Cirhóza: příznaky, příčiny, léčba a přírodní přístupy

ZÁKLADNÍ PRŮVODCE

Odborně posoudil: Dr. Beverly Timerding, M.D.

Cirhóza je postupující onemocnění jater, pro které je typické trvalé zjizvení a poškození jaterní tkáně. Zjizvená tkáň nahrazuje zdravé buňky, narušuje běžnou funkci jater a blokuje průtok krve. S postupem onemocnění se zvyšuje poté riziko selhání jater.

Podle odhadu z roku 2019 trpěl cirhózou každý čtyřstý dospělý Američan. Cirhóza každoročně způsobuje zhruba 25 000 úmrtí, čímž se řadí mezi 11. nejčastější příčiny úmrtí na jakékoliv onemocnění ve Spojených státech.

Jaké jsou příznaky a rané projevy cirhózy?

Pacienti s cirhózou mohou být zcela bez příznaků (asymptomatičtí) nebo mohou projevy mít (symptomatičtí). Záleží na tom, zda je jejich cirhóza tzv. kompenzovaná, nebo dekompenzovaná.

U kompenzované cirhózy bývá častým nálezem mírně až středně zvýšená hladina jaterních enzymů a možné zvětšení sleziny nebo jater. Postupem času játra tuhnou, což ztěžuje průtok krve z portální žíly – hlavní cévy přivádějící krev do jater. Vzhledem k tomu, že zdravých buněk postupně ubývá, játra jsou přetížená a mohou se objevit první příznaky. Přibližně třetina pacientů však nemá příznaky nikdy.

Časné projevy bývají často nespecifické, například:

• celková únava způsobená uvolňováním cytokinů
• ztráta chuti k jídlu
• celkový pocit nepohody
• úbytek hmotnosti
• nevolnost
• bolest břicha
• pavoučkové névy – drobné červené cévky na kůži připomínající pavouka

Jak onemocnění postupuje, mohou se objevit tyto příznaky:

• zvětšené konce prstů (prstní paličkovitost)
• žloutenka, tedy zežloutnutí kůže a očního bělma. Toto zabarvení vzniká kvůli vysoké hladině bilirubinu.
• ascites: hromadění tekutiny v dutině břišní může ztěžovat příjem potravy i dýchání. Může také vést k peritonitidě, závažné infekci v oblasti kolem jater a střev.
• jaterní encefalopatie: reverzibilní syndrom pozorovaný u pacientů se závažnou jaterní dysfunkcí, projevující se zmateností a různými neuropsychiatrickými příznaky. Vzniká v důsledku nedostatečného filtrování krve játry a hromadění neurotoxických látek, například amoniaku, v mozku.
• edém: otok, který může vznikat zejména v dolních končetinách v důsledku zadržování tekutin
• palmární erytém: zčervenání dlaní
• zvýšená náchylnost k tvorbě modřin
• stolice světlé barvy: nedostatečné vstřebávání tuků a vitaminů rozpustných v tucích může vést ke stolici světlé barvy, měkké, objemné, mastně vyhlížející a s výrazně nepříjemným zápachem.
• červenomodrá vyrážka tvořená drobnými tečkami způsobenými krvácením z drobných kožních cév.
• zvětšené žlázy: slinné žlázy v oblasti tváří mohou být zvětšené.
• svalová atrofie
• periferní neuropatie: porucha funkce periferních nervů, tedy nervů mimo mozek a míchu.
• snížená sexuální touha
• svědění kůže
• vypadávání vlasů

U mužů erektilní dysfunkce, atrofie varlat a gynekomastie (zvětšení prsní žlázy) protože poškozená játra nedokážou správně odbourávat estrogeny.

Pokročilé stadium (dekompenzovaná cirhóza) může způsobit:

• krvácení z jícnových a žaludečních varixů – vysoký tlak v portálním řečišti žene krev do křehkých cév ve stěně jícnu a žaludku; ty mohou prasknout a krvácet. Projevem bývá také meléna (černá, dehtovitá stolice) a krev ve zvratcích
• selhání ledvin
• selhání více orgánů – důsledek dlouhodobého hromadění toxinů v těle kvůli nedostatečné funkci jater, což může vést až ke smrti

Co způsobuje cirhózu?

