Aby si Američané mohli vybudovat domácí dodavatelský řetězec, který by nahradil čínský monopol na zpracování kovů vzácných zemin potřebných na výrobu všeho, od iPhonů po stíhačky F-35, mohlo by to zabrat až pět let.
Spojené státy sice mají většinu ze 17 prvků vzácných zemin a 50 kritických nerostů pod zemí, ale podle Melissy Sandersonové, členky představenstva American Rare Earths a spolupředsedkyně Critical Minerals Institute, nemají žádnou průmyslovou kapacitu k jejich zpracování na kovy a magnety.
„V tuto chvíli nemáme ve Spojených státech ani jednoho výrobce magnetů,“ řekla Sandersonová pro Epoch Times. Uvedla, že právě proto Čína 4. dubna zavedla omezení vývozu sedmi „těžkých“ prvků vzácných zemin v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa z 2. dubna o zvýšení cel na čínský dovoz. Po sérii obchodních tahanic a následném ujednání o zásadním snížení cel se situace poněkud uklidnila, čínský režim si však ponechává kontrolu nad tím, které firmy a v jakém množství budou moci vzácné zeminy ze země vyvážet.
„Opravdu doufám, že si vláda, když se tímto kritickým tématem zabývá, uvědomuje, že tu existuje zranitelnost: čtyř až pětiletá mezera, bez ohledu na to, jak se na to díváme, pokud jde o rozjezd domácí výroby,“ uvedla Sandersonová.
Trump dal ministru obchodu Howardu Lutnickovi 180 dní na to, aby navrhl, jak může americká vláda podpořit vytvoření „cirkulárního“ domácího dodavatelského řetězce vzácných zemin.
Prezident rovněž zvažuje nařízení, které by umožnilo těžbu na dně moří a komerční budování zásob.
Ať už vláda podnikne cokoli, průmysl na to zareaguje – pokud dojde k dostatečné reformě povolovacích procesů, deregulaci a motivaci prostřednictvím veřejno-soukromého partnerství, řekl pro Epoch Times ekonom Antonio Graceffo. „Krátká odpověď zní: pokud Čína trvale zakáže prodej vzácných zemin do Spojených států, je to vlastně pozitivní, protože to Spojené státy donutí najít řešení,“ uvedl.
Graceffo, který pro Epoch Times píše o americko-čínských obchodních vztazích, dodal, že existuje „spousta řešení“, jak vybudovat domácí dodavatelský řetězec vzácných zemin – včetně probíhajících jednání s Ukrajinou. „Určitě ten problém zvládneme,“ řekl. „Z dlouhodobého hlediska bude lepší, když nás Čína odřízne. [Průmysl] si určitě poradí,“ myslí si Graceffo.
S tím souhlasí i profesor ekonomie Ian Lange z Colorado School of Mines. „Já to vidím optimisticky,“ uvedl s tím, že pro sedm omezených prvků vzácných zemin existují náhradní materiály a někteří výrobci mu sdělili, že to zvládnou i bez nich. Zpochybnil také, zda Čína dokáže udržet svá exportní omezení vzácných zemin, protože americký průmysl je jejím největším odběratelem.
„Uvidíme, jestli jde o skutečné opatření, nebo jen další překážku, kterou musíme překonat,“ řekl Lange Epoch Times. „A my si za poslední roky postupně budujeme vlastní dodavatelský řetězec.
„Už jsme blízko k tomu, abychom něco měli i ve Spojených státech.“
Jenže „blízko“ je relativní pojem v oblasti těžby a zpracování, kde schvalování projektů běžně trvá 10 až 20 let.
„Ještě dlouhá cesta“
Australská společnost American Rare Earths, působící i v USA, patří mezi řadu start-upů, které se ve Spojených státech věnují těžbě vzácných zemin a dalších klíčových nerostů. Plánuje také zpracovávat dysprosium a terbium – dva z omezených těžkých kovů vzácných zemin – a to výstavbou zpracovatelského podniku poblíž svého dolu Halleck Creek nedaleko Wheatlandu ve Wyomingu. Dysprosium se používá v magnetech pro motory a generátory větrných turbín, elektrická vozidla a regulační tyče jaderných reaktorů. Sloučeniny terbia se využívají v elektronice, polovodičích a zářivkách.
