Komentář
Declan Ganley, irský telekomunikační podnikatel, plánuje vesmírnou alternativu k současnému internetu, aby snížil závislost na zranitelných podmořských kabelech. Na začátku roku 2026 chce uvést do provozu 600 satelitů – takzvaný Outernet.
Ve vzdálenosti přibližně 600 mil (asi 966 kilometrů) od Země má v budoucnu obíhat soustava satelitů, která bude přenášet data pomocí laseru téměř rychlostí světla. Přesně to je vize Declana Ganleyho: Outernet – autonomní datová archa ve vesmíru, která ochrání klíčové globální komunikační struktury a bude fungovat jako záložní internet.
V současnosti všechna globální komunikační síťová propojení – včetně Starlinku – běží přes běžný internet. Tato digitální „veřejná dálnice“ je podle Declana Ganleyho, generálního ředitele telekomunikační společnosti Rivada Networks, prostupná a vystavená mnoha rizikům.
Outernet má tento problém obejít. Systém by byl zcela autonomní: data by zůstala ve vesmíru a prostřednictvím satelitů propojených laserovými spoji by byla předávána přímo uživatelům, bez jakéhokoli kontaktu s pozemní infrastrukturou.
Tím by vznikla nejrychlejší dostupná síť s úplnou datovou suverenitou – skutečný průlom, zdůrazňuje Ganley pro anglickou verzi Epoch Times.
160 právních sporů
Aby mohl svůj cíl ve vesmíru uskutečnit, vedl Ganley už tvrdý právní boj. Jeho protivníkem je Komunistická strana Číny, která vnímá vesmír jako novou frontovou linii pro prosazování globálního vlivu.
Po třech letech a zhruba 160 soudních sporech Ganley zdůrazňuje, že ustoupit nehodlá. „Budeme napadat každou žalobu z Číny, stejně jako dosud,“ řekl. „A všechny je vyhrajeme – stejně jako doposud.“
S podporou technologického miliardáře a zakladatele PayPalu Petera Thiela a s kontraktem s americkým námořnictvem plánuje Rivada uvést na začátku roku 2026 do provozu celkem 600 satelitů Outernetu.
Podle Ganleyho se čínský režim intenzivně snaží tomu zabránit. Jeho protivníci naznačili, že rozhodování v těchto právních sporech „sahá až do nejvyšších úrovní“.
Ganley má silný zájem na tom, aby se Outernet rozšířil po celém světě. Zároveň je obhajoba druhého internetového „páteřního systému“ přesvědčivá: podmořské kabely, které tvoří základ moderní globální komunikace, jsou ze své podstaty zranitelné. Pokud by je sabotoval škodlivý aktér, mohlo by dojít k rozsáhlému výpadku internetu.
V takovém případě by mělo síťové řešení, které něco podobného dokáže překonat, nevyčíslitelnou hodnotu. Pokud toto síťové propojení nemohou ovládat čínské úřady, „chtějí zajistit, aby ho nevlastnil nikdo jiný“, říká Ganley.
Pro Peking se proto zdá být nejúčinnější strategií projekt udusit už v zárodku.
Cenné spektrum
Spor začal v malém evropském knížectví Lichtenštejn.
Ještě než začali působit velcí mezinárodní konkurenti jako Starlink, získala v roce 2018 malá společnost s názvem Kleo Connect v Lichtenštejnsku těžko dostupná povolení k rádiovým frekvencím. Ta jí zajistila prioritní přístup k pásmu Ka – frekvenčnímu rozsahu s vysokou šířkou pásma, který je kvůli vysoké datové kapacitě velmi žádaný a pro vysokorychlostní satelitní komunikaci nezbytný.
Tento v Německu sídlící satelitní startup tím získal práva na projekt, který počítal s vybudováním soustavy 300 až 600 satelitů na polárních oběžných drahách.
Pro financování přizvalo vedení společnosti jako partnera státem řízený čínský podnik Shanghai Spacecom Satellite Technology (SSST), kterému přenechalo deset procent svých podílů.
Ještě než projekt získal skutečný impulz, došlo k rozkolu. Během jediného roku zvýšila čínská strana svůj podíl na 53 procent.
