Nařízení o digitálních službách Evropské unie (DSA) ukládá online platformám, jako jsou Google a Meta, povinnost bojovat proti dezinformacím a prokazovat soulad s pravidly.
Kodex postupů Evropské unie proti dezinformacím, který byl začátkem letošního roku začleněn do Nařízení o digitálních službách (DSA), se od 1. července stal právně závazným v rámci práva EU. DSA je rozsáhlý legislativní rámec unie pro digitální služby.
V únoru EU formálně schválila začlenění původně dobrovolného Kodexu osvědčených postupů proti dezinformacím z roku 2022 do DSA, čímž z něj učinila povinný kodex chování.
Nově je kodex právně vymahatelný pro firmy, které EU označila jako „velmi velké online platformy“ (VLOP) a „velmi velké online vyhledávače“ (VLOSE) – mezi něž patří Google, Meta, TikTok a Microsoft.
Od 1. července musí tyto platformy prokazovat soulad se zákonnými povinnostmi při prevenci dezinformací a jejich úsilí musí být auditovatelné. První zprávy o transparentnosti mají být předloženy na začátku roku 2026.
Opatření podle Evropské komise zahrnují mimo jiné omezování finančních pobídek pro šiřitele dezinformací – například zajištění, aby nezískávali příjmy z reklamy – a rozšíření „ověřování faktů na všechny členské státy EU a do všech jazyků“ a zajištění, aby platformy „důsledněji využívaly ověřování faktů ve svých službách“, uvádí Evropská komise.
Americká právnická organizace ADF International s náboženským zaměřením, uvedla 1. července v příspěvku na sociální síti X, že EU učinila „významný krok ke zpřísnění online cenzury, když proměnila ‚Kodex osvědčených postupů proti dezinformacím‘ v povinnou součást Nařízení o digitálních službách“.
ADF konstatovala, že Nařízení o digitálních službách „ohrožuje svobodu projevu po celém světě a musí být zrušeno“.
Porušení této legislativy může vést k vysokým pokutám – až do výše 10 procent ročního celosvětového obratu společnosti při prvním porušení. V případě opakovaných porušení se pokuta může zvýšit až na 20 procent.
Větší platformy čelí podle DSA přísnějším pravidlům a povinnostem než menší služby.
Spojené státy se chystají uvalit 50procentní clo na zboží dovážené z Evropské unie; toto clo má podle plánu vstoupit v platnost 9. července.
Administrativa Donalda Trumpa naznačila střet s Evropou ohledně regulace velkých technologických firem. Představitelé administrativy sdělili, že zákony a regulace EU omezují svobodu projevu.
„Mám určité obavy ohledně přístupu, který Evropa zaujímá, zejména v souvislosti s DSA (Nařízení o digitálních službách EU),“ řekl předseda americké Federální komise pro komunikace Brendan Carr v březnu na veletrhu Mobile World Congress v Barceloně ve Španělsku.
V únoru americký viceprezident J. D. Vance odsoudil moderování obsahu na summitu o umělé inteligenci v Paříži a označil ho za „autoritářskou cenzuru“.
Americký prezident Donald Trump ve svém příspěvku na platformě Truth Social, v němž 27. června oznámil přerušení obchodních jednání s Kanadou, naznačil, že legislativa je předmětem diskuse.
Trump uvedl, že Washington ukončil jednání se svým severním sousedem, a jako jeden z důvodů uvedl, že Ottawa „oznámila, že zavede daň z digitálních služeb na naše americké technologické společnosti, což je přímý a očividný útok na naši zemi“.
„Zjevně kopírují Evropskou unii, která udělala totéž a s níž o tom právě také jednáme,“ doplnil.
Evropská unie však zmínila, že její zákony nejsou předmětem vyjednávání.
„Naše legislativa není na stole. Není předmětem vyjednávání, a to samozřejmě zahrnuje i naši digitální legislativu,“ poznamenal mluvčí Evropské komise Thomas Regnier na každodenní tiskové konferenci v Bruselu 30. června.
V reakci na doplňující otázku Regnier řekl: „Naše legislativa nebude změněna. [Nařízení o digitálních trzích] a DSA nejsou součástí obchodních jednání se Spojenými státy.“
Dodal, že Komise, která funguje jako výkonná složka bloku 27 zemí, si přeje obchodní dohodu a zůstává optimistická ohledně dosažení dohody s Washingtonem do termínu 9. července.
Podporovatelé balíčku DSA tvrdí, že Trumpova cla by neměla odradit EU od tvrdšího postupu vůči technologickým firmám.
V článku, který společně napsali technologičtí experti Jakob Ohme, LK Seiling a Claes H. de Vreese, se uvádí, že evropští lídři musí chránit DSA.
Článek, který byl zveřejněn v březnu na webu TechPolicy.Press, zmiňuje, že Evropská komise musí „pokračovat ve vymáhání Nařízení o digitálních službách a zintenzivnit své úsilí – být rychlejší a razantnější“.
„Z pohledu organizací občanské společnosti, nevládních organizací, vědců a vlád, které dlouhodobě pracovaly na vytvoření rámce DSA, je chybné využívat ho jako vyjednávací kartu v geopolitických střetech,“ napsali autoři.
V květnu Evropská komise postoupila Českou republiku, Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko Soudnímu dvoru Evropské unie za to, že účinně nezavedly DSA.
Zákon se obvykle zaměřuje na velké platformy jako Google a Meta, ale členské státy, které nezavedou jeho ustanovení, mohou rovněž čelit právním krokům ze strany Komise.
Ve svém prohlášení ze 7. května Komise kritizovala těchto pět zemí za to, že nejmenovaly nebo nezmocnily národního koordinátora pro digitální služby (DSC), což jsou zástupci odpovědní za dohled, prosazování a monitorování zákona.
„Polsko neustanovilo ani nezmocnilo DSC k plnění jeho úkolů podle DSA,“ uvedla Komise. „Ačkoli Česká republika, Kypr, Španělsko a Portugalsko každá jmenovaly DSC, neudělily jim potřebné pravomoci k vykonávání jejich úkolů podle DSA. … Vzhledem k tomu, že členské státy nepřijaly nezbytná opatření, Komise se rozhodla postoupit je Soudnímu dvoru Evropské unie.“
Na této zprávě se podílel Guy Birchall.
–ete–
