Po celá desetiletí znali „Projekt 981“ jen pekingské elity a hrstka západních analytiků, kteří zkoumají temná zákoutí neomezeného čínského medicínského výzkumu.
Tento zastřený projekt, posetý hvězdnými lékařskými kapacitami, se tváří jako cesta k dlouhověkosti – jako ta nejnovější z téměř století trvajících zdravotních výsad pro nejvyšší patra Komunistické strany Číny.
Dříve málo známý projekt se dostal na veřejnost letos poté, co mikrofony zachytily nehlídaný rozhovor čínského a ruského lídra, kteří probírali možnost prodloužení života pomocí vícenásobných transplantací orgánů – a zmínili i život dlouhý 150 let.
Když se vydáme po stopě tohoto tvrzení o 150 letech, narazíme na přední pekingskou vojenskou nemocnici a na Projekt 981. A když jdeme ještě dál, začínají znít poplašné zvony. Historie této nemocnice a dnes již odstraněné odkazy na „obnovu funkce orgánů“, upozorňují výzkumníci, mohou ukazovat na mnohem temnější příběh: nucené odebírání orgánů.
Boj se smrtí
Čínská státní televize 3. září zachytila nechtěné úvahy u zapnutého mikrofonu, když čínský vůdce Xi Jinping doprovázel své ruské a severokorejské protějšky na obří vojenskou přehlídku na náměstí Tchien-an-men v Pekingu.
„Dříve se lidé málokdy dožívali sedmdesáti, ale dnes jste v sedmdesáti pořád dítě,“ řekl Xi ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten — stejně jako dvaasedmdesátiletý Si — na to reagoval zmínkou o pokračujících transplantacích orgánů jako klíči k věčnému mládí.
„Odhady říkají, že v tomto století je šance dožít se 150 let,“ dodal Xi těsně předtím, než zvuk utichl.
Toto tvrzení o dlouhověkosti se vrací k jednominutovému propagačnímu spotu z roku 2019 představujícímu 301. nemocnici v Pekingu, špičkové vojenské zdravotnické centrum zaměřené na léčbu nejvyšších politických kruhů.
„Projekt 150letého života v boji proti smrti,“ nazývá jej hlas v reklamě.
Spot popisuje zdravotní systém budovaný desítky let, který kombinuje to nejlepší z tradiční čínské medicíny se západní technologií. V jednu chvíli hlas upozorňuje, že systém pro čínské elity je „vyzkoušený“ a prvotřídní a své tvrzení podkládá grafem, který ukazuje, že čínští představitelé přežívají své americké a britské protějšky nejméně o deset let.
Takto smělé prohlášení znepokojuje odborníky na lékařskou etiku.
„Nemoc není něco, co zapnete a vypnete jako vypínač,“ řekl pro Epoch Times Dr. Torsten Trey, výkonný ředitel organizace Doctors Against Forced Organ Harvesting. „Mluvit o tom, že zůstanete u moci a budete žít 150 let, je jedna věc. Ale jak by toho dosáhli?“
Orgány na přání
Právě na tuto otázku – „jak“ – se snaží odpovědět státem podporovaný Projekt 981.
Podle veřejných záznamů o této iniciativě vznikl v roce 2005 jako projekt 981 zdravotní péče směřované pro vůdce a navazuje na „více než 80 let rudé zdravotnické historie“. Jde o „pilotní program“ pod dohledem vojenských zdravotnických orgánů, jenž podle dřívějších popisů v čínském informačním depozitáři sdružuje „nejvyšší národní zdravotnické zdroje“ a špičkové lékařské talenty. Tyto popisy byly mezitím odstraněny.
Samotný název má symbolizovat prestiž.
Číslo devět je v čínštině homofonem pro „dlouhotrvající“ a číslo 81 odkazuje na vznik Lidové osvobozenecké armády 1. srpna. Osm a jedna dohromady tvoří další devítku – dvojitý odkaz na dlouhověkost, jak v roce 2016 vysvětlil zakladatel projektu, lékař Zhao Wei, dříve působící u nejvyššího vojenského velitelství, Ústřední vojenské komise.
Iniciativa 981 předepisuje pečlivou zdravotní péči prostřednictvím komplexních zdravotních prohlídek, jejichž rozsah se liší podle profese – u astronautů a vojenských pilotů jich může být až 150.
