Studie navazuje na jiný výzkum, který naznačil, že více než jeden ze tří dospělých (37 procent) se obrátil na chatboty s umělou inteligencí kvůli podpoře duševního zdraví.
Téměř jeden z pěti (19 procent) jedenáctiletých až osmnáctiletých v Anglii, kteří používají umělou inteligenci (AI) místo hovoru s někým jiným, uvádí, že to dělá proto, že je to snazší než mluvit s reálnou osobou, jak ukázala studie zveřejněná 19. listopadu.
Analýzu provedla organizace OnSide pro čtvrtou zprávu mládežnické charity s názvem Generation Isolation, která se zabývá tím, jak mladí lidé tráví svůj čas.
Program Generation Isolation byl zahájen v roce 2022 po období pandemie covidu. Výkonný ředitel charity Jamie Masraff v předmluvě k nejnovější zprávě napsal, že „od té doby vykresluje Generation Isolation konzistentní obraz sociálního života mladých lidí jako čím dál více digitálního, často osamoceného a příliš často odtrženého od osobních zkušeností, které vytvářejí skutečný pocit sounáležitosti“.
Zpráva se zaměřila na různé oblasti života mladých lidí, včetně přátelství v digitální době, osamělosti, chytrých telefonů a umělé inteligence.
Průzkum proběhl online prostřednictvím agentury YouGov v Anglii v srpnu a září. Zjistil, že více než třetina (39 procent) jedenácti- až osmnáctiletých uvedla, že se obrátila na AI kvůli radě, společnosti nebo podpoře.
Na otázku, k čemu chatovací roboty nebo nástroje AI využívají, velká část odpověděla, že je používá pro praktické každodenní aktivity, například pomoc se školními úkoly (59 procent), získání informací, například o časech vlaků nebo programech kin (38 procent), nebo rady, jak něco udělat, například vaření (34 procent).
Menší – ale stále podstatná – část mladých se obracela na AI také s osobnějšími nebo vztahovými záležitostmi, například s pomocí ohledně pocitů či emocí (15 procent), radami týkajícími se přátelství (14 procent) nebo radami o duševním zdraví (11 procent). Více než desetina (12 procent) respondentů sdělila, že chatboty používala jako společnost, protože „si prostě chtěla s někým povídat“.
Na otázku, proč se obrátili na AI místo na člověka, konstatovalo 51 procent, že je to rychlejší; 35 procent, že to udělali ze zvědavosti; 35 procent, že jim to připadalo zábavné; a 19 procent, že je to „snazší než mluvit s reálnou osobou“.
Další důvody zahrnovaly anonymitu (13 procent), nechuť zatěžovat ostatní (10 procent), rozpaky nebo stud při probírání problému s dospělým (9 procent) a „absenci nikoho dalšího, s kým by si mohli promluvit“ (6 procent).
Šest procent uvedlo, že umělé inteligenci důvěřuje více než skutečnému člověku.
Další zjištění ve zprávě ukázala, že 76 procent mladých lidí tráví většinu svého volného času na obrazovkách, 34 procent zmínilo silné nebo velmi silné pocity osamělosti a 16 procent tráví většinu volného času o samotě.
Zatímco 53 procent uvedlo, že internet a sociální sítě přátelství usnadnily, 49 procent stále věří, že skutečné spojení vytváří čas strávený spolu v reálném světě.
Masraff řekl: „Tato zjištění společně odhalují rostoucí napětí v životech mladých lidí – mezi tím, co je snadné, a tím, co skutečně podporuje jejich pohodu. Online přátelství jsou bez námahy, ale mnoho z nich se cítí nejvíce propojeno při osobním setkání. Podpora od AI je okamžitá, ale není náhradou za důvěru, empatii a porozumění skutečného lidského rozhovoru.“
Umělá inteligence a duševní zdraví
Zpráva OnSide navazuje na další průzkum, který zjistil, že více než jeden ze tří dospělých (37 procent) se obrátil na AI kvůli podpoře duševního zdraví.
Tento průzkum si objednala organizace Mental Health UK, provedla jej agentura Censuswide a byl zveřejněn 18. listopadu. Zjistil, že mezi těmi, kteří chatboty používali, považovaly je dvě třetiny (66 procent) za přínosné a více než jeden ze čtyř (27 procent) popsal, že se cítil méně osamocený. Dvacet jedna procent sdělilo, že jim AI poskytla užitečné informace o zvládání sebevražedných myšlenek.
Organizace Mental Health UK však ve své zprávě upozornila na „vážná rizika“, která je podle ní nutné naléhavě řešit, protože chatboty byly rovněž označeny za zdroj škodlivých informací nebo způsobily, že se uživatelé cítili hůře.
Asi 11 procent uvedlo, že používání chatbotu „vyvolalo nebo zhoršilo příznaky psychózy, jako jsou halucinace nebo bludy“, a stejný podíl konstatoval, že se kvůli tomu cítil více depresivně nebo úzkostně. Devět procent zmínilo, že AI „vyvolala sebepoškozující nebo sebevražedné myšlenky“, a 11 procent uvedlo, že obdrželo od chatbotu škodlivé informace o sebevraždě.
Slyšení o škodlivosti chatbotů
Narůstají obavy o vztahy dětí v digitálním věku, zejména ve vztahu k sociálním sítím a umělé inteligenci.
Slyšení 16. září, které uspořádal americký Senátní justiční výbor, vyslechlo svědky k tématu škod způsobených chatboty. Mezi nimi byli tři rodiče, kteří řekli, že jejich děti byly chatboty poškozeny nebo přivedeny k sebevraždě.
Dne 6. listopadu bylo podáno sedm žalob proti vývojáři ChatGPT, společnosti OpenAI, a zakladateli firmy Samu Altmanovi s tvrzením, že chatbot byl manipulativní a přiměl více lidí k tomu, aby ukončili vlastní život.
Mluvčí OpenAI sdělil deníku Epoch Times, že společnost žaloby zkoumá, aby lépe pochopila jejich podrobnosti.
„Tato situace je nesmírně bolestná,“ vyjádřila OpenAI v písemném prohlášení. „Učíme ChatGPT rozpoznávat a reagovat na známky duševního či emočního strádání, deeskalovat konverzace a navádět lidi k podpoře v reálném světě. Nadále posilujeme reakce ChatGPT v citlivých situacích a úzce spolupracujeme s odborníky na duševní zdraví.“
Na této zprávě se podílel Rob Sabo.
–ete–