Cirhóza vzniká v důsledku chronického zánětu jater, který může mít řadu příčin. V rozvinutých zemích patří mezi hlavní původce virus hepatitidy C (HCV), alkoholové onemocnění jater a nealkoholická steatohepatitida (NASH). V rozvojových zemích převažují virus hepatitidy B (HBV) a HCV. V některých případech se příčina nepodaří určit vůbec.

Alkoholové onemocnění jater

Téměř 50 procent všech úmrtí souvisejících s cirhózou ve Spojených státech je způsobeno nadměrnou konzumací alkoholu. Játra – největší vnitřní orgán – mají nezastupitelné funkce: odstraňují toxiny z těla, vytvářejí žluč pro trávení, ukládají cukr jako zdroj energie a syntetizují bílkoviny. Ačkoli dokážou alkohol odbourávat, nadměrné pití vede k jizvení a poškození jaterních buněk.

Studie zahrnující 13 285 účastníků s dvanáctiletým sledováním zjistila, že nejnižší riziko onemocnění jater měli lidé, kteří konzumovali 1 až 6 alkoholických nápojů týdně
(jeden nápoj = 12 gramů čistého alkoholu, tedy o něco méně než obsah v 12uncovém pivu). Nad touto hranicí riziko prudce rostlo – zejména při 7–13 nápojích týdně u žen a 14–27 u mužů. Věk přitom riziko nezvyšoval ani nesnižoval.

Alkoholem podmíněná cirhóza se obvykle rozvíjí po deseti a více letech nadměrné konzumace alkoholu. U některých lidí se však poškození jater objevuje snadněji – z důvodů, které nejsou zcela objasněny. U žen je riziko poškození jater alkoholem vyšší než u mužů, mimo jiné kvůli rozdílům v tělesné stavbě a metabolismu alkoholu.

Chronická onemocnění jater

Chronická onemocnění jater mohou vést k cirhóze. Následující stavy či příčiny jsou mezi nejčastějšími:

• Nealkoholová steatohepatitida (NASH): NASH je pokročilé stadium nealkoholového ztukovatění jater (NAFLD), dnes označovaného jako metabolicky asociované steatózní onemocnění jater (MASLD). Je způsobeno hromaděním tuku v játrech. Pokud toto ukládání tuku vede k zánětu a poškození tkáně, vzniká NASH, které může přejít až v cirhózu. Riziko NASH je vyšší u lidí s obezitou, diabetem, vysokým cholesterolem a/nebo vysokým krevním tlakem. Mnoho pacientů o svém stavu neví, protože příznaky se obvykle projeví až v období, kdy už se rozvíjí cirhóza.

• Infekce hepatitidou: Hepatitida znamená zánět jater. Pokud se neléčí, může časem poškodit játra a vyústit v cirhózu. Některé typy hepatitidy – zejména hepatitida B, C a D – mohou cirhózu způsobit přímo. Obvykle trvá 10 až 20 let, než se chronická virová hepatitida rozvine do cirhózy.

Méně časté příčiny

Následující faktory mohou rovněž vést k jaternímu onemocnění a následné cirhóze, i když tedy méně často:

• Toxiny a léky: Dlouhodobé působení toxinů, průmyslových rozpouštědel, znečišťujících látek a některých léčiv může způsobit cirhózu. Játra zpracovávají chemikálie a léky vstupující do krevního oběhu a přeměňují je na látky, které lze vyloučit žlučí nebo močí. Tento proces ale může vytvářet nestabilní a toxické meziprodukty, které mohou játra poškodit. Poškození jater způsobené léky je poměrně časté a může se objevit u téměř všech skupin léčiv. Ve většině případů je ale cirhóze lze předejít vysazením příslušného léku. Léky, které mohou způsobit cirhózu, zahrnují: alfa-methyldopa, amiodaron, isoniazid, methotrexát a troglitazon.