Prevence a odhalování problémů však mají své limity – s věkem orgány nevyhnutelně selhávají. A právě zde dává krátký propagační spot z roku 2019 jasnou odpověď: „obnovování funkcí orgánů“.
Tento výraz je jedním ze šesti hlavních zaměření programu a podle Treye může znamenat několik věcí: transplantace, medikaci či terapii kmenovými buňkami. Projekt však poskytl jen velmi skromné informace o tom, co je potřeba k dosažení cíle obnovy funkce orgánů. V zemi, kde existují dlouhodobé obavy z transplantací spojených se zneužíváním, ovšem již samotná zmínka o transplantacích vyvolává znepokojení.
Pohodlný cíl
První whistlebloweři varovali před systematickým nuceným odebíráním orgánů již v roce 2006 – rok poté, co byl spuštěn Projekt 981.
Jedna z nich, členka zdravotnického personálu v jedné nemocnici na severovýchodě Číny, řekla Epoch Times, že její bývalý manžel, neurochirurg, odebíral rohovky zadrženým praktikujícím Falun Gong a že jejich těla putovala rovnou do spalovny.
Nezávislý britský tribunál vedený žalobcem z válečných zločinů sirem Geoffreyem Nicem v roce 2019 potvrdil, že k nucenému odebírání orgánů docházelo v celé Číně pod dohledem státu a že „pravděpodobně hlavním zdrojem“ byli právě praktikující Falun Gongu.
Falun Gong přilákal do konce 90. let asi 70 až 100 milionů lidí. Od roku 1999 je jeho hnutí brutálně pronásledováno čínským komunistickým režimem. Praktikující každý den meditují, nekouří, nepijí alkohol a usilují o pokojnou mysl – zdravý životní styl, který podle odborníků činí jejich orgány vyhledávaným cílem pro transplantace.
Aby neohrozili své přátele a rodiny, řada praktikujících Falun Gong při zadržení policií odmítá uvádět své jméno. Bez úředních záznamů se tak následně stávají snadnou kořistí pro nelegální obchod s orgány, kde je utajení klíčové.
„V [Čínské lidové republice] existovala skupina dárců dostupná nemocnicím, od níž bylo možné získávat orgány podle poptávky,“ uvádí tribunál ve svém rozhodnutí. Čínské úřady, stojí dále v dokumentu, „nemají žádné potíže s tím připravit praktikujícím Falun Gongu jakýkoliv osud“, čímž se z nich stává připravený rezervoár dárců.
Jednou z osob propojených jak s odebíráním orgánů, tak s Projektem 981, je bývalý vysoký čínský funkcionář Bai Shuzhong, někdejší vedoucí zdravotnického oddělení logistické větve čínské armády.
V telefonátu s americkými utajenými vyšetřovateli v roce 2014 Bai přiznal, že odebírání orgánů praktikujícím Falun Gong bylo určené příkazem zeshora.
Po odchodu do důchodu v roce 2004 začal být Bai aktivní ve dvou celostátních lékařských asociacích pod dohledem Pekingu, které v letech 2013 a 2019 udělily Projektu 981 ocenění a podle čínských médií mu poskytly i další formy podpory.
„Mnoho orgánů“ vyměněno
Čínští představitelé uvažují o výměnách orgánů jako o možnosti omlazení života už od konce 70. let, kdy byl čínský transplantační průmysl teprve v plenkách.
Podle amerického čínskojazyčného magazínu, dnes známého jako China News Digest, odebrali v roce 1978 zdravotníci ledviny politickému vězni bezprostředně po jeho popravě. Orgány putovaly k dítěti vysoce postaveného úředníka trpícímu selháním ledvin.
Tato praxe se rozrůstala v utajení a vedení režimu přísně střežilo zdravotní dokumentaci politických elit. Přesto ojedinělé zprávy o transplantacích orgánů u politických hodnostářů v průběhu let prosakovaly ven.
V roce 2023 vzbudila pozornost smrt bývalého čínského náměstka ministra kultury Gao Zhanxianga poté, co nekrolog nechtěně prozradil, že měl vyměněno „mnoho orgánů“. Podle textu si sedmaosmdesátiletý Gao vyměnil tolik částí těla, že jednou žertoval, že „mnoho komponent už není jeho vlastních“.
