Zpracování vzácných zemin je, jak říká odborník, ještě větší výzvou než jejich těžba, protože jejich rafinace je silně znečišťující a představuje významné zdravotní riziko pro veřejnost.
Zatímco komunistický režim v Číně nadále využívá vzácné zeminy jako nástroj geopolitického nátlaku vůči svobodnému světu, evropský komisař vyzval členské státy Evropské unie k vytvoření společných zásob vzácných zemin, aby se předešlo budoucímu ekonomickému vydírání a narušení dodavatelských řetězců ze strany Pekingu.
„Všechny evropské země dnes mají strategické zásoby ropy a plynu. To samé bychom měli udělat i pro strategické suroviny,“ uvedl 23. června pro německý deník Handelsblatt francouzský evropský komisař pro průmyslovou strategii Stéphane Séjourné.
Dodal, že ještě letos zahájí další výběrová řízení na podporu alternativních zdrojů surovin.
V posledních měsících, kdy se vyhrotily obchodní spory s Čínou, zejména kvůli americkým clům, čínský režim v dubnu zavedl vývozní omezení na magnety ze vzácných zemin a začal vyžadovat nové licence. To přimělo diplomaty, automobilky a další firmy v Evropě i jinde, aby žádaly o jednání s čínskými představiteli, aby se vyhnuly zastavení výroby.
Německý svaz výrobců strojů a zařízení (VDMA) 12. června varoval, že německé továrny a výrobci zařízení čelí rostoucím problémům s nedostatkem vzácných zemin, a vyzval EU, aby na Čínu vyvinula tlak. Zároveň zdůraznil, že je nutné ve středně- a dlouhodobém horizontu nalézt dodavatele mimo Čínu.
Séjourné varoval Peking, že EU má nástroje na obranu svých zájmů v případné obchodní válce. „Evropa musí konečně začít používat stejné zbraně jako její konkurenti,“ prohlásil.
EU v červnu oznámila 13 nových projektů v oblasti surovin mimo území Unie, které mají posílit dodávky kovů a minerálů klíčových pro konkurenceschopnost EU při přechodu na energetické systémy bez fosilních paliv i pro obranný a letecký průmysl.
Sun Kuo-siang, profesor mezinárodních vztahů a obchodu na univerzitě Nanhua na Taiwanu, 24. června pro Epoch Times sdělil, že očekává pozitivní reakci členských zemí EU na tento návrh, „protože odpovídá strategické autonomii a potřebám ekonomického zabezpečení celé EU“.
Vzácné zeminy jsou, jak říká, nezbytné pro klíčová odvětví jako elektromobily, větrné turbíny, obranu a letectví. „Nedávná čínská omezení vývozu vzácných zemin navíc ještě zvýraznila naléhavost diverzifikace dodavatelského řetězce.“
Poznamenává, že některé proruské či pročínské země ve východní Evropě mohou mít komplikovanější postoj.
„Na jedné straně mohou tyto země upřednostňovat udržování dobrých hospodářských vztahů s Čínou. Na straně druhé však jako členské státy EU čelí rizikům v dodavatelském řetězci a potřebám rozvoje průmyslu. Zřízení společných zásob vzácných zemin bude součástí celkové strategie EU, která klade důraz na společné zájmy a sdílení rizik.“
„Nakonec, s ohledem na celkové zájmy EU, mohou tyto země nakonec tuto iniciativu rovněž podpořit,“ vysvětluje.
Podobný názor má také Su Tzu-yun, výzkumník a ředitel oddělení obranné strategie a zdrojů v taiwanském Institutu pro národní obranu a bezpečnostní výzkum, který upozorňuje, že země EU už nyní spolupracují na hledání alternativních zdrojů.
„Samotné Grónsko je bohaté na zásoby vzácných zemin a také Ukrajina má naleziště vzácných zemin,“ řekl Epoch Times 24. června.
„Ty východoevropské země, jež si zachovávají bližší politické vazby na čínský komunistický režim, nemají důvod tuto iniciativu odmítat. Takže alespoň v rámci systému EU, i když ji výslovně nepodpoří, nebudou proti,“ dodává s tím, že záměrně rozlišuje mezi podporou Číny a podporou čínského komunistického režimu (KS Číny).
Sun zároveň upozorňuje, že Grónsko, které je autonomní oblastí Dánska, má po Číně druhé největší zásoby vzácných zemin.
„Země jako Vietnam, Brazílie, Indie, Rusko nebo Myanmar mají rovněž značné zásoby vzácných zemin,“ poznamenává s tím, že EU rovněž financuje vývoj nových technologií ke snížení spotřeby vzácných zemin a zároveň podporuje vývoj materiálů, které je mohou nahradit.
Rafinace vzácných zemin jako větší problém
Podle Suna nebude pro EU velkým problémem vytvořit zásoby vzácných zemin z jiných zemí, například v Africe nebo Jižní Americe.
Skutečný problém spočívá v tom, která země bude vzácné zeminy rafinovat. Su poukázal na to, že není mnoho zemí ochotných riskovat znečištění životního prostředí a ohrožení zdraví obyvatel. „V posledních desetiletích je rafinovala Čína, protože čínský režim přehlíží závažné ekologické znečištění, které to způsobuje.“
A právě kvůli nedostatku seriózní environmentální ochrany a dohledu byly podle něj náklady relativně nízké.
Dalším problémem je samotná rafinační technologie, zmiňuje Su. Čína má pokročilé technologie k dosažení vojenské čistoty 99 procent. „Evropské země a Spojené státy v tomto za Čínou zaostávají. To, čeho by se měly opravdu obávat, je následná technologie na dočištění,“ dodává.
Čínský režim reagoval na Séjourného kritiku s tím, že přikládá obavám Evropské unie velký význam a zváží urychlení schvalovacího procesu pro vývoz vzácných zemin do EU.
Podle Sua si Čína možná uvědomuje, že EU aktivně hledá alternativní zdroje, „a touto reakcí se snaží udržet svůj vliv na trhu se vzácnými zeminami, aby zabránila EU v urychlení vytvoření zcela nezávislého dodavatelského řetězce“.
Zároveň však varuje, že čínský režim by mohl celý problém politizovat a rozdělovat postoje členských zemí EU k otázce vzácných zemin tím, že povolí vývoz pouze do vybraných států.
Poznamenává, že Čína může také využít „manipulace s cenami“ a „vyvíjet diplomatický tlak“ na státy EU, aby je odradila od snahy vytvořit nezávislý dodavatelský řetězec vzácných zemin.
Su říká, že čínský režim by mohl v krátkodobém horizontu znovu otevřít vývoz vzácných zemin do EU, „a použít 99procentní vojenskou čistotu vzácných zemin jako páku“.
„Důvodem, proč chce EU vytvořit společné zásoby, je nedůvěra v čínský režim. Může sice nyní vývoz otevřít, ale jednoho dne jej opět zablokuje. Takže v krátkodobém horizontu bude EU s čínským režimem o vývozu vzácných zemin vyjednávat. Ve středně- a dlouhodobém horizontu si však EU musí zajistit vlastní kontrolovaný zdroj vzácných zemin,“ uzavírá Su.
Na zprávě se podíleli Luo Ya a agentura Reuters.
–ete–
