Snaha Ministerstva zdravotnictví centralizovat péči do velkých fakultních nemocnic může ohrozit dostupnost a kvalitu péče v regionech, varují malé nemocnice. Tempo i rozsah centralizace některých výkonů a odborností s sebou přináší riziko, že menší nemocnice v regionech budou mít existenční problémy a pacienti budou muset za péčí cestovat mnohem dál.
Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) včera vyzvala v otevřeném dopise ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), aby se o centralizaci zdravotnictví vedla odborná diskuze a našel se vyvážený model. Asociace zastupuje 125 regionálních nemocnic.
„Přehnaná míra centralizace péče ohrožuje podle našeho názoru i zkušeností z praxe dostupnost zdravotnictví a budoucnost regionálních nemocnic,“ uvádí v dopise předseda asociace Michal Čarvaš.
Resort zdravotnictví v polovině dubna oznámil, že od příštího roku budou nádory jícnu, jater či slinivky a další náročné výkony na těchto orgánech operovat pouze specializovaná centra. V současné době přitom zhruba pětinu pacientů operují v jiných nemocnicích, uvádí Zdravotnický deník. U rakoviny prostaty má plná centralizace nastat v roce 2030.
AČMN kvituje koncentraci vysoce specializovaných výkonů, kterých se ročně provede málo, ale vadí jí centralizace tam, kde je zákroků mnohem víc. „Ministerstvo zdravotnictví totiž začalo prosazovat nejen centralizaci ojedinělých výkonů nebo těch, kterých se u nás realizují desítky (např. operace jícnu) nebo nižší stovky ročně (např. operace slinivky či konečníku), ale také výkonů, kterých se v České republice provedou tisíce (např. operace prostaty),“ píše se v dopise.
To podle Čarvaše výrazně omezí dostupnost péče v regionech, oslabí menší nemocnice a zhorší podmínky pro pacienty. Pro ty to bude znamenat, že budou muset cestovat za operací o desítky kilometrů dál a také déle čekat kvůli přeplnění kapacit vybraných center.
Menší nemocnice: Zvládneme to i samy
Některé operační výkony se podle asociace soustředí do velkých fakultních nemocnic, které jsou řízeny státem a také lépe placeny za zákroky, zatímco menší nemocnice jsou z péče uměle vytlačovány.
„Místo racionálního vyhodnocování kvality a objemu poskytovaných výkonů dochází k tlaku na plošné omezování smluvních výkonů pro ty nemocnice, které danou péči dlouhodobě a kvalitně poskytují, často za nižších nákladů a nižších úhrad, zato blíže k pacientům,“ namítl Čarvaš s tím, že i regionální pracoviště mají dostatečnou technologickou vybavenost na operace.
V Česku podle něj existuje řada nemocnic, které každoročně realizují desítky operací prostaty, ledvin nebo varlat a disponují zkušenými týmy i odpovídajícím technickým zázemím. Teď by však dle nových pravidel tyto zákroky provádět nemohly, protože nemají zvláštní statut.
„Odebírat těmto nemocnicím možnost poskytovat takovou péči, například proto, že nemají statut komplexního onkologického centra (KOC), které aktuálně zveřejněná Výzva na centra vysoce specializované onkourologické péče vyžaduje, nepřináší pacientům žádný prokazatelný užitek v řešení jejich mnohdy akutního stavu,“ řekl předseda asociace.
Dodal, že mnoho regionálních nemocnic a regionálních onkologických center již v současné době velmi dobře s KOC spolupracuje, a díky této spolupráci dokáže pacientům nabídnout řešení i brzký termín operace, který by sama o sobě KOC zajistit nemohla.
Personální devastace a dvourychlostní zdravotnictví
Čarvaš poukázal také na to, že část pacientů, jako jsou onkologičtí pacienti, senioři, zdravotně postižení nebo sociálně slabší občané, není ochotna nebo schopna cestovat za zdravotní péčí do vzdálených center ve velkých městech. Této skupině pacientů proto podle něj centralizace péče spíše uškodí.
Menší nemocnice mají rovněž strach, že opatření oslabí odborný potenciál zařízení, což sníží atraktivitu regionálních nemocnic pro mladé lékaře, kteří chtějí získávat zkušenosti v širokém spektru operačních výkonů.
„Z pracovišť poskytujících v současné době komplexní péči se mohou stát zařízení omezená pouze na základní operativu. Jejich atraktivita (finance, prestiž) pro absolventy fakult výrazně klesne,“ píše se v dopisu ministrovi. Takový model podle asociace povede k „personální devastaci“ a nemožnosti nahradit odcházející personál novými mladými lékaři.
Ministerstvo se pro Zdravotnický deník vyjádřilo k tématu s tím, že regionální nemocnice budou nadále zajišťovat naprostou většinu péče, včetně diagnostiky, předoperační přípravy, následné léčby a dlouhodobého sledování pacientů, přičemž specializovaná centra budou provádět jen náročnější výkony. „Smyslem změn není, aby pacienti za veškerou péčí cestovali do velkých center, ale aby ty nejnáročnější operace probíhaly tam, kde jsou pro ně nejbezpečnější a kde mají nejlepší předpoklady pro úspěšnou léčbu,“ uvedl resort.
Čarvaš však vyzývá k diskuzi o smysluplné míře centralizace místo nucení pojišťoven k vypovídání smluv na výkony v nemocnicích, které je zvládají v potřebné kvalitě. I s rostoucím výskytem onkologických onemocnění to podle něj není rozumný krok. Navrhuje proto minimálně na přechodnou dobu přiznat některé vybrané výkony určené pro specializovaná centra také některým regionálním onkologickým centrům a „sledovat, zda obstojí odborně, počtem výkonů, pružností objednávacích termínů k operacím i nižšími náklady.“
Stínový ministr zdravotnictví za ODS, Štěpán Slovák, pro Epoch Times uvedl, že centralizaci vysoce specializované péče jednoznačně podporuje, ale uznává i řadu validních připomínek Asociace českých a moravských nemocnic. „Centralizace musí být smysluplná, datově podložená a nesmí bezdůvodně oslabovat kvalitní regionální nemocnice ani zhoršit dostupnost péče mimo velká města,“ napsal.
„Pokud mají regionální nemocnice pocit, že s nimi Ministerstvo zdravotnictví změny dostatečně nekomunikuje, je třeba to brát vážně a rozhodně to nepodcenit. Tak zásadní změny se nemohou dělat pouze administrativně od stolu,“ napsal s tím, že rozhodovat musí výsledky péče, zkušenost pracoviště, personální a technické zajištění, kapacity center, čekací doby a skutečná dostupnost pro pacienty.
