Evropská unie možná bude muset přijmout další ochranná opatření proti rostoucím dovozům čínského průmyslového zboží. Na jednání Výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod to 14. července uvedl hlavní představitel Evropské komise pro vymáhání obchodních pravidel Denis Redonnet. Podle něj čelí evropský průmysl stále většímu tlaku zejména ve strojírenství a v oblasti elektrických a elektronických výrobků.
Redonnet sdělil, že mimořádné nástroje na ochranu obchodu mohou být „v jednotlivých případech oprávněné a nezbytné“ kvůli rostoucím objemům dovozu.
Současně oznámil, že Evropská komise zatím nezahájila žádné šetření ani neurčila konkrétní výrobky, na které by se mohly vztahovat cla nebo dovozní kvóty.
Později upřesnil, že Komise zaznamenává prudký nárůst dovozů u celních kapitol 84 a 85, které zahrnují strojní zařízení a širokou škálu elektrických a elektronických výrobků.
„Nyní už můžeme sledovat podle jednotlivých celních kódů prudké nárůsty dovozu, a to jak z hlediska objemu, tak cen, které vyžadují odpovídající reakci,“ uvedl.
Podle Redonneta jde o odvětví tvořící jádro evropské průmyslové základny, v nichž evropské společnosti tradičně úspěšně konkurují na světových trzích.
Ochranná opatření vedle jednání s Čínou
Evropská komise pokračuje v obchodních jednáních s Pekingem, zároveň si však ponechává možnost jednostranných obchodních opatření.
Redonnet sdělil, že samotná jednání k řešení strukturálních problémů ve vzájemných obchodních vztazích nestačí.
Podle něj bude EU pravděpodobně muset usilovat o omezení čínského exportu – a zároveň na své straně uplatnit „prvky jednostranné ochrany“.
Ochranná opatření se liší od antidumpingových a antisubvenčních cel, která Evropská unie na čínské výrobky uplatňuje poměrně často.
Antidumpingová a antisubvenční řízení se zaměřují na případy neférových cen nebo státní podpory.
Ochranná opatření naopak umožňují dočasně omezit dovoz v případě, že jeho náhlý nárůst způsobuje nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácím výrobcům, aniž by bylo nutné prokázat dumping či subvencování.
Podle unijních pravidel mohou tato opatření zahrnovat dodatečná cla, dovozní kvóty nebo celní kvóty.
Před zavedením trvalých opatření by však Evropská komise musela zahájit formální šetření a prokázat existenci nebo hrozbu vážné újmy.
Redonnet připomněl, že případný návrh Komise by musela podpořit většina členských států EU.
To může být obtížné, protože výrobci požadující ochranu jsou soustředěni jen v některých zemích, zatímco podniky v jiných státech těží z levnějších dovážených součástek a zařízení.
Podle něj budou muset členské státy dospět ke společnému názoru na to, které části evropské průmyslové základny chtějí zachovat.
Obchodní deficit s Čínou zůstává téměř rekordní
Redonnetova vyjádření přicházejí v době, kdy se obchodní deficit EU s Čínou přibližuje historickému maximu.
Podle Eurostatu v roce 2025 EU dovezla z Číny zboží v hodnotě 559 miliard eur, zatímco vývoz do Číny dosáhl pouze 200 miliard eur. Obchodní deficit tak činil 360 miliard eur, což představuje druhou nejvyšší hodnotu v historii po roce 2022.
Redonnet upozornil, že od roku 2015 se objem obchodního deficitu zvýšil přibližně pětinásobně, zatímco jeho hodnota se více než zdvojnásobila.
Předběžné údaje Eurostatu za období leden až duben 2026 ukazují, že dovoz z Číny vzrostl meziročně o čtyři procenta na přibližně 192 miliard eur. Vývoz EU do Číny naopak klesl o 5,5 procenta na zhruba 62 miliard eur.
Obchodní deficit za první čtyři měsíce roku se tak meziročně zvýšil o 9,4 procenta na zhruba 130 miliard eur.
Evropská komise usiluje o omezení čínského exportu
Redonnet přičítá obchodní nerovnováhu strukturálním rysům státem řízené čínské ekonomiky. Zmínil zejména politiku upřednostňující průmyslovou výrobu před spotřebou domácností, státem podporovaný kapitál, omezený přístup zahraničních firem na čínský trh a klesající ceny čínských průmyslových výrobců.
Podle něj Čína představuje přibližně 37 procent světové průmyslové výroby, ale pouze 13 procent celosvětové spotřeby.
Čínský model hospodářství je proto podle Redonneta stále více závislý na exportu, který má absorbovat přebytečnou průmyslovou produkci.
Vznikající tlak označuje za „globální makroprůmyslovou výzvu“, nikoli za problém omezený pouze na obchodní vztahy mezi EU a Čínou.
EU požaduje lepší přístup na čínský trh
Evropská unie zároveň usiluje o lepší přístup evropských výrobků na čínský trh.
Mezi požadavky Bruselu patří možné snížení cel a odstranění netarifních překážek, které se týkají léčiv, zdravotnických prostředků, kosmetiky a zemědělských produktů.
Redonnet uvedl, že Brusel může rovněž požadovat přímé závazky k nákupu evropského zboží v odvětvích spojených s veřejnými zakázkami nebo se státem kontrolovaným obchodem.
Jednání navazují na spuštění Mechanismu konzultací mezi Čínou a Evropskou unií v oblasti obchodu a investic, který 29. června zahájili evropský komisař pro obchod a hospodářskou bezpečnost Maroš Šefčovič a čínský ministr obchodu Wang Wentao.
Podle Redonneta se rozhovory zaměřují na čtyři hlavní oblasti: vyrovnání obchodních a investičních vztahů, kontrolu vývozu, ochranu práv duševního vlastnictví a reformu Světové obchodní organizace (WTO).
Podle čínského shrnutí jednání se obě strany shodly na snaze vytvořit vyváženější hospodářské vztahy.
Prohlášení však neobsahovalo žádné konkrétní cíle týkající se objemu dovozu, snížení cel, změn v systému subvencí ani jiných konkrétních opatření.
Na tiskové konferenci 14. července se k novému konzultačnímu mechanismu vyjádřil také mluvčí čínské celní správy Lü Daliang. Na dotaz ohledně obchodních vztahů mezi EU a Čínou však neuvedl žádné konkrétní opatření, které by se Čína zavázala uskutečnit.
Jednání budou pokračovat do říjnového přezkumu
Redonnet oznámil, že představitelé EU a Číny se ještě před koncem července setkají, aby porovnali obchodní statistiky včetně údajů, které Brusel spojuje s neobvyklými obchodními toky a prudkým růstem dovozu.
V polovině srpna plánuje bilanční jednání na úrovni náměstků ministrů se svým čínským protějškem a začátkem září by mohl odcestovat do Pekingu k dalším rozhovorům.
Podle Redonneta by měl Maroš Šefčovič začátkem září rovněž jednat s ministrem Wangem, než začátkem října zamíří do Pekingu, aby vyhodnotil dosavadní průběh jednání.
–ete–
