S tím, jak vláda prezidenta Donalda Trumpa zintenzivňuje vyšetřování zahraničních aktivit a finančních sítí krajně levicového extremistického hnutí Antifa, sílí debata i o tom, zda by skupina měla být označena za zahraniční teroristickou organizaci.
Prezident Trump totiž označil Antifu za domácí teroristickou organizaci exekutivním nařízením dne 22. září – dvanáct dní poté, co byl konzervativní influencer Charlie Kirk zastřelen během akce na Utah Valley University. Údajný střelec po sobě zanechal nábojnice s nápisy, včetně neodpálené, na níž stálo: „Hej, fašisto! Chytej!“
Tato střelba znovu přitáhla pozornost k takzvanému antifašistickému hnutí a k Antifě samotné.
Během diskusního setkání 8. října, kterého se zúčastnili novináři napadení členy Antify, Trump příznivě reagoval na otázku, zda by bylo vhodné zařadit tuto organizaci na seznam zahraničních teroristických skupin podobně jako mexické drogové kartely či nadnárodní gangy.
„Pojďme to udělat,“ řekl Trump.
Zástupce vedoucího kanceláře Bílého domu Stephen Miller označil tento krok za „velmi oprávněný“, a to kvůli právě zahraničním vazbám, které Antifa má.
Označení skupiny za zahraniční teroristickou organizaci by vládě USA poskytlo širší pravomoci pro mezinárodní vyšetřování, zmrazení majetku i trestní stíhání, a nabídlo tak více možností nad rámec domácích opatření.
Senátor Eric Schmitt (republikán za stát Missouri) uvedl, že podle něj je zařazení Antify mezi zahraniční teroristické organizace nezbytné, a nedávno kvůli jejím zahraničním aktivitám zaslal dopis ministrovi zahraničí Marcovi Rubiovi.
„Mají mezinárodní síť úkrytů. Antifa není myšlenka, je to organizace,“ řekl Schmitt deníku Epoch Times.
„Pokud to s bojem proti politickému násilí myslíme vážně … oni jsou hrotem kopí, takže je to naprosto nezbytné.“
Rubio na žádost Epoch Times o komentář bezprostředně nereagoval s odkazem na probíhající uzavření vládních úřadů.
„Mýtus“ o Antifě
Kritici tvrdí, že kroky prezidenta Trumpa proti Antifě představují zásah vlády za hranice jejích pravomocí a otevírají širší debatu o tom, zda je vhodné používat označení „teroristická organizace“ k potírání domácí opozice.
Poslanec Bennie Thompson (demokrat ze státu Mississippi), místopředseda Výboru pro vnitřní bezpečnost, označil rozhodnutí vyhlásit Antifu za domácí teroristickou skupinu za chybu. Ve svém prohlášení z 22. září uvedl, že takový krok „neslouží žádnému účelu, kromě toho, aby Trumpova administrativa mohla potlačovat nesouhlas“.
Někteří demokraté se také snažili bagatelizovat zapojení Antify do nepokojů a ničení majetku – dokonce tvrdili, že Antifa ve skutečnosti neexistuje. V roce 2020 kongresman Jerry Nadler (demokrat z New Yorku) reagoval na otázku novináře ohledně násilností v Portlandu, Oregonu, jichž se účastnili členové Antify:
„To je mýtus, který se šíří pouze ve Washingtonu, D. C.,“ odpověděl Nadler.
Bývalý ředitel FBI Christopher Wray, jenž působil pod vedením prezidentů Trumpa i Joea Bidena, během kongresového slyšení v roce 2020 popsal Antifu jako „ideologii či hnutí“, a nikoli jako centralizovanou organizaci.
Mark Bray, odborný asistent na Rutgersově univerzitě a autor knihy Antifa: Příručka antifašisty (Antifa: The Anti-Fascist Handbook), napsal, že přestože se doba mění, odhodlání Antify „vymýtit fašismus jakýmikoli prostředky“ zůstává a navazuje na nejranější kořeny hnutí.
Antifašismus vznikl ve 20. letech 20. století jako reakce na italskou Národní fašistickou stranu diktátora Benita Mussoliniho. V roce 1932 vznikla v Německu militantní skupina Antifaschistische Aktion (Antifašistická akce), která fungovala jako ozbrojené křídlo komunistické strany. Právě ona dala moderní Antifě její název i symboly, které používá dodnes – například pozdrav se zdviženou pěstí. Skupina označovala své protivníky prostě jako „fašisty“.
„Jen masový antifašismus – legální či ne – nás může zachránit,“ napsal Bray 4. října na sociální síti Bluesky.
Podle něj členové Antify často nosí takzvaný black bloc – tedy celé černé oblečení a masky – aby zůstali anonymní a vyhnuli se trestnímu stíhání za činy, jako jsou vandalismus či napadení.
Zahraniční působení
Ve svém dopise z 9. října ministrovi zahraničí Marcovi Rubiovi senátor Eric Schmitt upozornil, že Antifa „není souborem nezávislých domácích aktérů“, ale mezinárodní sítí.
Politické násilí, které teroristé napojení na Antifu páchají v amerických ulicích, je neoddělitelně spjato se širším mezinárodním systémem.
Eric Schmitt, senátor USA
„Píšu vám dnes proto, abych vás vyzval k označení zahraničních sítí, organizací a finančních podporovatelů, kteří umožňují a podporují činnost Antify, za zahraniční teroristické organizace,“ uvedl Schmitt.
V dopise dále stojí, že buňky Antify sice působí zdánlivě decentralizovaně, avšak ve skutečnosti spolupracují, sdílejí taktiky a finanční toky.
