Spojené státy a západní spojenci pracují na vytvoření dodavatelského řetězce vzácných zemin, aby čelili monopolu Číny.
Čína využívá svůj monopol na vzácné zeminy k ohrožení přežití amerického vojenského, polovodičového a automobilového průmyslu – tím urychluje příchod konce éry čínského monopolu na vzácné zeminy. Spojené státy pracují se spojenci na vytvoření dodavatelského řetězce vzácných zemin nezávislého na Číně.
Experti zároveň navrhli mechanismus, který má zajistit udržitelnost západního dodavatelského řetězce vzácných zemin a čelit dopadu čínské strategie nízkých cen.
Americký ministr financí Scott Bessent řekl deníku Financial Times 31. října, že hrozba Pekingu zastavit vývoz vzácných zemin byla „skutečnou chybou“, a uvedl, že Čína již v blízké budoucnosti nebude schopna používat vzácné zeminy jako nástroj nátlaku. Podle něj by čínská vyjednávací síla vůči Spojeným státům v oblasti vzácných zemin trvala nejvýše 12 až 24 měsíců.
Zatímco existují různé názory na to, jak dlouho bude trvat, než si Spojené státy vytvoří vlastní dodavatelský řetězec vzácných zemin, mnozí představitelé a experti se shodují, že čínské využití monopolu na vzácné zeminy k ohrožení Spojených států bude „střelbou do vlastních řad“.
Kenneth Rogoff, bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu a současný profesor mezinárodní ekonomie na Harvardově univerzitě, řekl deníku Epoch Times: „Mohu vám zaručit, že monopolní postavení Číny bude jejími kroky vážně oslabeno, protože postupem času si státy najdou jiné zdroje.“
Profesor elektrotechniky a počítačového inženýrství na Northeastern University v Bostonu Vincent Harris sdělil pro Epoch Times, že ačkoli použití vzácných zemin k zastrašování světa může působit silně, Čína se ve skutečnosti dostává do nebezpečné situace.
„Je to jako karetní hra. A Čína využila monopol na vzácné zeminy, kterým disponuje, jako geopolitický nástroj,“ podotýká Harris.
„Někteří říkají jako geopolitickou zbraň, aby ovlivnila dění a prosadila svou vůli tím, že omezí nebo vynutí kvóty na vzácné zeminy.“
„Dokázali to velmi úspěšně během posledních 10 nebo 20 let. Ale musí být velmi opatrní, protože pokud zatlačí Evropskou unii nebo Spojené státy příliš daleko, pak tyto země najdou alternativu k magnetům ze vzácných zemin a Čína přijde o tento nástroj, o tuto schopnost.“
Poučení Japonska
Použití vzácných zemin čínským režimem k vyhrožování jiným zemím se již v minulosti objevilo v případě Japonska. V září 2010 se čínská rybářská loď srazila s japonskou hlídkovou lodí poblíž ostrovů Senkaku a Japonsko zadrželo kapitána čínské lodi. Režim poté vyvíjel tlak na Japonsko dočasným zastavením vývozu vzácných zemin. V té době japonský průmysl vyráběl elektrická vozidla a naléhavě potřeboval prvky vzácných zemin.
„Japonci přísahali, že nedovolí, aby se to opakovalo. A v letech 2011 a 2012 přijali velmi rázná opatření k tomu, aby se zásobili magnety ze vzácných zemin, aby čínská vláda už nikdy nemohla tento krok zopakovat,“ říká Harris. „Dosáhli v tom určitého úspěchu.“
Kromě skladování, recyklace a podpory alternativních technologií Japonsko také výrazně investovalo do projektů vzácných zemin mimo Čínu – zejména do australské společnosti Lynas Rare Earths, největšího producenta vzácných zemin mimo Čínu.
Podle údajů společnosti Argus Media se celková závislost Japonska na čínských vzácných zeminách snížila z více než 90 procent v době incidentu na méně než 60 procent.
„Věřím, že Evropská unie a americký automobilový průmysl si toto poučení z Japonska z let 2010 a 2011 vzaly k srdci,“ zmiňuje Harris.
„Takže když Čína použije stejnou taktiku neférových obchodních praktik a využije monopol na vzácné zeminy jako nástroj a jako zbraň – obchodní zbraň, chcete-li, geopolitickou i komerční – proti automobilovému průmyslu, vystavuje se velmi vážnému riziku, že Evropská unie a … americký automobilový průmysl budou hledat alternativní zdroje nebo alternativní řešení problému vzácných zemin.“
Harris dodává: „Pokud podniknou kroky a uspějí, pak Čína zůstane bez karet ve hře, takže Peking musí být velmi opatrný, aby nezatlačil příliš daleko.“
Tento rok Čína opět využívá vzácné zeminy jako páku v obchodní válce se Spojenými státy.
Dne 9. října vydalo čínské ministerstvo obchodu Oznámení č. 61/2025, v němž zavádí dosud nejpřísnější exportní kontroly na vzácné zeminy a permanentní magnety. Podle těchto opatření musí zahraniční společnosti vyvážející magnety obsahující stopová množství čínských vzácných zemin nebo vyrobené pomocí čínských těžebních, zpracovatelských či výrobních technologií získat souhlas čínské vlády.