Společnost, která má kromě dolu ve Wyomingu také těžební lokalitu v Arizoně, získala grant ve výši 7,1 milionu dolarů od státu Wyoming a možnost získat úvěr až 456 milionů dolarů od Exportně-importní banky USA. Cílem je produkce vzácných zemin, včetně dysprosia a terbia, na období 20 let.
Ve Wyomingu zároveň společnost Ramaco Resources zahájila práce na nalezišti vzácných zemin o odhadovaném objemu 1,5 miliardy tun a na pilotní zpracovatelské lince v lokalitě Brook Mine. Společnost Rare Element Resources spustila ve své demonstrační továrně Bear Lodge ve městě Upton vlastní technologii zpracování a separace.
Společnost USA Rare Earths se sídlem v Oklahomě letos zahájí provoz továrny na tzv. neo-magnety. Letos také vyrobila první vzorek oxidu dysprosia z dolu Round Top v Texasu a zpracovala ho ve svém výzkumném zařízení ve Wheat Ridge v Coloradu.
Společnost Ucore Rare Metals vyvíjí komplex Louisiana Strategic Metals v Alexandrii s podporou státních pobídek ve výši 20 milionů dolarů. Firma Energy Fuels, která se primárně zabývá těžbou uranu, zpracovává monazitové písky a získává z nich vzácné zeminy v zařízení White Mesa Mill v Utahu. Obě tyto společnosti jsou ve vlastnictví kanadských korporací.
Nejvýznamnějšími těžaři vzácných zemin ve Spojených státech jsou australská firma Lynas Rare Earths, největší světový těžař vzácných zemin mimo Čínu, a společnost MP Materials Corp. se sídlem v Las Vegas. Obě společnosti hrají klíčovou roli při zpracování vzácných zemin pro ministerstvo obrany, které je v polovině pětiletého plánu na vybudování „udržitelného dodavatelského řetězce od těžby po výrobu magnetů“ s cílem zajistit potřeby obrany do roku 2027.
Dceřiná firma společnosti Lynas Rare Earth, Lynas USA, získala v roce 2023 částku 258 milionů dolarů na výstavbu komerční separační továrny o rozloze 150 akrů v Seadriftu v Texasu, určené ke zpracování těžkých vzácných zemin, jako je dysprosium a terbium. Pentagon v lednu uvedl, že zdvojnásobil původní objem projektu nad rámec vojenských požadavků, aby „posílil odolnost dodavatelského řetězce pro rychle se rozvíjející technologický průmysl i pro potřeby národní bezpečnosti“.
V roce 2022 přidělilo ministerstvo obrany společnosti MP Materials 35 milionů dolarů na výstavbu zpracovatelského závodu v Mountain Pass v Kalifornii. V roce 2024 pak firma získala federální daňovou úlevu ve výši 58,5 milionu dolarů na výstavbu první plně integrované továrny na výrobu magnetů ze vzácných zemin ve Spojených státech. Továrna ve Fort Worthu v Texasu bude vyrábět magnety pro elektromotory automobilky GM.
Společnost MP Materials v roce 2024 dosáhla rekordní produkce v USA: více než 45 000 metrických tun oxidů vzácných zemin a rafinovaných produktů. Mezi nimi bylo i 1 300 tun oxidu neodym-praseodymu, klíčového prvku pro tzv. permanentní magnety, které si udržují svou magnetickou sílu po desetiletí.
