Zabedněné doly po celém světě jsou zrezivělými symboly toho, jak si Čína podrobila globální dodavatelský řetězec kritických nerostů.

Nyní by některé z těchto dolů – uzavřených nikoli proto, že by se vyčerpaly, ale kvůli čínskému nadbytku nabídky a cenovému dumpingu – mohly být znovu uvedeny do provozu. Trumpova administrativa totiž mobilizuje státy, aby společně narušily čínskou dominanci v dodavatelských řetězcích.

Zprovoznění nového dolu může trvat až 15 let. Podle odborníků by proto zakonzervované doly mohly posloužit jako včasná nouzová výplň.

Jenže samotná těžba rudy je jen polovinou úkolu. Když Spojené státy a širší Západ své doly opustily, tak se zároveň vzdaly i závodu o klíčové zpracovatelské technologie.

Konzultant pro důlní automatizaci z Arizony, Avadh Nagaralawala, uvedl, že znovuotevření dolů je „lákavou zkratkou“.

„Ložiska jsou ověřená, část infrastruktury stále existuje a časové harmonogramy mohou být kratší než při budování od nuly,“ napsal v e-mailu deníku Epoch Times.

Takovéto projekty podle něj zároveň „nesou silnou symboliku“.

Upozornil, že řada lokalit byla uzavřena kvůli klesající kvalitě rudy, vysokým provozním nákladům a odporu místních komunit vůči znečištění.

„Zůstává taková nepříjemná pravda: Západ chce více nerostů, ale méně dolů na vlastním území,“ uvedl.

Vzácné zeminy – skupina 17 kovů klíčových pro vše, od permanentních magnetů ve větrných turbínách po elektromotory v elektrických vozidlech – se obtížně těží a ještě obtížněji zpracovávají.

Většina zásadních technologií a know-how potřebného k jejich rafinaci se dnes nachází v rukou Číny, stejně jako rozhodující části dodavatelských řetězců.

Stejné tlaky dopadají i na další kritické minerály, jako je lithium, kobalt, nikl, grafit nebo měď, které tvoří základ výroby baterií i velké části moderní energetické soustavy.

V posledních měsících přivedla obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou otázku pekingské kontroly kritických nerostů do tzv. bodu zlomu.

V říjnu americká vláda oznámila dohody o kritických minerálech v hodnotě více než 10 miliard dolarů (asi 239 miliard Kč) s Austrálií, Kambodžou, Japonskem, Malajsií a Thajskem, aby posílila dodavatelské řetězce spojenců.

Prezident Donald Trump nedávno také uvedl, že Spojené státy do 18 měsíců ukončí svou závislost na Číně v oblasti vzácných zemin, a to v rámci „nouzového programu“.

Ministr financí Scott Bessent 1. listopadu prohlásil, že Čína „udělala skutečnou chybu“, když pohrozila omezením vývozu, což přimělo Spojené státy a jejich spojence urychleně hledat nové zdroje.

Dne 6. listopadu vláda přidala na seznam materiálů důležitých pro národní bezpečnost dalších deset surovin, mimo jiné měď a metalurgické uhlí.

Ani Brusel nezůstává stranou. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 25. října uvedla, že EU do konce roku představí nový plán na diverzifikaci evropských dodávek nerostů mimo Čínu.

Výzva je obrovská. Podle Troye Heye, výkonného ředitele globální těžařské společnosti MMG, kterou většinově vlastní China Minmetals, svět potřebuje během příštích 25 let přibližně 300 nových dolů jen k pokrytí současné poptávky.

„Víte, jak těžké je zprovoznit jeden důl, natož 300,“ řekl Hey 28. října na podnikatelské konferenci podle serveru News.com.au. Dodal, že potřebná infrastruktura, investice a odborné kapacity budou „řádově větší“, než co odvětví zažilo v uplynulých dvou desetiletích.