• Autoimunitní onemocnění: Autoimunitní onemocnění jater vznikají tehdy, když imunitní systém začne omylem napadat zdravou jaterní tkáň. Patří mezi ně autoimunitní hepatitida, primární biliární cholangitida a primární sklerotizující cholangitida.

• Genetika: Vzácné genetické poruchy mohou rovněž vést k cirhóze. Patří mezi ně hemochromatóza (nadměrné ukládání železa v játrech a dalších orgánech) a Wilsonova choroba (nadměrné ukládání mědi).

• Ucpání žlučových cest: Stavy, které blokují žlučové cesty – například rakovina žlučovodů nebo rakovina slinivky – brání odtoku žluči z jater. Žluč pomáhá vstřebávání tuků a odvádí toxiny a odpadní látky do střeva. Když jizvy blokují tok žluči, zhoršuje se vstřebávání tuků a vitaminů rozpustných v tucích a zároveň se snižuje vylučování toxinů z těla. Biliární atrézie – stav, kdy jsou žlučové cesty poškozené nebo chybí – je nejčastější příčinou cirhózy u kojenců.

• Srdeční onemocnění: Těžké srdeční selhání může způsobit městnání krve v játrech.

• Budd-Chiariho syndrom: Jedná se o stav způsobený uzávěrem jaterních žil, které normálně odvádějí krev z jater. Dochází k městnání krve, nedostatku kyslíku a poškození jaterních buněk, což následně vede k fibróze – předstupni cirhózy.

• Nadbytek vitaminu A: Příliš vysoký příjem vitaminu A může způsobit poškození jater, zvětšení jater a sleziny, portální hypertenzi a cirhózu. Doporučený denní příjem je 300–700 mikrogramů pro děti a 700–900 mikrogramů pro dospělé, což bývá snadno dosažitelné běžnou stravou.

• Neznámé příčiny: Přibližně ve třetině případů vzniká cirhóza z neobjasněných důvodů – označuje se také jako kryptogenní cirhóza.

Jaké existují typy cirhózy?

Cirhózu lze rozdělit podle její příčiny:

• Virová cirhóza vzniká chronickou infekcí viry, zejména hepatitidou B, C a D.

• Toxická cirhóza se objevuje při dlouhodobém působení škodlivých látek, jako je alkohol, anebo některých léků a toxinů.

• Autoimunitní cirhóza často souvisí s autoimunitní hepatitidou.

• Cholestatická cirhóza je charakterizována poruchou odtoku žluči v játrech nebo žlučových cestách. Žluč se hromadí, poškozuje jaterní buňky a vede k jizvení. Stavy jako primární biliární cholangitida a primární sklerotizující cholangitida mohou vyústit v cholestatickou cirhózu. Cholangitida znamená zánět žlučovodu.

• Cévní (vaskulární) cirhóza souvisí s poruchami cév, které zásobují játra krví – například v důsledku Budd-Chiariho syndromu.

• Metabolická cirhóza vzniká při metabolických či genetických poruchách, které narušují normální funkci jater a způsobují jejich poškození. Patří sem hemochromatóza, nealkoholická steatohepatitida (NASH), Wilsonova choroba a deficit alfa-1-antitrypsinu. Tyto poruchy často zahrnují abnormální hromadění látek, jako je železo, tuk či bílkoviny, což vede k zánětu a zjizvení jaterní tkáně.

Cirhózu lze také rozdělit na kompenzovanou a dekompenzovanou.

U kompenzované cirhózy mají pacienti často málo nebo žádné příznaky, protože v játrech stále zbývá dostatek zdravých buněk, které pokrývají potřeby organismu.
Obvykle se odhalí náhodně – při laboratorních testech, fyzikálním vyšetření nebo zobrazovacích metodách.
Asi 40 procent pacientů má kompenzovanou cirhózu a může být bez příznaků 1 až 10 let – někdy i déle, dokud onemocnění zůstává kompenzované.

Pacienti s dekompenzovanou cirhózou mají obvykle širokou škálu příznaků způsobených kombinací selhávání jaterních funkcí a portální hypertenze – vysokého tlaku v portální žíle. Tento tlak narušuje normální průtok krve z trávicího traktu a dalších orgánů do jater.