„Politické násilí, které teroristé napojení na Antifu páchají v amerických ulicích, je neoddělitelně spjato se širším mezinárodním systémem,“ napsal Schmitt.
Podle jeho dopisu potvrdil kanadský soud napojení mezi Antifou a skupinou pod názvem Canadian Anti-Hate Network.
Také nepokoje „Stop Cop City“ v Atlantě v roce 2023 měly podle generálního prokurátora státu Georgia Chrise Carra mezinárodní rozměr. Carr v rozhovoru pro Fox News uvedl, že někteří z militantů zatčených po útocích zápalnými lahvemi, pyrotechnikou a kameny na policisty pocházeli z Francie a Kanady.
„Je to národní i mezinárodní skupina lidí, kteří jsou organizováni s cílem přijít do našeho státu a podkopat výstavbu výcvikového centra pro veřejnou bezpečnost,“ řekl Carr.
Podle Ammona Blaira, konzultanta v oblasti zpravodajství a vedoucího pracovníka iniciativy Secure and Sovereign Texas při neziskové organizaci Texas Public Policy Foundation, je nutné, aby prezident Trump označil Antifu za zahraniční teroristickou organizaci, pokud ji chce rozložit.
Takové označení by podle něj umožnilo zpravodajským službám shromažďovat informace v zahraničí, protože tyto agentury nemohou cílit na americké občany na domácí půdě. Zároveň by vládě umožnilo odříznout Antifu od financování a materiální podpory.
Některé evropské státy, například Maďarsko a Nizozemsko, podpořily Trumpovo rozhodnutí označit Antifu za domácí teroristickou organizaci.
Blair uvedl, že členové Antify a komunistických skupin podněcují „barevnou revoluci“ s cílem destabilizovat západní země. Barevné revoluce podle něj využívají občanské protesty, nátlak a občanskou neposlušnost ke svržení vlád.
„Domnívají se, že samotné útlaky představují naši ústavní republiku,“ řekl Blair deníku Epoch Times.
Podle zprávy nadace Foundation for Defense of Democracies z roku 2021, s názvem „Za černým blokem: Přehled militantního anarchismu a antifašismu“ se militantní antifašisté v zahraničí zapojili do žhářství, bombových útoků a vražd v Latinské Americe i Evropě.
Některé evropské státy, například Maďarsko a Nizozemsko, podpořily Trumpovo rozhodnutí označit Antifu za domácí teroristickou organizaci.
Belgický poslanec Evropského parlamentu Tom Vandendriessche, dlouholetý kritik Antify v Evropě, usiluje o to, aby byla za teroristickou organizaci označena i v rámci EU.
„Musíme Antifu označit za teroristickou organizaci, odhalit její finanční podporovatele a rozbít její podpůrné sítě. [Sedmdesát devět] členů Evropského parlamentu podporuje mé usnesení,“ napsal tento měsíc na síti X.
Po stopě peněz
Podle Ammona Blaira jsou finanční prostředky pro Antifu směrovány prostřednictvím nevládních organizací a crowdfundingových platforem, které je mnohem obtížnější sledovat.
„Je to chytrý způsob, jak zamaskovat toky darů,“ uvedl Blair.
Jednou z mezinárodních organizací zapojených do financování je International Anti-Fascist Defence Fund (IAFD) – odnož Antifa International Collective. Ta ve svých materiálech uvádí, že jejím cílem je zpřístupnit finanční prostředky „všem antifašistům po celém světě“.
„Za posledních 12 měsíců jsme zasáhli devětkrát, abychom pomohli 52 antifašistům ve Finsku, Francii, Německu, Velké Británii a Spojených státech,“ stojí ve výroční zprávě organizace.
V zářijovém blogovém příspěvku skupina oznámila, že přispěla „komunitním aktivistům“ zapojeným do útoku, který podle úřadů představoval právě přepadení policisty před zajišťovacím zařízením texaského úřadu pro imigraci a cla (ICE) v červenci.
Blair varuje, že vlády, které ignorují ideologické hrozby, riskují, že hnutí jako Antifa naberou na síle.
Během incidentu byl policista z oddělení Alvarado střelen do krku, ale útok přežil.
Z pokusu o vraždu policisty bylo obviněno deset osob, přičemž dva údajní členové texaské buňky Antify byli obviněni z poskytování materiální podpory teroristům. Šlo o první obvinění z terorismu vznesené proti osobám údajně napojeným na tuto síť.
IAFD přispěla částkou 5 050 dolarů na účet GiveSendGo, který byl zřízen na podporu demonstrantů u zařízení ICE v Texasu. K 28. říjnu tato kampaň vybrala více než 45 000 dolarů.
Další aktivní organizací s údajnými vazbami na Antifu je německá skupina Rote Hilfe, kterou německá kontrarozvědka označuje za extremistickou právní pomoc. Skupina podporuje osoby, které podle vlastních slov „bojují proti fašismu“ a odporují tomu, co považují za státní útlak.
Organizace má kořeny v Komunistické straně Německa, kterou nacisté zakázali v roce 1933, a podle svých údajů sdružuje 9 500 členů, včetně antifašistů. V roce 2017 skupina oznámila, že vyplatila více než 441 000 dolarů na podporu levicových aktivistů.
Blair varoval, že vlády, které ignorují ideologické hrozby, riskují, že hnutí jako Antifa naberou na síle.
„Vlády téměř vždy reagují na revoluční hnutí a povstání příliš pozdě,“ řekl.
Na reportáži se podíleli Nathan Worcester a Janice Hisleová.
–ete–
