PAŘÍŽ – Po několikaměsíční práci zveřejnil kulturní, vzdělávací, komunikační a sportovní výbor francouzského Senátu informační zprávu věnovanou „šedým zónám informací“ v digitálním prostoru. Dokument, který obsahuje desítky doporučení, včetně těch namířených na údajné dezinformace a manipulace, byl výborem 8. července jednomyslně schválen.
Dokument, který v Lucemburském paláci představil předseda senátní kulturní komise Laurent Lafon, se výslovně zaměřuje na velké internetové platformy, influencery a nové způsoby využívání umělé inteligence. Výbor s ním přichází před prezidentskými volbami v roce 2027.
Zpráva obsahuje 53 doporučení, z nichž několik by se již na podzim mohlo proměnit v návrh zákona. Cílem návrhů má být lépe regulovat informace na internetu a chránit demokracii, aniž by se zasahovalo do obecného rámce svobody tisku.
Výbor zároveň upozorňuje, že se v digitálním prostoru stále více prolínají profesionální zpravodajství, názorový obsah, propaganda i dezinformační kampaně, což podle něj usnadňuje domácí i zahraniční manipulaci veřejné debaty.
Observatoř dezinformací s citlivě vymezenými pravomocemi
Zpráva konkrétně navrhuje např. zřídit nezávislou observatoř dezinformací. Fungovala by podobně jako státní agentura Viginum, která se zabývá domácími informačními manipulacemi, a využívala by podněty občanské společnosti i výzkumných institucí.
Úkolem observatoře by bylo už v období před volbami upozorňovat platformy na „závažné ohrožení kvality informací“ a vyzývat je, aby upravily své algoritmy nebo „zneviditelnily uživatele, který se provinil“.
Navrhovaný systém by rovněž počítal s možností obrátit se na Národní komisi pro kontrolu kampaně prezidentských voleb (CNCCEP) a na regulační úřad Arcom. V souvislosti s tímto by se počítalo s navýšením personální kapacity.
Senátoři zároveň chtějí častěji využívat předběžná soudní opatření, která podle francouzského volebního zákoníku umožňují do 48 hodin nařídit odstranění nepravdivých informací šířených v době voleb uměle, automatizovaně a ve velkém rozsahu.
Nové vymezení pojmu „dezinformace“
Na evropské úrovni dokument doporučuje, aby byl v Nařízení o digitálních službách (DSA) jasně definován pojem „dezinformace“, a aby byla rizika rozdělena podle vzoru nařízení o umělé inteligenci na „nízké riziko“, „vysoké riziko“ a „nepřijatelné riziko“.
Navrhuje také zpřesnit rozdíl mezi pojmy „malinformace“, „dezinformace“ a „poruchy informačního prostředí“ a označit některé druhy obsahu za zvlášť citlivé, například klimatické či zdravotnické dezinformace.
Členové výboru rovněž doporučují, aby Evropská komise uložila velkým platformám využívajícím AI stejné povinnosti, jaké platí pro „velmi velké platformy“. Zároveň zastávají názor, že tito aktéři – jak samotné platformy, tak poskytovatelé LLM – nesou skutečnou redakční odpovědnost vzhledem k nastavení svých algoritmů.
Zároveň ale zdůrazňují, že změny mají vycházet ze stávajících zákonů a posílit transparentnost, odpovědnost i možnosti obrany, nikoli vytvářet „ministerstvo pravdy“, které by rozhodovalo o tom, co je pravda a co lež.
Platformy, média a redakční odpovědnost
Senátní zpráva upozorňuje, že občané stále častěji získávají informace prostřednictvím internetových platforem, zejména mladší generace, přestože obsahu na nich příliš nedůvěřují. YouTube, TikTok, Instagram a další sociální sítě se tak staly hlavními kanály šíření informací, aniž by podléhaly stejným povinnostem jako vydavatelé tisku nebo televizní stanice.
Francouzští senátoři navrhují přísnější regulaci platforem pro sdílení videí prostřednictvím povinnosti upřednostňovat „služby obecného zájmu“ (SIG), ať už jde o veřejnoprávní audiovizuální média, tisk, nebo v budoucnu uznávané tvůrce zpravodajského obsahu.
Zároveň chtějí, aby regulační úřad Arcom mohl vydávat stanoviska k přeshraniční koncentraci médií při uplatňování evropského nařízení o svobodě médií (EMFA).
Žurnalistika, influenceři a „kvalitní informace“
Podle zprávy se tradiční tisk dostává pod stále větší ekonomický tlak, protože většinu reklamních příjmů získávají velké internetové platformy. Navrhuje proto reformu Komise pro publikace a tiskové agentury (CPPAP) a zavedení přísnějších kvalitativních kritérií pro vydavatele.
Senátoři zároveň chtějí lépe specifikovat postavení zpravodajských influencerů a tvůrců internetového obsahu. Navrhují jejich finanční podporu, zapojení do podpůrných programů a při dosažení určité velikosti publika také uplatnění některých pravidel pro audiovizuální média.
Historické zkušenosti se státní kontrolou informací
Zpráva obsahuje i řadu dalších doporučení. Týkají se především podpory tradičních médií a tvůrců zpravodajství, přísnější regulace internetových platforem, posílení boje proti kyberkriminalitě či lepší mezinárodní spolupráce při vyšetřování trestné činnosti na internetu.
Některé návrhy už nyní vyvolávají obavy z možného omezení svobody projevu. Kritici v této souvislosti připomínají dřívější zkušenosti Francie se státní kontrolou nad informacemi. Francie už ministerstvo informací měla. Vzniklo v roce 1940 za vichistického režimu a fungovalo i po druhé světové válce.
Přestože mělo být garantem svobody tisku, veřejnost mu přezdívala „ministerstvo cenzury“, protože zasahovalo do televizního zpravodajství. Po opakované kritice kvůli cenzuře a politickým zásahům bylo v 70. letech definitivně zrušeno. Zákon z roku 1986 následně stanovil pravidla pro fungování audiovizuálních médií a ochranu plurality názorů.
–etf–