Prediktivní modely přežití uvádějí, že desetileté přežití u kompenzované cirhózy činí 47 procent, zatímco po přechodu do dekompenzovaného stadia – například když se objeví ascites – klesá přežití na 16 procent.

Jaká jsou stadia cirhózy?

Cirhóza se vyvíjí ve čtyřech stadiích jaterního onemocnění.

• Ztukovatění jater (steatóza): V počáteční fázi dochází k hromadění tuku v játrech. U silných konzumentů alkoholu je to častý jev, protože rozklad alkoholu podporuje ukládání tuku v jaterních buňkách. Dobrou zprávou je, že tato fáze se často zlepší nebo zcela vrátí do normálu, pokud člověk příjem alkoholu výrazně omezí.

• Alkoholová hepatitida: Ve druhém stadiu vzniká zánět jater, který postihuje asi 10 až 35 procent silných pijáků. Alkoholová hepatitida se může rozvinout až do život ohrožujícího selhání jater.

• Jaterní fibróza: Třetí stadium představuje tvorbu vazivové (jizvovité) tkáně. Jde o přirozený proces hojení, při němž tělo reaguje na opakované poškození a zánět v játrech. Postupně se vytváří nadbytečné množství vaziva. Když se jaterní buňky znovu a znovu poškozují a opravují, fibróza nahrazuje zdravou tkáň, játra tuhnou a ztrácejí pružnost. Právě tato tuhost je typickým znakem cirhózy.

• Čtvrté stadium – vlastní cirhóza: Postihuje každý rok 10 až 20 procent silných konzumentů alkoholu a představuje pokročilé, rozsáhlé poškození jater.

Pacienti s cirhózou mají výrazně vyšší riziko rakoviny jater – roční výskyt se pohybuje kolem 2 až 3 procent.

Kdo má vyšší riziko rozvoje cirhózy?

K rozvoji cirhózy přispívají následující faktory:

• Pohlaví: cirhóza se vyskytuje častěji u mužů; muži také dvakrát častěji na cirhózu umírají.
• Věk: častější výskyt po 50. roce života.
• Dědičná onemocnění: například deficit alfa-1-antitrypsinu, poruchy ukládání glykogenu, cystické fibrózy, porfyrie (poruchy tvorby hemu ovlivňující životně důležité orgány), Wilsonova choroba či hemochromatóza.
• Zneužívání alkoholu
• Metabolické poruchy
• Základní onemocnění: diabetes, vysoký cholesterol, vysoké triglyceridy, spánková apnoe, hypotyreóza či syndrom polycystických ovarií.
• Nevyvážená strava
• Nadváha nebo obezita: obezita může vést k NASH, které je jednou z příčin cirhózy.

Jak se cirhóza diagnostikuje?

Cirhózu lze diagnostikovat na základě příznaků, anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorních testů. Lékař se bude ptát, zda máte onemocnění, která mohou cirhózu způsobovat. Při fyzikálním vyšetření se zaměří na známky či symptomy svědčící o přítomnosti onemocnění.

Pokud má po vyšetření na cirhózu podezření, může doporučit několik testů, například:

Krevní testy

Krevní testy hodnotí funkci jater. Jejich výsledky mohou pomoci určit příčinu cirhózy a posoudit závažnost onemocnění. Ideální je provést soubor testů, protože jednotlivý test může být ještě normální – játra dokážou zvládat svou funkci i při ztrátě až 80 % kapacity. Mezi tyto testy patří:

• Testy jaterních funkcí (jaterní panel): Analyzují látky produkované játry. Na cirhózu mohou ukazovat zvýšené hladiny jaterních enzymů (ALT, AST, GGT, alkalická fosfatáza), zvýšený bilirubin a abnormální hodnoty albuminu či imunoglobulinů. Tyto změny odrážejí zánět jater.
• Kompletní krevní obraz (KO / CBC): Rutinní vyšetření hodnotící červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. U nemocí jater bývají trombocyty snížené. KO také měří hemoglobin (schopnost přenášet kyslík). Výsledky mohou odhalit infekci nebo anémii, například vlivem vnitřního krvácení.
• Testování na viry hepatitidy
• Testy na autoimunitní onemocnění jater: Patří sem ANA (antinukleární protilátky), SMA (protilátky proti hladkému svalstvu) a AMA (protilátky proti mitochondriím).

