zemi, kde je 40 % obyvatelstva pravicově orientováno, není tento druh násilí dobrou taktikou,“ řekl Bálint.
Bálint uvedl, že v Maďarsku jsou rozšířené pravicové nálady. Tento důležitý faktor cizinci, kteří o víkendu zbili několik lidí, podle Bálinta ignorovali. „V posledních dnech jsme v této souvislosti obdrželi přímé i zastřené výhrůžky,“ cituje časopis Bálinta.
Vůdce antifašistického hnutí s kořeny v „jednotné frontě“ Komunistické internacionály Sovětského svazu také uvedl, že se domnívá, že maďarská policie předpokládá možnost vyprovokování „odvety“ ze strany pravice. V poslední době se podle něj policisté objevují v otevřeně levicových nočních klubech, kde se dají očekávat odvetné útoky.
O tomto jevu informoval na sociální síti Miklós Szánthó, šéf Centra pro základní práva. V posledních dnech se podle něj v Budapešti objevily komunistické „mafie“, které si říkají „antifašisté“, a „jejich krajně pravicové protějšky“. Obě se „vzájemně provokovaly tím, že se vzájemně častovaly vandalským pouličním násilím, a v některých případech to odnesli i zcela nic netušící kolemjdoucí“.
Podle Szánthóa mají krajní pravice i krajní levice a jejich uživatelé stejný cíl: aby se jinak existující vnitropolitická a sociální stabilita jevila v očích vnějšího světa jako narušená. „Nesmíme se nechat vyprovokovat,“ míní Szánthó.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
