Čínské ministerstvo obchodu zavedlo 4. dubna vývozní omezení na sedm prvků vzácných zemin a z nich vyrobené magnety. Tyto materiály se používají v elektromobilech, dronech, MRI skenerech, mobilních telefonech, balistických raketách nebo ponorkách. Jedna stíhačka F-35 obsahuje přes 900 kilogramů prvků vzácných zemin.
Omezení se týká sedmi z celkem 17 prvků vzácných zemin – samarium, gadolinium, terbium, dysprosium, lutecium, skandium a yttrium. Nejde o zákaz vývozu jako takového, nicméně společnosti, které chtějí tyto minerály a magnety z nich vyvážet, si musí zajistit zvláštní exportní licenci.
Jde zřejmě o reakci na americké zvýšení cel na čínské výrobky. Podle Mel Sandersonové, spolupředsedkyně Institutu pro kritické nerosty, si čínský režim strategicky vybral minerály, které mohou jejího soka nejvíce zasáhnout. „Vybrali si věci, které jsou pro americkou ekonomiku stěžejní,“ uvedla pro agenturu Reuters.
Tím, že Peking bude kontrolovat exportéry, může významně zpomalit globální dodávky. Čína je zároveň v unikátní pozici. Zatímco lehké vzácné zeminy se těží a zpracovávají i v jiných regionech světa, u těžkých vzácných kovů má Čína prakticky monopol ve zpracování.
Gracelin Baskaranová, ředitelka programu bezpečnosti kritických minerálů v Centru pro strategické a mezinárodní studie (CSIS), vysvětlila včera pro televizi PBS, že nastavení licenčního procesu bude nějakou dobu trvat, což v praxi znamená, že vývoz bude dočasně pozastaven. Čína podle ní využije svou nadvládu v této oblasti jako nástroj při obchodních vyjednáváních s USA.
Spojené státy, ale i Evropa, jsou na čínských dodávkách naprosto závislé. I těžké vzácné kovy, které se těží jinde než v Číně, se vozí do Číny na zpracování. Tyto materiály jsou přitom nutné v obranném průmyslu pro výrobu raket Tomahawk, radarových systémů, stíhaček F-35 nebo ponorek třídy Virginia a Columbia, píše na stránkách CSIS Baskaranová. Jedna stíhačka F-35 podle ní obsahuje přes 900 kilogramů vzácných zemin.
Dodala, že zbrojařské firmy v USA měly už předtím omezený přístup k vzácným zeminám, což jim neumožňovalo zvyšovat výrobu. S dalšími možnými omezeními se podle ní propast jen prohloubí a umožní Číně posílit své vojenské kapacity rychleji než Spojené státy.
USA mají určité zásoby vzácných zemin, ale ne na dlouho. „Zásoby sice mohou pokrýt krátkodobou poptávku, ale podle našich odhadů budou stačit pouze do první poloviny roku 2025,“ uvedla pro agenturu Reuters Neha Mukherjee, hlavní analytička společnosti Benchmark Mineral Intelligence.
Okamžitá změna je nemožná
Zbavování se závislosti na Číně však chvíli potrvá. Nové zpracovatelské kapacity se staví přímo ve Spojených státech, ovšem nebudou hotovy dřív, než do roku 2027. „Zabere to čas, kapitál a spoustu silné vůle,“ prohlásila Baskaranová v rozhovoru pro PBS. I tak budou schopny vyrobit jen mizivé procento z toho, co vyprodukuje Čína, dodala. Zásoby těžkých vzácných zemin v USA jsou malé a proto se musí země poohlížet jinde.
To také stojí za úsilím prezidenta Trumpa dojednat dohodu s Ukrajinou a Grónskem, které mají bohaté zásoby vzácných zemin, uvedla odbornice. Na vývoji zpracovatelských kapacit těžkých vzácných zemin pracuje několik zemí včetně Austrálie, Brazílie, Jihoafrické republiky, Saudské Arábie, Japonska a Vietnamu, tyto iniciativy však potrvají roky, dodala. V nejpokročilejším stádiu jsou projekty v Austrálii, ale ani tam se bez Číny, která materiál rafinuje, neobejdou nejméně do roku 2026, odhaduje Baskaranová.
Deník Financial Times informoval 12. dubna, že Trumpova administrativa připravuje výkonné nařízení, které by umožnilo těžbu hlubokomořských kovů v Tichém oceánu, čímž se chtějí Američané zbavit dominantního postavení Číny v dodavatelských řetězcích kritických minerálů a vzácných zemin.
Hlubokomořské kovy se těží ze dna oceánů, obvykle z hlubin přesahujících 200 metrů. Jedná se především o polymetalické noduly, kobaltové krusty a sulfidové usazeniny, které obsahují cenné kovy jako nikl, měď, kobalt, mangan, lithium nebo prvky vzácných zemin.
Podle těchto plánů by zásoby „vytvořily na území USA velké množství připravené a dostupné k použití v budoucnu“ pro případ konfliktu s Čínou, který by mohl omezit dovoz kovů a vzácných zemin, uvádí článek.
Čínské ministerstvo zahraničí v pondělí v reakci na zprávu uvedlo, že žádná země by neměla obcházet mezinárodní zákony a povolovat průzkum zdrojů na mořském dně, informovala Reuters. Podle mezinárodního práva jsou mořské dno a jeho zdroje „společným dědictvím lidstva“, uvedlo čínské ministerstvo.
„Průzkum a těžba nerostných zdrojů v mezinárodní oblasti mořského dna musí být prováděny v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu a v rámci Mezinárodního úřadu pro mořské dno,“ píše se v prohlášení.