Trvale abnormální hodnoty jaterních testů silně naznačují přítomnost chronického jaterního onemocnění, což bývá potvrzeno biopsií. Proto by měli pacienti s dlouhodobě abnormálními jaterními testy podstoupit cílené doplňující vyšetření.

Zobrazovací vyšetření

Zobrazovací metody ukazují velikost, tvar, strukturu a obsah tuku v játrech; některé také měří jejich tuhost. Patří mezi ně:

• ultrazvuk
• magnetická rezonance (MRI)
• rentgenová vyšetření, například CT, které kombinuje rentgen a počítačové zpracování obrazu
• transientní elastografie (Fibroscan) – podobná ultrazvuku, měří tuhost jater
• gastroskopie (horní endoskopie / EGD) – zavedení flexibilní kamery ústy do horní části trávicího traktu; používá se k hledání rozšířených cév náchylných ke krvácení
• další specializované neinvazivní metody, jako magnetická rezonanční elastografie, ARFI (acoustic radiation force impulse) a tzv. 2D shear wave elastografie – užitečné při odhalení časných stadií cirhózy, když běžné metody nejsou jednoznačné

Biopsie jater

Biopsie je sice invazivní a může být zatížena chybou v odběru vzorku, ale přesto se považuje za zlatý standard v diagnostice cirhózy – zejména když jiné testy nejsou průkazné. Umožňuje také určit přesnou příčinu a nasměrovat léčbu.

Biopsie spočívá v odběru drobného vzorku jaterní tkáně jehlou, který je následně vyšetřen pod mikroskopem. K biopsii se přistupuje teprve tehdy, když neinvazivní testy nedokážou cirhózu potvrdit nebo vyvrátit a když přínos biopsie převáží nad riziky a může zásadně pomoci s léčbou chronického jaterního onemocnění.

Jaké jsou komplikace cirhózy?

Mezi časté komplikace cirhózy patří:

• Portální hypertenze: Vážná komplikace, která může vést k řadě dalších problémů – ascitu, otokům, hepatální encefalopatii a zvětšeným žilám jícnu (jícnovým varixům), které mohou katastrofálně prasknout. Ruptura varixů je nejčastější smrtelnou komplikací cirhózy.

• Portopulmonální hypertenze: Portální hypertenze může přejít do portopulmonální hypertenze – zvýšeného krevního tlaku v tepnách plic. Ta způsobuje dušnost, únavu a může vést až k srdečnímu selhání.

• Infekce: Cirrhóza zvyšuje riziko bakteriálních infekcí, zejména peritonitidy (nejčastější), infekcí močových cest a pneumonie.

• Selhání jater

• Rakovina jater: Nejčastějším typem je hepatocelulární karcinom.

• Onemocnění kostí, například osteoporóza

• Žlučové kameny

• Problémy se žlučovými cestami

• Malabsorpce a podvýživa: Porucha vstřebávání tuků a vitaminů rozpustných v tucích vede k malnutrici a osteoporóze (nedostatek vitaminu D snižuje absorpci vápníku).

• Splenomegalie (zvětšení sleziny)

• Poruchy krvácení: Cirhóza může způsobit krvácivé komplikace i zvýšenou srážlivost. Zvětšená slezina může „uvíznutím“ krevních destiček snížit schopnost srážení. Poškozená játra produkují méně koagulačních proteinů. Naopak některé jaterní poruchy mohou vést ke zvýšené tvorbě sraženin, zejména v cévách kolem jater. Pacienti zároveň snadno krvácejí nebo se jim tvoří modřiny kvůli nízkému počtu destiček a nedostatku koagulačních faktorů.

