Asi 600 mil (zhruba 965 kilometrů) nad Zemí obíhá satelitní konstelace, která přenáší data rychlostí světla.
To je vize Declana Ganleyho: tzv. Outernet, soběstačná datová archa ve vesmíru, která má sloužit jako záložní internet a hostit v sobě tu nejdůležitější globální digitální komunikaci.
Každá současná globální komunikační síť – včetně Starlinku – podle Ganleyho prochází internetem, jakousi „děravou veřejnou dálnicí“, která je plná škodlivých hrozeb. Ganley, generální ředitel telekomunikační společnosti Rivada Networks, tvrdí, že právě tato zranitelnost činí současnou infrastrukturu problematickou.
Oproti tomu Outernet je „zcela soběstačný“: signál zůstává ve vesmíru a cestuje mezi satelity propojenými laserovými spoji přímo k uživatelům – bez nutnosti využívat tradiční pozemní infrastrukturu.
Je to podle něj „zásadní změna pravidel“ – nejrychlejší síť, která dnes existuje, a garantuje datovou suverenitu, uvedl v rozhovoru pro Epoch Times.
Jenže aby dobyl oblohu, vede Ganley na Zemi tvrdý právní boj.
Jeho protivníkem je Komunistická strana Číny, která označila vesmír za novou hranici globální dominance.
Po třech letech těchto bitev a také po zhruba 160 právních výměnách Ganley říká, že pokračuje dál.
„Budeme bojovat (proti) každé žalobě, kterou Číňané podají, tak jako doposud,“ uvedl. „A všechny je vyhrajeme – stejně jako je vyhráváme dosud.“
Podporovaný technologickým miliardářem Peterem Thielem a s kontraktem na služby pro americké námořnictvo, Outernet má vypustit 600 satelitů na začátku roku 2026. A podle Ganleyho čínský režim intenzivně pracuje na tom, aby k tomu nedošlo. Jeho protivníci podle něj naznačili, že o rozhodování v této právní válce „se jedná až na nejvyšší úrovni“.
Pokud čínské úřady takovou síť nemohou vlastnit, tak ‚chtějí zajistit, aby ji neměl nikdo jiný,‘ uvádí Ganley.
Ganley má osobní zájem na tom, aby Outernet široce pronikl do světa. Ono totiž argument pro druhou páteř globálního internetu je skutečný. Podmořské kabely, které propojují moderní civilizaci, jsou ze své podstaty zranitelné. Pokud by se někdo rozhodl tyto kabely přerušit, internet přestane fungovat.
V takové globální nouzi by datová síť, která přežije, měla nevyčíslitelnou hodnotu.
Pokud čínské úřady takovou síť nemohou vlastnit, „chtějí zajistit, aby ji neměl nikdo jiný,“ řekl Ganley.
A proto je pro Peking nejlepší strategií „zabít ji v kolébce“.
Cenné frekvenční pásmo
Bitva začala v malém evropském Lichtenštejnsku.
Již v roce 2018 – před hlavními mezinárodními konkurenty, jako je Starlink – si tamní malá firma zajistila obtížně dostupná povolení pro rádiové frekvence, která jí poskytla přednostní přístup ke Ka-pásmu, ceněnému pro širokou šířku pásma nezbytnou pro vysokorychlostní satelitní komunikaci.
Německý satelitní startup Kleo Connect si tato práva pronajal v rámci projektu na vypuštění 300 až 600 satelitů na polární oběžnou dráhu. Tím přizval ke spolupráci čínskou státní společnost Shanghai Spacecom Satellite Technology (SSST) a výměnou za financování jí přenechal 10procentní podíl.
Brzy se však objevil rozkol, ještě než se projekt posunul dál. Čínský subjekt během jediného roku zvýšil svůj podíl na 53 procent. SSST navíc vypustila v Číně dva testovací satelity bez jakékoliv konzultace s německou stranou, což posílilo podezření, že čínští partneři využívají licence k prosazování vlastních zájmů v Číně.
Do příběhu vstoupila Rivada v roce 2022. V té době se původní neshody mezi oběma stranami vyhrotily v geopolitický spor.
Ganley se spojil s Němci a firmu z Lichtenštejnska koupil, čímž vytrhl cenné frekvenční povolení z čínských rukou. Na základě návrhu německých zakladatelů jeho tým vytvořil obchodní plán a technické inovace pro to, co je dnes známé jako Outernet.