Uspané či pozastavené projekty

Napříč Spojenými státy, Austrálií, Kanadou a Evropou se nyní desítky dlouhodobě nečinných, nebo pozastavených těžebních projektů připravují na znovuotevření, případně jsou v aktivním přezkumu za tímto účelem, vyplývá z analýzy Epoch Times.

Jde o lokality, kde společnosti provádějí studie proveditelnosti, zajišťují povolení nebo shánějí financování pro obnovení těžby.

Ve Spojených státech se například znovu rozvíjí důl Stibnite v Idahu, kdysi klíčový zdroj antimonu během druhé světové války, a to s podporou vlády.

USA si také udržují významnou pozici díky dolu Mountain Pass v Kalifornii – jedinému plně integrovanému těžebnímu a zpracovatelskému provozu vzácných zemin v Severní Americe. V roce 2022 dodával přibližně 15 procent světové produkce.

300 dolů

Svět bude během příštích 25 let potřebovat přibližně 300 nových dolů jen k pokrytí současné poptávky, uvádí představitel jedné čínské těžební společnosti.

Provoz v kobaltovém dole společnosti Jervois Global v Idahu, jediném primárním kobaltovém dole ve Spojených státech, byl pozastaven poté, co Čínou kontrolované dodavatelské řetězce v Demokratické republice Kongo stlačily ceny pod ekonomickou únosnost.

V Austrálii nyní prochází rekultivací a přípravou na znovuotevření historický důl Mount Morgan, uzavřený od roku 1981. Podle deníku The Courier Mail byly v roce 2025 oznámeny nové investice, které mají obnovit těžbu na jednom z nejstarších zlatonosných míst v zemi.

V Severním teritoriu se buduje projekt Nolans Rare Earths, který kombinuje důl, zpracovatelský závod a separační zařízení.

Grafit je největší surovinovou složkou baterií do elektrických vozidel a Čína v současnosti rafinuje téměř veškerou světovou produkci bateriového grafitu.

V roce 2024 společnost BHP Group pozastavila své provozy na těžbu niklu ve státě Západní Austrálie s odkazem na kolaps cen způsobený nadprodukcí z Indonésie dominovanou Čínou.

Ve Švédsku zůstává grafitový důl Woxna v pohotovostním režimu, ale k obnovení těžby by vyžadoval zásadní investice. Grafit je největší surovinovou složkou baterií do elektrických vozidel a Čína v současnosti rafinuje téměř veškerou světovou produkci bateriového grafitu.

Ve Spojeném království byl v roce 2018 pozastaven provoz wolframového a cínového dolu Hemerdon (Drakelands) v Devonu, který obsahuje čtvrté největší ložisko wolframu na světě. Podle serveru Business Live však probíhají přípravy na jeho opětovné spuštění.

A v Irsku a jižní Evropě se přezkoumává či znovu uvádí do provozu několik dalších lokalit, mj. irský zinkovo-olověný důl Navan (Tara) a španělský wolframový důl Barruecopardo.

Proces opětovného otevření

Znovuotevírání starých dolů má své limity, uvedl zkušený geolog Darren Bahrey, zakladatel, prezident a generální ředitel společnosti StrategX Elements Corp., který má více než 30 let zkušeností s rozvojem těžby.

„Otevírání starých dolů dává smysl tam, kde je zřejmý ekonomický potenciál nebo přínos z hlediska sanace, ale skutečný posun přijde díky novému průzkumu v regionech, kde lze vývoj rychle začlenit do dodavatelského řetězce,“ řekl Bahrey deníku Epoch Times.

Skutečný nedostatek se týká našeho tzv. košíku kritických minerálů (nikl, vanad, měď, kobalt a grafit).

Darren Bahrey,
StrategX Elements Corp.

Upozornil, že „výrazným příkladem“ je Kanada, která po nedávné investici federální vlády ve výši 2 miliard dolarů (zhruba 48 miliard Kč) stojí v popředí.

„Nové doly a kapacity na zpracování budou nezbytné a vlády musí dát povolovací procesy na první místo, místo aby se z nich stávala úzká místa,“ uvedl.

