Vědci nacházejí mikroplasty a nanoplasty v lidském mozku, krvi i orgánech. Nové výzkumy naznačují možná zdravotní rizika i cesty, jak expozici omezit.
Ještě před několika lety byly mikroplasty považovány především za ekologický problém oceánů a vodních toků. Dnes se však stále více ukazuje, že nejde pouze o otázku životního prostředí. Nejnovější studie naznačují, že plastové částice pronikají do lidského organismu mnohem hlouběji, než se dříve předpokládalo.
Zatímco první výzkumy se soustředily na jejich přítomnost v pitné vodě nebo potravinách, novější práce přinášejí důkazy o jejich výskytu v krvi, placentě, játrech, ledvinách a dokonce i v mozkové tkáni. Vědci současně upozorňují, že skutečné zdravotní důsledky zřejmě teprve začínáme chápat.
Studie (1) shrnuje potenciální dopad nano- a mikroplastů na lidské zdraví.
Jak se mohou plastové částice dostat do mozku
Člověk přijímá mikroplasty a nanoplasty především potravou, pitnou vodou a vdechováním vzduchu. Většina větších částic projde trávicím traktem a je vyloučena z těla. Největší pozornost však budí nanoplasty – částice menší než jeden mikrometr.
Tyto částice jsou natolik malé, že mohou pronikat střevní stěnou do krevního oběhu. Některé experimentální studie naznačují, že mohou překonávat i hematoencefalickou bariéru chránící mozek. Přehledové práce uvádějí, že nanoplasty vykazují schopnost pronikat do různých orgánů včetně mozku, jater a ledvin.
Mozek obsahuje více plastů než jiné orgány
Jedním z nejdiskutovanějších objevů posledních let je práce publikovaná v časopise Nature Medicine. Výzkumníci analyzovali vzorky mozku, jater a ledvin, odebrané při pitvách.
Výsledky ukázaly, že koncentrace mikroplastů a nanoplastů byla v mozkové tkáni sedmkrát až třicetkrát vyšší než v ostatních sledovaných orgánech. Převládal zejména polyetylen – plast běžně používaný při výrobě obalů a plastových lahví. Autoři současně zaznamenali trend rostoucího množství těchto částic v průběhu posledních let.
Studie (2) přinesla přímé důkazy o hromadění mikroplastů v lidském mozku.
Co dnes víme o zdravotních dopadech
V současnosti neexistuje jednoznačný důkaz, že by mikroplasty byly přímou příčinou konkrétních lidských nemocí. Narůstá však počet studií, které spojují jejich přítomnost s biologickými změnami v organismu.
Laboratorní experimenty ukazují, že mikroplasty a nanoplasty mohou vyvolávat oxidační stres, podporovat zánětlivé reakce a ovlivňovat buněčnou komunikaci. Některé práce naznačují možné souvislosti s poruchami metabolismu, poškozením DNA nebo změnami střevního mikrobiomu.
Studie (3) shrnuje aktuální poznatky o vlivu mikroplastů na lidské zdraví.
Souvislost s neurodegenerativními chorobami?
V médiích se objevily spekulace o možném vztahu mezi mikroplasty a onemocněními jako Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Vědecké důkazy jsou však zatím velmi omezené. Některé studie sice zjistily vyšší koncentrace plastových částic v mozkové tkáni osob s neurodegenerativními onemocněními, to však samo o sobě neznamená příčinnou souvislost.
Vědci proto zdůrazňují, že je předčasné spojovat přítomnost mikroplastů v mozku s konkrétními nemocemi.
Nové směry výzkumu
Zajímavý směr představuje nedávno popsaná bakterie Leuconostoc mesenteroides CBA3656 z tradičního kimči. V laboratorních podmínkách a u myší dokázala zachytávat nanoplasty ve střevě a podporovat jejich vylučování. Pokud budou výsledky potvrzeny i v klinických studiích na lidech, mohlo by jít o první biologický přístup zaměřený na odstraňování nanoplastů z organismu.
Jak lze expozici omezit
Přestože věda zatím hledá způsoby, jak plastové částice z organismu odstraňovat, odborníci doporučují zaměřit se především na snižování expozice. Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že nejdůležitějšími kroky zůstávají zlepšování kvality pitné vody, omezení plastového odpadu a další výzkum zdravotních dopadů.
Některé studie naznačují, že významným zdrojem expozice mohou být plastové obaly potravin, jednorázové lahve a vysoce průmyslově zpracované potraviny. Výzkumníci proto doporučují preferovat skleněné nebo nerezové nádoby, omezovat ohřev potravin v plastových obalech a využívat kvalitní filtraci pitné vody tam, kde je to možné.
Současný stav poznání lze shrnout jednoduše. Mikroplasty a nanoplasty jsou dnes prokazatelně součástí lidského těla. Vědci stále intenzivněji zkoumají jejich vliv na zdraví, ale definitivní odpovědi zatím nemají. Jisté je pouze to, že množství plastů v životním prostředí i v lidském organismu roste a zájem o jejich možné zdravotní důsledky bude v příštích letech dále sílit.