• Citlivost na léky
• Inzulinová rezistence
• Diabetes typu 2: Cirhóza vede k inzulinové rezistenci, což podněcuje slinivku břišní k produkci většího množství inzulinu za účelem regulace hladiny glukózy, což vede k rozvoji diabetu typu 2.
• Onemocnění nebo selhání ledvin: Selhání jater může postupovat až k hepatorenálnímu syndromu, při kterém dochází k poklesu funkce ledvin, což vede ke snížení produkce moči a hromadění toxických látek. To může způsobit dýchací potíže v důsledku nadměrného zadržování tekutin a může vyžadovat dialýzu kvůli závažnému poškození ledvin.

Jak se cirhóza léčí?

Definitivní lék na cirhózu neexistuje, ale léčba příčiny může zabránit dalšímu poškozování jater nebo jej zpomalit. Správná léčba komplikací může zabránit zhoršování stavu a selhání jater.

Experimentální data i klinické studie naznačují, že jaterní fibróza je do určité míry vratná a cirhózu lze zlepšit.

Nejúčinnější strategií je zachytit cirhózu v raných stadiích a odstranit její příčinu. Lékaři často doporučují změny životního stylu nebo předepisují léky. Důležité: pacienti s cirhózou mohou potřebovat nižší dávky některých léků, protože játra je nedokážou správně metabolizovat – hrozí toxicita.

Dietní opatření. Často je potřeba vyšší příjem kalorií a bílkovin, protože poškozená játra nedokážou účinně ukládat glykogen; tělo pak využívá svalovou hmotu – vzniká svalová atrofie a slabost. Je vhodné mít několik menších jídel denně, Je nutné vyhýbat se syrovým nebo nedostatečně tepelně upraveným mušlím, rybám a masu.

Ke zmírnění příznaků cirhózy mohou lékaři doporučit:

• Snížení hromadění tekutin: dieta s nízkým obsahem sodíku nebo diuretika.
• Snížení rizika krvácení: betablokátory snižují tlak a omezují riziko krvácení. Vitamin K a urgentní podání plazmy mohou pomoci při akutním krvácení. Mohou být předepsány i léky snižující vysoký tlak v portální žíle.
• Zmírnění svědění kůže: pomocí lokálních krémů.

Pokročilé jaterní selhání (end-stage liver disease, ESLD) označuje stadium cirhózy, kdy se objevují známky dekompenzace a cirhózu již nelze zvrátit běžnou léčbou. V tomto okamžiku je nutné zvážit možnost transplantace jater. Úspěšná transplantace může obnovit funkci jater na normální či téměř normální úroveň a odstranit příznaky cirhózy i jaterního selhání. Transplantace jater je však považována za krajní řešení – lékaři ji doporučují teprve tehdy, když všechny ostatní možnosti selžou a ESLD bezprostředně ohrožuje život pacienta. Je tedy vhodné, aby pacient při zhoršování stavu včas prodiskutoval s lékařem, zda by v budoucnu mohl být vhodným kandidátem na transplantaci.

Jak ovlivňuje psychický stav průběh cirhózy?

Psychické nastavení může hrát roli v několika oblastech:

• Zvládání stresu: Negativní myšlení může zvyšovat stres a úzkost, což může zhoršovat příznaky a snižovat celkovou pohodu. Techniky zvládání stresu, psychologická podpora a udržování pozitivního přístupu mohou mít příznivý vliv na zdraví jater.

• Dodržování léčby: Pozitivní přístup zlepšuje adherenci k léčbě – včetně abstinence od alkoholu – a tím podporuje stabilizaci cirhózy.

• Životní styl: Pozitivní mindset může posílit motivaci ke změně životních návyků, jako je zdravá strava či pravidelný pohyb. Tyto změny zlepšují celkový stav.

Jaké jsou přirozené přístupy k léčbě cirhózy?

Přirozené metody mohou doplňovat standardní léčbu a změny životního stylu. Před jejich použitím je však nutné konzultovat lékaře.

Byliny a rostlinné přípravky

Léčba jaterních onemocnění pomocí bylin má dlouhou tradici – v Číně, Indii, Íránu, Japonsku, Mexiku, na Srí Lance i v mnoha dalších zemích. Níže jsou uvedeny některé přístupy podložené výzkumy.