K tomu navíc SSST bez konzultace s německými partnery vypustila v Číně dva testovací satelity – krok, který vyvolal podezření, že čínští spolupodílníci využívají získané frekvenční licence k prosazování vlastních strategických zájmů.
Rok 2022: Ganley společnost kupuje
Rivada vstoupila do dění v roce 2022. V té době už spor přerostl v geopolitický konflikt. Ganley se spojil s německými zakladateli a firmu – a s ní i frekvenční licence – odkoupil, aby je vyvázal z čínské kontroly.
Na základě původního návrhu konstelace pak jeho tým vypracoval obchodní plán a technické inovace pro dnešní Outernet.
Ganley uvedl, že čínským akcionářům nabídl odkup jejich podílů. Ti to však nejen odmítli, ale „v reakci přešli do ofenzivy vlnou soudních řízení“.
SSST hraje klíčovou roli ve strategických ambicích Číny v závodě o vesmír.
Společnost, kterou město Šanghaj založilo v roce 2018, se rychle stala stoupající hvězdou čínského satelitního průmyslu. V současnosti vyvíjí SpaceSail neboli Qianfan – čínskou odpověď na Starlink.
Čínský megakonstelační projekt, který státní média výrazně propagovala, vyslal do října více než 100 satelitů a uzavřel smlouvy v rozvíjejících se zemích od Kazachstánu po Brazílii.
Čína označila budování satelitního internetu za národní prioritu ve svém aktuálním pětiletém plánu. Úřady očekávají, že roky 2026 až 2030 budou rozhodujícím časovým oknem pro expanzi. A SSST je nyní klíčovým hráčem, který má tuto ambici naplnit.
Setkání v Paříži
Několik měsíců poté, co obdržel frekvenční licence, oslovil Ganleyho na satelitním veletrhu v Paříži vysoce postavený čínský podnikatel. Podle jeho slov přiletěl z Číny speciálně kvůli tomu, aby se s ním setkal.
O tři dny později se oba muži sešli na Place Vendôme. Když se procházeli po neoklasicistním náměstí, muž obhajoval právní kroky, které proti Rivadě podnikli, a vysvětloval, že nejde o nic osobního. Ganleyho dokonce považuje za skvělého vynálezce – „mimořádný talent“, jak si Ganley vybavuje.
Rivada byla na veletrhu v hledání investorů. Podnikatel mu pak předložil nabídku: 7,5 miliardy dolarů výměnou za vstup do projektu jako partner. Pokud by Ganley přijal, získal by podle jeho slov 50 procent podílů – více než dost na uskutečnění Outernetu.
Muž poté předložil své podmínky: celý projekt by se měl řídit z Číny a satelity by se měly vyrábět tam. Služba by okamžitě pokryla Čínu, Asii, Latinskou Ameriku a Evropu. Část činnosti by mohla zůstat v Německu, zbytek by se musel přesunout do Číny.
Neřekl to přímo, ale pro Ganleyho byla zpráva zcela jasná:
„Jestli s námi nepůjdete, váš život se zkomplikuje. Soudní spory se vyostří a postaráme se o to, aby se tento projekt neuskutečnil.“
Ganley nabídku odmítl – a odešel.
Cukr a bič
Následovala „vlna žalob, nepodložených a bez šance na úspěch, svou absurditou téměř karikaturních“, říká Ganley. Rivada byla mimo jiné obviněna z krádeže duševního vlastnictví. „Opak je pravdou,“ zdůraznil.
Žalobci byli mimořádně neústupní: jedno odvolání následovalo po druhém, dokud soudce každý jednotlivý případ neuzavřel. „Jednou dokonce podali žalobu ve věci v hodnotě pouhých několika tisíc dolarů – přestože samotné podání stálo mnohonásobně víc,“ uvedl Ganley.
Celkové náklady na obranu proti žalobám vedeným proti Rivadě, jemu osobně i jednotlivým zaměstnancům nyní dosahují 36 milionů amerických dolarů, dodal.
Ganley uvedl, že on i jeho kolegové byli opakovaně sledováni neznámými osobami, které „vypadaly jako Číňané“ a často nosily sluneční brýle. Podle něj šlo o klasickou hru na cukr a bič.
Celosvětový výpadek
Dosud vynaložených 36 milionů dolarů je podle Ganleyho jen „kapkou v moři“ ve srovnání se skutečnou hodnotou Outernetu jako záložního systému k dnešní kabelové digitální infrastruktuře.
