Komentář
Čínská letadlová loď Fujian oficiálně vstoupila do služby 5. listopadu. Přesto věc státní agentura Xinhua oznámila až o dva dny později a obvyklá pekingská propaganda zcela chyběla. Slavnostní uvedení do provozu bylo viditelně omezené a čínské ministerstvo obrany se o něm na svém tiskovém brífinku ani nezmínilo.
Tak co se děje?
Nenápadné předání Fujianu
Xinhua 7. listopadu uvedla, že letadlová loď Fujian byla předána 5. listopadu v námořním přístavu v nejjižnější čínské provincii Hainan za účasti vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny) Xi Jinpinga. Avšak ceremonie byla překvapivě neokázalá.
Za prvé, samotná ceremonie byla výrazně menší.
Když Xi v roce 2019 uváděl do služby letadlovou loď Shandong v provincii Hainan – první v Číně postavenou domácí letadlovou loď – čínská média informovala, že se ceremonie zúčastnilo přibližně 5 000 příslušníků námořnictva a pracovníků loděnice. Tentokrát však dorazilo na slavnostní uvedení Fujianu jen něco málo přes 2 000 lidí.
Za druhé, dorazilo výrazně méně vysokých představitelů.
V roce 2019 Ximu dělali společnost přední představitelé KS Číny, včetně Ding Xuexianga, tehdejšího ředitele Kanceláře Ústředního výboru KS Číny, tehdejšího vicepremiéra Liu Heho a vicepremiéra He Lifenga. Vojenské vedení zastupovali tehdejší místopředseda Ústřední vojenské komise Zhang Youxia, tehdejší náčelník společného štábu Li Zuocheng a tehdejší velitel námořnictva Shen Jinlong, stejně jako Lei Fanpei, tehdejší šéf státní loděnice China Shipbuilding Group.
Tentokrát se však kromě Xiho objevili na civilní straně pouze člen stálého výboru politbyra Cai Qi a vicepremiér Zhang Guoqing. Vojenská delegace byla ještě menší: čínská státní média zmínila pouze nově povýšeného místopředsedu Ústřední vojenské komise Zhang Shengmina. Velitel námořnictva Hu Zhongming ani velitel Jižního velení Wu Yanan přítomni nebyli.
Za třetí, státní média událost záměrně potlačila.
Když byla uváděna do služby Shandong, propaganda byla okamžitá a nadšená. Avšak o uvedení Fujianu informovala státní média s dvoudenním zpožděním – a s minimálními pochvalami. Jediným technickým vyzdvihnutím bylo, že jeho elektromagnetický katapultovací systém je „světové úrovně“ – což samo o sobě něco vypovídá.
Americké námořnictvo má v provozu jedinou další letadlovou loď s elektromagnetickými katapulty – USS Gerald R. Ford. Tím, že Peking označuje Fujian za loď „světové úrovně“ místo tvrzení o nadřazenosti, naznačuje, že se Fordu nevyrovná. To pravděpodobně vysvětluje tlumený tón celé akce.
Ministerstvo obrany mlčí
Čínské ministerstvo obrany 7. listopadu uspořádalo pravidelnou tiskovou konferenci, ale v oficiálním přepisu se o uvedení Fujianu do služby před dvěma dny vůbec nehovořilo.
Dne 30. října se americký ministr války Pete Hegseth setkal s čínským ministrem obrany Dong Junem na jednání ministrů obrany ASEAN v Malajsii. V čínském prohlášení se uvádělo, že Dong zdůraznil „provádění dohod uzavřených na nejvyšší úrovni“, posilování „komunikace pro budování důvěry a snižování pochybností“ a podporu „přátelských interakcí mezi jednotkami na frontových liniích“ s cílem podporovat „mírovou koexistenci“. To je na hony vzdáleno obvyklé rétorice „vlčích bojovníků“, kterou čínská armáda běžně používá.
Přesto čínská armáda 6. listopadu předvedla demonstraci síly v Taiwanském průlivu, když do oblasti vyslala 38 vojenských letounů – což je během posledních let výrazně více než obvykle. Za normálních okolností by to byl ideální moment k propagandě spojené s uvedením Fujianu, aby Peking ukázal své sebevědomí. Nenápadnost celé akce tak naznačuje, že něco nesedí – možná skutečný technický stav letadlové lodě není zrovna důvodem k chlubení.
Co brzdí Fujian?
První dvě čínské letadlové lodě, Liaoning a Shandong, vycházely ze starých sovětských návrhů a postrádaly skutečné útočné schopnosti. Fujian představuje změnu směrem k americkému stylu letadlových lodí s rovnou, plnohodnotnou letovou palubou a elektromagnetickými katapulty pro zvýšení bojové síly. Zdá se však, že Čína výstavbu Fujianu uspěchala a tato letadlová loď může mít závažné slabiny.
Netestované elektromagnetické katapulty
Fujian byl původně navržen pro parní katapulty, ale poté, co americké námořnictvo přijalo na lodi Gerald R. Ford elektromagnetické systémy, Peking své plány náhle změnil. Xinhua 7. listopadu sdělila, že tuto změnu osobně nařídil Xi. To znamenalo přepracovat loď během stavby – tedy současně navrhovat, stavět i testovat. A to je vysoce rizikový postup.
