Čína láká EU na spolupráci proti USA, ale současně uvaluje cla a zákazy na koňak a zdravotnické vybavení – a žene Brusel k tvrdší obchodní obraně.
Analýza zpráv
Čína se snaží získat Evropskou unii na svou stranu, ale zároveň ji trestá – a tento rozpor začíná přinášet následky.
Čínský ministr zahraničí Wang Yi přicestoval 2. července do Bruselu, aby připravil summit k 50. výročí vztahů mezi EU a Čínou. O dva dny později však Peking uvalil cla až 34,9 procenta na evropský koňak. A 6. července šel ještě dál, když většině dodavatelů z EU zakázal účast na velkých čínských zakázkách na zdravotnické vybavení.
Oba kroky přišly přímo uprostřed Wangovy „okouzlovací“ cesty po Bruselu, Berlíně a Paříži.
Wang Yi žádá Evropu, aby se připojila k Pekingu proti sílícímu tlaku ze strany USA. Přitom ale Peking cíleně zasahuje právě ty exporty, na kterých Evropě záleží – podle analytiků tím tlačí obě strany dále od sebe.
Odborníci upozorňují, že bezpečnost Evropy nadále závisí na Washingtonu, její trpělivost s čínskými tržními bariérami se tenčí a pokračující podpora Číny pro ruskou válku na Ukrajině činí jakékoli řeči o politickém sblížení nedůvěryhodnými.
Peking udeřil dvojím zásahem
Dne 4. července uvalilo čínské ministerstvo obchodu cla až 34,9 procenta na koňak vyráběný v EU s účinností od následujícího dne s odvoláním na porušování antidumpingových pravidel. O dva dny později, 6. července, oznámilo ministerstvo financí, že firmy z EU, které již nevyrábějí v Číně, se nově nebudou moci účastnit velkých nemocničních tendrů; u zakázek musí podíl produktů z EU zůstat pod 50 procenty celkové hodnoty smlouvy.
Omezení se týkají čínských zakázek na zdravotnické vybavení v hodnotě přes 45 milionů jüanů (přibližně 5,7 milionu eur).
Tento krok míří na vysoce specializované evropské výrobky – od protetických pomůcek a chirurgických nástrojů po endoskopy a umělé orgány – s jedinou výjimkou pro ty zdravotnické přístroje, které dokážou dodat výhradně evropské firmy.
Brusel si roky stěžuje, že zatímco přibližně 95 procent veřejných zakázek EU je otevřeno zahraničním firmám, evropské společnosti mají do zakázek v Číně téměř nulový přístup.
Dne 20. června Komise konečně zasáhla: s využitím nového nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek zakázala čínským firmám účast na tendrech EU na zdravotnické vybavení v hodnotě nad 5 milionů eur v rámci všech 27 členských států.
Zdravotnická technika a koňak jsou jen nejnovějšími spornými body. Brusel rovněž prověřuje čínské nabídky v oblasti větrných elektráren, železničních projektů a solárních panelů a zavedl předběžná cla až 35,3 procenta na čínské elektromobily kvůli masivním státním dotacím.
Analytik čínských záležitostí Wang He řekl pro Epoch Times, že opatření EU předcházely měsíce vyšetřování, dialogu a neúspěšných jednání. Peking podle něj „okamžitě odvetně reagoval, aniž by nalezl spravedlivý důvod, a dal najevo snahu o otevřenou konfrontaci“.
Podle Wanga He „vlčí diplomacie“ představuje „tvrdý zásah do vztahů mezi Čínou a EU“.
„Wang Yi přijel do Evropy, aby EU přitáhl blíže k Číně a vytvořil klín mezi EU a USA,“ uvedl. „Jenže pokud jde o ekonomické zájmy, Peking odmítá udělat skutečné ústupky. Čína chce mít EU na své straně, ale přitom vůči ní zůstává tvrdá. A v tom je ten rozpor.“
Rusko jako třetí hráč u stolu
Důvěra byla narušená už kvůli Ukrajině.