• Ostropestřec mariánský (Silybum marianum): Ostropestřec, známý také jako silymarin, se více než dva tisíce let používá při poruchách jater, ledvin a žlučníku. Výzkumy ukazují, že jeho sloučeniny mohou chránit játra. Flavonoid dihydrokvercetin může snižovat ukládání tuku v játrech – zejména u osob konzumujících alkohol – a tím pomáhat předcházet ztukovatění jater. Silymarin také chrání játra před toxiny. Analýza studií u pacientů s cirhózou ukázala, že užívání ostropestřce bylo spojeno se snížením úmrtnosti na jaterní onemocnění. Výsledky studií jsou však smíšené, pokud jde o zlepšení jaterních testů. Poznámka: lidé alergičtí na ambrózii mohou mít alergii i na ostropestřec.

• Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale): Kořen i listy pampelišky se tradičně používají při onemocněních jater. Výtažek z pampelišky má antioxidační vlastnosti, které bojují proti volným radikálům a mohou chránit DNA. Kořen pampelišky se v klinické praxi konkrétně používá k podpoře detoxikace jater. Jedna studie ukázala, že potkani s cirhózou vyvolanou tetrachlormethanem měli po podání vodního extraktu z listů pampelišky výrazně lepší laboratorní hodnoty, což svědčí o obnově funkce jater a ochraně hepatocytů.

• Lékořice (Glycyrrhiza glabra): Kořen lékořice byl tradičně využíván v západní i východní medicíně. Studie ukázala, že lékořice dokáže zabránit změnám v játrech způsobeným alkoholem u laboratorních potkanů – díky protizánětlivým účinkům a podpoře antioxidačních mechanismů. Přípravek Stronger Neo-Minophagen C (SNMC), obsahující 0,2 % glycyrrhizinu, 0,1 % cysteinu a 2 % glycinu, je v Japonsku používán intravenózně. Ve studii zlepšil zdravotní stav pacientů s chronickou hepatitidou a při dlouhodobém užívání snížil riziko vzniku cirhózy nebo rakoviny jater.

• Zelený čaj (Camellia sinensis): Metaanalýza ukázala, že pití zeleného čaje výrazně snižuje riziko jaterních onemocnění – včetně hepatocelulárního karcinomu, ztukovatění jater, hepatitidy, cirhózy a chronických onemocnění jater. Tento ochranný účinek byl pozorován napříč různými populacemi.

• Tradiční čínská medicína (TČM): Studie využívající tchajwanská zdravotní data analyzovala 1 522 pacientů s nově diagnostikovanou chronickou hepatitidou B a cirhózou. Ti, kteří užívali TČM, měli o 56 % nižší riziko úmrtí než ti, kteří ji neužívali, a pacienti používající TČM déle než 180 dní měli dokonce o 67 % nižší riziko úmrtí. Je však nutná další analýza – v souboru bylo více žen, které obvykle mívají mírnější průběh onemocnění, a základní závažnost nemoci nebyla mezi skupinami porovnána. Metaanalýza identifikovala 10 účinných látek a bylinných formulí, které mohou snižovat úmrtnost v budoucnu.

Doplňky stravy

Některé doplňky mohou mít poté při léčbě cirhózy určitý přínos:

• Aminokyseliny s rozvětveným řetězcem (BCAA): BCAA mohou pomáhat při hepatální encefalopatii. Výzkumy naznačují, že mohou zlepšovat jaterní testy i motorické funkce u pacientů s tímto stavem.
• S-adenosylmethionin (SAMe): SAMe je antioxidant známý také svými antidepresivními účinky a účastí na metabolických procesech v játrech. Nízké hladiny SAMe u pacientů s jaterním onemocněním mohou vést ke snížení glutathionu, což ovlivňuje schopnost jater odstraňovat toxiny. Některé studie naznačují, že suplementace SAMe může zmírňovat příznaky jaterních onemocnění a normalizovat hladinu bilirubinu i jaterních enzymů. Pro potvrzení účinku je však zapotřebí dalších výzkumů.