Podobně jako Gao podstoupil i bývalý čínský ministr financí Jin Renqing transplantaci srdce, která mu umožnila znovu žít společenským životem – alespoň podle dnes již smazaného blogového příspěvku člověka, který byl jeho přítelem po dobu třiceti let.
Nemocnice 301
Archivní verze webu Projektu 981 ukazují, že jeho pekingské lékařské centrum má 11 oddělení, ta však nejsou uvedena jednotlivě, takže není možné posoudit, zda projekt přímo provádí transplantační operace.
Podle Treye to však nehraje zásadní roli – v síti spolupracujících zařízení je více než dost nemocnic, které mohou transplantace zajistit na doporučení. Projekt má stovky partnerských nemocnic; mnohé z nich jsou na seznamu sledovaných zařízení mezinárodních vyšetřovatelů kvůli podezřením ze zneužívání, zejména kvůli vysokému počtu transplantací. Patří mezi ně i nemocnice 301, oficiálně známá jako Ústřední nemocnice Lidové osvobozenecké armády v Pekingu, odkud pochází reklama z roku 2019, která znovu vzbudila pozornost poté, co Xi zmínil možnost dožít se 150 let.
Nemocnice 301 je největší vojenskou nemocnicí v zemi a slouží nejvyšším čínským představitelům a vojenským jednotkám.
Jižně od zahrady a vedle státního penzionu se nachází jižní budova – přísně střežené křídlo a hlavní místo, kam se uchylují vysoce postavení činitelé, když onemocní.
Ti stejní lékaři, kteří pečovali o komunistické vůdce, nyní pracují pro Projekt 981 a usilují o cíl dlouhověkosti.
V roce 2011 zajistila nemocnice 301 transplantaci jater pro Wang Yinga, ředitele policejního úřadu, který dohlížel na lokální potlačování Falun Gongu v této oblasti. Podle čínských státních médií byl režimem vyzdvihován jako „vzorový příklad“.
Doba mezi hospitalizací a operací byla kratší než tři měsíce.
Po zákroku Wanga navštívil náměstek ministra veřejné bezpečnosti Yang Huanning, aby předal pozdravy od svých nadřízených, a uvedl, že nemocnice poskytla „prvotřídní technologické a lékařské podmínky“ a že „příslušné politické a právní orgány“ provedly „veškeré přípravy, které byly v jejich silách“, uvedla čínská média.
Jedním z funkcionářů, kteří na Wangovu operaci dohlíželi, byl Zhou Yongkang, tehdy třetí nejmocnější muž v Číně, kterého Peking po jeho pádu spojil s nelegálními praktikami v oblasti odebírání orgánů.
Podle zdroje dobře obeznámeného s čínským zdravotnickým systémem, který radí vysoce postaveným čínským představitelům, mají čínští funkcionáři k orgánům přístup „na vyžádání“, kdykoli je potřebují. Dotyčná osoba požádala o anonymitu ze strachu z odplaty.
„Ochrana vůdců“
Historie projektů zaměřených na posilování zdraví a prodlužování života sahá téměř k samotným počátkům Komunistické strany Číny.
Už na konci 20. let, kdy se mladé hnutí snažilo přežít během občanské války, měli čínští komunisté vlastní nemocnici určenou k ošetřování nejvyšších představitelů.
Krátce po převzetí moci v roce 1949 začaly komunistické úřady provozovat cca 40hektarovou farmu (v oblasti zvané tzv. Jadeitový jarní kopec) obsluhovanou vojáky, která zásobovala vysoké funkcionáře čerstvými mléčnými produkty a zeleninou, uvádí čínský státní historický magazín. Tato oblast, běžně označovaná jako „zadní zahrada“ čínské politiky, je domovem soukromých vil vysoce postavených armádních velitelů.
Podle článku farma pěstovala i vzácné a mimo sezónu dostupné potraviny, které měl první předseda strany Mao Zedong obzvlášť rád – například bezsemenné melouny, jež se na komerční trh dostaly až koncem 90. let.
V 60. a 70. letech bylo mezi vysokými komunistickými funkcionáři oblíbeným „tonikem“ vstřikování krve mladých vojáků, jak napsal Li Zhisui, Maoův osobní lékař, který mu sloužil 22 let. Svou memoárovou knihu publikoval v USA v roce 1994 – v Číně je zakázaná.
A ať už byla nejnovější módní vlna v honbě za dlouhověkostí jakákoli, jedno téma zůstávalo stále stejné: vládnoucí elita měla vždy přednost.