„Tento milník představuje zásadní krok k obnově plně integrovaného dodavatelského řetězce magnetů ze vzácných zemin ve Spojených státech,“ uvedl v lednovém prohlášení zakladatel a generální ředitel MP Materials James Litinsky. „Dostali jsme se do bodu zlomu – jak pro naši společnost, tak pro konkurenceschopnost USA v tomto klíčovém odvětví.“
Z dlouhodobého hlediska bude lepší, když nás Čína odřízne. [Průmysl] si určitě poradí.
ekonom Antonio Graceffo
Obě firmy – Lynas Rare Earths i MP Materials – však těží více rud, než jsou schopny samy zpracovat. Aby udržely svůj provoz, musí většinu vytěženého materiálu vyvážet. „MP je v podstatě největším zahraničním dodavatelem čínských firem,“ uvedl Jack Lifton, výkonný předseda Critical Minerals Institute, s odkazem na to, že čínská společnost Shanghai Resources Industrial & Trading Co. v roce 2024 odkoupila od MP Materials 32 000 tun rud v hodnotě 350 milionů dolarů. Společnost MP Materials na žádosti o rozhovor telefonicky ani e-mailem nereagovala.
Meredith Schwartzová, výzkumná pracovnice projektu Critical Minerals Security při Centru pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), uvedla, že i když je Lynas největším producentem mimo Čínu, stále posílá oxidy do Číny, protože nemá dostatečnou kapacitu k jejich rafinaci. „Ale i když budou zařízení společností MP Materials a Lynas ve Spojených státech plně v provozu, stále zdaleka nedosahují komerční kapacity a jejich produkce je ve srovnání s Čínou zanedbatelná,“ upozornila Schwartzová v podcastu z 14. dubna.
Zatímco MP Materials v roce 2024 vyrobila 1 300 tun oxidu neodym-praseodymu, „v tomtéž roce Čína vyprodukovala odhadem 300 000 tun,“ uvedla. Podle Schwartzové sice dochází k pokroku, ale přetrvávají komplikace a výzvy. Upozornila, že i když USA Rare Earths označila rafinaci prvního oxidu dysprosia za „průlom“ pro domácí průmysl vzácných zemin, „od laboratorní výroby vzorků k plnohodnotné komerční produkci vede ještě dlouhá cesta“.
„I přes nedávné investice mají Spojené státy k dosažení cíle ministerstva obrany – vybudovat dodavatelský řetězec od dolu po magnet nezávislý na Číně – ještě daleko, a ještě dál jsou od toho, aby se vyrovnaly zahraničním protivníkům v tomto strategickém odvětví,“ uvedla. „Rozvoj těžby a zpracovatelských kapacit vyžaduje dlouhodobé úsilí, což znamená, že Spojené státy budou v dohledné době stále ještě pozadu.“
Reforma povolovacího řízení a financování
Podle Schwartzové jsou cesty k vybudování tuzemského dodavatelského řetězce vzácných zemin součástí zprávy Výboru Sněmovny reprezentantů pro strategickou konkurenci mezi USA a Komunistickou stranou Číny z roku 2023.
Zpráva doporučuje, aby Kongres podpořil domácí výrobu magnetů ze vzácných zemin prostřednictvím daňových úlev pro americké výrobce – návrh, který Graceffo podporuje, pokud bude spojen s dlouho očekávanou reformou povolovacího řízení.
„Bude to o tom, že Trump zruší nebo omezí některé environmentální regulace, a pravděpodobně totéž udělají i někteří naši spojenci,“ uvedl. Podle něj americké firmy vyvinou efektivnější způsoby výroby lepších a levnějších produktů. „Jakmile tyto procesy přesunete zpět domů, máte k dispozici všechny ty chytré mozky, vzdělané lidi, které motivuje zisk. To ve skutečnosti urychlí technologický pokrok, protože najdeme ještě lepší způsoby, jak věci dělat.“
„Když platíte pracovníkům ve fabrice 25, 30 dolarů na hodinu, máte silnou motivaci hledat efektivnější řešení – na rozdíl od situace v Číně, kde se platí 8 centů na hodinu,“ podotkl Graceffo.
Sandersonová poznamenala, že Trumpova administrativa „se hrdinsky snaží řešit hlavní slabá místa, která průmysl v této zemi sužují už zhruba 50 let.“ Podle ní je prvním z těchto problémových míst reforma povolovacího procesu. „Současný systém je zastaralý, neefektivní a vystavený nadměrným soudním sporům – právě proto zůstávají i kvalitní projekty desítky let jen na papíře,“ uvedla s tím, že vláda nyní pracuje na odstranění bariér.