„Podporovat válku v Evropě a zároveň usilovat o užší vztahy s Evropou je rozpor, který musí Peking vysvětlit,“ varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během setkání s Wangem Yi 2. července v Bruselu.
Za zavřenými dveřmi Wang údajně Kallasové přiznal, že si Peking nemůže dovolit porážku Ruska, protože by se USA poté mohly plně zaměřit na Čínu – přiznání, které se liší od obvyklých tvrzení Pekingu o neutralitě.
Kallasová vyzvala Peking, aby „ukončil veškerou materiální podporu“ ruské válečné mašinérii.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Oleh Ivaščenko na konci května konstatoval, že má „potvrzené“ informace o tom, že Čína dodává nejméně dvaceti ruským zbrojovkám obráběcí stroje, speciální chemikálie, střelný prach a elektroniku pro drony.
Podle něj pocházelo začátkem roku 2025 až 80 procent klíčových elektronických součástek v ruských dronech z Číny, často přes fiktivní firmy.
Následky zasáhly i čínský majetek.
Ruský útok dronem na ukrajinské přístavní město Oděsa mezi 3. a 4. červencem poškodil i tamní čínský konzulát; vyšetřovatelé zjistili, že trosky použitých dronů obsahovaly čínské součástky.
Meze čínské vyjednávací síly
Stejně jako vůči Spojeným státům má Čína i vůči Evropě výrazný obchodní přebytek – v roce 2024 přes 300 miliard dolarů – a přímá odveta by tak mohla bolet Peking víc než Brusel.
Bezpečnost Evropy je nadále zajištěna Washingtonem prostřednictvím NATO a největším exportním trhem Evropy jsou rovněž Spojené státy.
„Mezi Washingtonem a Pekingem se Evropa téměř jistě přikloní na stranu USA,“ říká pro Epoch Times Yeh Yao-Yuan, profesor mezinárodních vztahů na texaské univerzitě St. Thomas.
„Důvěra rychle eroduje. Peking svou snahou přiblížit si EU vyvolal spíše více třenic.“
Zablokováním nemocničních zakázek si Peking podle analytika Wanga He zároveň škodí sám sobě. Vysoce specializované zdravotnické přístroje totiž zůstávají jednou z mála oblastí, kde je Čína na evropské technologii silně závislá.
„Čína riskuje, že svým pacientům znemožní přístup ke špičkovému vybavení,“ podotýká.
Napětí se šíří i dál. Zatímco Brusel přezkoumává čínské turbíny, železniční vozy a solární moduly, Peking hrozí omezeními dovozu evropského sýra a vepřového masa.
„Peking si myslí, že je dost silný na to, aby ho ostatní museli poslouchat,“ dodává Yeh. „Ale Evropa se od něj pomalu odvrací.“
Profesor obchodu Frank Tian Xie z univerzity v Jižní Karolíně–Aiken uvedl, že pochybuje o tom, že by Peking dokázal vytvořit protiamerický blok.
Podle něj se Washington v rámci globálních obchodních jednání chystá na nová cla, která zasáhnou jak čínský, tak evropský vývoz. Protože Peking současně tlačí na EU, Evropa podle něj nemá důvod se k Číně přiklánět.
Říká, že ačkoliv se konflikty mezi státy často zdají být o území nebo náboženství, jejich skutečnou příčinou bývá zpravidla ekonomický zájem; v případě Číny se obchodní spory ve výsledku proměňují v otázky národní bezpečnosti.
Čínský vůdce Xi Jinping doufal, že 50. výročí vztahů mezi Čínou a EU předvede partnerství odlišné od vazeb Evropy na Washington. Diplomaté však nyní spíše hovoří o „správě rozdílů“ než o oslavě společných zájmů.
Podle Yeha se EU zatím od Číny nechystá odstřihnout. Německo a Francie nadále usilují o přístup na čínský spotřebitelský trh, rostoucí rizika však už zpomalují nové investice. Brusel přijímá sérii pravidel „snižování závislosti“ a signalizuje, že bude obchodní obranné nástroje využívat tvrději než kdy dřív.
Na zprávě se podíleli Fei Zhen, Ning Haizhong a Luo Ya.
–ete–