Ganley uvedl, že čínským akcionářům nabídl odkup jejich podílů.
A oni nejenže odmítli, řekl, ale v reakci „spustili právní válku v plné síle“.
SSST přitom hraje zásadní roli v čínských ambicích vesmírného závodu.
Společnost založená v roce 2018 za podpory města Šanghaje je stoupající hvězdou čínského satelitního průmyslu. V současnosti vyvíjí síť zvanou SpaceSail (Qianfan), čínskou odpověď na Starlink.
Tento mega-projekt, výrazně propagovaný čínskými státními médii, má k říjnu na orbitě již více než 100 satelitů a uzavřel smlouvy na rozvíjejících se trzích od Kazachstánu po Brazílii.
Vybudování satelitního internetu označila Čína za národní prioritu v aktuálním pětiletém plánu. Úřady očekávají, že roky 2026 až 2030 budou klíčovým obdobím expanze. A právě SSST má být jedním z hlavních tahounů tohoto úsilí.
100 satelitů
Projekt čínské megakonstelace SpaceSail vypustil k říjnu více než 100 satelitů.
Setkání v Paříži
Několik měsíců poté, co získal frekvenční licence, oslovil Ganleyho na satelitním veletrhu v Paříži vysoce postavený čínský podnikatel. Podle Ganleyho přiletěl z Číny výhradně kvůli němu.
O tři dny později se sešli na Place Vendôme. Když se procházeli kolem neoklasicistního náměstí, muž obhajoval právní kroky, které proti Rivadě podnikli. Řekl, že nejde o nic osobního, a že Ganleyho považuje za velkého vynálezce – „neobvyklý talent“, jak si Ganley vzpomíná.
Rivada na veletrhu sháněla kapitál. Muž mu nabídl 7,5 miliardy dolarů, aby se stal jejich partnerem. A kdyby Ganley na návrh kývl, získal by 50procentní podíl – více než dost na financování projektu Outernet.
Muž pak ale předložil své podmínky. Projekt by startoval z Číny za použití u nich vyráběných satelitů. Služba by okamžitě pokryla Čínu, Asii, Latinskou Ameriku a Evropu. Ganley by si mohl ponechat část provozu v Německu, zatímco zbytek by probíhal v Číně.
Muž to neřekl nahlas, ale podle Ganleyho bylo sdělení nepřímé a jasné:
„Pokud to neuděláte, váš život bude mizerný. Právní tlak se zvýší a postaráme se o to, aby se tento projekt neuskutečnil.“
Ganley se rozhodl odejít.
Cukr a bič
Poté následovala „tsunami žalob, které byly bezdůvodné, naprosto nevyhratelné a svou absurdností téměř komické,“ uvedl Ganley.
Jedna ze stížností podle něj obviňovala Rivadou z krádeže duševního vlastnictví.
„Je to pravý opak pravdy, její přesná negace,“ řekl.
Podle Ganleyho jsou žalobci neúnavní. Podávali jedno odvolání za druhým, dokud soudce případ neuzavřel, a jednou dokonce žalovali kvůli sporu ve výši několika tisíc dolarů, přestože už samotné podání žaloby stálo mnohonásobně víc.
Právní náklady na obranu proti žalobám vedeným proti Rivadě, jemu osobně a jednotlivým zaměstnancům, už podle Ganleyho dosáhly 36 milionů dolarů – a dál rostou.
Ganley také uvedl, že jeho samotného i jeho kolegy sledovali neidentifikovaní lidé, kteří „vypadají jako Číňané“ a často nosí sluneční brýle.
Podle něj jde o klasickou hru „cukru a biče“.
„Ten bič, kterým vás tlučeme z jedné strany, může být zcela převážen mrkví, kterou před vámi máváme. Vezměte mrkev a bič přestane,“ popsal.
„Zatím jsme měli 36 milionů dolarů za bič. Mrkev jsme nevzali – a nikdy ji nevezmeme. A jim se to nelíbí.“
Globální výpadek
Podle Ganleyho je 36 milionů dolarů, které už padly na právní obranu, „kapka v moři“ ve srovnání se skutečnou hodnotou Outernetu jako záložní vrstvy ke kabelové digitální infrastruktuře.