Podle Liftona musí Trumpova vláda vytvořit organizovaný trh vzácných zemin bez účasti Číny. Překvapuje ho, že to dosud neudělaly samotné průmyslové skupiny. „Chybí jednotná platforma, společná základna. Člověk by čekal, že se třeba automobilky spojí a řeknou: ‚Nebudeme se bavit o konkurenci, o nákladech nebo o tom, jak bude vypadat model příští rok. Budeme se bavit o společném zajištění magnetických motorů ze vzácných zemin, protože je všichni potřebujeme,‘“ pronesl.
Sandersonová dodala, že další slabé místo v oblasti vzácných zemin, které vláda řeší, je nový typ veřejně-soukromého partnerství. Využívá prostředky z Development Finance Corp. a ministerstva obrany, které mají sloužit jako kotva pro přilákání soukromých investic.
Například společnost American Rare Earths získala schválení půjčky ve výši 456 milionů dolarů od Exportně-importní banky USA prostřednictvím exekutivních opatření prezidenta, která nařizují posílení odolnosti dodavatelského řetězce, uvedla Sandersonová. „Exportně-importní banka nikdy nebyla určena k financování těchto projektů,“ dodala, „dokud jí to prezident přímo nenařídil.“
Díky změnám přijatým současnou americkou vládou už těžební projekt nemusí mít zajištěného odběratele, který by garantoval odkup celé nebo části produkce, aby mohl získat grant nebo půjčku – což celý proces výrazně urychluje, uvedla a doplnila, že financování je v těžebním průmyslu obecně problém, ale v oblasti vzácných zemin je to obzvlášť akutní.
„Našli jste v zemi pár pěkných hornin. To je super. Teď ale potřebujete finance, abyste se mohli přeměnit na skutečnou těžební společnost. Americké banky na tohle zpravidla nepůjčují,“ poznamenala.
Těžba a zpracování vzácných zemin je „extrémně kapitálově náročná, a jakmile investujete a spustíte provoz… tihle investoři do toho nepůjdou, pokud nevidí, že důl budou provozovat 10 až 20 let,“ uvedl Didier Lesueur, generální ředitel Western Research Institute v Laramie ve Wyomingu. Lifton dodal, že „velký kapitál nemá o vzácné zeminy zájem“.
Upozornil, že globální těžební koncerny, jako Rio Tinto, se do těžby vzácných zemin nehrnou.
„Sice se o tom hodně mluví, ale v rámci těžebního průmyslu je to malý byznys,“ podotkl. „Získávání vzácných zemin z matečné horniny je řemeslo jen pro zasvěcené. Jde o proprietární technologie, hodně procesů je utajovaných. Nikdo vám přesně neřekne, jak se to dělá – a i kdyby ano, musíte být super specialista, abyste to pochopili.“ Mezi nalezením suroviny a jejím uvedením na trh je spousta nákladných kroků. „A mimochodem, nejdřív to musíte vykopat… a to je velmi drahé,“ dodal Lifton.
Stanovit časový harmonogram vývoje v oblasti vzácných zemin je velmi obtížné, uvedla Sandersonová. „Jakýkoli odhad, který firma uvede – a to v jakémkoli odvětví – ohledně toho, kdy si myslí, že nový závod, důl nebo zpracovatelské zařízení začne fungovat, je vždy jen hrubý odhad na základě nejlepšího možného scénáře – když se nezhroutí dodavatelský řetězec, když cena zůstane zvládnutelná, když počasí bude přát, a tak dále a tak dále,“ řekla.
Přesto má podle Liftona Washington „dost peněz“. Díky zákonu o snižování inflace (Inflation Reduction Act) z roku 2022 je k dispozici více než 400 miliard dolarů v daňových úlevách a dalších pobídkách – alespoň prozatím.
Lesueur uvedl, že vybudování domácího dodavatelského řetězce vzácných zemin zabere čas, ale stojí za to udělat to pořádně. „Dá se to udělat rychle? Ne. Udržitelně? Ano. Zabere to čas, protože většina těchto projektů, jako důl Halleck Creek společnosti American Rare Earths, jsou takzvané greenfield projekty, tedy začínají úplně od píky,“ poznamenal.
– ete –
