V Bruselu se setkala mezistranická skupina europoslanců, pracovníků různých politických stran, žurnalistů a právních expertů, aby diskutovali o možných negativních vlivech nařízení o digitálních službách (DSA) na svobodu projevu. Na přetřes přišel také projev amerického viceprezidenta J. D. Vanceho, v němž vyjádřil obavy nad potlačováním svobody projevu v Evropě.
Konference spolupořádaná minulý týden rakouskou nevládní organizací ADF International a europoslanci Stephenem Bartulicem (ECR, Chorvatsko) a Virginií Joronovou (Patrioti pro Evropu, Francie), nesla název „Digital Services Act a hrozby pro svobodu projevu”.
„DSA byla zamýšlena k ochraně digitálního prostoru, ne k jeho kontrole,“ prohlásila na konferenci Virginia Joronová a vyjádřila obavy nad způsoby jejího použití. „DSA, kdysi štít pro naše práva, přináši riziko, že se stane trojským koněm pro sledování a kontrolu.“
Podle Joronové přemýšlí Evropská komise společně s některými členy parlamentu nad DSA jako nad „politickým nástrojem kontroly projevu, částečně zaměřeného na platformy, jako jsou X, Facebook a Telegram“.
Svoboda projevu je na tomto kontinentu opět ohrožena takovým způsobem, jako tomu nebylo od dob noční můry evropských autoritářských režimů před několika desetiletími.
— Paul Coleman, ředitel ADF International
Paul Coleman, který se v oblasti práva specializuje na svobodu projevu a zastává místo výkonného ředitele křesťanské právní organizace ADF International prohlásil, že „svoboda projevu je na tomto kontinentu opět ohrožena takovým způsobem, jako tomu nebylo od dob noční můry evropských autoritářských režimů před několika desetiletími“.
Podle něho se stal internet „přední linií tohoto útoku na svobodu projevu v Evropě“ a k tomuto útoku, o kterém hovoří, má podle něho posloužit zejména zmiňovaný „zákon o digitálních službách“.
Coleman také prohlásil, že nařízení DSA „není“ z hlediska práva slučitelné se „závazky na ochranu svobody projevu“.
Europoslanec Bartulica ve svém projevu upozornil, že „nenávistné projevy“, které chtějí politici prostřednictvím DSA „řešit“, je „nemožné definovat“ jako právní pojem. Obává se také, že za „nenávistný projev“ by mohly být dokonce označovány citace z křesťanského písma, což by vedlo k potlačování svobody víry a myšlení.
Jako příklad uvedl případ finské poslankyně Päivi Räsänenové, která „před šesti lety zveřejnila na síti X obrázek biblického verše a vyjádřila své křesťanské názory na sexualitu“. V důsledku toho byla „trestně stíhána za údajné ‚nenávistné projevy‘ a ve dvou soudních procesech byla jednomyslně zproštěna viny“.
Státní zástupce se však znovu odvolal a nyní je projednává finský Nejvyšší soud. Podle Bartulici by mohlo DSA přispět k uplatňování legislativy týkající se takzvaných „nenávistných projevů“ v celé EU „podle tohoto jednoduchého principu: Pokud je něco považováno za nezákonné na jednom místě, může to být nezákonné na všech místech“.
Vance miluje Evropu dost na to, aby říkal pravdu o svobodě projevu, míní novinář.
Na akci vystoupil také americký novinář a autor bestsellerů Rod Dreher, který je přítelem amerického viceprezidenta J. D. Vance. Uvedl, že po Vanceově projevu v Mnichově se ho lidé ptali, zda viceprezident Vance nenávidí Evropu. Podle Drehera naopak Vance „miluje Evropu natolik, že mluví pravdu o její cenzurní krizi“.
Dodal, že Vance se staví proti „cenzorské vládnoucí třídě v Evropě“ a, že „elity raději potlačují diskusi o nespokojenosti a jejích zdrojích“ a označují takovou diskusi za „nenávistné projevy“, než aby uznaly „vážné problémy, které trápí jejich společnosti“.
Dreher doporučil, aby se lidé „odmítli účastnit jakýchkoli akcí, kde nelze mluvit pravdu,“ a dodal, že se za pravdu bude muset opět bojovat. „Připravte se na to, že budete za pravdu trpět,“ řekl Dreher.
Coleman ve svém projevu dále uvedl, že „svoboda projevu je zaručena článkem 11 Listiny EU, článkem 10 Evropské úmluvy o lidských právech a článkem 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech“.
Podle ředitele ADF tyto dokumenty, včetně judikatury Evropského soudu pro lidská práva, „musí být jakékoli omezení svobody projevu v demokratické společnosti přiměřené a nezbytné“.
„A tak mohou a měly by být vzneseny vážné otázky, zda je DSA slučitelná s těmito závaznými závazky na ochranu svobody projevu,“ dodal Coleman.