Podle čínských médií mají komunističtí kádři přístup k bezplatné špičkové zdravotní péči na VIP odděleních a ti nejvýše postavení mají dokonce specializovaný tým nutričních expertů, který rozhoduje o tom, co budou jíst.
V roce 2006 citovala čínská státní média bývalého náměstka ministra zdravotnictví, který tehdy uvedl, že čtyři pětiny čínských zdravotnických výdajů slouží 85 milionům členů Komunistické strany Číny. Po celostátní kritice však své tvrzení zmírnil. Epoch Times nemůže tento údaj nezávisle ověřit.
„Ochrana vůdců“ je národní prioritou, řekl zdroj Epoch Times.
Kardiolog Ning Xiaowei, který pracoval na VIP odděleních velké čínské nemocnice, vzpomínal, že jeden náměstek provinčního činitele si kvůli zranění vyžádal ty nejlepší nemocnice z celé provincie.
Ning uvedl, že to byl učebnicový příklad toho, jak funguje hierarchie čínského komunistického systému. „Takzvaní služebníci lidu mají ve skutečnosti ve službě celou čínskou populaci,“ řekla Epoch Times.
Zvláštní zacházení s elitami se odráží i v datech.
Koncem 70. let, kdy se průměrná délka života v Číně pohybovala kolem 68 let, se nejvyšší komunističtí státníci dožívali konce sedmdesátky či osmdesátky, jak ukazuje analýza veřejných dat, kterou provedl Epoch Times.
Jedním z nejdéle žijících lidí v moderní historii Číny byl Zhang Lixiong, generálmajor Lidové osvobozenecké armády. Zemřel v dubnu 2024 ve věku 110 let.
Bývalý státní radní Song Ping, který je stále naživu, má již 108 let.
Udržet to v tichosti
Podle čínských mediálních článků a propagačních videí věnovaných programu tvoří státem podporovaný Projekt 981 zhruba desítka zdravotnických expertů, kteří dříve léčili vysoce postavené čínské představitele v nemocnici 301.
O projektu je známo jen velmi málo. Své první zdravotnické centrum otevřel v roce 2011, aby sloužil širší klientele – segmentu, který označuje jako „průmyslové elity“. Ačkoli uvádí, že disponuje třemi špičkovými laboratořemi pro genetické testy, experimenty s imunitními buňkami a pro regeneraci kmenových buněk i desítkami zdravotních resortů, neexistují k němu žádné jednotné oficiální webové stránky.
Poslední dostupná archivní verze takové stránky pochází z února 2019, tedy z doby několik měsíců předtím, než reklama dostala iniciativu do centra pozornosti. Na čínské platformě Douyin, sesterské aplikaci TikToku, se však objevuje celá řada nadšených popisů projektu.
„Jak je to zázračné? Průměrný věk našich klientů je 92,5 roku, 38 procent z nich je starších než 100 let,“ stojí v jednom příspěvku.
„Zdravý v 88; život dlouhý 150 let není žádný sen,“ uvádí další.
Mnoho dalších příspěvků zachycuje muže a ženy usmívající se před zarámovanými portréty elitních lékařů a komunistických vlajek, ukázky elegantně balených produktů a náhledy prezentací pro „VIP“ publikum.
V jednom klipu z listopadu 2021 ukazuje návštěvník třpytící se bazén obklopený zelenými keři a při prohlídce pobočky 981 na ostrově Hainan—tropickém letovisku na nejjižnějším cípu Číny—oceňuje „nejvyšší péči“.
„Na Hainanu budují obrovské množství zdravotnické infrastruktury,“ uvedl zdroj a dodal, že ji obsazují špičkovými západními odborníky na nemoci a dlouhověkost. Projekt prodlužování života je podle něj jednou z nejvyšších priorit režimu.
Členská základna projektu se do konce roku 2021 rozrostla na více než 3 700 lidí; mezi těmi, kdo jej podle videí využívají, jsou i miliardář a generální ředitel značky chytrých telefonů Xiaomi, nebo bývalý prezident státního výrobce audio technologií Guoguang Electronic.
Yuan Hongbing, politický insider s přístupem k vysokým stranickým představitelům, popisuje projekt jako „vylepšenou verzi“ předchozích zdravotnických programů režimu.
„Je to pro stranu zlatý důl,“ řekl Epoch Times.