Stejně jako krev proudící tepnami se podle údajů americké vlády přes asi 500 optických kabelů na mořském dně přenáší více než 95 procent všech mezinárodních dat. Tyto linky umožňují globální komunikaci.
Tyto životně důležité datové toky jsou však křehké. Už jen pohyb těžkého vybavení, kotva táhnoucí se po mořském dně nebo zachycené rybářské náčiní je může poškodit – nemluvě o cílené sabotáži.
Více než deset let vyvíjejí civilní i vojenské instituce v Číně přesné a cenově dostupné metody, jak podmořské kabely lokalizovat a přeřezat. Jedna čínská univerzita si dokonce podala patent na postup umožňující přerušení kabelů v nouzových situacích.
V uplynulých dvou letech bylo Číně přičteno množství případů přerušených kabelů – včetně poškození telekomunikačních vedení na Taiwanu, zásahů do spojení v Baltském moři a zničení plynovodu a dvou optických kabelů mezi Finskem a Estonskem.
K vyvolání chaosu přitom nemusí nutně dojít ze strany státního aktéra – „ale Čína by to klidně udělat mohla,“ říká Ganley.
Infrastruktura „děsivě zranitelná“
Pokud podmořské kabely vypadnou, zhroutí se vše, co na nich závisí: chytré telefony, televizní služby, letecký provoz, logistické i zásobovací řetězce.
Ganley je přesvědčen, že se režim připravil. Peking by si vytvořil zásoby a udržoval pozemní kontinentální síť, než by se od světa izoloval.
„Šedesát milionů dolarů stačí k tomu, aby se globální podmořské kabely vyřadily z provozu,“ říká. „Tak děsivě zranitelná tato infrastruktura je – je prostě příliš rozsáhlá a příliš rozvětvená na to, aby byla plně chráněna.“
Ganley svou duši neprodá
Ganley uvedl, že se už velmi brzy rozhodl nikdy nepodnikat v komunistické Číně. „Mám duši, za kterou nesu odpovědnost,“ vysvětlil.
Sedmapadesátiletý irský telekomunikační podnikatel, narozený ve Spojeném království, pracuje v mobilních komunikacích od svých devatenácti let. Tehdy se vydal hledat obchodní příležitosti do Sovětského svazu.
„Pro mě byla samotná světová zkušenost mojí univerzitou: sledoval jsem kolaps komunismu ve východní Evropě a v Sovětském svazu,“ řekl.
Marxismus, komunismus jako zdroj zla
Ganley působil v mnoha částech bývalé sovětské sféry vlivu – v Moskvě, Lotyšsku, Litvě i na Sibiři – a z první ruky poznal důsledky sedmdesáti let sovětské vlády: od Potěmkinových vesnic až po kostely přeměněné na věznice.
„Byla to říše zla a zdrojem tohoto zla byl marxismus – a komunismus –, systém, ve kterém jste museli prodat svou duši, abyste se v těchto strukturách dostali nahoru,“ řekl.
V následujících letech proudily západní společnosti do Číny. Prostřednictvím partnerství s místními firmami předávaly technologie a výměnou získávaly přístup na čínský trh. Podle Ganleyho však Západ Čínu „nedobyl“ – naopak se podniky staly závislými. Řekl:
„Kapitalisté nám prodají provaz, na kterém je pověsíme. To řekl Lenin. A my jsme ten provaz nejen prodali, my jsme ho čínským komunistům rovnou podali, aby nás a naše ekonomiky mohli uškrtit.“
Dále uvedl: „Přesunuli jsme svůj průmyslový základ do Číny. Nechali jsme své ceny energií vystoupat daleko nad ty čínské. Prakticky jsme jim na stříbrném podnose předali dominanci v datových sítích – a teď chtějí i Outernet.“
Ganley uvedl, že by projekt „raději spálil“, než aby ho odevzdal Číně. „Někdy je to velmi osamělá cesta,“ řekl. Často prý člověk zůstane úplně sám.
Přesto věří, že odvaha se v dlouhodobém horizontu počítá. „Jsem římský katolík a věřím, že se nakonec budu zodpovídat nejvyššímu soudci – za to, co dělám, i za to, co opomíjím,“ řekl.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–etg–
