Náš moderní, technologicky vyspělý svět je na vzácných zeminách závislý. Co to znamená pro finanční trhy a individuální investiční strategie?
Periodická tabulka prvků je fascinující klasifikační systém, který dala prvkům příroda. Téměř současně to v roce 1869 rozpoznali ruský chemik Dimitrij Mendělejev a německý chemik Lothar Meyer. V roce 2019 uplynulo 150 let od objevu periodické tabulky.
Valné shromáždění OSN a UNESCO proto vyhlásily rok 2019 Mezinárodním rokem periodické tabulky chemických prvků.
Proč jsou technologické kovy tak cenné?
Globální prosperita a růst populace způsobují, že se tyto suroviny (technologické kovy / vzácné zeminy / strategické kovy) stávají nedostatkovým zbožím. Nedostatek zdrojů je nyní druhým nejčastějším důvodem pro války. A seznam kritických surovin se stále zvětšuje.
Rozhodujícími faktory jsou zde dojezdová vzdálenost a zdroje. Statický rozsah je definován poměrem celosvětových zásob a roční celosvětové spotřeby zdroje a vyjadřuje se v letech. Popisuje, jak dlouho lze zdroj těžit při současném tempu spotřeby, než se zcela vyčerpá. Z tohoto poměru se mnozí politici a podnikatelé v průmyslových zemích orosí potem.
Technologické kovy se používají především v růstových technologiích a v posledních letech nabývají na významu. Bez technologických kovů a vzácných zemin se neobejde žádná špičková technologie. Také by nefungovaly chytré telefony, notebooky, úsporné žárovky, hybridní vozidla, dotykové obrazovky, optické kabely, baterie, chytré televizory, umělá inteligence a mnoho dalšího.
Bez nich by neexistovaly solární systémy, LED osvětlení, ploché obrazovky ani GPS. Technologické kovy jsou nepostradatelné pro laserové technologie, letadla, větrnou energii a mnoho životně důležitých lékařských aplikací pro diagnostiku a terapii.
Vzácné suroviny jsou nepostradatelné v boji proti změně klimatu. Skupina surovin vzácných zemin je jedním z nejdůležitějších stavebních kamenů pro přechod k energetice. Kovy mají podobnou roli jako koření v kuchyni – budou nevyhnutelně potřeba!
Čína má trh se vzácnými zeminami jako na dlani
Odborníci očekávají v příštích několika letech extrémní nárůst poptávky v důsledku technologického pokroku. Tento nárůst bude tak silný, že se již nyní očekávají úzká místa v nabídce. Nejpozději za dvě až tři desetiletí již nebudou zaručeny dostatečné zásoby zejména india, galia a neodymu.
Existuje však ještě jeden důvod, proč nám tyto vzácné suroviny docházejí: Čína, náš hlavní dodavatel, se vyčerpává. Tato obří říše produkuje 97 % všech vzácných zemin a přibližně 50 až 60 % technologických kovů, jako je indium a galium. To dává Číně obrovskou tržní sílu. Země již několikrát zasáhla a omezila vývoz vzácných zemin.
Od 1. srpna letošního roku zavedla Čína přísnější kontroly vývozu galia a germania. Vyplývá to z tiskové zprávy čínského ministerstva obchodu. Oba technologické kovy jsou důležitými surovinami pro výrobu polovodičů, solárních článků, LED diod a optických kabelů.
Podle údajů U.S. Geological Survey má tato země největší podíl na celosvětové produkci galia a germania. Není to poprvé, co si surovinový gigant Čína zahrál poker s průmyslovými kovy a vyzkoušel svou sílu.
Vývoj cen není podle očekávání
Historický pokles cen vzácných zemin od počátku roku 2022 byl pro mnohé pozorovatele trhu překvapením. Za normálních okolností by se očekávalo, že vysoká poptávka způsobí další růst cen. Tomu by nahrávala i skutečnost, že Čína v posledních měsících dokonce snížila svůj vývoz, a tím i celkovou nabídku.
Kromě průmyslové poptávky a vývozních kvót však při tvorbě cen hrají roli i další faktory. Některé z nich lze nalézt v samotné Číně; například domácí poptávka po surovinách, jako jsou vzácné zeminy, klesla. Vakuum po covidové fázi a s tím spojené úzké hrdlo v dodávkách bylo nyní také vyřešeno. Ceny klesly o třicet a více procent.