Elektromagnetické katapulty Fujianu jsou zcela nové a neprověřené. Xinhua 22. září informovala, že tři stíhací letouny provedly na Fujianu starty a přistání, přičemž oznámila „počáteční operační schopnost plné letové paluby“ a oslavila „generační skok“ od „pobřežní obrany“ k „operacím na vzdálených mořích“. Avšak 7. listopadu už žádné z těchto odvážných tvrzení zopakováno nebylo. Katapulty byly testovány necelé dva měsíce, což nestačí k posouzení jejich spolehlivosti.
Pro srovnání, americká letadlová loď Gerald R. Ford vstoupila do služby v červenci 2017, první start s pomocí katapultu provedla o několik dní později a v testech pokračovala celé roky, přesto stále nedosahovala schopnosti provést 4 166 startů mezi selháními během operačních misí. Spojené státy označily Ford za loď s „počáteční operační schopností“ až v září 2022.
Čína dosud nezveřejnila žádný standard pro bezproblémové starty na Fujianu. Bez něj nelze letadlovou loď plně nasadit. Otázky mezi pozorovateli navíc vyvolává konstrukční volba umístit jeden z katapultů tak, že částečně zasahuje do přistávací zóny.
Zastaralý energetický systém
Americké jaderné letadlové lodě dokážou dodávat velké množství elektřiny pro elektromagnetické katapulty. Naproti tomu Fujian, který pohánějí konvenční parní turbíny, vyvolává pochybnosti o schopnosti držet krok s energetickými nároky. Čína stále používá parní turbíny, protože má potíže s domácí výrobou plynových turbín, a Spojené státy a jejich spojenci jejich prodej omezují.
Kdyby Fujian nerealizoval Xiho příkaz ke změně návrhu a zachoval by parní katapulty, turbíny by mohly dodávat potřebnou páru přímo. Přechod na elektromagnetické katapulty vyžaduje instalaci velkých generátorů, které mění páru na elektřinu, což zvyšuje pochybnosti o spolehlivosti. Kombinace špičkového katapultu a zastaralého energetického systému vytváří rozpor, který může Fujianu způsobit potíže.
Pochybnosti o Fujianu
Fujian údajně může nést stíhací letouny J-15T, stealth letouny J-35, letouny včasné výstrahy KJ-600 a pravděpodobně i stroje pro elektronický boj J-15D – tedy v zásadě kopírovat sestavu amerického námořnictva. Státem řízený portál China News tvrdí, že J-15T může odstartovat „plně natankovaný a vyzbrojený“ pro dálkové a masivní údery.
Starší J-15 mohly nést pouze čtyři střely vzduch–vzduch. Díky katapultům by měl J-15T zvládnout více a získat skutečnou útočnou kapacitu. Avšak protilodní střely, které mohou J-15 nést – jako YJ-62, YJ-83 nebo YJ-91 – jsou kopiemi sovětských konstrukcí, jsou pomalé a s krátkým dosahem, bez jakékoli převahy v námořním boji. Větší střely, jako YJ-12 nebo YJ-21, mohou být pro J-15 příliš těžké, nebo by mohl unést jen jednu, což by způsobilo problémy při startu a ztrátu schopnosti manévrového boje. Pro útoky na pozemní cíle může J-15 používat střelu KD-88, variantu YJ-83, která je však rovněž zastaralá. Úderná síla Fujianu se tak v dohledné době příliš nezlepší.
Stíhací letoun J-35, který je stealth strojem, čelí podobným problémům. Může nést stejné střely jako J-15T, ale v menším množství. Není jasné, zda se tyto střely vejdou do jeho vnitřní zbraňové šachty – nebo zda je omezen pouze na střely vzduch–vzduch. To znamená, že zatím nemusí mít schopnost stealth úderů.
Až Fujian nakonec vypluje, jeho bojová síla bude záviset na tom, jakou výzbroj mohou jeho letouny nést a jak často budou schopny startovat a přistávat. To bude skutečná zkouška.
Vlnový efekt v regionu
Přestože jsou její bojové schopnosti sporné, letadlová loď Fujian už nyní zvyšuje sázky pro sousední státy. Čína navíc zahájila stavbu čtvrté letadlové lodě, což dále zvyšuje geopolitické napětí v indo-pacifickém regionu.
Například Indie, která má ve službě dvě letadlové lodě, plánuje stavbu třetí. Dvě japonské vrtulníkové lodě třídy Izumo byly nyní upraveny pro provoz letounů F-35B. Indonésie uvažuje o vyřazené italské letadlové lodi a Jižní Korea zkoumá možnost výstavby vlastní letadlové lodě.
Zdá se, že čínské letadlové lodě – i když režim stále dohání ostatní a některé prvky kopíruje – odstartovaly námořní zbrojení v indo-pacifickém prostoru.
Na tomto komentáři se podílela Sophia Lam.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
