Banka uvedla, že závislost na Číně v oblasti strategických surovin vystavuje Evropu a Spojené státy riziku a vyzvala k cílenému snižování závislosti.
Evropa a Spojené státy se podle Evropské centrální banky (ECB) staly výrazně zranitelnějšími vůči přerušením dodávek z Číny v klíčových sektorech, jako jsou energetika, zdravotnictví a digitální technologie. Ve zprávě z 5. srpna banka varovala, že i menší otřesy v těchto „kritických závislostech“ mohou mít neúměrně vysoké hospodářské dopady.
„Ačkoli kritické závislosti představují jen malý podíl na celkovém obchodu a vstupech do výroby, jakékoli narušení jejich dodávek má vzhledem k nízké nahraditelnosti nepřiměřeně vysoké ekonomické náklady,“ napsali ekonomové ECB v úvodu nového bulletinu zveřejněného 5. srpna.
Liberalizace světového obchodu od 90. let sice zvýšila efektivitu, ale zároveň přispěla k tomu, že se země jako Čína staly dominantními v oblasti klíčových surovin, zatímco jiné regiony, například Evropa a Spojené státy, se staly silně závislými na dovozu.
„Tyto závislosti vytvářejí strategická rizika, protože jejich narušení geopolitickými rivaly může znamenat značné ekonomické škody,“ uvádějí ekonomové v bulletinu.
Podle analýzy ECB zhruba 30 procent kritického dovozu Evropy z Číny – včetně vzácných zemin, antibiotik a spotřební elektroniky – představuje tzv. „jediný bod selhání“, tedy oblast, kde existuje jen málo alternativních dodavatelů.
Podle zprávy je tento podíl u Spojených států ještě vyšší – přibližně 40 procent kritických závislostí se týká dodávek z Číny. Naproti tomu Čína svou závislost na západních vstupech výrazně snížila prostřednictvím průmyslových politik, jako je iniciativa „Made in China 2025“, a strategií, kterou analytici označují jako „pevnostní ekonomika“, jejímž cílem je odolnost vůči vnějším šokům.
Nejvýraznější je čínská dominance v oblasti strategických surovin. Podle zprávy Čína rafinuje přibližně 73 procent světového kobaltu, 40 procent lithia a produkuje více než 95 procent vzácných zemin. Tyto minerály jsou klíčové pro elektromobily, obnovitelné zdroje energie i moderní obranné technologie.
ECB varovala, že hospodářské dopady případného přerušení dodávek by mohly být vážné, přestože tyto komodity tvoří jen malý podíl obchodu. Model banky odhaduje, že ztráty konečné poptávky v eurozóně se od roku 1995 zhruba zdesetinásobily na 0,41 procenta, přičemž ve Spojených státech dosahují 0,32 procenta.
Ztráty konečné poptávky označují negativní dopady na celkové výdaje domácností, podniků a vlády – jejich pokles znamená celkový zásah do výroby a spotřeby v ekonomice.
„Tvůrci politik tak čelí dilematu mezi posilováním odolnosti dodavatelských řetězců a zachováním výhod otevřeného obchodu,“ podotýkají ekonomové a doporučují „cílené a koordinované strategie snižování rizik“ namísto plošného protekcionismu jako způsob, jak tato rizika zmírnit.
„Tyto strategie by se měly zaměřit na konkrétní zranitelná místa a zároveň zachovat ekonomické přínosy globální integrace,“ píší.
Amerika posiluje dodavatelské řetězce
Spojené státy podnikly některé kroky ke snížení závislosti na čínských dodavatelských řetězcích již za první vlády Donalda Trumpa.
V září 2020 vydal prezident Donald Trump výkonné nařízení, kterým vyhlásil stav nouze kvůli závislosti USA na kritických minerálech – jako jsou vzácné zeminy, gallium a grafit – a nařídil několika federálním agenturám, aby urychlily povolovací procesy, prošetřily zranitelnosti, zavedly cla nebo kvóty a posílily domácí těžbu i zpracování těchto surovin.
V těchto snahách pokračovala i administrativa prezidenta Joea Bidena.
V roce 2022 podepsal prezident Biden zákon CHIPS and Science Act, který představoval významný krok k posílení amerického polovodičového průmyslu. Opatření zahrnovalo 52 miliard dolarů ve formě dotací a daňových pobídek na rozšíření výroby a výzkumu polovodičů v USA, s cílem snížit závislost na zahraničních výrobcích – zejména v Číně a na Tchaj-wanu – pokud jde o pokročilé čipy důležité pro obranné i komerční technologie.
V průběhu druhého funkčního období prezidenta Trumpa byla přijata další opatření, včetně výkonného nařízení z března, které s odkazem na zákon o obranné výrobě (Defense Production Act) urychlilo domácí výrobu lithia, kobaltu a dalších kritických minerálů používaných v bateriích a moderních zbraňových systémech.
Pentagon také představil nové granty a partnerství veřejného a soukromého sektoru zaměřená na vývoj zařízení pro výrobu magnetů ze vzácných zemin, a diverzifikaci dodavatelů komponent pro raketové a letecké systémy.
Ačkoli Washington přijímá nová opatření s cílem oddělit obranné dodavatelské řetězce od Číny, analytici varují, že drtivá kontrola Pekingu nad rafinací a zpracováním klíčových surovin zůstává zásadní překážkou.
–ete–