Podle americké vlády proudí – podobně jako krev tepnami – více než 95 procent mezinárodních dat zhruba 500 optickými kabely na dně oceánů. Díky nim mohou lidé komunikovat odkudkoli na světě.
Jenže tyto životně důležité informační tepny jsou také křehké. Špatně odložené těžké vybavení, vlečená kotva nebo rybářská síť je mohou poškodit či přetrhnout.
36 milionů dolarů
Právní náklady společnosti Rivada dosáhly 36 milionů dolarů a dál rostou, uvedl Ganley.
A to nemluvě o úmyslné sabotáži.
Více než deset let zdokonalují státní i armádní instituce v Číně přesné, levné a efektivní postupy, jak podmořské kabely lokalizovat a přerušit. Jedna univerzita si dokonce podala patent na řešení pro „nouzové“ přeřezání kabelů.
V uplynulých dvou letech byla řada podobných incidentů připisována právě Číně. Patří mezi ně ochromení taiwanských telekomunikačních kabelů, poškození komunikačních linek v Baltu a zničení plynovodu a dvou přilehlých optických kabelů spojujících Finsko a Estonsko.
K vyvolání chaosu přitom není zapotřebí státní aktér typu Číny, „ale Čína to bezpochyby dokáže,“ uvedl Ganley.
Jakmile přestanou fungovat podmořské kabely, selže vše, co je na nich závislé – smartphony, televize, letecká doprava, anebo i zásobování potravinami.
Ganley tvrdí, že režim je na takovou situaci připraven. Peking by si podle něj vytvořil zásoby všeho potřebného a zachoval si kontinentální pozemní síť, než by svět odřízl.
„Za šedesát milionů dolarů lze vyřadit globální síť podmořských kabelů,“ řekl. „Tak žalostně zranitelná ta infrastruktura je – je prostě tak rozsáhlá, že ji nelze ochránit celou.“
„Duše, za kterou nesu odpovědnost“
Ganley říká, že se už velmi brzy rozhodl, že v komunistické Číně nikdy nebude podnikat.
„Mám duši, za kterou nesu odpovědnost,“ uvedl.
Nyní sedmapadesátiletý britsko-irský podnikatel v oboru telekomunikací působí v bezdrátové technologii od svých 19 let, kdy odjel do Sovětského svazu hledat podnikatelské příležitosti.
Byla to říše zla a kořenem toho zla byl marxismus a komunismus – a aby se člověk dostal na vrchol takové organizace, musel prodat vlastní duši.
Declan Ganley,
CEO, Rivada Networks
„Mou univerzitou bylo sledovat kolaps komunismu ve východní Evropě a Sovětském svazu,“ řekl.
Pracoval po celém území – v Moskvě, Lotyšsku, Litvě i na Sibiři – a na vlastní oči viděl výsledky 70 let sovětského komunismu, od potěmkinovských vesnic až po kostely přeměněné na věznice.
„Byla to říše zla a kořenem toho zla byl marxismus a komunismus – a aby se člověk dostal na vrchol takové organizace, musel prodat vlastní duši,“ uvedl.
V následujících letech proudily západní firmy do Číny. Uzavíraly partnerství s místními podniky a výměnou za přístup na čínský trh předávaly technologie.
Podle Ganleyho se však nesnažily „dobýt Čínu“ – naopak se ony samotné stávaly zajatci.
„Kapitalisté nám prodají provaz, na kterém je pověsíme. To řekl Lenin. A my jsme nejenže ten provaz prodávali, my jsme ho čínským komunistům přímo dávali – a oni na něm teď věší nás a naše ekonomiky,“ prohlásil.
„Přesunuli jsme průmyslovou základnu do Číny. Udělali jsme naše energie mnohem dražší než energie v Číně. Na zlatém podnose jsme jim předali dominanci v datových sítích – a teď chtějí i Outernet.“
Ganley řekl, že by „raději všechno spálil“, než aby projekt předal Číně.
„Někdy je to osamělé místo,“ poznamenal. „Kavalérie dlouho nepřijde – pokud vůbec přijde – a jste v tom sami.“
Přesto Ganley tvrdí, že vsází na dlouhodobou hodnotu odvahy.
„Jsem římský katolík a věřím, že se nakonec budu zodpovídat poslednímu soudci za to, co udělám nebo neudělám,“ uvedl.
–ete–