Techniky mind-body a komplementární medicína

Následující postupy mohou u cirhózy doplňovat klasickou léčbu:

• Jóga a naturopatie: V jedné studii podstoupil 39letý muž s cirhózou čtyřtýdenní kombinovanou naturopatickou a jógovou terapii spolu s indickou Ájurvédou a konvenční léčbou. Ošetření zahrnovalo hydroterapii, bahenní terapii, masáže, dietoterapii, jógové techniky a meditaci. Výsledkem bylo významné zlepšení několika ukazatelů – tělesné hmotnosti, obvodu břicha, krevního tlaku, délky zadržení dechu, hladiny hemoglobinu, jaterních testů i funkce ledvin.
• Akupunktura: V Číně je akupunktura běžnou doplňkovou metodou léčby cirhózy. Metaanalýza 15 studií se 1 066 pacienty ukázala, že může být vhodnou doplňkovou terapií. Další přehledová studie zjistila, že akupunktura je účinná také při léčbě NAFLD. Pravděpodobně působí na více metabolických a signálních drah – například snižuje zánět, reguluje metabolismus lipidů, zlepšuje inzulinovou rezistenci, bojuje proti oxidačnímu stresu a zmírňuje stres endoplazmatického retikula.
• Meditace: Pacienti s cirhózou často trpí zhoršenou kvalitou života – poruchami spánku, anebo poruchami nálady či psychické kondice. Čtyřtýdenní program založený na tzv. mindfulness, neboli vědomém stavu mysli, (MBSR) v kombinaci se skupinovou podporou významně zlepšil depresi i kvalitu spánku u mužů s cirhózou. Mindfulness tak může být užitečným nástrojem zlepšujícím výsledky léčby.
• Pohybová aktivita: Podle přehledu sedmi studií, trvajících čtyři až čtrnáct týdnů a zahrnujících cvičení třikrát až pětkrát týdně, vedlo pravidelné cvičení ke zvýšení maximální spotřeby kyslíku, lepšímu výsledku v testu šestiminutové chůze a poklesu tlaku v jaterních žilách (v jediné studii, která tento parametr měřila).

Ve studiích nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky pohybové léčby.

Jak mohu cirhóze předcházet?

Možnosti prevence cirhózy nebo snížení jejího rizika zahrnují:

• Vyhýbat se kouření
• Vyhýbat se alkoholu nebo ho výrazně omezit: Muži by měli omezit příjem alkoholu na dva nápoje denně, ženy na jeden. Odhaduje se, že 75 až 80 procent případů cirhózy by bylo možné předejít zamezením zneužívání alkoholu. Jakmile se cirhóza rozvine, může být škodlivý i mírný příjem alkoholu, bez ohledu na původní příčinu onemocnění.
• Udržovat zdravou hmotnost: Pravidelný pohyb a vyvážená strava snižují riziko vzniku NAFLD.
• Dodržovat zásady hygieny: Snižují riziko infekcí. Hepatitida B a C se může přenést nechráněným pohlavním stykem nebo sdílením jehel. Rizikové skupiny (např. policisté, sociální pracovníci) se mohou nechat očkovat proti hepatitidě B. Proti hepatitidě C zatím vakcína neexistuje.
• Léčit a stabilizovat metabolické poruchy: Například vysoký krevní tlak, diabetes a vysoký cholesterol.
• Konzultovat užívané léky: Při poškození jater je vhodné informovat lékaře o všech lécích, včetně volně prodejných a bylinných přípravků, protože oslabená játra je nemusí správně metabolizovat.
• Léčit související onemocnění: Léčba onemocnění spojených s cirhózou zahrnuje cílenou terapii podle příčiny. Chronické infekce hepatitidou B a C se léčí antivirotiky, která virus přímo napadají. Autoimunitní hepatitida se zvládá pomocí imunosupresiv nebo kortikosteroidů. Hemochromatóza se obvykle řeší pravidelným pouštěním žilou, aby se snížila abnormálně vysoká hladina železa. Wilsonova choroba se léčí léky, které odstraňují nadbytečnou měď z organismu, například chelatačními látkami, penicilaminem, zinkem nebo trientinem.
• Pravidelné kontroly: Zahrnují sledování tekutin v těle, funkce ledvin, výskytu varixů a vývoje jaterního onemocnění – zvláště pokud už pacient jaterní poškození má.

–ete–