Vzhledem k dominantnímu postavení Číny v této oblasti – přibližně 70 procent těžby vzácných zemin, 90 procent separace a zpracování a 93 procent výroby magnetů – tato opatření výrazně ovlivní výrobu pro americkou obranu, včetně stíhaček F-35, ponorek třídy Virginia a Columbia, raket Tomahawk, radarových systémů, dronů Predator a bomb řady Joint Direct Attack Munitions, a tím představují zásadní hrozbu pro americkou národní bezpečnost.
V tomto kritickém okamžiku uzavřela americká vláda v průběhu pouhých deseti dnů dohody o spolupráci v oblasti těžby vzácných zemin s několika zeměmi, včetně Austrálie, Japonska, Thajska a Malajsie.
Při návštěvě australského premiéra 20. října v Bílém domě podepsaly Spojené státy a Austrálie dohodu zaměřenou na zvýšení dodávek vzácných zemin a dalších strategických minerálů.
Americký prezident Donald Trump zahájil svou cestu po Asii před summitem APEC v Jižní Koreji 27. října. Během cesty Trump oznámil tři nové dohody s Malajsií, Thajskem a Japonskem, jejichž cílem je posílit spolupráci v oblasti klíčových minerálů a podpořit průmyslová partnerství.
Jak udržet západní dodavatelský řetězec vzácných zemin
Harris poznamenává, že Spojené státy a jejich spojenci mají schopnost vybudovat vlastní dodavatelský řetězec, avšak velkou překážkou jeho udržení je obrovský cenový rozdíl mezi západními a čínskými produkty.
„Když je uvedeme na otevřený trh, firma proti firmě, přímo proti sobě. Naše výrobní náklady budou 100krát vyšší než u firmy působící v Baotou. To je prostě tvrdý fakt,“ říká Harris. Narážel tím na průmyslové město ve Vnitřním Mongolsku, které je centrem těžby a zpracování vzácných zemin v Číně.
Obrovský cenový rozdíl mezi americkými a čínskými produkty vyplývá z velmi znečišťující povahy těžby vzácných zemin. Agentura pro ochranu životního prostředí stanovuje ve Spojených státech přísné ekologické standardy pro těžební společnosti, zatímco Čína se při budování monopolu na vzácné zeminy rozhodla obětovat životní prostředí a veřejné zdraví.
„Mezi lety 1980 a 1990 došlo v pevninské Číně k něčemu velmi důležitému. Bylo rozhodnuto, že udělají cokoli, co bude potřeba, aby tyto materiály zpracovávali cenově dostupným, nákladově efektivním způsobem, bez ohledu na následky,“ uvádí Harris. „A to znamená i na úkor a zničení životního prostředí a zásob vody v pevninské Číně, aby vyráběli nejlepší magnety na světě. A to je dohoda, kterou uzavřeli s ďáblem.“
Harris odhaduje, že magnety ze vzácných zemin vyráběné americkými firmami by mohly být 100krát až 500krát dražší než čínské magnety.
Harris, který dříve pracoval na americkém ministerstvu zahraničí, navrhl ministru zahraničí, aby se pro sledování produktů vzácných zemin použil Kimberleyský proces a aby se západním firmám zakázalo nakupovat čínské produkty vzácných zemin, aby západní dodavatelské řetězce odolaly čínskému cenovému dumpingu.
Kimberleyský proces vznikl v důsledku těžby takzvaných krvavých diamantů, tedy diamantů těžených otrockou prací v Africe. Západní země se rozhodly tyto krvavé diamanty bojkotovat a ti, u nichž se zjistilo, že s nimi obchodují, byli potrestáni.
Harris vysvětluje, že diamanty z nalezišť v Kimberley v Jihoafrické republice mají jedinečný radiální vzor, který lze použít ke sledování jejich původu. Prvky vzácných zemin z Vnitřního Mongolska vykazují podobný radiální vzor. Tuto vlastnost lze využít ke zjištění původu prvků vzácných zemin.
Harris navrhuje, aby západní spojenci vytvořili vlastní uzavřený dodavatelský řetězec a stanovili povinnost pro společnosti zapojené do tohoto systému, že nesmí nakupovat prvky vzácných zemin vyrobené v Číně – ani kdyby byly stokrát levnější.
„Pokud bychom vytvořili konsorcium pěti zemí, pak pokud chcete vstoupit do konsorcia, musíte platit vyšší cenu. Co však za tuto vyšší cenu získáte? Získáte bezpečnost. Budete mít bezpečnost dodavatelského řetězce, ale bude vás to stát,“ podotýká.
Ministerstvo války USA (formálně Ministerstvo obrany) začíná tuto myšlenku uvádět do praxe.
V červenci letošního roku uzavřela společnost MP Materials, těžařská firma vzácných zemin se sídlem v Las Vegas, víceletou smlouvu v hodnotě několika miliard dolarů s americkou vládou. Na základě této dohody bude Ministerstvo války garantovat minimální výkupní cenu 110 dolarů (zhruba 2 580 korun) za kilogram dvou nejčastěji používaných prvků vzácných zemin, což je téměř dvojnásobek současné tržní ceny v Číně.
–ete–