Na trhu dochází ke konsolidaci, která bude trvalým impulsem pro korekci cen směrem nahoru. Příznivý vstupní bod pro investory je zde! Existuje mimořádná příležitost pro strategickou diverzifikaci.
Mnoho institucionálních investorů již tuto třídu aktiv zařadilo do svých portfolií. Německá vláda chce také zajistit budoucnost domácí ekonomiky zřízením komoditního fondu, uvedla tisková agentura Bloomberg. Tento fond v hodnotě několika miliard by mohl pomoci zajistit dlouhodobý přístup k surovinám, jejichž těžbu a zpracování z velké části kontrolují zahraniční společnosti.
Žádný úrok, ale menší riziko
Komodity jsou samostatnou třídou aktiv. V pozadí tohoto hodnocení stojí skutečnost, že na rozdíl od kapitálových investic nelze komoditám přiřadit hodnotu pomocí výpočtu současné hodnoty nebo s pomocí modelu CAPM (Capital Asset Pricing Model).
Přestože jsou komodity investovatelnými aktivy, negenerují pravidelné dividendy, úrokové platby ani jiné peněžní toky. Jejich cena je určována nabídkou a poptávkou a cenu nelze jednoduše složit k ocenění pozice v budoucnosti. Forwardové ceny se určují odhadem budoucí nabídky a poptávky.
Ve prospěch komodit jako třídy aktiv hovoří řada zajímavých empirických faktů. Jedním z hlavních argumentů ve prospěch investic do komodit je výhoda diverzifikace. Ve srovnání s dluhopisy a akciemi mají korelace blízké nule nebo dokonce záporné. Jejich zařazením do portfolia tak může investor těžit z růstu cen komodit při poklesu cen akcií a snížit tak své riziko. Další zásadní výhoda spočívá v pozitivní korelaci některých komodit s mírou inflace a jejími změnami.
Komoditní investice se obvykle realizují prostřednictvím futures kontraktů, což platí i pro komoditní ETF. Kořeny moderních komoditních trhů leží v USA. První komoditní burzou zde byla Chicago Board of Trade (CBOT), která byla založena v Chicagu v roce 1848 díky své výhodné poloze na jihozápadním břehu Michiganského jezera. Mimochodem, prvním zdokumentovaným obchodovaným kontraktem byl forwardový kontrakt na 3 000 bušlů kukuřice.
Dnes je CBOT největší komoditní termínovou burzou na světě a je absolutní jedničkou v oblasti termínových obchodů se zemědělskými a živočišnými produkty.
Výnosy v trojciferném pásmu
Běžným přístupem je investice do komodit založená na akciích. Investuje se do komoditních společností (např. těžebních společností) nebo společností, které provádějí základní zpracování komodit. Nejedná se však o klasickou komoditní investici, ale spíše o spekulaci, že společnosti budou profitovat z možného růstu cen podkladových komodit. To se však může, ale nemusí stát a samozřejmě vždy hraje u společností velkou roli konkurenční situace.
Dnes je dokonce možné nakupovat s fyzickým držením a skladováním u několika poskytovatelů. Skutečné vlastnictví namísto papírových příslibů. To je možné díky konceptu skladování v bezcelních skladech.
Tam je nákup rovněž osvobozen od DPH. Kouzelným slovem je zde funkčnost portfolia. V rámci konceptu může kupující kombinovat svou strategii s nákupy drahých kovů, vytvářet zastupitelnost změnou alokace s pravidelnou likviditou a přizpůsobovat se událostem a vývoji na trhu.
Nedostatek je dobrou živnou půdou pro výnosy. To v současné době nabízí zvláštní tržní příležitost. Strategičtí investoři v institucionálním a soukromém sektoru využívají nedostatků tvůrců politik – jsou skladem a dodavatelem surovin pro ekonomiku. Narušení dodavatelských řetězců, ozbrojené konflikty, pandemie a nový technologický vývoj a objevy jim v minulosti umožnily dosahovat i trojciferných ročních výnosů.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