„Skutečný nedostatek se týká našeho tzv. košíku kritických minerálů (nikl, vanad, měď, kobalt a grafit).“

Podle Bahreyho poptávka „jednoznačně roste“ a regiony, který stojí za pozornost, jsou obě Ameriky. (Severní Amerika a Jižní Amerika, pozn.)

Existuje také environmentální argument pro znovuotevírání dolů: opuštěné lokality mohou postupem času vypouštět rostoucí množství znečišťujících látek do řek a podzemních vod.

„Voda se může hromadit a stát se kyselou, odvaly (hromady vyvezené horniny, pozn.) mohou oxidovat a infrastruktura, jako jsou izolace nebo záchytné systémy, může postupně selhávat, pokud se o ně nikdo nestará,“ vysvětlil Bahrey.

„Omezený, dobře řízený provoz často znovu zavádí aktivní čištění vody, monitoring a záchytná opatření, což může v dlouhodobém horizontu vytvořit čistší a udržitelnější stopu, než ponechat lokalitu vystavenou samovolnému chátrání.“

Samotná těžba Čínu nezastaví

Steve Christensen, spoluzakladatel a generální ředitel Responsible Battery Coalition, řekl deníku Epoch Times, že těžební průmysl je dosavadnímu vedení prezidenta Trumpa vděčný. Dodal však, že samotné navyšování těžby neřeší problém čínské manipulace s trhem.

„Oni zaplaví trh levnými materiály, srazí cenu tak nízko, že na tom prodělají,“ uvedl. „Když se váš konkurent nestará o zisk, je velmi těžké mu konkurovat.“

Bob Bilbruck, zakladatel a generální ředitel konzultační společnosti Captjur a expert na těžební sektor, uvedl v e-mailu pro Epoch Times, že za Bidenovy administrativy, prostřednictvím Agentury pro ochranu životního prostředí, „bylo téměř nemožné rozšiřovat těžbu v těchto stávajících nebo zakonzervovaných dolech“.

Podle něj by měla vláda Donalda Trumpa „tyto doly převzít pod federální správu a otevřít je, rozšířit těžbu i zpracování“.

Hodnota ve starých důlních odpadech

Velká část kovů, které by mohly zmírnit současné nedostatky, je uvězněna v nízkohodnotných rudách, odvalech a výsypkách – tedy mimo dosah stávajících těžebních technologií.

Vědec a vynálezce Eric Herrera, generální ředitel společnosti MaverickX, vyvíjející nové metody, jak získat více kovů z existující rudy i odpadu, řekl deníku Epoch Times, že k objevu extrakční technologie ho přivedl kolaps cen lithia.

„Teď začínáme také s uranem, radiem a vzácnými zeminami,“ uvedl.

Získávání vzácných zemin z vyřazené elektroniky a dalšího průmyslového odpadu představuje jedno z nejsnadněji dostupných řešení.

Podle něj jsou v horninách smíšené různé druhy kovů v rozličných chemických stavech.

Jeho přístup „spočívá v tom, že se vytěží úplně všechno“.

„Vymáčkněme z té skály maximum – o to nám jde,“ řekl Herrera.

Dodal, že získávání vzácných zemin z vyřazené elektroniky a dalšího průmyslového odpadu představuje jedno z nejsnadněji dostupných řešení.

Jako důkaz životaschopnosti konceptu uvedl gallium, používané v polovodičových aplikacích, jako jsou integrované obvody nebo LED diody. Samostatné doly na gallium neexistují – vzniká jako vedlejší produkt při zpracování jiných rud a jde o proces, který Čína dovedla až k dokonalosti a nyní kontroluje 80 procent světové produkce.

„Napodobení tohoto procesu bude naprosto nezbytné,“ řekl Herrera.

„Problém je v tom, že technologie – technologie pro gallium, pro vzácné zeminy a separační technologie – vznikly ve Spojených státech. A pak byla opuštěny.“

Na této zprávě se podílel Tom Ozimek.

–ete–