Zároveň podle něj projekt vytváří vlastní ekosystém: poskytuje péči starším funkcionářům a zároveň navazuje spojenectví s politickými a společenskými elitami, což režimu dodává legitimitu i v případě možných korupčních praktik, maskovaných jako zdravotní péče.
Roky růstu projektu se navíc kryjí se sérií cenzurních zásahů.
V době, kdy se Projekt 981 začal rozjíždět, zažíval čínský transplantační průmysl obrovský boom. Archivní záznamy ukazují, že čínské nemocnice se snažily lákat pacienty odvážnými reklamami, které na svých webových stránkách v červených tučných písmech a grafy se strmými křivkami prezentovaly prudce rostoucí počty transplantací.
Všechny tyto propagační materiály z webů následně však zmizely pod tlakem mezinárodní pozornosti.
V roce 2019 čínští internetoví cenzoři stáhli nemocniční reklamu během jediného dne s odůvodněním, že „nesprávně používá jméno či obraz vládních institucí a představitelů“.
Od té doby ze zmínek o Projektu 981 zmizel i prvek zaměřený na „funkce orgánů“.
Podobný osud potkal i nedávný záznam z nehlídaného mikrofonu – video bylo z čínského internetu odstraněno a licenční práva u mezinárodních tiskových agentur stažena.
Neprůhlednost čínského politického systému činí takové zásahy ještě pozoruhodnějšími, uvedl Trey. „Kdyby to bylo bezvýznamné, nechali by to být,“ řekl.
Místo toho však „přešli do režimu utajení“.
Boj se smrtí
Nefrolog dr. Richard Amerling, bývalý prezident první americké lékařské organizace, která se veřejně postavila proti nucenému odebírání orgánů v průmyslovém měřítku v Číně, uvedl, že představa režimu ochotného obětovat nevinné životy pro vlastní prospěch ho naprosto děsí.
„Nemají nic, co by připomínalo síť pro sdílení orgánů jako máme tady; elita má samozřejmě absolutní prioritu, že? Proč by tomu tak nebylo?“ řekl Epoch Times.
„Tihle lidé mají absolutní moc, takže jejich systém získávání orgánů je navržen tak, aby je udržel při životě. Je to naprosto ďábelské.“
Pro komunistický režim, který nade vše cení svou vládu, je to však jen součást fungování systému, uvedl čínský whistleblower Dr. Zheng Zhi. V 90. letech se podílel na odebrání oční bulvy ve vojenské dodávce a o několik let později viděl, jak vojenský důstojník slíbil vysokému činiteli „čerstvou“ ledvinu od praktikujícího Falun Gong.
Co nejdříve začínalo jako tajná „vojenská mise“ během jeho chirurgických let, se podle něj rozrostlo daleko za hranice toho, co si svět dokáže představit.
„Tohle už dávno není tajemství,“ řekl Epoch Times. „Jenže nikdo se neodváží o tom otevřeně mluvit.“
Mentalita ateistického režimu se podle Treye vyznačuje lhostejností k lidskému životu a tendencí posouvat hranice ve snaze dosáhnout svých cílů.
„Lidské tělo v podstatě berou jako předmět – jako auto – a orgány prostě mění stejně jako díly v autě,“ řekl.
Na rozdíl od automobilových součástek však lidské orgány není možné donekonečna vyměňovat, upozornil Dr. Andreas Weber, zástupce ředitele evropské pobočky organizace Doctors Against Forced Organ Harvesting.
Chirurgické zákroky poškozují cévy, které spojují transplantovaný orgán s tělem příjemce, a toto poškození se postupně kumuluje, vysvětlil.
„Čím víc na těch cévách operujete, tím dříve selžou,“ řekl.
Léky potlačující imunitu, které musejí příjemci orgánů užívat, je navíc činí náchylnými k virům, jako je covid-19 – faktor, který mohl podle dřívějších vyjádření odborníků pro Epoch Times přispět k úmrtí někdejšího náměstka ministra kultury.
V programu dlouhověkosti také vidí Trey ještě něco, co čínští komunističtí vůdci nahlas neříkají: strach ze smrti.
„Když žijí, mají všechno,“ řekl. „Když zemřou, nemají nic. Takže s tím chtějí bojovat.“
Na této zprávě se podíleli Luo Ya, Jan Jekielek a Xu Xiuhui.
–ete–
