Konzulát čínského komunistického režimu v Oděse na Ukrajině byl znovu poškozen při rozsáhlém ruském leteckém útoku. Ukrajinské úřady při vyšetřování zjistily, že trosky použitých dronů obsahovaly čínské součástky.
V noci z 3. července do brzkého rána 4. července místního času zahájilo Rusko novou vlnu rozsáhlých leteckých úderů na Ukrajinu. Útoky si vyžádaly oběti v několika městech, včetně Kyjeva a Oděsy, ve třetím roce války, která začala ruskou invazí v únoru 2022.
Podle ukrajinských úřadů a médií byl útokem zasažen i generální konzulát Číny v Oděse, jehož vnější stěny a skla byly poškozeny. Jedná se o druhý případ, kdy byl čínský konzulát poškozen ruským útokem – poprvé k tomu došlo v červenci 2023.
Čínský režim, který je spojencem Ruska a hlavním podporovatelem jeho válečného úsilí, ruský útok veřejně neodsoudil.
Ukrajinský náměstek ministra zahraničí Andrij Sybiga zveřejnil 4. července na síti X, že vyšetřovatelé na místě nalezli velké množství čínských komponent.
„Po nočním masivním ruském leteckém útoku na Ukrajinu jsme v Kyjevě objevili součástku bojového dronu ruského a íránského typu ‘Šáhed-136’ / ‘Geran-2’, která byla vyrobena v Číně a dodána teprve nedávno.“
Dále zmínil drobné poškození budovy čínského konzulátu v Oděse a dodal: „Neexistuje lepší metafora, jak Putin nadále eskaluje svou válku a teror a zapojuje do toho další, včetně severokorejských vojáků, íránských zbraní a některých čínských výrobců.“
Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) uvedla ve svém prohlášení ze 4. července, že v troskách útočných dronů použitých při ruském nočním útoku na Kyjev byly nalezeny části s označením „Made in China“. Tyto komponenty pocházely od firmy Suzhou Ecod Precision Manufacturing Co., Ltd z provincie Jiangsu v Číně.
Dne 8. července vydal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dekret, který uvaluje zákaz na čínské firmy, jež dodávaly Rusku útočné drony použité při náletu 4. července.
Vedoucí ukrajinské zahraniční rozvědky Oleh Ivaščenko již začátkem roku oznámil, že čínský režim poskytoval Rusku mechanická zařízení, speciální chemikálie, střelný prach a klíčové součástky. Dále sdělil, že od začátku roku 2025 pochází 80 procent klíčové elektroniky pro ruské drony z Číny.
Přestože Komunistická strana Číny (KS Číny) nadále popírá jakoukoli formu vojenské pomoci Rusku, Spojené státy i Evropská unie uvalily sankce na desítky čínských firem podezřelých z napomáhání ruskému vojensko-průmyslovému komplexu.
Yuan Hongbing, disident a právní učenec žijící v Austrálii, řekl 6. července Epoch Times, že čínské součástky dronů nalezené na místě útoku jsou „konkrétním důkazem komplexní podpory Ruska ze strany KS Číny“.
Shen Ming-shih, ředitel sekce výzkumu národní bezpečnosti na tchajwanském Institutu pro výzkum obrany a bezpečnosti, poznamenal pro Epoch Times 6. července, že kvůli pokračující čínské podpoře Rusko rozhodně nepřistoupí na příměří.
Zvyšující se závislost ruské armády na pomoci ze zahraničí na ukrajinském bojišti a skutečnost, že Čína poskytla klíčové součástky zbraní, podle něj ukazují, že „čínsko-ruská vojenská spolupráce se posunula od taktické podpory k systémové integraci“. „To ukazuje, že čínská pomoc Rusku se stala systematickým projektem, který zahrnuje součástky zbraní, logistické zásobování i informace z bojiště.“
Zájmy KS Číny ve válce na Ukrajině
Shen dále zmiňuje, že pokud Rusko s pomocí Číny na Ukrajině dosáhne významných výsledků, nebo dokonce získá nová území, „určitě to povzbudí Čínu k provokativním či útočným akcím ve Východočínském nebo Jihočínském moři či v Tchajwanském průlivu – a Rusko jí v tom jistě poskytne pomoc“.
„To by mohlo přinutit Spojené státy a NATO čelit dvěma velkým konfliktům zároveň – na Ukrajině a v indo-pacifické oblasti – což je špatná zpráva pro administrativu Donalda Trumpa,“ říká Shen.
Ruský omyl, při němž byl zasažen čínský konzulát, by měl být podle Chunga Chih-tunga, asistenta výzkumného pracovníka tchajwanského Institutu pro výzkum obrany a bezpečnosti, považován za „přátelskou palbu“, nikoli za známku narušených čínsko-ruských vztahů. Uvedl to pro Epoch Times dne 6. července.
„Naopak to poukazuje na to, že čínský režim již dlouho poskytuje Rusku zboží dvojího užití – jak vojenské, tak civilní.“
Chung poznamenává, že čínsko-ruská vojenská spolupráce nese rysy „kvazi-vojenské aliance“ – Rusko spoléhá na čínský režim při udržení své bojeschopnosti, zatímco čínská komunistická strana využívá ruské scénáře k testování klíčové výzbroje a technologií a ke sbírání praktických zkušeností pro modernizaci vlastní armády.
Během své návštěvy Evropy sdělil čínský ministr zahraničí Wang Yi dne 3. července nejvyšší představitelce EU pro zahraniční politiku Kaje Kallasové, že Peking nemůže připustit, aby Rusko prohrálo válku s Ukrajinou – protože by to Spojeným státům umožnilo plně se zaměřit na Čínu.
Toto neobvyklé prohlášení Wanga přitáhlo širokou pozornost mezinárodního společenství ohledně zapojení Číny a jejích zájmů ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou.
Yuan sdělil, že podpora pro Rusko ze strany čínského režimu se týká jak mezinárodní politiky, tak ekonomiky i vojenství.
„Čína podporuje Rusko ve všech oblastech jeho konfrontace se Západem, Evropskou unií, Spojenými státy a NATO. Cílem je odvést pozornost a národní zdroje USA do Evropy, a tím vytvořit základní podmínky pro zahájení války v Tchajwanském průlivu,“ řekl.
„Strategickou hranicí, za kterou KS Číny nesmí ustoupit, je to, že nemůže připustit porážku Ruska ve válce.“
Na zprávě se podíleli Li Jing a Luo Ya.
–ete–
